|
|
Individualization, differentiation, and personalization in mathematics in the Czech Republic through three different approaches: Scheme-oriented, Child-centred, and Undesignated
Brožová, Miroslava ; Coufalová, Jana (vedoucí práce) ; Vondrová, Naďa (oponent) ; Rowland, Tim (oponent)
Cílem p edkládané práce bylo popsat, zda a jak jsou uplat ována individualizace, diferenciace a personalizace ve vybraných programech, jejich principech, u itelských p esv d eních a praktikách ve výuce matematiky na prvním stupni základní školy. Za ú elem sb ru dat bylo vybráno šest u itel se t emi odlišnými p ístupy k výuce - výuka orientovaná na budování schémat, pedocentricky orientovaná metoda a nevyhran ný p ístup hlavního vzd lávacího proudu v eské republice. V teoretické ásti práce byly definovány základní pojmy a vymezeny všechny t i vybrané p ístupy k výuce. V experimentální ásti byly na pozadí charakteristik individualizace, diferenciace a personalizace interpretovány epizody z rozhovor o p esv d eních a praktikách sledovaných p i výuce. Z praktik bylo konkrétn popsáno užití u ebnic a zadávání domácích úkol . Ukázalo se, že u itelé ve výuce orientované na budování schémat i u itelé pedocentricky orientované metody využívají p i výuce prvky individualizace, diferenciace i personalizace. U u itel v nevyhran ném p ístupu hlavního proudu se objevuje individualizace. Analýza ve všech sledovaných oblastech u vybraných u itel nazna uje, které z charakteristik p evažují u jednotlivých u itel a p ístup (v Hejného metod , montessoriovské metod a nevyhran ném p ístupu).
|
|
|
Osobnostně-situační konstelace nudy
Boháčová, Aneta ; Pavelková, Isabella (vedoucí práce) ; Coufalová, Jana (oponent) ; Chvál, Martin (oponent)
Práce se snaží zachytit vývoj pojmu nudy od nejstarších dob do doby současné. Historické koncepty nudy jsou uchopeny prostřednictvím filozofických a literárních pojednání. Moderní vědecké přístupy k nudě jsou prezentovány s ohledem na způsob empirického ověřování nudy a její výchozí definici. Výzkumné šetření se zaměřuje na ověřování psychometrických vlastností dvou zahraničních dotazníkových nástrojů k měření nudy a na analýzu pojmu nuda v českém prostředí. Cílem výzkumného šetření je odhalit, v jakých významových úrovních je nuda vnímána českou populací žáků středních škol, a jaké osobnostní a situační faktory mají vliv na pojetí a prožitek nudy. Výstupy výzkumného šetření poukazují na určité problémy nástroje Boredom Proneness Scale autorů Farmer & Sundberg (1986) při aplikaci na českou populaci. Naopak výstupy konfirmační a explorační faktorové analýzy a provedené komparativní obsahové analýzy potvrzují vhodnost použití nástroje Multidimensional State Boredom Scale autorů Fahlman et al. (2011) na českou populaci žáků středních škol. Analýza pojmu nuda naznačuje některé souvislosti mezi vnímáním pojmu nuda, jejím prožitkem a osobnostními charakteristikami jedince a situačními faktory. Výstupy obsahově kategoriální analýzy pojmu nuda jsou v souladu s dosavadními vědeckými teoriemi a koncepty...
|
|
|
Znalecké dokazování
Coufalová, Jana ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Diplomové práce nazvaná "Znalecké dokazování" se zabývá jedním z druhů důkazních prostředků, který se uplatňuje v případech, kdy je pro objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení třeba odborných znalostí. Práce je rozdělena do pěti základních kapitol. První kapitola je úvodní a věnuje se některým obecným otázkám znaleckého práva, resp. hodnocení současné právní úpravy znalecké činnosti, tj. znaleckého zákona a znalecké vyhlášky, zejména z pohledu změn, kterých tato právní úprava v poslední době doznala, stejně jako změn chystaných v podobě novelizace stávajícího zákona a přípravy zákona zcela nového. Rovněž se věnuje vymezení osoby znalce, zejména jeho odlišení od svědka a konzultanta, stručně pak jeho právům a povinnostem v soudním řízení obecně. Druhá kapitola se zabývá účastí znalce výlučně na trestním řízení a je rozdělena do třech částí. První poskytuje základní informace o přibrání znalce, jeho formě. Druhá se zabývá vlastním vymezením znaleckého úkolu a třetí přípravou znaleckého posudku, v níž se znalec s danou trestní věcí seznamuje. Třetí kapitola pojednává o vlastním výstupu znaleckého zkoumání, jeho náležitostech a rovněž o znaleckém posudku předloženém stranou. Samostatná část této kapitoly nabízí srovnání znaleckého posudku a odborného vyjádření s přehledem jejich společných a...
