|
| |
|
|
Studium proudění vody a geochemických procesů v nesaturované zóně karbonátového a solného krasu
Kamas, Jiří ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Tesař, Miroslav (oponent) ; Buzek, František (oponent)
Proudění vod a geochemické procesy uvnitř nesaturované zóny (NZ) ve dvou zcela odlišných typech krasových prostředí byly sledovány za využití přirozených stopovačů (chemismus, stabilní isotopy 13 C, 18 O, 2 H, dále 3 H, 14 C, 87 Sr/86 Sr, uranin). Velikost horizontální složky proudění a reakce chemismu skapů na zvýšené hydrologické události byly zkoumány v Moravském krasu (Česká republika), zatímco charakter proudění vody a chemismus vod byly studovány v solném krasu na diapirech v JV oblasti pohoří Zagros (Írán). V prostředí dobře vyvinutého epikrasu dosahuje horizontální složka proudění definovaná parametrem Hmax/T (Hmax = horizontální složka migrace, T - mocnost NZ) typicky hodnot 0,1 - 0,6 (Moravský a Slovinský kras). Naopak v oblastech kde byl epikras postižen glaciací či lidskou činností je míra horizontálního transportu vyšší (Hmax/T 1,6 - 24). Tento parametr je důležitý pro navržení ochranných pásem nad jeskyněmi. Střední doba zdržení dusičnanů ve 120 m mocné NZ Moravského krasu je značná, převyšuje 16 let. NZ nad Ochozskou jeskyní (Moravský kras) podléhá polootevřenému až otevřenému systému vůči CO2. Při vysokém průtoku skapů tvoří podíl srážkové vody pouze 5%. V průběhu roku nad jeskyní dochází k odplyňování vod a srážení kalcitu, jak dokládají hodnoty δ13 C, molární poměry Mg/Ca a Sr/Ca....
|
|
|
Charakter proudění a střední doba zdržení vody v nesaturované zóně nad Ochozskou jeskyní (Moravský kras)
Vysoká, Helena ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Buzek, František (oponent) ; Tesař, Miroslav (oponent)
Na příkladu Ochozské jeskyně v jižní části Moravského krasu jsem studovala proudění a dobu zdržení vody v epikrasu a nesaturované zóně. Pomocí kombinace metod (dlouhodobý monitoring konduktivity a průtoku skapových a infiltrovaných srážkových vod, užití environmentálních stopovačů - 18 O, 3 H, CFC and SF6, sledování přítoků do půdy, detailní vzorkování při výjimečných srážkových událostech) jsem studovala různé složky proudění s odlišnými dobami zdržení, jež se v nesaturované zóně uplatňují, vliv půdy a epikrasu na složení a dobu zdržení skapových vod. Z dalších lokalit v nesaturované zóně Moravského krasu jsem studovala středni dobu zdržení u skapů Kašna v Rudickém propadání a Mapa Republiky v jeskyni Býčí skála. Pro srovnání jsem modelovala dobu zdržení i v saturované zóně, a to u pramene Kaprálka nedaleko Ochozské jeskyně, na Staré řece v Rudickém propadání a Konstantním přítoku v Amatérské jeskyni. Střední doba zdržení vody v nesaturované zóně nad Ochozskou jeskyní dosahuje 7 - 20 let, zatímco v půdě se pohybuje v řádu měsíců (1 - 8 měsíců, v závislosti na hloubce). U Kašny a je střední doba zdržení srovnatelná s Ochozskou jeskyní (18 - 20 let), u Mapy republiky, kde jsou výjimečné podmínky činí až 150 let. Doby zdržení v řádu 10-20 let jsou v souladu s hodnotami storativity (průměrně 0,6 %),...
