|
|
The repatriation of Czechs and Slovakians into Czechoslovakia after the First World War
Lacko, Miroslav ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Pehr, Michal (oponent)
Anotácia Témou mojej práce bola Repatriácia Čechov a Slovákov do vlasti po skončení prvej svetovej vojny. Práca sa venuje stredoeurópskemu regiónu po skončení prvej svetovej vojny v rokoch 1918 až 1923, pričom v úvodnej časti presahuje aj do rokov prvej svetovej vojny pre lepšie pochopenie dobovej situácie. Je rozdelená na úvod, po ktorom nasledujú 4 kapitoly a záver. Prvá kapitola sa venuje dôsledkom prvej svetovej vojny na obyvateľstvo stredoeurópskeho regiónu. Popisuje územné zmeny v regióne po zániku Rakúsko-uhorskej monarchie, hospodárske problémy nových nástupníckych štátov, situáciu v Československu a charakterizuje tiež národnostné zloženie obyvateľstva kľúčových krajín pre moju prácu v regióne. Druhá kapitola sa už zameriava na Československo a stručne objasňuje príčiny vysťahovalectva a prisťahovalectva našich krajanov. Taktiež skúma faktory, ktoré na repatriáciu do Československa vplývali (napr. pozemková reforma). Tretia a štvrtá kapitola sú založené na analýze archívnych materiálov, ktoré poskytujú konkrétne príklady uskutočňovaného repatriačného procesu (napr. bytová otázka, udeľovanie občianstva, hľadanie zamestnania pre repatriantov a pod.). Ukazuje na dôležitosť štátnych exekutívnych inštitúcii v tomto procese, pričom vyzdvihuje najmä postavenie ministerstva zahraničných vecí, ministerstva...
|
|
|
Z pramenů ke vztahu českých spisovatelů k Rusku v druhé polovině 19. století: Příklad Julia Zeyera a Josefa Holečka
Hrebiková, Anežka ; Hojda, Zdeněk (vedoucí práce) ; Doubek, Vratislav (oponent)
Bakalářská práce si klade za cíl popsat vztah dvou předních českých spisovatelů k ruské carské říši v druhé polovině devatenáctého století na základě jejich návštěv v Rusku. Diplomantka se zaměří na práci s primárními prameny, uloženými v Památníku národního písemnictví (korespondence ve fondu Julius Zeyer, Josef Holeček a ve fondech příjemců korespondence) a sekundárními prameny, především literární povahy (Zeyerův Ondřej Černyšev, Holečkův Zájezd na Rus a Ruskočeské kapitoly). Na základě analýzy pramenů - s důrazem na prameny osobní povahy (korespondence) - se tak soustředí na osobní zkušenosti obou spisovatelských osobností, jejich angažovanost v Rusku a názor na tamější politické události. Přihlédnuto bude též k tomu, jak se postoj spisovatelů k carské říši odrazil v jejich vlastní tvorbě.
|
|
|
Fašizující tendence v agrární straně ve třicátých letech dvacátého století
Duraj, Matouš ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Pehr, Michal (oponent)
Fašizující tendence v agrární straně ve třicátých letech dvacátého století Abstrakt: Tato práce se bude zabývat fašizujícími tendencemi v agrární straně během třicátých let dvacátého století. Toto období je charakteristické nástupem nebo upevňováním nedemokratických režimů a prohlubováním hospodářské krize. V této práci se budeme snažit dokázat, zda byly fašizující tendence přítomny i v politice a projevech republikánské strany. Nejprve stručně popíšeme fungování republikánské strany v československém politickém systému, následně na základě rozboru několika autorů stanovíme základní rysy fašistických hnutí, které pak budeme srovnávat s projevy agrární strany a posuzovat, zda se v těchto případech jedná o fašizující tendence či nikoliv.
