|
|
Holocene fire history of forest vegetation in central Europe based on soil and sedimentary charcoal
Bobek, Přemysl ; Kuneš, Petr (vedoucí práce) ; Feurdean, Angelica (oponent) ; Chytrý, Milan (oponent)
Požár je fundamentálním ekologickým faktorem, který přímo formuje mnoho terestrických ekosystémů na Zemi. Předkládaná práce se snaží poskytnout ucelený pohled na požárovou dynamiku v kontextu podmínek střední Evropy v průběhu posledních 12 000 let. Dřívější požárová aktivita byla zkoumána pomocí analýzy uhlíků obsažených v terestrických a lakustrinních sedimentárních sekvencích a zuhelnatělých rostlinných tkání deponovaných v půdách. Díky velkému počtu lokalit bylo možné dosáhnout rekonstrukce požárové aktivity na více prostorových úrovních - od lokálního až po krajinné měřítko. První část práce se zabývá identifikací hlavních faktorů, které podmiňují současný výskyt požárů, a na základě zjištěného vztahu hledá vazbu na distribuci požárů v krajině v průběhu mladšího holocénu. Podařilo se ukázat, že výskyt požárů je v současnosti řízen především abiotickými faktory odvozenými od charakteru reliéfu, jako je vyšší přísun sluneční energie na svazích a zvýšená členitost terénu. Naproti tomu antropogenní faktory vykazovaly nízkou míru vlivu. Vzhledem k tomu, že faktory determinující aktuální výskyt požárů jsou v průběhu holocénu stabilní, lze předpokládat, že existují stanoviště, která mají predispozici pro dlouhodobě zvýšenou požárovou aktivitu. Opakované požárové disturbance tak na těchto stanovištích...
|
|
|
Vegetation changes in Czech lowland forests over the past decades
Kopecký, Martin ; Hédl, Radim (vedoucí práce) ; Chytrý, Milan (oponent) ; Diekmann, Martin (oponent)
Vegetační změny českých nížinných lesů během posledních desetiletí Martin Kopecký ABSTRAKT Cílem mé práce bylo zjistit změny ve druhové diverzitě a složení typických nížinných lesů v České Republice. K tomu jsem použil metodu spočívající ve srovnání ploch na kterých byla vegetace poprvé zaznamenána před desítkami let a znovu poté, co byly tyto plochy v nedávné době opětovně dohledány. Nejprve jsem se zaměřil na ověření předpokladů použité metodiky. Historické plochy jdou většinou v terénu lokalizovat jen s určitou mírou nejistoty, což může teoreticky zkreslovat zjištěné vegetační změny. V prvním článku jsme proto zkoumali, zda se zjištěné změny ve vegetaci liší mezi nepřesně a přesně lokalizovanými plochami. Zjistili jsme, že změny jsou plně srovnatelné mezi oběma typy ploch. Výsledky studií založených na nepřesně lokalizovaných plochách lze proto považovat za věrohodné. Metodu založenou na opakovaném záznamu vegetace na nepřesně lokalizovaných plochách jsme použily v druhém článku, kde jsme zkoumali změny vegetace dubových lesů v Milovickém lese. Hlavním zjištěním je výrazný pokles druhové diverzity vegetace a posun v druhovém složení od vegetace teplomilných dubových lesů k vegetaci mezofilních lesů. Druhy, které v čase nejvíce ubyly, jsou zároveň druhy ohrožené vyhynutím v celé České republice. Jako...