|
|
|
Využití přirozených stopovačů (18O; 3H; freony; SF6) a dalších metod pro zhodnocení doby zdržení vod a charakteru proudění v krasových oblastech ČR
Bruthans, Jiří ; Krásný, Jiří (vedoucí práce) ; Bosák, Pavel (oponent) ; Buzek, František (oponent) ; Grmela, Arnošt (oponent)
7. ZÁVĚR A SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ Předkládám výsledky hydrogeologického studia 9 vybraných krasových oblastí ČR: 1) oblastí metamorfonavých karbonátů u Chýnova, Horažďovic, Kralického Sněžníku a skupiny Branné v Jeseníkách, 2) nemetamorfonavých devonských vápenců Českého a Moravského krasu, Mladečsko- Javoříčského krasu a 3) křídových vápenců a slínovců krasu u Kutné Hory a okolí Turnova. - Na základě podrobné literární rešerše a terénních výzkumů (2000 - 2006) hodnotím a porovnávám hydrogeologické poměry těchto oblastí. Zabývám se především charakteristikou krasového prostředí a podmínkami proudění podzemních vod. - Hlavním metodickým postupem bylo studium střední doby zdržení vody 24 pramenů a dalších objektů v různých typech krasového prostředí v ČR. Pro studium jsem použil široké spektrum přirozených stopovačů (tritium; 18 O; freony 11, 12, 113; SF6 . V případě freonů a SFse zřejmě jedná o jejich první použití v hydrogeologii v ČR. Ve spolupráci s kolegy jsem provedl 8 nových stopovacích zkoušek a vyhodnotil archivní stopovací zkoušky. K vyhodnocení naměřených dat jsem využil programy FLOWPC (pro přirozené stopovače) a Qtracer2 (pro stopovací zkoušky). )6 Nejdůležitější výsledky jsou následující: - Ve studovaných pramenech převládá nesoustředěná infiltrace přes půdní pokryv nad soustředěnou infiltrací v...
|
|
|
Muž jako poskytovatel ošetřovatelské práce
Bůžek, František ; Jirkovský, Daniel (vedoucí práce) ; Dorková, Zlatica (oponent)
Záměrem bakalářské práce "Muž jako poskytovatel ošetřovatelské péče", zda se mužů konajících povolání všeobecné sestry, zdravotnického záchranáře a zdravotnického asistenta, dotýkají genderové stereotypy. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. Teoretická část stručně popisuje historii začátků řádového ošetřovatelství, kdy role muže - ošetřovatele a pečovatele nebyla tak výjimečná jako dnes. V následující části jsou charakterizovány genderové stereotypy, které se týkají genderu obecně a mužů, kteří pracují jako zdravotní sestry. Empirická část obsahuje výsledky dotazníkového šetření, které bylo u mužů poskytovatelů - ošetřovatelské péče ve FN Motol provedeno.
|
|
|
Studium proudění vody a geochemických procesů v nesaturované zóně karbonátového a solného krasu
Kamas, Jiří ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Tesař, Miroslav (oponent) ; Buzek, František (oponent)
Proudění vod a geochemické procesy uvnitř nesaturované zóny (NZ) ve dvou zcela odlišných typech krasových prostředí byly sledovány za využití přirozených stopovačů (chemismus, stabilní isotopy 13 C, 18 O, 2 H, dále 3 H, 14 C, 87 Sr/86 Sr, uranin). Velikost horizontální složky proudění a reakce chemismu skapů na zvýšené hydrologické události byly zkoumány v Moravském krasu (Česká republika), zatímco charakter proudění vody a chemismus vod byly studovány v solném krasu na diapirech v JV oblasti pohoří Zagros (Írán). V prostředí dobře vyvinutého epikrasu dosahuje horizontální složka proudění definovaná parametrem Hmax/T (Hmax = horizontální složka migrace, T - mocnost NZ) typicky hodnot 0,1 - 0,6 (Moravský a Slovinský kras). Naopak v oblastech kde byl epikras postižen glaciací či lidskou činností je míra horizontálního transportu vyšší (Hmax/T 1,6 - 24). Tento parametr je důležitý pro navržení ochranných pásem nad jeskyněmi. Střední doba zdržení dusičnanů ve 120 m mocné NZ Moravského krasu je značná, převyšuje 16 let. NZ nad Ochozskou jeskyní (Moravský kras) podléhá polootevřenému až otevřenému systému vůči CO2. Při vysokém průtoku skapů tvoří podíl srážkové vody pouze 5%. V průběhu roku nad jeskyní dochází k odplyňování vod a srážení kalcitu, jak dokládají hodnoty δ13 C, molární poměry Mg/Ca a Sr/Ca....
