|
|
The Purchase Agreement
Horváth, Marian ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Predmetom rigoróznej práce právny rozbor občianskoprávnej úpravy kúpnej zmluvy, ktorá vo fungujúcom trhovom hospodárstve predstavuje jeden z najvýznamnejších právnych titulov vzniku záväzkovoprávnych vzťahov medzi fyzickými osobami, nepodnikateľmi a je jedným z najfrekventovanejších scudzovacích zmlúv, základným účelom ktorej je prevod vlastníckeho práva. Cieľom tejto rigoróznej práce je vytvoriť podrobný prehľad občianskoprávnej úpravy kúpnej zmluvy v jej všeobecnom ponímaní. Práca je fakticky rozdelená na dve základné časti. Prvá časť sa podrobne venuje aktuálne platnej a účinnej právnej úprave kúpnej zmluvy v občianskom práve. Druhá časť je venovaná kodifikácii súkromného práva, vrátane platnej občianskoprávnej právnej úpravy kúpnej zmluvy, ktorá bude účinná na území Českej republiky od 1.1.2014 a to najmä s dôrazom na nastávajúce zmeny v právnej úprave kúpnej zmluvy. Kľúčové slová: kúpna zmluva, obchodná kúpna zmluva, neobchodná kúpna zmluva, predávajúci, kupujúci, predmet kúpnej zmluvy, kúpna cena, vlastníctvo, vedľajšie dojednania.
|
|
|
Nájem bytu - srovnání polské a české právní úpravy
Hajžin, Lukáš ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Dvořák, Jan (oponent)
Tato rigorózní práce je zaměřena především na otázky související s právní úpravou nájemního bydlení v České republice a Polsku a jejich vzájemnou komparaci a dále na bližší rozbor problematiky regulace nájemného z bytů a otázek s tím souvisejících. Práce začíná právní úpravou práva na bydlení z pohledu nejvýznamnějších mezinárodně právních dokumentů a jeho promítnutím do obou vnitrostátních právních řádů. V dalších kapitolách se práce věnuje právní úpravě nájmu bytu v občanském zákoníku a polském Civilním kodexu, včetně jejich komparace. Další část práce je věnována podrobné analýze Rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci stížnosti pí. Hutten-Czapska proti Polsku a jeho vlivu na vývoj právní úpravy nájmu bytu, přístupu k úpravě regulace nájemného z bytu a podpory nájemního bydlení v obou zemích. Dále následuje objasnění práv a povinností vlastníků a uživatelů bytů dle polského zákona o ochraně práv uživatelů bytů, včetně jejich komparace s českou právní úpravou. Závěr práce je věnován problematice sociálního bydlení v obou zemích.
|
|
|
Změna v subjektech právního vztahu nájmu bytu
Hejhal, Zdeněk ; Dvořák, Jan (oponent) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Změna v subjektech právního vztahu nájmu bytu Nájemní smlouva, nájem bytu, nájemce, pronajímatel Abstrakt Cílem této práce je popsat právní poměry vzniklé změnou subjektů v nájemním vztazích. Hlavním důvodem pro volbu tohoto tématu je autorova osobní zkušenost s řešením problémů vzniklých v důsledku přechodu nájmu k nájemnímu bytu. Dále i zkušenosti získané během stáží na civilním úseku při Obvodním soudu pro Prahu 3 a také i skutečnost, že problematika spojená s nájmem bytů má velký význam v českém právním systému i z důvodu velkého počtu osob žijících v nájemních bytech. Práce se skládá z deseti kapitol, z nichž každá se věnuje různým aspektům. První kapitola poskytuje informace o historickém rámci pronájmu bytů. Zkoumá se zde vývoj úpravy ve srovnání s římským právem, po celý středověk až do dnešních českých právních předpisů, včetně aspektů nájemní smlouvy v období 1811 až 1918, včetně doby první republiky a po roce 1948 až 1989, tedy v období pod komunistickou vládou. Druhá kapitola se zabývá právními aspekty, jimiž se řídí vztahy mezi pronajímatelem a nájemcem. Především rozsahem občanského práva vztahujícím se na pronájem, nájemní vztah, práva a povinnosti zúčastněných stran, obsah a formu nájemního vztahu. Podnájem a skončení nájmu patří mezi další otázky. Třetí kapitola popisuje různé druhy...