|
|
| |
|
|
Justiční reforma v Československu 1948 - 1953
Krátký, Jakub ; Pehr, Michal (vedoucí práce) ; Doubek, Vratislav (oponent)
Tato práce pojednává o procesech, kterými prošly oblasti československé justice v období mezi roky 1948 a 1953. Tyto procesy vyústily v komplexní změnu celého právního řádu v Československu (ČSR) a v oblasti justice se nově vzniklému komunistickému režimu během tohoto období podařilo vybudovat pevný základ pro udržení svého mocenského monopolu. Bádáním nad proměnou československé justice, právního vzdělávání a advokacie se zabývala celá řada vynikajících badatelů v oblasti historie práva či soudobé historie, avšak jejich svobodná vědecká a publikační činnost byla umožněna až po pádu komunistického režimu a obnově demokracie v roce 1989. Důležitou součástí bádání nad podobami justiční reformy je analýza proměn právního řádu v podobě jednotlivých zákonů, na což je v rámci této práce kladen zvláštní důraz. První kapitola pojednává především o osobě Alexeje Čepičky, který se významně podílel na reformách v oblasti justice a obrany v námi sledovaném období. Pochopení jeho úlohy v rámci transformace a sovětizace společnosti je klíčové pro porozumění dobových událostí. Druhá kapitola se komplexně zaměřuje na celý proces očisty veřejného sektoru skrze masové organizace loajální ke KSČ a na snahy o likvidaci katolické církve. Třetí kapitola dává čtenáři základní přehled o proměně celého právního řádu, s...
|
|
|
Revisionist efforts to Hungary after the First World War in Central Europe
Lacko, Miroslav ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Koubek, Jiří (oponent)
Anotácia Témou mojej práce boli Revizionistické snahy Maďarska po prvej svetovej vojne v regióne strednej Európy. Práca sa venuje prevažne obdobiu rokov 1918 až 1921, no analyzuje aj niektoré udalosti aj pred vypuknutím vojny. Je rozdelená na úvod, po ktorom nasledujú 3 kapitoly a záver. Prvá kapitola má všeobecný charakter a venuje sa prevažne udalostiam vedúcim k prvej svetovej vojne, popisuje záujmy jednotlivých zúčastnených krajín a taktiež aj rozvoj jednotlivých hnutí za nezávislosť v rámci Rakúsko - Uhorska. Druhá kapitola je zameraná na Maďarsko. Analyzuje zložitú hospodársku, politickú a sociálnu situáciu v krajine po roku 1918. Tretia kapitola sa priamo venuje zahraničnopolitickým koncepciám dohodových mocností, najmä Francúzska, Veľkej Británie a USA, a rozoberá pôsobenie maďarskej propagandy v týchto krajinách. Dokazuje tak, že týmto účinným spôsobom sa Maďarsko snažilo získať priazeň dohodových krajín, čo by mu umožnilo opätovne nastoliť otázky potrianonskej revízie v strednej Európe. Kľúčové slová: Prvá svetová vojna, Rakúsko - Uhorsko, Maďarsko, Dohodové mocnosti, stredná Európa, hospodárska a sociálna situácia v Maďarsku, politické usporiadanie, propaganda, revizionizmus.