|
|
|
Geneze složení podzemních vod hlubokých pánevních struktur na příkladu vztahu české křídové pánve a oháreckého riftu
Dupalová, Tereza ; Vencelides, Zbyněk (vedoucí práce) ; Černík, Miroslav (oponent) ; Buzek, František (oponent)
Tato práce se zabývá genezí křídových termálních vod, které se vyskytují v oblasti Ústí nad Labem. Tyto termální vody jsou zajímavé tím, že se po chemické stránce velmi liší od dalších křídových termálních vod, které se rovněž vyskytují v benešovsko-ústeckém zvodněném systému ČKP v Děčíně. Ústecké termy se více než křídovým vodám podobají termálním vodám v Teplicích, které jsou spojené s tělesem teplického ryolitu. Studiem ústeckých termálních vod se zabývala řada autorů, ale dosud k jejich studiu nebyly v takové míře využity izotopové analýzy a inverzní geochemické modelování. Výsledky založené na chemické a izotopovém složení vody indikují míšení podzemní vody z kolektorů ČKP s podzemními vodami z podložních krystalických hornin Krušných hor. Na rozdíl od termálních vod v Děčíně, které jsou Ca-HCO3 typu (160 mg/l), jsou v Ústí nad Labem dva typy termálních vod, typ Na-HCO3 s vysokou celkovou mineralizací (nad 1 g/l) a typ Na-(Ca)-HCO3-SO4 s nižší celkovou mineralizací (okolo 600 mg/l). Izotopy uhlíku, speciační výpočty a inverzní geochemické modelování naznačují v případě ústeckých termálních vod s vyšší celkovou mineralizací významný vstup endogenního CO2. Kromě přísunu CO2, mohou ústecké termální vody vznikat dvěma možnými způsoby: rozpouštěním silikátů, nebo kationtovou výměnou spojenou s...
|
|
|
Charakter proudění a střední doba zdržení vody v nesaturované zóně nad Ochozskou jeskyní (Moravský kras)
Vysoká, Helena ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Buzek, František (oponent) ; Tesař, Miroslav (oponent)
Na příkladu Ochozské jeskyně v jižní části Moravského krasu jsem studovala proudění a dobu zdržení vody v epikrasu a nesaturované zóně. Pomocí kombinace metod (dlouhodobý monitoring konduktivity a průtoku skapových a infiltrovaných srážkových vod, užití environmentálních stopovačů - 18 O, 3 H, CFC and SF6, sledování přítoků do půdy, detailní vzorkování při výjimečných srážkových událostech) jsem studovala různé složky proudění s odlišnými dobami zdržení, jež se v nesaturované zóně uplatňují, vliv půdy a epikrasu na složení a dobu zdržení skapových vod. Z dalších lokalit v nesaturované zóně Moravského krasu jsem studovala středni dobu zdržení u skapů Kašna v Rudickém propadání a Mapa Republiky v jeskyni Býčí skála. Pro srovnání jsem modelovala dobu zdržení i v saturované zóně, a to u pramene Kaprálka nedaleko Ochozské jeskyně, na Staré řece v Rudickém propadání a Konstantním přítoku v Amatérské jeskyni. Střední doba zdržení vody v nesaturované zóně nad Ochozskou jeskyní dosahuje 7 - 20 let, zatímco v půdě se pohybuje v řádu měsíců (1 - 8 měsíců, v závislosti na hloubce). U Kašny a je střední doba zdržení srovnatelná s Ochozskou jeskyní (18 - 20 let), u Mapy republiky, kde jsou výjimečné podmínky činí až 150 let. Doby zdržení v řádu 10-20 let jsou v souladu s hodnotami storativity (průměrně 0,6 %),...
|
|
|
Charakterizace krasových kanálů a proudění v nich: využití stopovacích zkoušek, čar vyprazdňování a autokorelace
Vojtěchová, Anna ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Buzek, František (oponent) ; Tesař, Miroslav (oponent)
5. ZÁVĚR Ve své doktorské disertační práci jsem studovala charakter vybraných povodí krasových i nekrasových pramenů, povrchových toků a krasových kanálů v ČR. K tomu jsem využila dva různé přístupy (1. kvantitativní stopovací zkoušky a 2. koeficienty výtokových čar, čar překročení a autokorelačních charakteristik, vše odvozené z režimního sledování průtoku pramenů a povrchových toků). Uskutečnila jsem 8 nových kvantitativních stopovacích zkoušek. Celkem jsem zpracovala parametry z 26 kvantitativních stopovacích zkoušek v krasových kanálech. Ze srovnání získaných parametrů vyplývá: Maximální rychlost proudění ve zkoumaných krasových kanálech se pohybuje od 0,2 po 12 km.den-1 ; Střední rychlost proudění dosahuje 0,1 až 11 km.den-1 ; Vyšší rychlosti se vyskytují zejména v kanálech nad nimiž jsou vyvinutá slepá údolí. Nižší rychlosti jsou naopak vázány na kanály pod ponory v řečišti (bez slepých údolí). Nižší hodnoty maximálních rychlostí byly zjištěny i v krystaliniku; Průměrné plochy omočeného profilu krasových kanálů se pohybují od desetin po jednotky m2 (výjimkou jsou rozměrné zatopené sifony mezi Amatérskou a Punkevní jeskyní a v systému Ostrovských vod v severní části Moravského krasu). Tomu odpovídají i objemy zatopené části kanálů v této oblasti, které dosahují až desítek tisíc m3 ; Koeficient disperze...
|
|
| |
host ::
RSS.