|
|
Rekonstrukce bytového domu
Chmelař, Jiří ; Hudec, Mojmír (oponent) ; Sedlák, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá projektovou dokumentací pro rekonstrukci šicí dílny ve Zlíně. Současný jednopodlažní objekt bude zvětšen o jedno nadzemní podlaží. V novém podlaží vznikne pět bytových jednotek. Prostor šicí dílny v přízemí bude zmenšen a nově vznikne byt a kancelář. K objektu přiléhá nádvoří, na kterém bude vystavěna pavlač pro přístup k bytům ve druhém nadzemním podlaží.
|
|
|
Rodinný dům
Chmelař, Jiří ; Šuhajdová, Eva (oponent) ; Šuhajda, Karel (vedoucí práce)
V bakalářské práci je zpracována projektová dokumentace pro stavbu rodinného domu. Rodinný dům je dvoupodlažní a částečně podsklepený. Svislé konstrukce jsou z vápenopískového zdícího systému KM Beta Sendwix. Stropní konstrukce je tvořena z předpjatých stropních panelů Spiroll Prefa Brno. Střešní konstrukce jsou ploché. Střecha nad prvním nadzemním podlažím je vegetační a slouží jako terasa. V 1NP se nachází denní pobytová část domu. Klidová část je ve 2NP. Technické zázemí domu je v suterénu.
|
|
|
Kreditní politika Maxmiliána II. (1564-1576) se zvláštním zřetelem k Čechám
Chmelař, Jiří ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šimek, Eduard (oponent)
Zde předložená práce navazuje na moji dřívější studii Maxmiliánova kreditní politika v letech 1574 a 1575 vypracovanou v rámci semináře Vybrané problémy studia raného novověku prof PhDr. Jaroslava Čechury, DrSc., v roce 2005. Prof Čechura se stal také vedoucím tohoto jejího pokračování. Za jeho obětavou pomoc se všemi problémy, nesrovnalostmi, kritickou redakci textu i přátelské konzultace mu náleží můj vřelý dík. Dále bych rád poděkoval PhDr. Ivaně Ebelové, CSc., PhDr. Janu Županičovi, Ph.D., za velmi nápomocné konzultace a Mgr. Jiřímu Hrbkovi, jenž mě upozornil na důležitou literaturu, která se váže ke zpracovávané látce. V neposlední řadě patří můj obzvláštní dík PhDr. Eduardovi Šimkovi, CSc., jenž tuto práci oponoval. Téma kreditní politiky nejvyšších představitelů raněnovověkého státu stojí dnes bohužel v české historické vědě na okraji jejího zájmu. Poslední velkou prací, jež se komplexně věnovala úvěrové politice českých panovníků v 16. století byla studie Miloslava Volfa, Královský důchod a úvěr v XVI. století. 1 V současnosti pozorujeme spíše odklon od panovnických dějin k dějinám šlechty.2 Moje studie je tak spíše hledá metodologické zázemí i odkazovou rovinu v příspěvcích okruhu historiků okolo vídeňské univerzity, zvláště Privatdoz. Mag. Dr. phil. Peter Rauscher, ao. Univ. Prof Mag. Dr....
|
|
|
Soudní spor mezi Kateřinou Karygkovou a Novým Městem Pražským
Benďáková, Alena ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Chmelař, Jiří (oponent)
Kateřina Karygková vedla soudní spory s Novým Městem pražským trvající přes dvě desetiletí a týkající se problémů s lidmi ze Svejpravic. Po svých předcích zdědila pozemky ve vsi Svejpravicích, Chvalech, Babicích a Lhotě. Svejpravice však byly v držení Nového Města pražského, které majestátem potvrdil král Jiří z Poděbrad, Vladislav Jagellonský a Ferdinand I. I když tato vesnice patřila pod správu novoměstské rady, stále zde měly pozemky také soukromé osoby a jednou z těchto osob byla Kateřina Karygková. Opakovaně podávala žaloby na několik lidí z této vesnice, kteří jí činili škody na jejím majetku. Dalším problémem byl samotný spor o ves Svejpravice, z dostupných dokumentů totiž vyplývá, že Nové Město pražské si činilo nároky na větší část vesnice, než mělo v držení. Příčinou těchto sporů bylo vykopání mezníků vyměřující pozemky jednotlivých majitelů a absence pamětníků, kteří by ukázali umístění jednotlivých vykopaných mezníků. Četné a opakované stížnosti ze strany paní Kateřiny ukazují na to, že Nové Město pražské je buď nebralo příliš na vědomí, nebo jejich poddaní nerespektovali rozhodnutí novoměstské rady a komorního soudu. Převážná část soudních sporů spadá do 60. let 16. století, kdy paní Kateřina podává opakovaně stížnosti na lidi ze Svejpravic, že jí činí škody na jejím majetku a žádá odpovídající...
