|
|
Podještědská obec Hradčany v příběhu soudobých dějin
Havelka, Jan ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Tato diplomová práce navazuje na autorovu bakalářskou práci Podještědská osada Hradčany na prahu soudobých dějin v příbězích pamětníků 1914-1948 a v intencích regionální historie a mikrohistorie se zaměří na probádání obce Hradčany u Českého Dubu s akcentem na soudobé dějiny. Komplexně se budeme zabývat kulturně-historickými a politicko-historickými problémy a fenomény druhé poloviny 20. století, počínaje únorem 1948, pokračujíce kolektivizací a zánikem selského stavu ale i zánikem samotné obce Hradčany v rámci zřizování střediskových obcí v roce 1976. Tak se vlastně zamyslíme nad směry vývoje smyšlení venkovského člověka od sedláka k chalupníkovi, od agrárníka ke komunistovi. Autor zásadním způsobem rozšiřuje pramennou a vůbec zdrojovou základnu i téma. Na rozdíl od bakalářské práce je sledována celá obec včetně všech svých osad. Komparací s prameny k okolním obcím by měl vzniknout syntetický pramen jako obecný obraz podještědské obce v daném období. Další bádání jsou vedena vedle archivních studií i metodou orální historie a hodnocením četných obrazových materiálů. Práce je v zásadě syntézou, suplující v patřičné odborné rovině ztracenou obecní kroniku.
|
|
|
Královské město Kolín ve středověku
Cimpl, Marek ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
(česky): Bakalářská práce Královské město Kolín ve středověku je příspěvkem k problematice vzniku a vývoje královského města v období středověku. Cílem mé práce je město Kolín. Na základě kronik a panovnických listin popisuji vývoj, který probíhal ve středověkém městě. Důraz je dále kladen především na důvody translokací v českém a moravském prostředí a srovnání hradebních systémů geograficky si blízkých měst Kolína, Čáslavi a Nymburka.
|
|
|
Zemské soudy ve vyobrazeních 16. století v Čechách
Havlicová, Jindřiška ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá vyobrazeními zasedání vyšších zemských soudů v Čechách v 16. století, stejně tak jako jejich typologií. V této době vznikaly nástěnné malby, které zdobily reprezentační prostory některých sídel předních šlechtických rodů, závěsné obrazy a grafiky doprovázející spisy zabývající se právní tematikou. Cílem této práce je tato vyobrazení zmapovat, vzájemně porovnat a zasadit do kulturně-historického kontextu doby.
|
|
|
Želiv, klášter v předhůří Vysočiny. Jeho majetky a sídelně historický vývoj do poloviny 14. století.
Bolerazká, Zuzana ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Želiv, původně benediktinský konvent, přeměněný záhy (asi roku 1149) v premonstrátskou kanonii, měl velmi složité začátky. Trvalo delší čas, než svoji existenci stabilizoval a majetkově upevnil. Jeho umístění do hustých lesů na západní úpatí Českomoravské vrchoviny předurčovalo jeho roli v kolonizaci tohoto pohraničního území. Poměrně slušně uchovaná pramenná základna umožňuje podchytit hlavní fáze majetkového vývoje želivského klášterství a zařadit je do dobových souvislostí. Zajímavá, ale dosud málo sledovaná, je i role želivského kléru při odkrývání těžebních revírů na Jihlavsku a Humpolecku. Samotný klášter byl několikrát přestaven, což by se stěží uskutečnilo bez silné majetkové základny a jejího hospodářského využití. Právě její zmapování a vyhodnocení patří k cílům bakalářské práce. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vimperk v pozdním středověku. Pramenná sonda k dějinám poddanského města
Modlitbová, Veronika ; Zilynská, Blanka (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Bakalářská práce je věnována poddanskému městu Vimperku v pozdním středověku a zachycení jeho politické, hospodářské a sociální situace ve světle dochovaných pramenů. Důraz je při tom kladen především na 2. polovinu 15. století a první tři dekády 16. století. Z této doby pochází hlavní pramen, o který se práce opírá - vimperská pamětní kniha (1479- 1670). Pozornost je kromě toho věnována i vimperské vrchnosti, jejíž činy a postoje měly nezřídka dopad i na město. Po celé 15. století držel Vimperk rod Kaplířů ze Sulevic, kterému je proto věnován největší prostor. Vimperk byl také koncovým městem jedné z větví Zlaté stezky, z čehož profitovalo jak město, tak především jeho vrchnost. V závěru práce je proto stručně pojednána problematika Zlaté stezky a dalších obchodních cest ve vztahu k Vimperku a jeho vrchnosti. Klíčová slova: Vimperk - poddanské město - pozdní středověk - městská kniha - privilegia - Kaplířové ze Sulevic - Malovcové z Chýnova
|
|
|
Spolutvůrci politiky Jana Lucemburského. Role rádců nečeského původu při formování zahraniční politiky prvního lucemburského krále na českém trůně
Mikulíková, Klára ; Doležalová, Eva (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce "Spolutvůrci politiky Jana Lucemburského. Role rádců nečeského původu při formování zahraničního politiky prvního lucemburského krále na českém trůně" pojednává o nástupu lucemburského rodu na český stolec a o jejich diplomacii v rámci českých zemí, Říše i celé Evropy. Hlavním cílem práce je zachytit vztahy a vazby mezi českým králem Janem Lucemburským a jeho rádci - cizinci v oblasti jak vnitřní, tak zejména zahraniční politiky. Mezi nejvýznamnější rádce patřili Petr z Aspeltu a Balduin Trevírský. Zejména na ně se práce soustředí. Dalším cílem je pak rozbor vědomé i nevědomé návaznosti postojů krále i jeho rádců na politiku Přemyslovců, předchozí vládnoucí dynastie. V práci bude zohledněna také společenské a kulturní situace doby vrcholného středověku.
