|
|
Etnografické a folkloristické aspekty v pracích učitelů východních Čech
Tomášová, Jana ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Dědovský, Daniel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá generací angažovaných učitelů, regionálních vlastenecky orientovaných východočeských aktivistů, kteří se na amatérské úrovni zabývali etnografií a folkloristikou. Úvodní část práce představuje osobní i profesní život čtyř profesně, zájmově i generačně blízkých osobností - učitelů - z konce 19. a začátku 20. století. Další kapitoly se věnují širšímu kulturně-historickému kontextu s akcentem na dějiny pedagogiky a etnologie. Dále je zachycen vývoj předmětu vlastivěda, který byl na počátku 20. století zaveden mezi povinné školní předměty a skýtal pro učitele možnost využití etnografických materiálů pro výchovně-vzdělávací úlohu školy. Těžiště práce tvoří průniky vlastivědné výuky a výchovy s národopisnými aktivitami představených učitelů (spolupráce s odbornými kruhy, sběratelská činnost…) a analýza jejich významu pro odbornou etnologii.
|
|
| |
|
|
Utváření oborové terminologie pro lidový oděv
Dědovský, Daniel ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Petráňová, Lydie (oponent) ; Křížová, Alena (oponent)
Lidový oděv včetně jeho revitalizovaných forem tvoří jednu z nejvýznamnějších a rovněž i nejstudovanějších kategorií v rámci systematického výzkumu evropské lidové materiální kultury. Výzkumný projekt je zaměřen na reflexi oborové terminologie pro lidový oděv v kontextu etnologické metodologie s přihlédnutím k muzeologickým aspektům, ale zejména k historii a vývoji oboru v rámci významných evropských směrů, proudů a center. Práce je založena na komparativní komunikaci autora s více i méně významnými osobnostmi oboru (či s oborem úzce spojenými) orientovanými na výzkum lidového oděvu, potažmo lidové materiální kultury, zejména prostřednictvím jejich odborných textů. Současní badatelé, jejichž dílo ještě není uzavřeno, nejsou v práci záměrně hodnoceni a zmíněni jsou pouze okrajově ovšem při silné reflexi a akceptaci jejich díla a v něm obsažených myšlenek, postojů a názorů jako inspiračního zdroje předkládané disertační práce. Primárním cílem projektu se tak stalo nejen sledování utváření terminologie a metodologie pro odborné zpracování etnologické kategorie lidového oděvu, ale i výzkum historie oboru při zdůraznění jejích zásadních i méně známých aspektů v evropském mezinárodním kontextu.
|
|
|
Tradiční lidová svatba v Podještědí. Obraz svatebních zvyklostí a rituálů v regionálních pramenech
Opravilová, Michaela ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Dědovský, Daniel (oponent)
Předložená bakalářská práce seznamuje čtenáře s průběhem svatebního rituálu v tradičním lidovém prostředí severočeského etnografického regionu Podještědí. Údaje v práci obsažené vycházejí primárně z regionálních pramenů, jejichž rozbor autorka předkládá. Kritickým přístupem k pramenům a reflexí dobových sociálních poměrů se autorka snaží předložit pravděpodobný obraz svatebního rituálu 19. století, charakterizovat znaky a prvky procesu lidové svatby a obyčejů s ní spojených. V práci jsou akcentovány role jednotlivých účastníků svatby, především úloha svatebních obřadníků, družic a mládenců v čele s "družbou". Text popisuje sjednávání sňatku i předsvatební přípravy. Těžiště práce spočívá v líčení průběhu svatebního dne, jednotlivých obřadních úkonů i zábavních prvků: Svatební den začínal shromážděním hostů v domě nevěstiných rodičů, odkud se vydával svatební průvod na církevní obřad do kostela. Po návratu z kostela následovala hostina. Večer probíhala taneční "veselka", jejíž součástí bývalo čepení nevěsty. Celý proces svatby byl završen obřadným stěhováním nevěsty do nového domu. Každá fáze svatby měla svou určenou tradiční podobu, o jejíž dodržení se staral družba. Prameny, ze kterých autorka vychází, tvoří rozmanitou směs, která dohromady dává obraz, v němž lze jen těžko rozeznat jednotlivé...