|
|
|
Chápání pojmů obsah a objem u žáků základní školy
Tůmová, Veronika ; Vondrová, Naďa (vedoucí práce) ; Coufalová, Jana (oponent) ; Kubáček, Zbyněk (oponent)
Chápání pojmů obsah a objem u žáků základní školy Veronika Tůmová ABSTRAKT Cílem disertační práce je strukturovaně popsat uchopování pojmů obsah a objem žáky, identifikovat dovednosti, které jsou pro pochopení těchto pojmů nezbytné, a zjistit strategie a chyby žáků při řešení vybraných úloh z této oblasti. Jako nástroj jsem zvolila hypotetickou učební trajektorii, kterou jsem na základě analýzy dostupné literatury pro oba pojmy sestavila. Pomocí této trajektorie jsem identifikovala tři základní dovednosti, které se zdají pro uchopení pojmů obsah a objem nezbytné. Jedná se o geometrickou představivost, strukturaci prostoru do čtvercových či krychlových jednotek a multiplikativní uvažování. U všech těchto dovedností jsem navrhla způsob jejich měření pomocí úloh a nalezla slabou (u multiplikativního uvažování) až silnou a velmi silnou (u geometrické představivosti) souvislost s úspěchem žáka ve výpočetních úlohách na obsah a objem. Tato zjištění potvrzují oprávněnost zařazení rozvoje těchto dovedností do hypotetické učební trajektorie pro dané pojmy. Pro zkoumání strategií a chyb žáků jsem zvolila několik úloh zabývajících se strukturací prostoru do krychlových jednotek. Ukázalo se, že většina překážek pro správné řešení úlohy spadá do některé z následujících kategorií: nesprávná strukturace prostoru, chyby...
|
|
|
Komparace žákovských strategií řešení slovních úloh
Králová, Michaela ; Hejný, Milan (vedoucí práce) ; Coufalová, Jana (oponent) ; Jirotková, Darina (oponent)
Dizertační práce se zabývá potenciálem slovní úlohy a komparacemi žákovských řešitelských procesů u slovních úloh. Teoretická část vychází z vymezení pojmu "problém", kde se čtenář stručně seznámí s náhledy základních psychologických směrů na tento pojem. Následuje užší vymezení matematického problému, zejména s důrazem na řešitelský proces, fáze a faktory ovlivňující jeho úspěšnost. Matematický problém je následně konkretizován do podoby slovní úlohy. Zabýváme se jejím potenciálem, a to jak diagnostickým, tak didaktickým. Seznamujeme čtenáře s úlohovou situací a jejím praktickým využitím ve výuce, vše ukazujeme na konkrétních příkladech a modifikacích. Vlastní výzkum, jehož data byla získávána akčním výzkumem, je tvořen analýzami žákovských řešení, zejména s důrazem na přítomnost chyby a moment jejího vzniku. Cílovou skupinu tvořili žáci prvního stupně běžných základních škol. Výsledky našeho výzkumu ukázaly výrazně vyšší řešitelskou úspěšnost u žáků vedených konstruktivistickými přístupy a zároveň vyvrátily některá tvrzení tradičních učitelů, zvláště o přínosu zápisu slovní úlohy, používání neznámých a aplikaci naučených algoritmů v procesu řešení.