|
|
|
Městské historické slavnosti a jejich historické náměty z období vlády Přemyslovců a Lucemburků
Šťastný, Antonín ; Doležalová, Eva (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce "Městské historické slavnosti a jejich historické náměty z období vlády Přemyslovců a Lucemburků." Tato práce popisuje fenomén historických městských slavností ve střední Evropě, zejména v moderní době. Jejím cílem je poukázat na historické motivy slavností, např. události, které jsou oslavovány, a na jejich souvislost s dnešními slavnostmi. Práce popisuje vývoj a změny, kterými slavnosti procházely, i současné vlivy na jejich podobu a na trendy jejich dalších změn. Vedle výčtu významných slavností a jejich vzájemného srovnání je zde pojednáno o účinkujících, o oslavovaných dějích a o ohlasech publika.
|
|
|
Obec Nučice v průběhu věků
Jíchová, Jana ; Doležalová, Eva (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Práce se zabývá nástinem historického vývoje obce Nučice (Praha - východ) v souvislostech soudobého politického a společenského vývoje. Hlavním cílem práce je zmapování dějin obce od první zmínky až po dnešek a zařazení dění v obci do obecného historického kontextu. Jako finální výstup práce vznikne návrh naučné stezky po zajímavých místech v Nučicích a jejich okolí a brožurka "To nejzajímavější z Nučic a jejich okolí", která bude ve stručnosti informovat veřejnost o historii obce. Klíčová slova Nučice, obecní historie, Černokostelecko, červený pískovec, spolky, naučná stezka
|
|
|
Páni z Valdeka a jejich sídla do 1. poloviny 14. století
Gerleová, Jana ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Studium české a moravské nobility se dnes těší zvláštnímu zájmu české historiografie. Vychází řada studii, které se tímto fenoménem zabývají ve společenských, genealogických, hospodářských a kulturních souvislostech. Z moderních monografií významných panských rodů lze jmenovat práce o Hrabišicích, Ronovcích, Vítkovcích atd. Do této řady nesporně patří i zatím hlouběji nezpracovaní páni z Valdeka, jejichž panství zaujímalo území mezi hradem Valdekem a Žebrákem. Těžiště této práce bude spočívat především ve zmapování historie tohoto rodu a jeho hlavních členů. Součástí výzkumu budou rovněž rodová sídla, a to zmiňované hrady Valdek a Žebrák. Pozornost bude věnována i zbožné fundaci pánů z Valdeka, klášteru Svatá Dobrotivá u dnešní vsi Zaječov. Mezi hlavní cíle této bakalářské práce patří vystižení role valdeckého rodu na panovnickém dvoře, které vyvrcholilo na počátku 14. století. Klíčová slova: středověk, Valdek, Žebrák, Hořovicko, hrad, sídlo, česká šlechta, fundace, kolonizace
|
|
|
Podještědská osada Hradčany na prahu soudobých dějin v příbězích pamětníků 1914-1948
Havelka, Jan ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Tato práce se zaměřuje na probádání osady Hradčany u Českého Dubu v historickém období 1914-1948. Zmapujeme zlomové životní události tzv. ztracené poválečné generace v jedinečnosti podještědské vesnice na samé etnické hranici Sudet. Pokusíme se podívat na jednotlivé společensko- politické fenomény vybraného časového úseku, počínaje nadšeným nekritickým budování státu po obou světových válkách, pokračujíce emancipací i konečným zánikem selského stavu. V komplexnosti se pak pokusíme vykreslit obraz vesnice v letech 1938-1946. Tak se vlastně zamyslíme nad směry vývoje myšlení venkovského člověka od sedláka k chalupníkovi, od agrárníka ke komunistovi. Celá práce vychází především z bádání orálně-historickou methodou, rozhovorů s nejstaršími osadníky, sběru a hodnocení obrazových fotografických pramenů a písemností. Těmi jsou myšleny primárně paměti generace rodičů dnešních pamětníků. Dalšími, leč velmi spoře a útržkovitě dochovanými prameny, jsou administrativní dokumenty katastrální obce a osady Hradčany. Jsouce fascinováni specifiky historického podještědského světa, jehož relikty jsou stále k nalezení a zachycení, cílíme naši práci především ke shrnutí stávajících objevených pramenů do celistvého rámce a podání výpovědi o příbězích celé osady i jednotlivých jejích obyvatel v daném období.
|
host ::
RSS.