|
| |
|
|
Zápisy do katastru nemovitostí
Zemanová, Renáta ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Drobník, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá i v dnešní době stále aktuálním tématem, a to zápisy do katastru nemovitostí. Jedná se o institut, se kterým se v běžném životě může setkat každý člověk. To bylo i jedním z důvodů, proč si autorka práce takové téma zvolila. Dalším důvodem je její celkový zájem o nemovitosti a jejich evidenci. Práce je rozdělena do dvou částí. V první části se autorka zaměřila na katastr nemovitostí jakožto v dnešní době velmi důležitý informační systém. V samém úvodu první části seznamuje autorka čtenáře s některými základními pojmy, které jsou pro institut katastru nemovitostí příznačné. Poté následuje stručné pojednání o historii evidence nemovitostí, což autorka považuje za nutné pro lepší pochopení současné právní úpravy. Dále je již práce zaměřena na soudobou právní úpravu katastru nemovitostí, jeho účel, obsah a také strukturu katastrálních orgánů. Celkem podrobně je vymezen i předmět katastru, tedy objekty podléhající evidenci. Druhá část diplomové práce, převažující, se věnuje jednotlivým zápisům do katastru nemovitostí, tedy vkladu, záznamu, poznámce a příslušným řízením. Na počátku druhé části jsou vymezena práva, která jsou předmětem zápisů. Nejběžnějším z nich je právo vlastnické, které je zaručeno i ústavními předpisy. Za nejvýznamnější ze zápisů považuje autorka vklad...
|
|
| |
|
| |
|
|
Zápisy do katastru nemovitostí
Čoček, Miroslav ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Drobník, Jaroslav (oponent)
Závěr Katastr nemovitostí a evidence nemovitostí obecně má v našich zemích dlouholetou tradici, zemskými deskami počínaje, dnešním katastrem nemovitostí v digitalizované podobě konče. Hlavním úkolem katastru nemovitostí do budoucna bude vyrovnat se s obdobím druhé poloviny 20. století, kdy praxe evidence nemovitostí značně upadla a vznikla tak řada sporných situací, které bude stále nutno řešit. Jedná se především o problematiku duplicitních zápisů1 a neznámého vlastníka. Dokončení digitalizace souboru geodetických informací bude taktéž pro budoucí praxi a kvalitu katastru nemovitostí stěžejní. Připravovaná rekodifikace soukromého práva a především obnovení zásady "superficies solo cedit" a znovuzavedení práva stavby bude představovat, pokud tato nová úprava bude přijata, citelnou změnu v dosavadní praxi vedení katastru a promítne se do života většiny obyvatel. Z hlediska právní jistoty v majetkoprávních vztazích je podle autora taková změna vítaná, protože bude představovat posílení postavení vlastníků především v tom, že je bude více chránit proti neoprávněným stavebníkům a poskytne jim tak dostatečné prostředky k ochraně jejich vlastnického práva. Hlavním cílem práce bylo poskytnout širší náhled na problematiku katastru nemovitostí a zápisů do něj, přičemž u jednotlivých forem zápisů do katastru se autor...
|
|
|
Vznik a zánik vlastnického práva k pozemkům - právní formy
Pernicová, Martina ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Drobník, Jaroslav (oponent)
Jako téma mé diplomové práce jsem si zvolila téma s názvem "Vznik a zánik vlastnického práva k pozemkům - právní formy". Cílem této práce je poskytnout komplexní popis základních právního forem nabývání vlastnického práva k pozemku. Prezentovaná práce je rozdělena do deseti kapitol. První část (druhá kapitola) diplomové práce vymezuje pojmy jako "vlastnické právo", "pozemek", "půda", "parcela" atd. Podle českého práva pojem "pozemek" představuje hlavně podzemí a budovy pevně spojené se zemí. Vlastnické právo je jedním ze základních lidských práv chráněných Listinou základních práv a svobod, která například říká, že vlastnické právo může být omezeno nebo odňato jen na základě zákona, v jeho mezích a za náhradu. Současný právní řád České republiky upravuje vlastnictví ve třech typech právních předpisů: Občanský zákoník a obchodní zákoník představují obecnou úpravu, zvláštní úpravu představuje zákon o zápisech vlastnicvkých a jiných práv k nemovitostem a dále je zde bezpočet zákonů zabývajících se pozemkovým vlastnictvím. Třetí kapitola obsahuje dějinný přehled vývoje pozemkového vlastnictví v českých zemích v období 1918-1989. Neprve popisuji obě pozemkové reformy řídící velké množství převodů státního majetku, poté následuje popis odlišného přístupu k státnímu vlastnictví v období komunistického...