|
|
|
Smlouva o dílo
Flachsová, Liběna ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
1 Resumé Cílem této práce je analyzovat úpravu smlouvy o dílo v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "Občanský zákoník"). Práce se člení na dvě části. První z nich popisuje historický vývoj a druhá se zabývá momentálně účinnou úpravou smlouvy o dílo v Občanském zákoníku. Druhá část obsahuje osmnáct kapitol. Při výkladu účinné úpravy smlouvy o dílo jsou činěny také odkazy na úpravu, jež byla obsažena v zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník a v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. U některých otázek je učiněn odkaz na Návrh společného referenčního rámce (DCFR) a pro srovnání se zahraničními úpravami byly zvoleny úprava Spojeného království a Severního Irska a úprava Spolkové republiky Německo. První kapitola druhé části se zabývá definicí smlouvy o dílo, předmětem díla a zdůrazněna je skutečnost, že výsledek činnosti zhotovitele již nemusí být hmotně zachycen. Ve druhé kapitole je smlouva o dílo odlišena od ostatních smluvních typů. Samostatná kapitola se zabývá požadavky na formu uzavření smlouvy o dílo a navazuje na ní kapitola pojednávající o úpravě předsmluvní odpovědnosti. Pátá kapitola se věnuje přechodu nebezpečí škody a vlastnického práva k předmětu díla. Následuje kapitola o nákladech provádění díla a hned za ní kapitola o ceně za dílo. Té je věnován větší prostor, neboť pro...
|
|
|
Dědění ze závěti
Pospíchal, Jiří ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Dědické právo doznalo přijetím nového občanského zákoníku výrazných změn. Jeho hlavním účelem je ale stále úprava přechodu pozůstalosti ze zůstavitele na jeho dědice a s tím související problémy. Tato práce se zabývá děděním ze závěti, tedy jedním ze tří důvodů dědického nástupnictví. Druhým je zákonná posloupnost, která se uplatní v situaci, kdy zůstavitel nepořídil závěť. Posledním dědickým titulem je dědická smlouva mezi zůstavitelem a dědici, která rozdělí dědictví mezi druhé jmenované. Dědická smlouva má větší právní sílu než závěť a intestátní posloupnost se použije jen, pokud zde není ani jeden z předchozích dědických titulů. Tato práce sestává z pěti kapitol. První kapitola poskytuje stručný úvod do historie dědického práva na našem území a představuje cíl práce. Druhá kapitola se zabývá obecnými otázkami celého dědického práva, je rozdělena do tří podkapitol, které pojednávají o základních zásadách dědického práva, jeho právních pramenech a také o předpokladech dědění, kterými jsou smrt zůstavitele, dědická způsobilost, existence pozůstalosti a právního důvodu dědění. Také jmenuje možnosti dědiců dědictví se zřeknout, odmítnout ho nebo se ho vzdát. Třetí kapitola se soustředí na hlavní téma této práce, jímž je dědění ze závěti. Skládá se z deseti podkapitol. První se pokouší podat definici závěti....
|
|
|
Teorie ztráty šance a možnost její aplikace v českém právu
Korejzová, Jitka ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Cílem práce bylo představit teorii ztráty šance, poznat její teoretická východiska a zjistit, zda by bylo možné tuto teorii aplikovat v českém právním řádu a zda by případná aplikace byla vůbec přínosná. Jelikož teorie se nejdříve začala uplatňovat v systému common law, rozhodla jsem se ukázat na několika případech z historie způsob, jakým se teorie vyvýjela a v čem tehdejší soudy spatřovaly odůvodněnost jejího použití. Na případech z různých jurisdikcí jsem se snažila ukázat na různost možností jejího použití nejenom v právu zdravotní péče, ale také v ostatních právních disciplínách. Svoji pozornost jsem soustředila zejména na způsob argumentace soudů, a to nejen těch, kteří se s teorií ztotožnily, ale také těch, kteří její aplikaci odmítly. Koncept souvisí s odpovědností za škodu a problematikou dokazování příčinné souvislosti, jimiž se zabývají i jiné instituty - např. zásada gradace příčinné souvislosti, teorie adekvátnosti a ochranného účelu a zejména pak koncept proporcionální odpovědnosti, který se v několika ohledech s teorií ztráty šance překrývá. Tyto teorie mají za cíl usnadnit důkazní situaci ve složitějších případech, kde by lpění na klasickém pojetí příčinné souvislosti vedlo k neefektivnímu a případně nespravedlivému řešení. V mezinárodním kontextu je zajímavé, jakým způsobem...
