|
|
Sociální nerovnosti v prevalenci cévní mozkové příhody v Evropě
Šimka, Vojtěch ; Kulhánová, Ivana (vedoucí práce) ; Bruthans, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou vztahu mezi prevalencí cévní mozkové příhody a úrovní vzdělání v evropských zemích. Cílem práce je zjistit faktory, které ovlivňují tento vztah s využitím dat získaných ze studie EHIS. Práce se zaměřuje na analýzu sociálních nerovností v prevalenci cévní mozkové příhody v Evropě. Výsledky analýzy potvrzují existenci významných sociálních nerovností ve výskytu této nemoci v některých zemích Evropy. Byly identifikovány faktory, které přispívají k vyšší šanci na výskyt cévní mozkové příhody u jedinců s nižším socioekonomickým statusem. Na základě těchto výsledků jsou v závěrečné kapitole práce formulována doporučení pro vlády zemí s vysokým výskytem sociálních nerovností. Tyto doporučení se týkají přístupu k zdravotní péči, včetně prevence a léčby cévní mozkové příhody, a mají za cíl snížit sociální nerovnosti v této oblasti.
|
|
|
Srovnání pooperační analgézie na jednotkách intenzivní péče
Trojanová, Eva ; Bruthans, Jan (vedoucí práce) ; Pavlíček, Bohumil (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou srovnávání pooperační analgezie na jednotkách intenzivní péče se zaměřením na pacienty po operacích v oblasti kyčelního kloubu. Tato kvantitativní studie byla uskutečněna ve Fakultní nemocnici Motol a v Nemocnici Třebíč, v období mezi listopadem 2012 a dubnem 2013. Cílem teoretické části je zmapování součastných trendů v oblasti pooperační analgezie u pacientů po operacích v oblasti kyčelního kloubu, vysvětlení základních pojmů této problematiky a orientace v mezinárodních názorech na léčbu pooperační bolesti. Cílem praktické části je objektivní srovnání pooperační analgezie u vybraných pacientů ve FN Motol a v Nemocnici Třebíč pomocí stanoveného dotazníku. Výsledky dotazníku jsou zpracovány do grafického znázornění a následně vyhodnoceny. Práce slouží k celkovému zpřehlednění problematiky pooperační analgezie. Zaměřuji se především na kvalitu zajištění pooperační analgezie, finanční náročnost podávaných analgetik a na možné komplikace spojené s podáváním analgetické terapie. Klíčová slova: analgézie, bolest, operace kyčelního kloubu, vizuální analogová škála, analgetika
|
|
|
Ochrana personálu při cytoredukční chirurgii a hypertermické intraperitoneální chemoterapii
Stein, Radim ; Bruthans, Jan (vedoucí práce) ; Kordulová, Pavla (oponent)
Diplomová práce se zabývá Ochranou personálu při cytoredukční chirurgii a hypertermické intraperitoneální chemoterapii, se zaměřením na nelékařské zdravotnické pracovníky - anesteziologické sestry. Cílem práce bylo zanalyzovat znalosti anesteziologických sester v používání osobních ochranných pracovních pomůcek, specifika výběru personálu pro daný výkon, používání elektrokauteru s integrovaným odsáváním, dostupnosti pomůcek pro dekontaminaci při nehodě cytotoxických látek a má-li personál obavu o své vlastní zdraví. Data byla získána formou dotazníkové metody. Pro výzkumné šetření byly zvoleny anesteziologické sestry pracující na operačních sálech ve vybraných zdravotnických zařízeních v České republice. Celkový počet respondentů, kteří se účastnili výzkumu, byl 35. Z výsledků šetření bylo zjištěno, že personál nevyhledává, jaké OOPP jsou pro tento druh operace doporučovány. Je to buď tím, že je personál málo jazykově vybaven, nebo nezná EBN/EBP či EBM. Personál používá pouze ty OOPP, které jsou mu k dispozici. Jako dobrý výsledek zle hodnotit používání elektrokauteru s integrovaným odsáváním u 49 % respondentů. V problematice dostupnosti pomůcek pro dekontaminaci jsem došel ke zjištění, že většina personálu neví, zdali jsou tyto pomůcky vůbec k dispozici. Šetření také poukazuje na fakt, že...