|
|
|
Šafránkova kronika města Hořice jako etnografický pramen
Záveská, Daniela ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Dědovský, Daniel (oponent)
Práce se zabývá kronikou hořického řemeslníka Františka Šafránka. Kronika svým rozsahem mapuje události druhé poloviny 19. století. Jako etnografický pramen nabízí řadu témat, z nichž byly podrobnějšímu rozboru podrobeny zápisy informující o festivitách 19. století na maloměstě. Naskýtá se nám tak možnost nahlédnout na podobu festivit a průběh slavností očima současníka. Setkáváme se zde jednak s tradičními festivitami lidového rázu, ale také s těmi, které v průběhu 19. století, zvláště pak v poslední třetině tohoto století, v souvislosti se společenskými změnami, vznikají. Šafránkovy záznamy jsou dalším zdrojem přispívajícím k rozvoji bádání v otázkách vývoje festivit 19. století. Klíčová slova Lidoví kronikáři - František Šafránek - Hořice - 19. století - festivita
|
|
|
Aplikace z korálků na lidovém textilu
Tormyševa, Julija ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Křížová, Alena (oponent) ; Dědovský, Daniel (oponent)
Předložená disertační práce je věnovaná aplikace ze skleněných korálků na lidových textiliích vybraných regionu Čech a Moravy. Práce je zaměřena na zjištění významu korálkového dekoru v krojích v poslední fázi existence tradiční lidové kultury. Centrálním předmětem výzkumu je specifika vývoje korálkové aplikace, její podmínky, regionální zvláštnosti a charakter. Také v práci se řeší takové otázky, jako souvislost rozvojů technologií sklářství a šíření skleněných korálku v lidovém prostředí, vlivy městských kosmopolitních módních tendencí a změna funkce korálků v kontextu transformací tradiční lidové kultury na přelomu století. Časově práce zahrnuje úsek od druhé poloviny 19. do meziválečného období. Klíčová slova: aplikace, aplikace z korálků, dekor, korálky, kroj, skleněné korálky, lidový textil, rokaj.
|
|
|
Babická praxe v pacovské farnosti ve druhé polovině 19. století
Kubíčková, Kristýna ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Dědovský, Daniel (oponent)
Ústředním tématem předkládané diplomové práce je babická praxe v prostředí pacovské farnosti v období druhé poloviny 19. století. Na základě studia odborné literatury a archivních dokumentů rozličné povahy, zejména pak matrik, byly zkoumány motivace žen k výběru babické profese, jejich vzdělávání na Karlo-Ferdinandově Univerzitě, ale také socioprofesní struktura obsluhované klientely, problematika mzdy, otázka nouzových křtů i kmotrovství a mnohé další. Za využití mikrohistorické metody pak byla sledována skupina pěti porodních bab, jež se angažovaly nejen v samotném městě Pacově, ale také v dalších přifařených obcích. Inspirace historickou demografií je patrná zejména v kapitolách, v nichž je sledována četnost asistencí každé z porodních bab u porodů či jejich obsazování do role kmotry.
|
|
| |
|
|
Utváření oborové terminologie pro lidový oděv
Dědovský, Daniel ; Štěpánová, Irena (vedoucí práce) ; Petráňová, Lydie (oponent) ; Křížová, Alena (oponent)
Lidový oděv včetně jeho revitalizovaných forem tvoří jednu z nejvýznamnějších a rovněž i nejstudovanějších kategorií v rámci systematického výzkumu evropské lidové materiální kultury. Výzkumný projekt je zaměřen na reflexi oborové terminologie pro lidový oděv v kontextu etnologické metodologie s přihlédnutím k muzeologickým aspektům, ale zejména k historii a vývoji oboru v rámci významných evropských směrů, proudů a center. Práce je založena na komparativní komunikaci autora s více i méně významnými osobnostmi oboru (či s oborem úzce spojenými) orientovanými na výzkum lidového oděvu, potažmo lidové materiální kultury, zejména prostřednictvím jejich odborných textů. Současní badatelé, jejichž dílo ještě není uzavřeno, nejsou v práci záměrně hodnoceni a zmíněni jsou pouze okrajově ovšem při silné reflexi a akceptaci jejich díla a v něm obsažených myšlenek, postojů a názorů jako inspiračního zdroje předkládané disertační práce. Primárním cílem projektu se tak stalo nejen sledování utváření terminologie a metodologie pro odborné zpracování etnologické kategorie lidového oděvu, ale i výzkum historie oboru při zdůraznění jejích zásadních i méně známých aspektů v evropském mezinárodním kontextu.
|
|
|
Loutka a její proměny v české lidové kultuře
Kleinová, Anna ; Dědovský, Daniel (vedoucí práce) ; Štěpánová, Irena (oponent)
Práce se věnuje fenoménu loutky, proměnám její funkce, typologii loutek a technologických postupům jejich výroby, zejména v české lidové kultuře. Dále sleduje vývoj loutky od jejího vzniku až do současnosti nejen v českém prostředí, ale i v evropském kontextu. Mimo jiné popisuje typické postavy ztvárňované loutkou, symboliku loutky a s tím spojené náměty her loutkového divadla v Čechách. Všímá si i profesí spjatých s loutkou - loutkářství a řezbářství. Také se pokouší o náhled na chápání loutky a loutkového divadla v současnosti v českém prostředí.
|
host ::
RSS.