|
|
|
Palynological synthesis for the Czech Republic
Abraham, Vojtěch ; Pokorný, Petr (vedoucí práce) ; Chytrý, Milan (oponent) ; Sugita, Shinya (oponent)
Cílem je shromáždit holocenní pylové sekvence a získat z nich syntetickou informaci o historii vegetace a rozšíření druhů v minulosti. Jako modelový druh byla vybrána Lonicera nigra. Fylogeografická hypotéza, totiž že její alpské a karpatské populace přežily glaciální maximum v samostatných refugiích, je podpořena pouze pozdně glaciálním záznamem. V průběhu teplejších oscilací tohoto období došlo k její rychlé migraci z jižní do střední Evropy. Na syntézu vegetační historie byl aplikován model REVEALS. Ve srovnání s tradičním použitím pylových procent, REVEALS zohledňuje následující faktory, které ovlivňují vztah mezi pylovým spadem a okolní vegetací: pylová produktivita, šíření a ukládání pylu. Bylo třeba spočítat a otestovat tyto parametry, takže cíl je částečně metodický. Odhady produktivity pylu (PPEs) jsou vypočteny v okruhu relevantní zdrojové oblasti pylu, která je jedním z výstupů výpočtu a která je ovlivněna strukturou vegetace. Následné ověření těchto hodnot v území pro model REVEALS 10000 km2 a výběr dalších PPEs chybějících taxonů vytvořilo nejlepší soubor parametrů pro zájmovou oblast. Suborem fosilních dat pro účely této syntézy je nově vytvořená Česká Kvartérní Pylová Databáze (PALYCZ). Nepřímá multivariační analýza pylových procent všech taxonů ukázala podobnost mezi koncem a začátkem...
|
|
|
Věk a růst lipana podhorního (Thymallus thymallus L.) původem z různých lokalit - hodnocení na základě analýzy šupin
CHYTRÝ, Martin
Hlavním cílem této práce je vyhodnotit a porovnat věk a délkový růst lipana podhorního (Thymallus thymallus L.) na vybraných tocích v Jihočeském kraji (Blanice - vodňanská, Volyňka, Teplá Vltava a Otava) a v Rakousku (řeka Traun a Salzach), se zaměřením na tok Teplé Vltavy a řeky Traun. Na základě výsledků pak případně odůvodnit možné úpravy pravidel sportovního rybolovu, za účelem ochrany a posílení přirozených populací lipana. Celkem bylo studováno 53 jedinců, kteří byli na sledovaných lokalitách odloveni v průběhu let 2011 - 2015 pomocí elektrického agregátu nebo rybářské udice. Určení věku a růstu bylo založeno na analýze šupin největších jedinců. Pro zpětný výpočet délkového růstu byla použita metoda Rosy Lee (1920). Nejvyšší věk a to 8 let, byl zjištěn u lipanů v řece Teplá Vltava. Na rakouské řece Traun, kde se vyskytují trofejní lipani, náleželi nejstarší ze studovaných ryb do věkové skupiny 5+. Výrazně rychlejšího růstu dosahovali lipani z řeky Traun, což zřejmě souvisí s optimálnějšími životními podmínkami (teplota vody, množství potravy) v daném toku. Dále bylo zjištěno, že minimální lovné délky (30 cm) dosahují lipani na sledovaných tocích v Jihočeském kraji již ve 3. - 4. roku života. Přirozené reprodukce se tak mohou účastnit pouze 1 - 2krát. Z tohoto důvodu je tedy pro navýšení počtu přirozených výtěrů a tím posílení původních populací lipana podhorního zvýšení minimální lovné délky zcela oprávněné.
