|
|
Pragmatické momenty v disertační práci Karla Čapka
Váchová, Michaela ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Karel Čapek je označován za pragmatika české filozofie. Pragmatismus měl ovšem v 1. polovině 20. století v českém filozofickém prostředí hned několik obhájců z idealistického tábora (Emanuel Rádl, Karel Vorovka, …). Většina z nich však americký pragmatismus méně či více desinterpretovala a tento směr se pro ně stal pouze úsekem cesty k jiné filozofii. Jelikož Karel Čapek ukončil svá studia disertační prací na téma Objektivní metoda v estetice se zřením k výtvarnému umění, položila jsem si otázku, zda se u něj pragmatické vlivy promítly rovněž do oblasti estetiky. Prostřednictvím komparace s textem Umění jako zkušenost Johna Deweyho je zřejmé, že inspirace pragmatismem se u Čapka projevila i v této oblasti. Je ovšem možné hovořit pouze o momentech, v nichž se pragmatismus odráží, nikoliv o konceptu pragmatické estetiky.
|
|
|
Estetický faktor v pojetí zkušenosti Johna Deweyho: Estetická relevance snowbordingu
Vyhnánková, Klára ; Kaplický, Martin (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
Diplomová práce objasňuje pojetí zkušenosti Johna Deweyho a zaměřuje se především na jeho tezi o přítomnosti estetického faktoru v každé ucelené, završené zkušenosti. Zabývá se rozdíly mezi běžnými a završenými zkušenostmi a zkoumá v nich působení estetického faktoru. Jeho nezastupitelná role je úmyslně demonstrována na mimouměleckém příkladu zážitků, které přináší snowboarding. Nejdůležitější poznatky jsou rozvinuty skrze přístup somaestetiky Richarda Shustermana. Teorie těchto dvou myslitelů podporují hlavní myšlenku práce, že dynamické pohyby těla mohou jejich aktérům přinášet estetické zážitky. Odhalí se tak některé na první pohled nezřetelné důvody atraktivity tohoto novodobého sportu.
|
|
|
Estetická zkušenost ruin
Pechoušková, Klára ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Práce se věnuje základnímu vymezení ruin, chátrajících objektů jako specifických estetických objektů. Taková místa lákají návštěvníky z mnoha důvodů a jedním z již tradičních je právě vyhledávání specifického estetického prožitku. Cílem této práce je identifikace povahy tohoto prožitku prostřednictvím srovnání s dvěma základními typy estetických objektů: uměleckými díly a přírodními estetickými objekty. Příroda a kultura jsou dvě oblasti, které jsou od sebe často důsledně oddělovány. Ruina je objektem, který nenáleží již zcela do říše artefaktů, ale zároveň není ani zcela přírodním elementem. Primární literatura vychází převážně z oblasti současné environmentální estetiky, doplněna je o některé základní tituly tzv. "estetiky ruin" či "estetiky zpustlosti". Závěr práce se věnuje využití dosažených zjištění pro průzkum estetické specifičnosti novodobých ruin, jako jsou opuštěné továrny, nemocnice, školy, hotely a další. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Genius loci jako estetický problém
Křížová, Lucie ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Zuska, Vlastimil (oponent)
(česky) Diplomová práce Genius loci jako estetický problém se zabývá vymezením pojmu genius loci a zkoumáním jeho estetických implikací a paralel. Po objasnění ontologické povahy tohoto fenoménu jsou sledovány jeho společné rysy s vybranými koncepcemi environmentální filozofie a estetiky, zejména pak estetické dimenze zkušenosti prostředí. Jako výchozí nástroje zkoumání jsou využity práce Christiana Norberg-Schulze a Davida E. Coopera.
