|
|
Mezinárodní kupní smlouva
Staňková, Monika ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Shrnutí Diplomová práce nese název mezinárodní kupní smlouva. Cílem práce bylo poskytnout přehled o možných právních režimech mezinárodní kupní smlouvy a o pramenech práva, které se na takovou smlouvu vztahují. Hlavním cílem diplomové práce byla analýza Vídeňské úmluvy, přičemž její přednosti i nedostatky jsem se pokoušela hodnotit napříč celou prací. Zaměřila jsem se zejména na problematiku aplikace Úmluvy, naopak stranou zůstala práva a povinnosti, které tato hmotněprávní úprava stranám smlouvy stanoví. Část mé práce byla věnována analýze významného praktického nástroje na poli mezinárodního obchodu, kterým jsou doložky INCOTERMS. Práci jsem zpracovala použitím metody deskriptivní, kdy jsem čerpala informace z právních předpisů, doktríny a judikatury a snažila jsem se charakterizovat jisté právní instrumenty, jejich funkci a postavení. Dále jsem aplikovala metodu komparativní, neboť jsem srovnávala názory doktríny a poté si tvořila názory vlastní. Práci jsem rozdělila na pět kapitol. V první kapitole jsem charakterizovala mezinárodní kupní smlouvu a poukázala jsem na její rozdíly od kupní smlouvy vnitrostátní. V druhé kapitole jsem se zabývala prameny práva mezinárodní kupní smlouvy, jejich vzájemnými vztahy a charakterem. Třetí kapitola práce se věnovala vývoji a unifikaci mezinárodní kupní smlouvy, kam...
|
|
|
Mezinárodní insolvenční právo
Krenke, Alexey ; Brodec, Jan (vedoucí práce) ; Růžička, Květoslav (oponent)
Mezinárodní insolvenční právo Klíčová slova: COMI, Insolvenční nařízení, insolvence, úpadek, forum shopping V současném globalizovaném světě se problematika řízení s mezinárodním prvkem stává více a více aktuální. Tato práce se zabývá důležitým odvětvím mezinárodního práva soukromého - mezinárodním insolvenčním právem. Kvůli omezenému prostoru se autor věnuje hlavně problematice principu COMI v evropském kontextu ve spojitosti s Nařízením Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29. května 2000 o úpadkovém řízení a jeho novelizaci v roce 2015. Práce kromě obecných parametrů regulace insolvenčního řízení s mezinárodním prvkem popisuje výhody a nevýhody COMI jako hlavního hraničního určovatele pro stanovení příslušností soudů k zahájení a vedení insolvenčního řízení s mezinárodním prvkem a snaží se ukázat s odkazem na řadu rozhodnutí Evropského soudního dvora a také národních soudů (m.j. i českých) jak na vývoj aplikační praxe, tak i na vývoj samotné definici COMI a kritérií pro jeho posuzování. V prvních kapitolách práce dává přehled teoretických základů v odvětví mezinárodního insolvenčního práva a rovněž popisuje vývoj kodifikačních návrhů v této oblasti ve druhé polovině dvacátého století v Evropě, které byly dovršeny přijetím v roce 2000 Evropského insolvenčního nařízení. Rovněž práce stručně popisuje jiné...
