|
|
Metody stanovení evapotranspirace v mokřadech a spotřeba podzemní vody evapotranspirací mokřadů v povodí Liběchovky a Pšovky
Pátek, Karel ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Slavík, Martin (oponent)
Práce se věnuje studiu evapotranspirace v mokřadech. Teoretickou částí je přehled metod, které se používají pro určování evapotranspirace s důrazem na ty, které lze využít v mokřadech. Experimentální částí je stanovení velikosti evapotranspirace v mokřadech horní Pšovky a Liběchovky. Bylo pozorováno pravidelné denní kolísání průtoku a hladiny podzemní vody v důsledku evapotranspirace. Vliv evapotranspirace závisel na průměrné denní teplotě a denním úhrnu slunečního svitu. Z velikosti kolísání průtoku bylo zjištěno, že ve studovaném mokřadu může maximální denní evapotranspirace v teplých slunečných dnech snižovat průtok o 32%. Maximální objem odpařené vody odvozený z kolísání průtoku dosahoval 86% potenciální evapotranspirace vypočtené pro studovaný mokřad pomocí Oudinovy metody. S pomocí Potenciální evapotranspirace v mokřadech v povodí Liběchovky může v letních měsících snižovat průtok Liběchovky podobně citelně jako odběry podzemní vody.
|
|
|
Režim a chemizmus podzemních vod v širším okolí trasy metra A
Drábková, Jana ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Kůrková, Iva (oponent)
Hlavním cílem bakalářské práce bylo zpracovat a vyhodnotit naměřená data z monitoringu podzemních vod v okolí stavby metra A (21.4.2010 - 31.8.2011). Data pocházejí ze 17 monitorovacích objektů (štoly, prameny a hydrogeologické vrty) jimající až na výjimky především cenomanskou zvodeň (1 objekt v ordovických břidlicích, 2 objekty v kvartérní zvodni). U štol a pramenů byla spočítána základní statistika těchto veličin: vydatnost, pH, konduktivita a teplota vody. Vydatnost těchto objektů je velmi vyrovnaná. Průměrné hodnoty pH spadají do rozmezí neutrálních vod a celkově hodnoty pH vykazují velmi malou míru variability. Průměrná konduktivita u objektů naznačuje nižší až střední mineralizaci vody a teplota podzemních vod výrazněji nereaguje na změnu teploty vzduchu. Výrazné poklesy výšky hladin v hydrogeologických vrtech jsou způsobeny pravděpodobně ražbou v blízkosti vrtu. Z chemických rozborů podzemních vod u všech 17-ti objektů vyplývá, že podzemní vody jsou typu Ca-HCO3. Vody z objektů se od sebe liší zvýšenými koncentracemi chloridů, dusičnanů nebo síranů.Vody jsou nenasycené vzhledem k sádrovci. Vody jsou nenasycené vzhledem k dolomitu, s vyjimkou některých objektů v cenomanské a kvartérní zvodni. Vody z vrtů jsou v rovnováze s kalcitem. Na základě odběrů vzorků na izotopové složení H a O v...
|
|
| |
|
|
Vybraná problematika v hydrogeologii krasu České republiky
Belokopytov, Daniil ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Vysoká, Helena (oponent)
Předkládaná práce se zabývá hydrogeologií třech krasových oblastí České republiky údolí Albeřického potoka, Dyleňským krasem a Javoříčsko - Mladečským krasem. Cílem práce bylo přesnění hydrogeologických poměrů vybraných území pomocí lokalizace pramenů na úsecích vodních toků, kde byl očekáván jejich výskyt. Dílčím cílem pak bylo upřesnění původu vod jímacím území Čerlinka na východním okraji Javoříčsko - Mladečského krasu. Základní metodou užitou v této práci bylo podélné profilování teploty a konduktivity (dále , které je oproti jiným metodám, které přes svoji jednoduchost a časovou nenáročnost (oproti jiným metodám, aplikovaným v krasu) umožňuje přesnou lokalizaci skrytých přítoků. Tato metoda byla v oblasti Javoříčsko - Mladečského krasu doplně umístění piezometrů, sledujících směr proudění mezi vodním tokem a jeho břehy, a zpracování předchozích výzkumů. Výsledkem termometrie byla lokalizace několika potenciálně krasových přítoků v Albeřickém údolí a v Dyleňském krasu. V oblasti Javoříčsko - Mladečského oproti očekávání zaznamenán celkově nízký stav povrchových toků, které byly často vyschlé nebo zamrzlé. Analýza dat chemismu přinesla nejednoznačné závěry, které spočívají především v údajů o chemickém složení zkoumaných objektů oproti jejich hodnotám
|
|
|
Měření vlhkosti pískovce: Laboratorní a terénní techniky
Sommerová, Anna ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Schweigstillová, Jana (oponent)