|
|
|
Nabývání vlastnického práva k pozemkům
Kubátová, Kateřina ; Drobník, Jaroslav (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
Nabývání vlastnického práva k pozemkům Tato diplomová práce pojednává o nabývání vlastnického práva k pozemkům a jeho právní úpravě v kontextu platné české legislativy. Hlavním cílem práce je poskytnout přehled obecné problematiky způsobu nabývání vlastnického práva k pozemkům a následně jejich evidenci v katastru nemovitostí, která je pro platný přechod práva nezbytná. U forem nabývání vlastnického práva k pozemkům, které jsou v praxi nejčastěji využívány, je v textu věnováno více prostoru. Tak, kde návrh občanského zákoník přináší změny, je navrhované úpravě věnována pozornost v kontextu s úpravou současnou. Hlavním právním předpisem upravující předmětnou tematiku je občanský zákoník představující obecnou úpravu. Zvláštní úpravu potom představuje zákon o zápisech vlastnických a jiných práv k nemovitostem, katastrální zákon, zákon o půdě a mnohé další předpisy. Jelikož je některých oblastech zákonná úprava nedostatečná, výklad doplňuje rozhodovací činnost Ústavního soudu ČR a Nejvyššího soudu ČR. Práce se skládá z pěti samostatných kapitol. Za stěžejní lze považovat kapitolu třetí a čtvrtou, které popisují způsoby vzniku vlastnického práva k pozemkům a jejich následnou evidenci v katastru nemovitostí. První, úvodní kapitola přináší výklad základních pojmů, se kterými bude v textu pracováno a...
|
|
|
Katastr nemovitostí
Urbánková, Kristiana ; Drobník, Jaroslav (vedoucí práce) ; Damohorský, Milan (oponent)
123 6. Závěr Ve své práci jsem se zabývala problematikou pozemkové evidence včetně jejího historického vývoje na našem území. Mým úkolem je nyní shrnout základní poznatky z této oblasti. V KN se spojily obě vývojové linie pozemkových evidencí - pozemkové katastry a veřejné knihy. KN zachovává kontinuitu zejména s dřívějším pozemkovým katastrem z r. 1927, pozemkovými knihami obnovením některých knihovních zásad a s EN komplexním souborem údajů o zapsaných nemovitostech v jediném evidenčním prostředku. Dnes je KN multifunkčním nástrojem, jenž slouží celospolečenským potřebám. Jeho primárním účelem, který vyplývá z vlastní definice KN, je popsat a polohově a geometricky určit jednotlivé zapisované nemovitosti. KN je rovněž evidencí vlastnických a jiných věcných práv k zapisovaným nemovitostem, a to pro celé území ČR. Plní funkci ochrannou ve vztahu k evidovaným právům i samotným nemovitostem a oproti předchozím evidenčním prostředkům akcentuje rovněž ochranu jednotlivých složek životního prostředí. S konstitutivním účinkem zápisu práv k nemovitostem a s principem materiální publicity souvisí intabulační funkce KN. KN je však především významným informačním zdrojem. V r. 2001 byl zprovozněn ISKN, který umožňuje dálkový přístup k údajům KN a rovněž jeho propojení s dalšími odvětvovými informačními systémy...
|
|
| |
|
|
Pozemkové úpravy a jejich vztah k ochraně životního prostředí
Měkota, Jan ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Drobník, Jaroslav (oponent)
Pozemkové úpravy a jejich vztah k ochraně životního prostředí - abstrakt Pozemkovými úpravami se prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy. V moderní podobě se pozemkové úpravy staly součástí našeho právního řádu vyhlášením zákona České národní rady č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a v současné době se řídí režimem zákona č. 139/2002 Sb. Tento předpis vypočítává řadu cílů, jichž má být procesem pozemkových úprav, prováděných ve veřejném zájmu, dosaženo. Hlavním cílem této práce je zhodnotit přínos pozemkových úprav k ochraně životního prostředí. Zkvalitnění půdního fondu, kultivace krajiny a zvýšení její ekologické stability deklaroval jako jedny z cílů již zákon 284/1991 Sb. a stejně tak činí i současná právní úprava. Po úvodním vymezení účelu a předmětu pozemkových úprav, před tím, než se zaměří na ochranu ŽP, se práce stručně věnuje historii pozemkových úprav a příbuzných institutů, která dobře ilustruje bouřlivý vývoj pozemkového vlastnictví, jenž bylo odrazem řady zlomových událostí spojených s našimi dějinami. Pro pochopení smyslu a účelu pozemkových úprav je znalost této historie klíčová. Následuje kapitola věnující se řízení o pozemkových úpravách tak, aby se ozřejmil rámec, do...
|
host ::
RSS.