|
|
| |
|
|
Kreditní politika Maxmiliána II. (1564-1576) se zvláštním zřetelem k Čechám
Chmelař, Jiří ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šimek, Eduard (oponent)
Zde předložená práce navazuje na moji dřívější studii Maxmiliánova kreditní politika v letech 1574 a 1575 vypracovanou v rámci semináře Vybrané problémy studia raného novověku prof PhDr. Jaroslava Čechury, DrSc., v roce 2005. Prof Čechura se stal také vedoucím tohoto jejího pokračování. Za jeho obětavou pomoc se všemi problémy, nesrovnalostmi, kritickou redakci textu i přátelské konzultace mu náleží můj vřelý dík. Dále bych rád poděkoval PhDr. Ivaně Ebelové, CSc., PhDr. Janu Županičovi, Ph.D., za velmi nápomocné konzultace a Mgr. Jiřímu Hrbkovi, jenž mě upozornil na důležitou literaturu, která se váže ke zpracovávané látce. V neposlední řadě patří můj obzvláštní dík PhDr. Eduardovi Šimkovi, CSc., jenž tuto práci oponoval. Téma kreditní politiky nejvyšších představitelů raněnovověkého státu stojí dnes bohužel v české historické vědě na okraji jejího zájmu. Poslední velkou prací, jež se komplexně věnovala úvěrové politice českých panovníků v 16. století byla studie Miloslava Volfa, Královský důchod a úvěr v XVI. století. 1 V současnosti pozorujeme spíše odklon od panovnických dějin k dějinám šlechty.2 Moje studie je tak spíše hledá metodologické zázemí i odkazovou rovinu v příspěvcích okruhu historiků okolo vídeňské univerzity, zvláště Privatdoz. Mag. Dr. phil. Peter Rauscher, ao. Univ. Prof Mag. Dr....
|
|
|
Hospodářská a finanční politika Ferdinanda I. v Čechách
Chmelař, Jiří ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Knoz, Tomáš (oponent) ; Hausenblasová, Jaroslava (oponent)
Jiří Chmelař Hospodářská a finanční politika Ferdinanda I. v Čechách Abstrakt v českém jazyce Hospodářské a finanční možnosti raně novověkého státu ovlivňovaly jeho vojenskou a zahraniční politiku, kulturu a mnohé další aspekty života jeho obyvatel. Nástup Ferdinanda na český trůn znamenal zásadní změny u zmíněných aspektů a chápat rok 1526 jako pouhou obměnu dynastie by bylo příliš zjednodušující. Ferdinand, druhorozený syn španělské infantky Jany a vládce bohatého Burgundska Filipa, se v mládí seznámil s rozvinutou správou, kterou po smrti svého děda císaře Maxmiliána začal aplikovat nejprve v dědičných rakouských zemích a po volebním vítězství roku 1526 i v Českém království. Vídeňský krvavý soud v roce 1522 ukázal, jak mladý král snáší dělbu moci a jaká je jeho představa o řešení sporu s poddanými. Královská moc byla po mnohaleté vládě Jagellonců v Českém království velmi oslabená a většina pravomocí přešla na úzký okruh šlechtických elit, jejichž počínání vedlo k eskalaci napětí mezi šlechtou a královskými městy, které svou roli upevnily již v husitských bouřích o století dříve. Základem sporu bylo opět hospodářství, hlavně spor o právo várečné. Dále je nutné zmínit, že od roku 1490 sídlili Vladislav a později i Ludvík v Uhrách a do Českého království se vydávali pouze výjimečně. Konec českých...