Ve své bakalářské práci jsem vytvořila přehled nejčastěji používaných metod měření vlhkosti s ohledem na pískovcové horniny. Nejpoužívanější přímou metodou je metoda gravimetrická, která se používá ke kalibraci metod přímých. Z nepřímých metod zmiňuji radiometrické, mikrovlnou, odporovou a kapacitní metody. Největší prostor v práci věnuji kapacitnímu přístroji TDR (time domain reflektometry), který vysílá elektromagnetické pulzy a měří čas reflexe na počátku a na konci sondy. Tato metoda je nedestruktivní a široce používána zejména v pedologii. V praktické části jsem pracovala s odebranými jádry hruboskalského pískovce z přirozených výchozů, u kterých jsem zjišťovala hmotnostní vlhkost gravimetrickou metodou, jejich objemovou hmotnost a následně jsem z těchto hodnot vypočítala objemovou vlhkost. Průměrná hodnota z dat naměřené hmotnostní vlhkosti je 3,3%, z objemové vlhkosti pak 6,2%. Na některých lokalitách byly mimo jader pískovce vytvořeny i návrty pro opakované měření metodou TDR a bylo možné porovnat měření vlhkosti pomocí TDR a gravimetrické metody. Měření TDR obvykle vykazují vyšší hodnoty (průměrně o 1%) než gravimetrická metoda. Tato skutečnost je dána kalibrací a přesností přístroje, obecně je však měření v pískovcových výchozech metodou TDR možné a vhodné pro dlouhodobé pozorování dané...
|
|
| |
|
|
Hydraulická vodivost vzorků pískovce
Kobrlová, Alžběta ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Ondovčin, Tomáš (oponent)
Hydraulická vodivost (k) je veličina v nasycené zóně definovaná Darcyho zákonem charakterizující schopnost porézního prostředí propouštět kapalinu. Mimo vlastností prostředí je závislá na vlastnostech kapaliny, proto se konvenčně stanovuje pro vodu o teplotě 15 řC. Roste se zvyšující se zrnitostí a pórovitostí, u písků a pískovců se pohybuje v řádech m/s až m/s. Nasycenou hydraulickou vodivost lze odhadovat pomocí empirických vzorců a měřit laboratorními a polními metodami. Pro laboratorní stanovení se používá buď propustoměr s konstantní hladinou (vhodné pro k v řádech m/s až m/s), nebo propustoměr s klesající hladinou (vhodné pro k v řádech m/s až m/s). Hydraulická vodivost v nenasycené zóně je funkcí vlhkosti (tlakové výšky). Retenční křivka vyjadřující závislost vlhkosti na tlakové výšce je základní charakteristikou každého materiálu. Z parametrů retenční křivky a nasycené hydraulické vodivosti lze vypočítat nenasycenou hydraulickou vodivost použitím Van Genuchtenova - Mualemova vzorce (1980). Nenasycená hydraulická vodivost je v podmínkách výrazně záporných tlakových výšek vyšší pro jemnozrnnou horninu s malými póry, než pro hrubozrnnou. Na odebraných pískovcových jádrech svrchnokřídového hruboskalského pískovce z lomu Střeleč v Českém ráji a okolí jsem pomocí laboratorního propustoměru měřila...
|
|
| |
|
| |
|
|
Zdroje dusičnanů v náplavech dolní Jizery: Nenasycená zóna a další možné zdroje
Hronec, Lukáš ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Šanda, Martin (oponent)
V posledních letech dochází v oblasti vodního zdroje Káraný k zvyšování koncentrací NO3 - ve vodě násoskových řadů břehové infiltrace situovaných v kvartérních sedimentech řeky Jizery. Na lokalitě severně od Sojovic jsem instaloval půdní lyzimetry, vzorkování jsem prováděl jednou měsíčně. V odebraných vzorcích byl stanoven chemizmus a obsah isotopů ( 2 H a 18 O z H2O). Množství odebrané vody jsem přepočetl na hodnoty mm/rok. Infiltrační zkoušky ukázaly, že povrch na polích má nízkou propustnost a po vydatných srážkách nebo během zavlažování dochází k tvorbě povrchového (Hortonova) odtoku, který mizí v desikačních trhlinách. Ty mohou představovat preferenční cesty pro kontaminaci NO3 - v jímacích objektech. S pomocí vybraných stopovačů (Ca2+ a SO4 2- ) jsem odhadl množství vody z řeky Jizery v jímacích objektech břehové infiltrace sojovického řadu (71 - 80%) a skorkovského řadu (38 - 41%). Zbývající podíl připadá na podzemní vodu tvořenou směsí vod kolektoru středního turonu a přímé infiltrace srážkových vod a vod ze zavlažování do kvartérního kolektoru, které od sebe pomocí chemických stopovačů nelze oddělit. Tyto vody jsou zdrojem kontaminace NO3 - .
|
host ::
RSS.