|
|
|
Rozhodčí řízení v mezinárodním obchodním styku
Tylš, Jan ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Diplomová práce pojednává o základních otázkách týkajících se rozhodčího řízení v mezinárodním obchodním styku. Cílem práce je přiblížit základní aspekty mezinárodního rozhodčího řízení, které jsou pro strany konfliktů důvodem pro volbu této metody řešení sporů a následně zhodnotit zda vývoj rozhodčího řízení nemůže subjekty mezinárodního obchodního styku přimět k přehodnocení arbitráže jako primárního způsobu řešení sporů a zapříčinit odklon k jiným metodám řešení sporu. Struktura práce je členěna do úvodu, devíti kapitol a závěru. Po úvodu v němž stanovím tezi diplomové práce, následuje první kapitola, v níž krátce seznamuji čtenáře s historií rozhodčího řízení a rozhodčího řízení v mezinárodním obchodním styku. V druhé kapitole definuji obecně možné druhy řešení sporů. Ve třetí kapitole se věnuji šířeji alternativním metodám řešení sporů, jejich výhodám a následně popisuji některé druhy ADR. Ve čtvrté kapitole vymezuji pojem rozhodčího řízení, jeho základní atributy, uvádím teoretické koncepce rozhodčího řízení a vymezuji rozhodčí řízení mezinárodní a vnitrostátní. Na konci kapitoly uvádím prameny rozhodčího řízení. V kapitole páté popisuji rozhodčí smlouvu jakožto předpoklad rozhodčího řízení, uvádím předpoklady pro platnost rozhodčích smluv a vymezuji jejích druhy. V kapitole šesté pojednávám o...
|
|
|
Rozhodčí řízení v mezinárodním obchodním styku
Karfilát, Jakub ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Účelem této diplomové práce je shrnout nejdůležitější a zároveň základní charakteristické rysy rozhodčího řízení v mezinárodním obchodním styku a dále zhodnotit jeho největší klady a zápory. Důraz je přitom kladen na názor samotných ekonomických subjektů využívajících rozhodčí řízení pro řešení vzájemných sporů. První kapitola se zaměřuje na definici tří základních pojmů, tedy na pojem rozhodčí řízení jako na základní kámen celého tématu, dále na pojem mezinárodnosti a pojem obchodního styku. Druhé dva pojmy jsou důležité k odlišení daného druhu rozhodčího řízení od jiných forem, kterými jsou např. rozhodčí řízení ve spotřebitelských či pracovněprávních vztazích či rozhodčí řízení z investic mezi státem a soukromoprávním subjektem. Ve druhé kapitole jsou vyjmenovány nejdůležitější prameny práva rozhodčího řízení. Práce se zaměřuje na prameny jak v materiálním tak i ve formálním pojetí. Z materiálních pramenů jsou v krátkosti nastíněny důvody, které vedly ke vzniku rozhodčího řízení, a historický vývoj tohoto institutu. Z formálních pramenů je primárně odkazováno na mezinárodní prameny s důrazem na Newyorskou úmluvu a Vzorový zákon UNCITRAL. Z vnitrostátních pramenů je kladen důraz na českou právní úpravu. Zmíněny jsou též jednací řády stálých rozhodčích institucí a jejich funkce pramene práva....
|
|
|
Volba rozhodného práva v mezinárodním právu soukromém
Raška, Michael ; Pfeiffer, Magdalena (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Resumé Cílem diplomové práce na téma Volba rozhodného práva v mezinárodním právu soukromém je poskytnout komplexní analýzu dané problematiky, obhájit potřebnost a přínos volby práva v právních poměrech s mezinárodním prvkem a nastínit možnosti dalšího vývoje. První kapitola popisuje problematiku kolizních norem, jejich konstrukci, charakteristiku a funkci. Rozebrána je také volba práva z pohledu hraničního určovatele. Na ní navazuje kapitola věnovaná historii vývoje volby rozhodného práva v mezinárodním právu soukromém, od počátečních úvah ve středověku až po rozmach ve druhé polovině 20. století. Třetí kapitola je věnována volbě práva obecně, včetně rozboru jednotlivých druhů volby práva a analýzy zpětného a dalšího odkazu. V dalších kapitolách je analyzována volba rozhodného práva v těch nejdůležitějších soukromoprávních poměrech s mezinárodním prvkem. Jde zejména o smluvní závazkové poměry, kde je pozornost zaměřena na Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I). Mimosmluvní závazkové poměry, kde je analyzováno převážně Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II), o oblast pracovního práva, dědického práva s přihlédnutím k novému Nařízení Evropského parlamentu a Rady...