|
|
|
Emotions in fiction
Martinková, Zuzana ; Zuska, Vlastimil (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
Zameraním predloženej práce sú emočné reakcie na fikčné diela v procese estetického prežitku. Vzhľadom na to, že sa jedná o emócie vyvolané fikčnými charaktermi a dejmi, otvára sa otázka ich povahy a ,,pravosti". Na základe súčasných teórií emócií (predovšetkým Antonia Damasia) sa práca zaoberá našimi emocionálnymi reakciami na fikciu v kontexte estetického prežitku skúmaním dôležitých faktorov, ktoré sú jeho súčasťou: imaginácie, identifikácie, empatie, sympatie, simulácie a ich role nielen pre naratívne porozumenie fikcie, ale aj hlbšie pochopenie povahy našich emočných reakcií na fikčné diela. Na základe vymenovaných aspektov práca vyhodnocuje charakter emócií pri recepcii fikcie a vyúsťuje v skúmaní prínosu emočného prežitku fikcie pre recipienta. Uvažuje nad emóciami ako nástrojom k poznávaniu a snaží sa vzhliadať na emócie ako na kognitívne-hodnotiaci faktor. Kľúčové slová : emócie, fikcia, estetický prežitok, empatia, simulácia
|
|
|
Konstrukce postavy : postava ve fikčních světech a světech příběhu
Staniševská, Aneta ; Zuska, Vlastimil (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
Předkládaná práce se prostřednictvím otázky možností a limitů čtenářových inferencí pokouší poukázat na rozdíly mezi postavami ve fikčních světech a postavami ve světech příběhu. Záměrem práce je dokázat, že svět příběhu chápaný jakožto mentální model se vzhledem k tématu postavy vyhýbá některým obtížím, které provázejí teorie fikčních světů. První kapitola nejprve dává nahlédnout do problematiky definování a teorií postavy a do jejího rámce situuje kognitivní přístupy vůči postavě. Jelikož bývají svět příběhu a fikční svět chápány jako koncepty velmi podobné, jsou ve druhé kapitole nejprve představeny dva protichůdné názory na čtenářovu aktivitu v rámci konstrukce fikčního světa, a sice teorie Lubomíra Doležela a Marie-Laure Ryanové. Skrze jejich vzájemné porovnání je pak vyzdvižen specifický status postavy vzhledem ke čtenářovým inferencím, který dále plní zásadní úlohu v teorii Umberta Eca, jejíž jádro je představeno v kapitole třetí. Provázanost rozumění příběhu s konstrukcí postavy je pak centrem zájmu čtvrté kapitoly, kde jsou kognitivní přístupy reprezentovány teoriemi Alana Palmera a Davida Hermana, a která představuje svět příběhu a postavu v něm jako modely otevřené a pružné. Klíčová slova fikční postava, svět příběhu, fikční svět, mentální model, mezera, inference
|
|
|
Aspects of perception: science fiction in film and literature
Žilová, Jana ; Zuska, Vlastimil (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
Práca sa zameriava na dištinktné aspekty estetickej percepcie sci-fi žánru v literatúre a vo filme. Zaoberá sa skúmaním teórií ako literárneho (Hirsch, Iser), tak aj filmového (Altman, Chatman) žánru. Literárny žáner je spracovaný z pozície E. D. Hirscha a jeho konceptu autorskej intencie (mens auctoris), proti ktorej sa ukazuje koncept implikovaného autora/čitateľa (Booth/Iser) ako nosnejší a z pragmatického hľadiska tak dostávame pomenovanie bez zázemia biografizmu. Toto stanovisko sa ukazuje nosným rovnako v oblasti filmového žánru, pričom je zdôrazňovaná rovina filmových žánrov ako procesov systemizácie (dynamické versus fixné formy), vzájomných interakcií a možných fúzií žánrov. Práca prezentuje aspekty estetickej odlišnosi, špecifičnosti, recepcie žánru sci-fi v literárnom a filmovom kontexte z hľadiska: učňovských rokov recipienta, kultúrnej/fikčnej encyklopédie, hraničnej situácie ( a Grenzsituation), kozmickej hrôzy, interžánrovosti, intertextuality a tolerancie pre viacznačnosť. Práca demonštruje, že sci-fi - v kontraste k iným žánrom - (1.) je najdynamickejším žánrom, (2.) je žánrom, ktorý narúša a nalamuje, prehlbuje a destabilizuje recipientove vedomosti, poznanie o svete a vlastné sebapoznanie, rozširuje kognitívny horizont, (3.) vyzýva k exploratívnemu mysleniu.
