Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Americký mediální systém a politický paralelismus: Od interního k externímu pluralismu
Charvát, Šimon ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Bakalářská práce zkoumá měnící se mediální systém ve Spojených státech. Dříve byl americký mediální systém považován jako ten s nevyšší kvalitou žurnalismu a jeho novináři jako největší profesionálové. Americký mediální systém vlivem inovace technologií a stále větší komercionalizace prochází zásadní transformací. Součástí této transformace je přechod z mediálního modelu interního pluralismu k modelu externího pluralismu. Soukromá americká média, která se vyznačovala svou nestranností a politickou vyvážeností, začala v posledních desetiletích zaujímat angažované postoje a přidávat se na stranu politické příslušnosti. Tato práce by měla pomocí rešerše mediálně vědní teorie a politické komunikace a následné strukturované syntézy odpovědět na otázku, proč, kdy a z jakých dílčích důvodů došlo k této transformaci. Tato práce nejdříve popíše chápání systémů demokracie a nedílnou roli mediálního systému v ní, přiblíží v historickém kontextu americký mediální systém a seznámí čtenáře s teoretickými modely mediálních systémů. Popíše aspekty mediálního systému jako politický paralelismus a komercionalizace a následně nabídne možné důvody, které za touto transformací stojí. Tato práce může sloužit jako reference ke studiu změn mediálních systémů a jaké tyto změny mají efekt na demokratické systémy a...
Vytváření obrazu učitelky v pedagogických časopisech druhé poloviny 19.století
Charvát, Šimon ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Havlůjová, Hana (oponent)
V diplomové práci se zabývám vytvářením obrazu učitelky v pedagogických časopisech v druhé polovině 19. století, tak jak vznikal na pozadí radikálních změn v dobovém školském systému. Hlavní osu změn tvořil školský zákon přijatý roku 1869, který se častěji označuje jako Hasnerova reforma. Ta umožnila ženám učit na dívčích školách a v nižších třídách smíšených škol. Cílem projektu je pokusit se na základě analýzy pedagogických časopisů druhé poloviny 19. století zjistit jakým způsobem se během této doby vytvářel obraz učitelky jako nově vzniklé kategorie. Ve své práci bych se tedy rád zaměřil právě na analýzu procesu "dělání" kategorie učitelky, jako něčeho nového, něčeho, co je potřeba legitimizovat. klíčová slova: učitelka, veřejná škola, vzdělávání dívek, oddělené sféry
Vytváření obrazu učitelky v pedagogických časopisech druhé poloviny 19.století
Charvát, Šimon ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Havlůjová, Hana (oponent)
V diplomové práci se zabývám vytvářením obrazu učitelky v pedagogických časopisech v druhé polovině 19. století, tak jak vznikal na pozadí radikálních změn v dobovém školském systému. Hlavní osu změn tvořil školský zákon přijatý roku 1869, který se častěji označuje jako Hasnerova reforma. Ta umožnila ženám učit na dívčích školách a v nižších třídách smíšených škol. Cílem projektu je pokusit se na základě analýzy pedagogických časopisů druhé poloviny 19. století zjistit jakým způsobem se během této doby vytvářel obraz učitelky jako nově vzniklé kategorie. Ve své práci bych se tedy rád zaměřil právě na analýzu procesu "dělání" kategorie učitelky, jako něčeho nového, něčeho, co je potřeba legitimizovat. klíčová slova: učitelka, veřejná škola, vzdělávání dívek, oddělené sféry

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.