|
|
|
Společnosti v mezinárodním právu soukromém
Botová, Hana ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Společnosti v mezinárodním právu soukromém Abstrakt Cílem této mé diplomové práce je analýza právní úpravy společností v mezinárodním právu soukromém se zvláštním zaměřením na možnosti přeshraničního pohybu společností. V dnešním globalizovaném světě ovlivňuje přeshraniční mobilita společností jak ekonomiku států, tak životy zaměstnanců, věřitelů a třetích osob. Mobilita společností je proto předmětem státní regulace. Kolizní normy států upravující osobní statut společností vycházejí ze dvou základních teorií, a sice inkorporační teorie a teorie sídla. Tyto dva přístupy jsou v mnoha aspektech protichůdné. Práce sestává z úvodu, pěti kapitol a závěru. V první kapitole je představena a vymezena základní terminologie používána v práci, a sice pojmy společnost a mezinárodní právo soukromé. Ve druhé kapitole je vysvětlen pojem osobní statutu společnosti a analyzovány inkorporační teorie, teorie sídla a teorie překrývání. Kapitola se také zabývá přeshraničním přemístěním sídla. Třetí kapitola pojednává o české úpravě osobního statutu společnosti. Po přiblížení vývoje úpravy na našem území je pozornost zaměřena na české pojetí inkorporační teorie, význam sídla v českém právu a dále na českou úpravu přeshraniční změny sídla. Čtvrtá kapitola zkoumá téma z evropské perspektivy. Je zde zkoumáno primární právo a...
|
|
|
Mezinárodní insolvenční právo
Čermák, Jan ; Brodec, Jan (vedoucí práce) ; Růžička, Květoslav (oponent)
Tématem této diplomové práce je mezinárodní insolvenční právo, konkrétně pak popis vybraných institutů evropského úpadkového práva, a to s důrazem na mezinárodní příslušnost k zahájení hlavního a sekundárního insolvenčního řízení a mezinárodní příslušnost k projednání žalob z těchto řízení vyplývajících. Dále se tato práce zaměřuje na zhodnocení právní úpravy přeshraničních insolvenčních řízení v českém právním řádu. Právní úprava evropského úpadkového práva je od roku 2002 obsažena v Insolvenčním nařízení. Kvůli neshodám členských států Evropské unie ohledně některých důležitých institutů přeshraničních insolvencí se Insolvenční nařízení často uchyluje k velice vágní úpravě. Zůstalo tak na Soudním dvoru Evropské unie, aby těmto vágním ustanovením postupně poskytl jednotný výklad. V roce 2012 Evropská komise vytvořila zprávu o uplatňování Insolvenčního nařízení, v němž shrnula jeho nejzásadnější problémy, a zároveň předložila do legislativního procesu dlouho očekávaný návrh modernizace evropského úpadkového práva v podobě Nového insolvenčního nařízení. Nové insolvenční nařízení si klade za cíl posílit spolupráci členských států ve věcech přeshraničních insolvenčních řízení. Zároveň kodifikuje značnou část relevantní judikatury SDEU a adresuje připomínky odborné veřejnosti. Menších či větších změn...
|
|
|
Mezinárodní právo soukromé a otázky práva obchodních korporací
Šarapatka, Matěj ; Brodec, Jan (vedoucí práce) ; Pfeiffer, Magdalena (oponent)
Cílem předkládané práce je analýza obchodních společností v mezinárodním právu soukromém a evropském, jejich přeshraniční mobilita a problémy s tímto spojené. Zcela zásadní důraz je kladen na syntézu závěrů zahraničních i českých autorů a na konfrontaci teorie a praxe, a to ve světle aktuálního globálního vývoje práva společností v mezinárodním právu soukromém. Stěžejním bodem je pak určování osobního statutu společností a konflikt teorie reálného sídla a teorie inkorporační. Úvodem autor vysvětluje důvody, které ho vedly k sepsání této práce, včetně metod k tomu použitých. Celá práce je pak rozdělena do čtyř hlavních tematických okruhů. V prvním z nich jsou vymezeny základní pojmy za účelem vyjasnění tematického rámce, v němž se bude práce pohybovat. Druhý okruh se zabývá vymezením pojmu "společnost", jejím osobním statutem, rozdílnými přístupy k jeho určení, následky střetu rozdílných teorií a soutěží právních řádů jako jejich důsledkem. Třetí kapitola se zabývá zevrubnou analýzou českého práva, zejména pak vztahem České republiky a zahraničních společností, pojetím sídla, kritérii pro určení osobního statutu a jednotlivými přístupyk přeshraničnímu přemístění sídla společností napříč rozdílnými kodexy. Ve čtvrté kapitole přichází na řadu právo evropské. Důraz je kladen zejména na aktuální...