|
|
|
Způsoby nabývání bytů do vlastnictví
Pítrová, Julie ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Tato rigorózní práce pojednává o způsobech nabývání bytů do vlastnictví. Ve svém úvodu se práce zabývá teoriemi bytového vlastnictví a jakým způsobem je bytové vlastnictví chápáno ve vybraných světových úpravách. Hlavní část práce se zaměřuje na různé způsoby nabytí vlastnického práva k bytové jednotce, a to jak originárním způsobem, tedy nabytím vlastnictví na základě výstavby, či derivativním způsobem, především na základě smluvních vztahů. Další část rigorózní práce se zabývá výkladem o družstevních bytech, včetně jejich vzniku a vývoji v rámci historického kontextu se zaměřením na problematiku nabývání vlastnických práv k družstevním bytům. Jako speciální část je zařazen výklad o nabývání bytů do vlastnictví společníky právnických osob, které byly založeny za účelem nabytí budovy s byty a pronájmu těchto bytů společníkům, přičemž se nejedná o bytová družstva. S ohledem na přijetí nového občanského kodexu je pak závěrem věnován prostor nové právní úpravě a dopadům nového občanského zákoníku na bytové právo, včetně zdůraznění změn, které v bytovém právu s platností nového občanského zákoníku nastanou. Klíčová slova: Byt- Vlastnictví
|
|
|
Vývoj českého dědického práva s ohledem na omezení autonomie vůle zůstavitele
Novák, David ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
R e s u m é Cílem této práce je rozebrat možnosti projevů autonomie vůle zůstavitele v historickém vývoji českého dědického práva. Text je rozdělen do devíti kapitol, včetně úvodu a závěru. V úvodu je vymezen předmět práce. V první kapitole najdou čtenáři rozbor pojmu dědického práva z různých úhlů pohledu a v rozdílných významech. Dále jsou zmíněny základní zásady dědického práva s ohledem na dané téma. Následuje stručná rekapitulace pramenů dědického práva na území nynější České republiky od roku 1811 do současnosti, a to v posledním dílu této kapitoly. Nejzásadnější možné způsoby, jak může zůstavitel vyjádřit svou vůli, jsou obecně popsány a definovány v kapitole druhé. Zmíněny jsou zde právní i konkrétní nástroje projevu zůstavitelovy vůle, zejména závěť, odkaz, dědická smlouva, dědická substituce, darování pro případ smrti, vydědění, podmínky, příkazy atd. Principy a podstata shora uvedených právních institutů je rozebrána rovněž, ale nejvíce v dalších kapitolách, kde je popsána právní úprava jednotlivých právních nástrojů v dějinném kontextu. Následujících pět kapitol podává kompletní informaci o tom, jak byl upraven každý z institutů důležitých pro možnosti projevu vůle zůstavitele v každém jednotlivém období vývoje českého právního řádu. Třetí kapitola je zaměřena na současnou právní úpravu. Čtvrtá...
|
|
|
Následky vadných právních úkonů v soukromém právu
Bičovská, Kateřina ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
v českém jazyce Rigorózní práce rozebírá následky vadných právních úkonů v soukromém právu, jakožto velmi aktuální téma, a to nejen ve světle změn, které přinese nový občanský zákoník s účinností od 1. ledna 2014. Především práce zkoumá pojetí "vady" právního úkonu, resp. jaké jednání vlastně onu právně relevantní vadu představuje, a to jak v rámci občanského práva, tak i podle dalších stěžejních právních předpisů soukromého práva, tj. obchodního zákoníku, zákoníku práce, zákonu o rodině a zákona o registrovaném partnerství. Dále se práce zabývá otázkou, jakým následkem bude předmětná vada stižená. Konkrétně je v úvodu rigorózní práce provedena analýza samotného právního úkonu a zrcadlově pojednáno o právním jednání podle nového občanského zákoníku. Dále jsou rozebrány následky vadných právních úkonů podle občanského zákoníku a dalších soukromoprávních právních předpisů (tj. podle obchodního zákoníku, zákoníku práce, zákona o rodině a zákona o registrovaném partnerství), jakož i podle nového občanského zákoníku. Popsány jsou rovněž vybrané následky vadných právních jednání podle francouzského občanského zákoníku (Code Civil). V závěru sumarizovány jednotlivé závěry zkoumání zvlášť pro srovnání následků vadných právních úkonů v občanském právu, pro meziodvětvové srovnání a konečně i pro srovnání...
|
|
|
Studium celogenomové variability lidského cytomegaloviru.
Dvořák, Jan ; Tachezy, Ruth (vedoucí práce) ; Roubalová, Kateřina (oponent)
Tato práce je součástí projektu zabývající se variabilitou HCMV, jejímž dlouhodobým cílem je zmapovat geografické rozložení genotypů, zjistit vliv variability genotypů na průběh HCMV asociovaných onemocnění a vytipovat úseky genomu s potenciálním využitím pro diagnostiku a preventivní terapii. Práce je zaměřena na metodiku přípravy materiálu z klinických izolátů HCMV pro nově vyvinutou metodu celogenomového sekvenování (next-generation sequencing, NGS) a na postupy pro vyhodnocení získaných sekvenačních dat. V práci byly použity vzorky krve a moči od pacientů po transplantaci hematopoetických kmenových buněk a od kongenitálně infikovaných dětí. Vybrané vzorky vhodné pro NGS byly sekvenovány platformou Illumina a sekvence složeny postupem anglicky označovaným jako de novo assembly v kombinaci s mapping assembly. Vzorky moči ve srovnání s krví vykazovaly vyšší výtěžnost materiálu pro NGS. Ze vzorků pozitivních na HCMV DNA (7 z 50) po amplifikaci na tkáňových kulturách měl pouze jeden vysoký podíl virové buněčné DNA (98 %), u 6 vzorků činil tento podíl méně než 7 %. Ze vzorku obsahujícího 98% virové DNA byla vytvořena sekvence celého genomu a srovnána se sekvencemi dalších klinických izolátů z Belgie v 11 polymorfních oblastech. Analýza těchto oblastí ukázala, že pouze 2 izoláty vykazují shodu ve...
|
host ::
RSS.