|
|
|
Kreditní politika Maxmiliána II. (1564-1576) se zvláštním zřetelem k Čechám
Chmelař, Jiří ; Šimek, Eduard (oponent) ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce)
Zde předložená práce navazuje na moji dřívější studii Maxmiliánova kreditní politika v letech 1574 a 1575 vypracovanou v rámci semináře Vybrané problémy studia raného novověku prof PhDr. Jaroslava Čechury, DrSc., v roce 2005. Prof Čechura se stal také vedoucím tohoto jejího pokračování. Za jeho obětavou pomoc se všemi problémy, nesrovnalostmi, kritickou redakci textu i přátelské konzultace mu náleží můj vřelý dík. Dále bych rád poděkoval PhDr. Ivaně Ebelové, CSc., PhDr. Janu Županičovi, Ph.D., za velmi nápomocné konzultace a Mgr. Jiřímu Hrbkovi, jenž mě upozornil na důležitou literaturu, která se váže ke zpracovávané látce. V neposlední řadě patří můj obzvláštní dík PhDr. Eduardovi Šimkovi, CSc., jenž tuto práci oponoval. Téma kreditní politiky nejvyšších představitelů raněnovověkého státu stojí dnes bohužel v české historické vědě na okraji jejího zájmu. Poslední velkou prací, jež se komplexně věnovala úvěrové politice českých panovníků v 16. století byla studie Miloslava Volfa, Královský důchod a úvěr v XVI. století. 1 V současnosti pozorujeme spíše odklon od panovnických dějin k dějinám šlechty.2 Moje studie je tak spíše hledá metodologické zázemí i odkazovou rovinu v příspěvcích okruhu historiků okolo vídeňské univerzity, zvláště Privatdoz. Mag. Dr. phil. Peter Rauscher, ao. Univ. Prof Mag. Dr....
|
|
|
Soudní spor mezi Kateřinou Karygkovou a Novým Městem Pražským
Benďáková, Alena ; Chmelař, Jiří (oponent) ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce)
Kateřina Karygková vedla soudní spory s Novým Městem pražským trvající přes dvě desetiletí a týkající se problémů s lidmi ze Svejpravic. Po svých předcích zdědila pozemky ve vsi Svejpravicích, Chvalech, Babicích a Lhotě. Svejpravice však byly v držení Nového Města pražského, které majestátem potvrdil král Jiří z Poděbrad, Vladislav Jagellonský a Ferdinand I. I když tato vesnice patřila pod správu novoměstské rady, stále zde měly pozemky také soukromé osoby a jednou z těchto osob byla Kateřina Karygková. Opakovaně podávala žaloby na několik lidí z této vesnice, kteří jí činili škody na jejím majetku. Dalším problémem byl samotný spor o ves Svejpravice, z dostupných dokumentů totiž vyplývá, že Nové Město pražské si činilo nároky na větší část vesnice, než mělo v držení. Příčinou těchto sporů bylo vykopání mezníků vyměřující pozemky jednotlivých majitelů a absence pamětníků, kteří by ukázali umístění jednotlivých vykopaných mezníků. Četné a opakované stížnosti ze strany paní Kateřiny ukazují na to, že Nové Město pražské je buď nebralo příliš na vědomí, nebo jejich poddaní nerespektovali rozhodnutí novoměstské rady a komorního soudu. Převážná část soudních sporů spadá do 60. let 16. století, kdy paní Kateřina podává opakovaně stížnosti na lidi ze Svejpravic, že jí činí škody na jejím majetku a žádá odpovídající...
|
|
|
Turecké nebezpečí a české země v raném novověku
Potůček, Jan ; Chmelař, Jiří (oponent) ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce)
Ve své seminární práci o dějinách Jindřichova Hradce a bakalářské práci o posledních Rožmbercích a pánech z Hradce [Potůček 2006, 2007] jsem se soustředil na dějiny počátků novověku v jižních Čechách. Vedl mě k tomu můj osobní vztah k tomuto regionu a k historickému období a osobnostem, které mu vtiskly dodnes významné a pro historiky nejzajímavější charakteristické rysy. V obou pracích mě šířka tematiky, včetně důrazu, který jsem kromě základních informací o dějinách regionu, města a obou vůdčích rodů věnoval kulturní a hospodářsko-sociální stránce zvolené problematiky vedl ke značné šíři záběru a tím i k jistému zjednodušení obou prací. Na základě podnětů vedoucího práce i vlastní úvahy jsem se rozhodl tematiku diplomové práce podstatně zúžit a zaměřit na méně frekventované otázky. Kromě specializace na kulturní problematiku jihočeské šlechty v raném novověku, při níž bych navazoval na bakalářskou práci, připadalo v úvahu i nové téma, které mě zaujalo v posledních letech. Je to problém vlivu a ohlasu tureckého nebezpečí v českých dějinách od poloviny 15. do konce 16. století s mírným přesahem do počátku století 17., tj. období největšího rozkvětu a prvního úpadku Osmanské říše, pro jehož zpracování jsem se nakonec rozhodl. Vedly mě k tomu tyto úvahy:
|
host ::
RSS.