|
|
|
Mezinárodní insolvenční právo
Šerák, Martin ; Brodec, Jan (vedoucí práce) ; Pfeiffer, Magdalena (oponent)
Tato práce se zaměřuje primárně na oblast evropského insolvenčního práva, které je v současné době reprezentováno Nařízením Rady (ES) č. 1346/2000. Komunitární úprava reflektuje teoretické otázky, které se odvíjí od základního názorového střetu mezi principem universality a principem teritoriality, a svou regulaci staví na modifikaci těchto přístupů, jenž se v praxi odráží v dělbě mezi hlavní a vedlejší insolvenční řízení. Určování mezinárodní příslušnosti v hlavním řízení je neodmyslitelně spjato s kritériem centra hlavních zájmů (COMI), které slouží jako hraniční určovatel, na základě kterého je stanoven jednak příslušný soud, ale rovněž i rozhodný právní režim pro řešení celého insolvenčního procesu v souladu se zásadou lex fori concursus. Koncepci COMI je v rámci této práce věnován stěžejní prostor, jelikož se s ní pojí také řada problémů, které úprava ne zcela reflektuje. Jedním z nich je i spojitost COMI s fenoménem zvaným forum shopping, na základě kterého dlužník podstupuje kroky směřující ke změně příslušné jurisdikce za účelem získání lepšího postavení, což se obvykle negativně odráží v majetkové sféře věřitelů. Pozornost je věnována rovněž stručnému přiblížení Vzorového zákona UNCITRAL o přeshraniční insolvenci, jenž lze bezpochyby označit za další význačnou iniciativu na poli...
|
|
|
Mezinárodní právo soukromé ve srovnávacím pohledu (srovnání vybraného úseku v českém právu a právu zvoleného státu): Mezinárodní právo společností v České republice a ve Spolkové republice Německo
Lindauerová, Natálie ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Shrnutí: Mezinárodní právo soukromé ve srovnávacím pohledu (srovnání vybraného úseku v českém právu a právu zvoleného státu): Mezinárodní právo společností v České republice a ve Spolkové republice Německo Cílem této práce je seznámit čtenáře s právní úpravou společností v mezinárodním právu soukromém v České republice a ve Spolkové republice Německo. Práce především srovnává přístupy obou států ke způsobu určení osobního statutu společnosti a k postavení společností. Značná část práce je tedy věnována teorii sídla a teorii inkorporační Vzhledem k členství obou států v Evropské unii práce pojednává i o evropské právní úpravě obchodních společností a rozebírá i vývoj judikatury vztahující se k osobnímu statutu a přemisťování společností v rámci evropského prostoru. Práce se dělí do šesti kapitol. První kapitola obecně vymezuje pojem mezinárodního práva soukromého a mezinárodního práva společností. Druhá kapitola pojednává o osobním statutu společnosti a základních teoretických přístupech k jeho určování. Kapitola se především zabývá teorií sídla a teorií inkorporační. Třetí kapitola je věnována české právní úpravě společností v mezinárodním právu soukromém. Německou právní úpravu popisuje kapitola čtvrtá. V této kapitole je zmíněna i německá úprava mezinárodního práva soukromého obecně. Kapitola pátá...
|
host ::
RSS.