|
|
|
The Topic of Corporeity in Phenomenological Inquiries into the Aesthetic Experience of Landscape
Slančíková, Jana ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
Diplomová práca sa venuje rozboru skúsenosti priestoru ako interaktívneho fenoménu, ktorý sprevádza naše estetické zakúšanie krajiny. Popis tohto fenoménu je skúmaný u amerického estetika Arnolda Berleanta, avšak na pozadí európskej fenomenologickej tradície. Ako základ, na ktorom môže byť vystavané pochopenie skúsenosti priestoru mi poslúži fenomenologický rozbor vnímania telesnosti, a to hlavne u Jana Patočky a Maurice Merleau- Pontyho. Interakcia subjektu a objektu sa v estetickej skúsenosti krajiny javí navyše ako celkom jedinečná, neprenosná a neopakovateľná ľudská skúsenosť. Pre konkrétnejší náhľad do problematiky je teda nutné rozobrať niekoľko prvkov vstupujúcich do estetickej skúsenosti krajiny. Prvým z nich je už spomenuté zapájanie zmyslovosti človeka ako esenciálneho podkladu každej estetickej skúsenosti. Ďalšími dôležitými bodmi sú vnímanie časopriestoru, nevyhnutnosť pohybu a konkrétneho telesného zapojenia sa, ktoré určuje možnosti explorácie daného prostredia. Krajina nie je premiestniteľná, musíme prísť a prechádzať ňou tam, kde nám to sama umožní. To však neznamená, že by sa jednalo o krajinu ako statický objekt estetickej percepcie. Výsledkom tejto práce je hlbšie prepojenie fenomenologickej problematiky telesnosti, ale tiež problematiky vnímania času a priestoru s teóriou, ktorá...
|
|
|
Pojetí krásy ve Ficinově komentáři De amore a její vliv na renesanční estetiku
Polák, Ján ; Dykast, Roman (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
Cílem této práce je prozkoumat spis Marsilia Ficina známý jako De amore na základě charakteristiky autorova života a díla a ukázat jeho vliv na renesanční estetiku. Základním tématem spisu, vzniklého jako komentář Platónova Symposia, je funkce lásky v rámci kosmologie, kterou Ficino přebírá od novo-platoniků, zejména od Plótína. Hlavním Ficinovým přínosem pro renesanční a novověké myšlení je překlad a další rozvíjení Platónova díla, včetně jeho koncepce dvojí lásky. Tato studie předně shrnuje Ficinův život a dílo, dále zkoumá spis samotný s důrazem na estetická témata a poté demonstruje vliv Ficinova pojetí lásky na renesanční estetiku na příkladu vybraných děl renesanční literatury. Výběr textů ukazuje transformaci tohoto pojetí od textu přímo inspirovaného Ficinovou naukou přes dílo v němž tato nauka ustupuje formálním literárním požadavkům až k textům, v nichž získává literární forma naprostou převahu nad filozofickým obsahem. Klíčová slova Marsilio Ficino*renesanční platonismus*renesanční estetika*platonická láska
|
|
|
Pojem estetické zkušenosti v americké filozofii po Johnu Deweym
Špryňarová, Denisa ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
John Dewey je filozofem, jenž chtěl obnovit kontinuitu mezi námi jako lidskými bytostmi a přírodou, do které jsme vsazeni. Vše, co v našem světě zažíváme, je založeno na interakci nás a prostředí a na naší zkušenosti, která z ní plyne. I k umění se vztahuje v termínech zkušenosti a bojuje za navrácení umění a tedy i estetické zkušenosti zpět do oblasti běžného života. Tato práce v první polovině věnuje pozornost Deweyho myšlení a to od jeho obecného nazírání na fungování světa k rozboru běžné zkušenosti a následně ke zkušenosti estetické. V druhé části komparuje Deweyho názory s estetickou teorií Jeroma Stolnitze, která je také spojena s pojmem estetická zkušenost, ale vychází z jiné teoretické tradice. Základní otázkou, která je zde položena, je, zda i přes tuto rozdílnost v teoriích a východiscích lze najít určitý bod, ve kterém se ve svém uvažování potkávají, určité shodné charakteristiky estetické zkušenosti, anebo zda je tento rozdíl natolik určující, že zde o shodě nelze hovořit. Klíčová slova Estetická zkušenost Americká estetika, první polovina 20. století John Dewey Jerome Stolnitz
|
host ::
RSS.