|
|
|
Ichtyofauna vybraných úseků v povodí Jizery
CHYTRÝ, Martin
Fragmentace vodních toků příčnými stavbami má výrazný negativní vliv na původní rybí společenstva a další vodní organismy. Na zprůchodňování toků pomocí rybích přechodů se proto v posledních letech klade velký důraz. V letech 2011 a 2012 bylo provedeno šetření na novém štěrbinovém rybím přechodu na řece Jizeře v Turnově. Cílem práce bylo posouzení technického provedení stavby rybího přechodu a jeho funkčnosti pro místní ichtyofaunu. Sledovány byly především hydraulické poměry v rybím přechodu (průtok vody, rychlost proudění, rozdíly hladin v jednotlivých komorách). Při technických kontrolách rybího přechodu byl proveden odlov ryb pomocí elektrického agregátu. Druhová skladba ryb byla zjišťována také v oblasti pod jezem. Pro odlov protiproudově migrujících ryb rybím přechodem byla použita odlovná vrš. U odlovených ryb byla stanovena jejich délka těla v mm a hmotnost v g. Následně byla vypočítána početní dominance, diverzita a ekvitabilita. Celkem bylo odloveno 519 kusů ryb o hmotnosti 6,395 kg. V rybím přechodu byl potvrzen výskyt 10 rybích druhů, přičemž pod jezem byly zjištěny ještě další 3 druhy ryb a 1 druh mihule. Reprodukční migrace byly potvrzeny u pstruha obecného a střevle potoční. Plotice obecná, jelec proudní, okoun říční a jelec tloušť osídlili odpočívací komory v rybím přechodu trvale. Rybí přechod má několik závad. Zjištěny byly velké rozdíly hladin mezi komorami, značné rychlosti proudění vody, snížené pronikání světla do vody v rybím přechodu, nedostatečná atraktivnost vstupu rybího přechodu a také nedodržování minimálních zůstatkových průtoků. Rybí přechod se značně zanášel splaveninami a možnost čištění je omezená. Funkčnost či selektivnost rybího přechodu nebyla prokázána. V roce 2013 budou provedena další šetření.
|
|
|
Vliv hospodářských zásahů na změnu v biologické rozmanitosti ve zvláště chráněných územích: Vliv různých managementových zásahů na vegetaci vřesovišť v Národním parku Podyjí II.
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Ústav půdoznalství a mikrobiologie, Brno ; Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta, katedra botaniky, Brno ; Botanický ústav AV ČR, Průhonice, pracoviště Brno ; Záhora, Jaroslav ; Chytrý, Milan ; Tůma, Ivan ; Holub, Petr ; Sedláková, Iva
V roce 1992 byly založeny pokusy, které měly ověřit, zda vypalování, kosení a odstraňování drnů jako tradiční typy managementu západoevropských vřesovišť povedou k obnově a zmlazení vřesovišť v NPR Podyjí. Dále bylo v roce 2000 založeno 30 nových ploch na studium vlivu pastvy a kosení. Od roku 2000 je také sledována dynamika mikrobiálních transformací dusíků v půdě, rychlost rozkladu opadu a efektivita využití N a P rostlinami. V roce 2001 byly na vřesoviště naistalovány srážkoměry.
|
|
|
Vliv hospodářských zásahů na změnu v biologické rozmanitosti ve zvláště chráněných územích: Vliv různých managementových zásahů na vegetaci vřesovišť v Národním parku Podyjí III.
Mendelova zemědělská a lesnická fakulta v Brně, Ústav půdoznalství a mikrobiologie, Brno ; Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta, katedra botaniky, Brno ; Botanický ústav AV ČR, Průhonice, pracoviště Brno ; Záhora, Jaroslav ; Chytrý, Milan ; Fabšičová, Martina ; Tůma, Ivan ; Holub, Petr ; Sedláková, Iva
Pokusy mají za cíl otestovat některé metody managementu vřesovišť: vypalování, pokosení drnů, pastvu. V této vegetační sezóně bylo sledováno celkem 38 trvalých ploch na vřesovištích v NP Podyjí. Od r. 2000 je také sledována dynamika mikrobiálních transformací dusíku v půdě, rychlost rozkladu opadu a efektivita využití N a P rostlinami.
|
|
| |
|
|
Diverzita vegetačních typů a recentních pylových spekter západních Sajan, Sibiř
Lučeničová, B. ; Kuneš, P. ; Jankovská, Vlasta ; Svobodová, Helena ; Chytrý, M. ; Danihelka, J. ; Ermakov, N. ; Hájek, M. ; Hájková, P. ; Havlová, Marie ; Kočí, M. ; Kubešová, S. ; Lustyk, P. ; Otýpková, Z. ; Roleček, J. ; Šmarda, P. ; Valachovič, M.
Srovnání skladby recentních pylových spekter a skladby současné vegetace (Sajany, Sibiř).
|
|
| |
host ::
RSS.