|
Analýza genetických faktorů vzniku karcinomu prsu
Chmelařová, Žaneta ; Kleiblová, Petra (vedoucí práce) ; Brynychová, Veronika (oponent)
Diplomová práce Analýza genetických faktorů vzniku karcinomu prsu se zabývá současnou závažnou problematikou karcinomu prsu z pohledu genetické predispozice. Karcinom prsu (C50) patří mezi nejčastěji se vyskytující nádory u žen. Každoročně je toto onemocnění diagnostikováno více než 7000 ženám a mortalita v ČR dosahuje téměř 2000 případů. Z celkového počtu pacientů s diagnózou karcinomu prsu je přítomna asi u deseti procent pacientů vrozená mutace v některém z predispozičních genů způsobujících výrazně zvýšené riziko vzniku nádorového onemocnění. Na jejich vzniku se ve více než v polovině případů podílejí zárodečné mutace genů BRCA1 nebo BRCA2, ostatní tvoří řada dalších genů, např. tp53, CDH1, PTEN, STK11, ATM, PALB2, CHEK2.Včasná diagnostika a identifikace osob se zvýšeným rizikem vzniku karcinomu prsu má klíčový význam pro jejich zařazení do preventivních programů. Diplomová práce se tedy zaměřuje na testování genů, které nádorové onemocnění mohou způsobovat. V práci bylo analyzováno 219 známých a kandidátních predispozičních genů v souboru 263 neselektovaných pacientek s karcinomem prsu pomocí cíleného panelového NGS, platforma Illumina. Vybrané identifikované suspektní varianty byly dále konfirmovány pomocí Sangerova sekvenování. Předmětem práce je také mutační analýza rozšířeného souboru 1033...
|
|
Sekvenování nové generace, jeho principy a aplikace pro studium lidských nádorových onemocnění
Chmelařová, Žaneta ; Kleiblová, Petra (vedoucí práce) ; Koudelková, Lenka (oponent)
Moderní technologie, v čele se sekvenováním nové generace (NGS), mění řádově rychlost získávání genetických dat při odhalování genetických příčin vyvolávajících různá lidská onemocnění. Tím umožňují také změnu přístupu ke studiu a léčbě lidských nádorových onemocnění, která můžeme z řady důvodů chápat také jako onemocnění genetická. Práce si klade za cíl zmapovat vývoj sekvenačních metod DNA se zaměřením na NGS. Popisuje základní poznatky vedoucí ke vzniku současných sekvenačních postupů a jejich chemické, fyzikální a biologické principy. Ve stručnosti uvádí přehled způsobu zpracování získaných sekvenačních dat, jejich analýzy a využití postupů, které slouží pro predikce významu nalezených sekvenčních variant. Na vybraných příkladech demonstruje hlavní aplikace NGS v onkogenetické problematice, mezi které patří charakterizace somatických genetických změn u sporadických nádorů a identifikace hereditárních patogenních variant v nádorových predispozičních genech u nádorů dědičných. Tím ukazuje, jak jsou poznatky a použití metod NGS zaváděny do klinického výzkumu a lékařské praxe. Klíčová slova: DNA, PCR, sekvenování nové generace, třetí generace sekvenování, genové mapování, genová anotace, dědičné nádory, nádorová onemocnění
|