|
|
|
Zdroje problémů identity ukrajinských elit
Žernov, Denis ; Voráček, Emil (vedoucí práce) ; Doubek, Vratislav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problémy identity ukrajinských elit a využívá k tomu dvou paralelně existujících ukrajinských narativů. Při hledání konfliktních linií prochází klíčové momenty 20. století, které sehrály zásadní roli ve formování ukrajinských identit. Velkou pozornost věnuje modernizaci ukrajinské společnosti ve 20. a 30. letech 20. století. Také se zabývá tím, jak silný vliv mělo formování sovětského národa na tyto dva ukrajinské narativy, využívaje k tomu těsných historických vazeb ukrajinského a ruského národa. Tyto vazby stále ovlivňují formování ukrajinských identit, ale v práci se dochází k závěru, že definitivní podobu ukrajinské identity bude možno posoudit teprve po zformování nové nadnárodní identity, analogické sovětské. KLÍČOVÁ SLOVA: ELITY MODERNIZACE NARATIV IDENITIA RUSKÝ UKRAJINSKÝ SOVĚTSKÝ
|
|
|
Představy o budoucím Slovensku (koncepce poválečného Slovenska 1914-1918)
Bandžuch, Tomáš ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent)
Práce si klade za cíl popsat vývoj vizí slovenské budoucnosti, tak jak je předestírali v průběhu první světové války jednotlivé skupiny Slováků převážně v zahraničí. Snaží se určit, jaké koncepce budoucnosti Slovenska měly reálnou šanci uplatnit se a které byly jen fantaziemi bez reálného politického významu. K dosažení tohoto cíle se snaží zachytit vztahy Slováků s relevantními národy v době předválečné, stejně tak jako postavení Slováků doma i v zahraničí včetně ideových směrů, které je jich rozhodnutí ovlivňovaly. Jedním z nejzásadnějších výstupů celé práce by mělo být zodpovězení otázky, zdali byla česko-slovenská orientace pro slovenské představitele jedinou schůdnou alternativou k uherské státní ideji, či zda bylo její vítězství roku 1918 pouze výsledkem nepředvídatelných procesů a na tuto pozici aspirovaly rovněž alternativy jiné.
|
|
|
Vznik Ústavy 1920
Stárková, Jitka ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Pehr, Michal (oponent)
a klíčová slova Předmětem této bakalářské práce je vznik první československé ústavy z roku 1920 se zaměřením na roli Antonína Švehly v tomto procesu. V úvodních kapitolách pojednávám o postavě agrárního politika Antonína Švehly. Zde jsem přiblížila jeho politiku před vznikem Československé republiky a poté během prvních třech let fungování nového státu. Dále se zabývám již samotným vznikem a přijetím ústavy z roku 1920. Věnuji se jak neoficiálním jednáním o ústavě, tak postupu ústavního výboru a následnému rokování o ústavní předloze v Revolučním národním shromáždění. Zvolila jsem postup, kdy pracuji s jednotlivými tématickými aspekty ústavy, nikoli s ústavou jakožto celkem. Jsou tak zdůrazněny zejména ty momenty, kdy se ústava "střetává" se Švehlou. Kapitoly o ústavě jsou zakončeny jejím obsahovým zhodnocením. Celou práci pak uzavírám analýzou Švehlovy role při tvorbě ústavy. Klíčová slova: ústava, Antonín Švehla, ústavní výbor, Revoluční národní shromáždění.
|
|
|
Počátky katolického politického myšlení v díle V. S. Štulce
Záškoda, Miloslav ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Klementová, Eliška (oponent)
Předkládaná bakalářská práce propojuje excerpci, analýzu a interpretaci politického myšlení veřejně působícího katolického kněze v české společnosti 19. století, tedy v době, kdy katolická církev ztrácí své ideologické a mocenské pozice a kdy musí vzdorovat sílícím sekularizačním tendencím. Katolická církev se stává pouze jednou z mnoha kulturních a politických platforem v tomto století, a musí proto zápasit s ostatními názorovými proudy o své místo ve společnosti. Jmenovitě se toto pojednání zaměřuje na život a dílo katolicky založeného duchovního a upřímně přesvědčeného vlastence Václava Štulce (1814 - 1887). Představeny zde budou tři základní linie jeho politického myšlení. První okruh problémů, který ve svém díle tematizuje, souvisí nejen s rolí reprezentanta katolické církve, ale také se zdůrazňováním významu náboženských hodnot potřebných pro dosažení obecného blaha společnosti. Štulc se zcela jasně ohrazuje především vůči osvícenskému hnutí, revolučnímu násilí a reformám pod taktovkou císaře Josefa II. Štulcovo konzervativní myšlení také vybízí všechny sociální vrstvy, aby dodržovaly základní práva a dbaly veřejného pořádku. Druhé téma, na něž autor velice často odkazuje, se týká vztahu náboženské a národní identity. Snaží se propojit katolickou víru s konceptem moderního národa. Svým dílem...
|
host ::
RSS.