|
|
| |
|
|
Kompetence nelékařského zdravotnického personálu v České republice
Hrbáček, Jiří ; Bruthans, Jan (vedoucí práce) ; Prošková, Eva (oponent)
Téma diplomové práce se věnuje kompetencím nelékařského zdravotnického personálu v České republice. Celý koncept je postaven na rozboru dané problematiky a úvaze, zda je reálně možné dojít k tomu, že lékaři předají část, respektive vybrané pravomoce, do rukou nelékařského personálu za současné ratifikace. V teoretické časti práce se zaměřuji na identifikaci jednotlivých faktorů ovlivňující práci nelékařského personálu a na podmínky, za kterých je možné zdravotnické povolání vykonávat. Dále na systém vzdělávání a kompetence jednotlivých profesí především pak pracovníků v intenzivní péči. Součástí je i úvaha pro a proti zvyšování kompetencí a zprostředkovaný názor vybraných odborníků. Na konci diplomové práce jsem vytvořil komparaci mezi sousedními státy a ČR v kompetencích vybraných profesí. V empirické části pracuji s daty, které jsem získal dotazníkovým šetřením. Koncentroval jsem se především na všeobecné sestry na jednotkách intenzivní péče a anesteziologicko resuscitačním oddělení. Pak také na zdravotnické záchranáře na stanovištích zdravotnické záchranné služby Praha (výjezdové posádky PNP III). Výzkumné otázky mají za cíl potvrdit, nebo vyvrátit to, zda nelékařští zdravotničtí pracovníci chtějí nebo naopak odmítají rozšíření svých pravomocí a současně potvrdit nebo vyvrátit to, zda lékaři s...
|
|
|
Prevence syndromu vyhoření na jednotkách intenzivní péče
Šenkýřová, Jana ; Bruthans, Jan (vedoucí práce) ; Malina, Antonín (oponent)
Předmětem diplomové práce je zpracování problematiky syndromu vyhoření. Teoretická část se zabývá především oblastí prevence ze strany zaměstnavatele, podporou ze strany Ministerstva zdravotnictví. Je porovnáváno poskytování psychosociální podpory v jednotlivých složkách Záchranného integrovaného systému. Dále je popsána aktuální situace v poskytování dlouhodobé intenzivní péče (oddělení NIP/ DIOP) se zaměřením na příčiny vzniku syndromu vyhoření na těchto odděleních. V praktické části jsou prostřednictvím kvalitativní metody sběru dat popsány oblasti prevence ve 4 pražských nemocnicích (ÚVN, FN Motol, RK Malvazinky, ETOILE CZ, a. s.). Analýzou praktické části kvantitativního šetření mezi všeobecnými sestrami bylo zjištěno, že by většina respondentů považovala za přínosné zavést anonymní telefonickou linku v rámci psychosociální podpory pro zdravotnické pracovníky. Respondenti se také domnívají, že by bylo vhodné, aby byla zaměstnavatelům zákonem uložena povinnost poskytovat zdravotnickým pracovníkům psychosociální podporu. Z šetření vyplývá, že zaměstnavatelé, ač jsou si vědomi zvýšeného rizika vzniku syndromu vyhoření na oddělení následné intenzivní péče, nehodnotí výskyt tohoto jevu pomocí nástrojů k tomu určených. Na základě komparace obou výzkumných metod bylo mimo jiné prokázáno, že 63 %...