|
|
|
Tvorba geometrických schémat u žáků 1.stupně prostřednictvím podnětných geometrických prostředí
Kloboučková, Jaroslava ; Jirotková, Darina (vedoucí práce) ; Coufalová, Jana (oponent) ; Novák, Bohumil (oponent)
Název: Tvorba geometrických schémat u žáků 1. stupně prostřednictvím podnětných geometrických prostředí Autor: Jaroslava Kloboučková Katedra: Katedra matematiky a didaktiky matematiky Školitel: doc. RNDr. Darina Jirotková, Ph.D. Abstrakt: Cílem předložené disertační práce je pojednat o problematice vyučování geometrie jako nedílné součásti výuky matematiky na prvním stupni základní školy. Práce mapuje i dlouhodobý výukový experiment zahájený v roce 2010 a na pozadí tohoto experimentu řeší otázky poznávaní geometrického učiva dětmi mladšího školního věku. Hlavním cílem mé práce bylo nalézt odpovědi na čtyři výzkumné otázky: Jakým způsobem poznávají děti geometrické objekty? Jak si vzájemně předávají své znalosti, zkušenosti, objevy ze světa geometrie? Jak (na jaké úrovni) jsou schopny porozumět učivu, které je formálně v kurikulárních dokumentech (RVP ZV) zařazeno do pozdějších vzdělávacích období? Které jevy dokáží pochopit a popsat užitím mateřského jazyka? V teoretické části práce je hlavní pozornost věnována poznávacímu procesu a typologii matematických úloh vždy se zaměřením na geometrii. Dále jsou popsána čtyři konkrétní podnětná geometrická prostředí - Krychlové stavby, Origami, Dřívková geometrie a Parkety a jeden tematický celek Obvod a obsah rovinných útvarů. Je provedena didaktická analýza...
|
|
|
Činnost kolektivu třídy při poznávání matematiky (Studie o edukačním stylu VOBS)
Peclinovská, Sylva ; Hejný, Milan (vedoucí práce) ; Coufalová, Jana (oponent) ; Jirotková, Darina (oponent)
Práce pojednává o kvalitativním výzkumu. Cílem výzkumu je na konkrétním příkladu řešení problému sudosti nuly poznávat objevitelský proces třídy z hlediska jednotlivců, skupin i celého kolektivu v rozvinuté třídní diskuzi. Jádrem výzkumu jsou dva pořízené záznamy na sebe navazujících diskuzí, které proběhly v časovém odstupu přibližně jednoho měsíce a které se odehrály v jedné třídě ve 4. ročníku na 1. stupni základní školy vyučovaném konstruktivisticky. Uvedená výzkumná databáze je doplňována písemnými pracemi sledovaných žáků, audiozáznamy, videozáznamy a pedagogickým deníkem autorky vedeným po dobu čtyř let. Dále jsou využívány jak osobní zkušenosti autorky, tak převzaté zkušenosti z odborné literatury. Výchozí metodologická pozice je dána klasifikací širokého spektra žákovských výpovědí a myšlenek týkajících se sudosti nuly a jevů příbuzných. Některé komentované jevy jsou doplňovány doporučeními a návrhy úloh jak vzniklé didaktické situace řešit, nebo případně porovnávány s hypotetickými situacemi typickými pro transmisivně vedené vyučování. Hlavní výsledky práce se týkají oblasti kognitivní, metakognitivní a sociální a jsou shrnuty do sedmnácti bodů uvedených v závěru práce, které poukazují na význam diskuze např. pro komplexitu poznání žáků, obohacování a zpřesňování myšlenek žáka, růst...