|
|
|
Srovnání pooperační analgézie na jednotkách intenzivní péče
Trojanová, Eva ; Bruthans, Jan (vedoucí práce) ; Pavlíček, Bohumil (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou srovnávání pooperační analgezie na jednotkách intenzivní péče se zaměřením na pacienty po operacích v oblasti kyčelního kloubu. Tato kvantitativní studie byla uskutečněna ve Fakultní nemocnici Motol a v Nemocnici Třebíč, v období mezi listopadem 2012 a dubnem 2013. Cílem teoretické části je zmapování součastných trendů v oblasti pooperační analgezie u pacientů po operacích v oblasti kyčelního kloubu, vysvětlení základních pojmů této problematiky a orientace v mezinárodních názorech na léčbu pooperační bolesti. Cílem praktické části je objektivní srovnání pooperační analgezie u vybraných pacientů ve FN Motol a v Nemocnici Třebíč pomocí stanoveného dotazníku. Výsledky dotazníku jsou zpracovány do grafického znázornění a následně vyhodnoceny. Práce slouží k celkovému zpřehlednění problematiky pooperační analgezie. Zaměřuji se především na kvalitu zajištění pooperační analgezie, finanční náročnost podávaných analgetik a na možné komplikace spojené s podáváním analgetické terapie. Klíčová slova: analgézie, bolest, operace kyčelního kloubu, vizuální analogová škála, analgetika
|
|
|
Pooperační monitorování a ošetřovatelské postupy u pacientů po kardiochirurgických operacích
Jirousková, Klára ; Bartůněk, Petr (vedoucí práce) ; Bruthans, Jan (oponent)
Magisterská práce "Pooperační monitorování a ošetřovatelské postupy u pacientů po kardiochirurgických operacích" je rozdělena na dvě části. První, celek teoretický, ve svém úvodu definuje obor kardiochirurgie a ve stručnosti objasňuje jeho náplň. Navazuje pojednání o organizaci pooperační péče v kardiochirurgii, o pooperační monitoraci nemocných a o nejčastějších ošetřovatelských postupech, které jsou praktikovány na kardiochirurgických jednotkách intenzivní a resuscitační péče. Druhá, empirická oblast, přibližuje výzkumné cíle, pracovní hypotézy, organizaci a metody šetření, charakteristiku skupin respondentů, prezentaci získaných výsledků průzkumu zaměřeného na dodržování ošetřovatelských postupů na kardiochirurgických RES za účelem prevence komplikací, určení kompetence sester, vymezení nejčastějších komplikací při zavedení invazivních vstupů, posouzení nejnáročnějšího ošetřovatelského postupu a ověření teoretických znalostí sester s ohledem na délku praxe a dosažené vzdělání. Tato část je zakončena hodnocením jednotlivých výzkumných otázek a pracovních hypotéz v diskusi.
|
|
|
EKONOMICKÝ POTENCIÁL EXISTUJÍCÍCH SYSTÉMŮ eHEALTH V ČR
Bruthans, Jan ; Ševčík, Miroslav (vedoucí práce) ; Kotýnková, Magdalena (oponent) ; Večeř, Jan (oponent)
Práce se věnuje aktuálnímu tématu využití výpočetní techniky ve zdravotnictví (eHealth). Základním cílem práce je analýza existujících národních systémů eHealth v ČR, vyčíslení nákladů na zavedení těchto systémů, kvantifikace jejich maximálního možného přínosu a vyhodnocení jejich skutečného aktuálního přínosu. Ze tří existujících národních systémů se práce zabývá dvěma -- systémem eRecept a ePACS. Původně uvažovaný třetí systém IZIP nebylo možné hodnotit, neboť relevantní informace nejsou k dispozici. V oblasti nákladů se práce zabývá nejen obecně zveřejňovanými náklady, ale hodnotí také náklady dalších dotčených subjektů (výrobců informačních systémů, zdravotnických zařízení, atd). Jako první v ČR tato práce kvantifikuje přínosy existujících systémů eHealth, na rozdíl od zahraničních prací pak tato práce klade velký důraz právě na náklady dalších dotčených subjektů. Součástí práce je rovněž zhodnocení úspěšnosti systémů eHealth v ČR včetně předpokládaných důvodů tohoto stavu. Práce přináší rovněž celou řadu doporučení pro zadavatele těchto systémů, aby budoucí systémy eHealth byly ekonomičtější a úspěšnější -- tato doporučení vycházejí převážně z analýzy vývoje existujících národních systémů eHealth. Pro dosažení cíle práce (komplexní zhodnocení celkových nákladů, maximálního možného přínosu a reálného přínosu jednotlivých systémů eHealth) je použita deskriptivní metoda a SWOT analýza, extrapolace a abstrakce, komparativní a faktoriální analýza.
|
|
| |
host ::
RSS.