|
|
|
Analýza a priori jako součást přípravy učitele na výuku
Nováková, Hana ; Novotná, Jarmila (vedoucí práce) ; Vondrová, Naďa (oponent) ; Coufalová, Jana (oponent)
4 NÁZEV: Analýza a priori jako součást přípravy učitele na výuku AUTOR: Mgr. Hana Nováková KATEDRA: Katedra matematiky a didaktiky matematiky ŠKOLITEL: Prof. RNDr. Jarmila Novotná, CSc. Předkládaná dizertační práce je zaměřena na analýzu a priori jako součást přípravy učitele na výuku. Teoretickým rámcem je teorie didaktických situací v matematice (TDSM). TDSM charakterizuje analýzu a priori jako jeden z možných nástrojů, který má učitel při plánování výuky k dispozici. Práce si klade za cíl analyzovat rozdíly mezi tím, co je zařazeno do analýzy a priori v TDSM, a skutečností v praxi učitele, vzájemně porovnat přípravy zkušených učitelů a studentů učitelství a ukázat význam a využití analýzy a priori v učitelské a výzkumné praxi. Práce se skládá ze tří částí: teoretické, experimentální a aplikační. V teoretické části jsou vysvětleny hlavní pojmy TDSM související s analýzou a priori, dále je zde shrnuta problematika přípravy učitele na výuku. Experimentální část je uvedena předexperimentem, jehož výsledky umožnily zpřesnit strukturu analýzy a priori pro další využití. Během hlavního experimentu se podařilo nejen porovnat vzájemně přípravy zkušených učitelů a studentů učitelství, ale také zjistit, v jakých položkách se liší a shodují s analýzou a priori. Aplikační část ukazuje konkrétní využití analýzy a...
|
|
|
Znalecké dokazování
Coufalová, Jana ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Diplomové práce nazvaná "Znalecké dokazování" se zabývá jedním z druhů důkazních prostředků, který se uplatňuje v případech, kdy je pro objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení třeba odborných znalostí. Práce je rozdělena do pěti základních kapitol. První kapitola je úvodní a věnuje se některým obecným otázkám znaleckého práva, resp. hodnocení současné právní úpravy znalecké činnosti, tj. znaleckého zákona a znalecké vyhlášky, zejména z pohledu změn, kterých tato právní úprava v poslední době doznala, stejně jako změn chystaných v podobě novelizace stávajícího zákona a přípravy zákona zcela nového. Rovněž se věnuje vymezení osoby znalce, zejména jeho odlišení od svědka a konzultanta, stručně pak jeho právům a povinnostem v soudním řízení obecně. Druhá kapitola se zabývá účastí znalce výlučně na trestním řízení a je rozdělena do třech částí. První poskytuje základní informace o přibrání znalce, jeho formě. Druhá se zabývá vlastním vymezením znaleckého úkolu a třetí přípravou znaleckého posudku, v níž se znalec s danou trestní věcí seznamuje. Třetí kapitola pojednává o vlastním výstupu znaleckého zkoumání, jeho náležitostech a rovněž o znaleckém posudku předloženém stranou. Samostatná část této kapitoly nabízí srovnání znaleckého posudku a odborného vyjádření s přehledem jejich společných a...
|
|
|
Konstrukce poznatků žáky v matematice (na příkladu Pythagorovy věty)
Ulrychová, Michaela ; Vondrová, Naďa (vedoucí práce) ; Coufalová, Jana (oponent) ; Hejný, Milan (oponent)
Dizertační práce se věnuje procesu konstrukce matematických poznatků u jednotlivce a skupiny žáků. Nejdříve jsou vymezeny některé pojmy, které patří mezi teoretická východiska práce (poznávací proces a jeho mechanizmus, typologie matematických poznatků, charakter matematické struktury, konstruktivistické přístupy k vyučování matematice, podnětná výuka a akční výzkum). Jsou uvedeny výsledky vybraných našich i zahraničních výzkumů týkající se problematiky konstruktivistických přístupů a též akčního výzkumu v didaktice matematiky. Metodologie práce sestává zejména z výukových experimentů, na které lze do jisté míry nahlížet jako na cykly kooperativního akčního výzkumu. Cílovou skupinou byli žáci nižšího stupně osmiletého gymnázia. Data získaná klasickými metodami kvalitativního výzkumu (participačním pozorováním, audio- a videozáznamy, artefakty, poznámky externího pozorovatele apod.) byla analyzována technikami založenými na zakotvené teorii. Výzkum přinesl výsledky trojího typu. (1) Do hloubky byly popsány kategorie individuální a společné konstrukce poznatků včetně jejich dimenzí (míra učitelova vlivu na konstrukci, spolupráce žáků, formálního uchopení poznatku žákem). Vše je ilustrováno konkrétními příklady. (2) Z hlediska metodologického byly identifikovány některé meze akčního výzkumu a byla zdůrazněna...
|
host ::
RSS.