Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 29 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Souhrnná výzkumná zpráva
Brůna, Josef ; Wild, Jan ; Hederová, Lucia ; Klinerová, Tereza ; Macek, Martin ; Urbanová, Renáta
Výsledek má především dokumentační a podpůrnou roli pro další využití hlavního výsledku - mikroklimatické mapy. Dokumentuje podmínky jejího vzniku a obsahuje další cenná data.Výzkumná zpráva poslouží jako podklad pro vyhodnocení vlivu mikroklimatu na obnovu lesních porostů, chráněné druhy a lesní biotopy.
Mapování povodí Litavky s využitím GPS
Hojcsková, Daniela ; Matějíček, Luboš (vedoucí práce) ; Brůna, Josef (oponent)
4 Abstrakt Tato práce se zabývá studiem problematiky globálního polohového systému (GPS) a jeho využitím v oblasti přírodních věd jako jsou ekologie, hydrologie, biologie a další. Hlavní přínos práce spočívá v průzkumu současných možností získávání co nejpřesnějších dat pomocí GPS a jejich následným zpracováním v GIS se zaměřením na malá povodí. V práci jsou popsány i jiné metody sběru terénních dat a porovnány s GPS. Náplní praktické části je charakteristika lokality, seznámení s používaným technickým vybavením při mapování a úprava dat z GPS získaných na horním toku řeky Litavky v Brdech. Geografická podkladová data získaná ze ZABAGED byla doplněna o výsledky vlastního měření. Výstupem práce je digitální model terénu části povodí Litavky upravený interpolací. Klíčová slova: GPS, DTM, GIS, mapování, malé povodí, Litavka, interpolace Abstract This thesis is aimed on the study of Global Positioning System (GPS) and its utilization possibilities in nature sciences such as ecology, hydrology, botany and the others. The main contribution of this work is the investigation of current possibilities of the most accurate data collection by using GPS and their subsequent processing in GIS with focus on small catchment. Other methods of terrain data collection are described and compared with GPS in this work, as well....
Historický rozvoj spontánní vegetace na výsypkách v okolí Sokolova
Vávrová, Alena ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Brůna, Josef (oponent)
Tato práce si klade za cíl posoudit rozvoj spontánní sukcese na nerekultivovaných plochách na příkladu Velké podkrušnohorské výsypky. Základem práce jsou letecké snímky výsypky z posledních 20ti let, které byly získány od Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu v Dobrušce. Fotografie z jednotlivých let byly naskenovány, rektifikovány a poté zpracovány v programu GIS. Na snímcích byly vytyčeny nerekultivované plochy výsypky, na nichž bude studován vývoj spontánní vegetace. Výsledky ukazují značnou různorodost v rychlosti zarůstání u ploch různého stáří na různých místech výsypky. Lze odhadnout, že za 20 let by mohlo spontánně zarůst 30-70% plochy výsypky, pokud by byla celá ponechána spontánnímu vývoji. Klíčová slova: sukcese, rekultivace, GIS, těžba uhlí, výsypky
Modelování změn krajinného pokryvu v opuštěné krajině s využitím série leteckých snímků
Brůna, Josef ; Vojta, Jaroslav (vedoucí práce) ; Jačková, Kateřina (oponent)
4 Český abstrakt Práce se zabývá modelováním změny krajinného pokryvu způsobené opouštěním krajiny. Studijní plocha o rozměrech 2,5 km × 2 km se nachází ve vojenském újezdu Hradiště, v okolí bývalé obce Tocov. Vzhledem k nedostatku historických dat o vegetaci na krajinné úrovni byly jako zdroj dat použity historické letecké snímky. Ty byly ortorektifikovány, mozaikovány a automaticky objektově klasifikovány do kategorií dřeviny a bezlesí. Postupné zarůstání krajiny bylo modelováno pomocí zobecněných lineárních modelů se smíšenými efekty (lmer) s použitím proměnných odvozených z digitálního výškového modelu, údajů o původním land use a prostorových proměnných získaných pomocí algoritmů na bázi celulárních automatů. Za účelem ověření predikce modelů se skutečným stavem, interpretace a vizualizace výsledků byla vytvořena aplikace PEMZOK Prostorově Explicitní Model Zarůstání Opuštěné Krajiny, která je jedním z výsledků této práce. Byla zjištěna stále rostoucí rychlost zarůstání zbylých bezlesí. Největší zjištěný vliv na šíření dřeviny měla vzdálenost k nejbližší dřevině a hustoty dřevin v blízkém okolí (15 m × 15 m) a širším okolí (105 m × 105 m) ve výchozím roce. Modely s těmito proměnnými a původním land use byly nejúspěšnější skupinou modelů. Faktory odvozené z digitálního modelu terénu vedly k poněkud horší...
Mapování toků biomasy ve vybraném regionu s využitím GIS
Stráník, Vojtěch ; Matějíček, Luboš (vedoucí práce) ; Brůna, Josef (oponent)
Tato literární rešerše poskytuje shrnutí dostupných prostředků využívaných při plánování procesu nakládání s odpadem z městské zeleně. Nejprve popisuje metody dálkového průzkumu Země vhodné pro vymezení ploch městské zeleně, poté různé techniky odhadu produkce biomasy na těchto lokalitách. Při řešení svozu se zaměřuje na práce týkající se této problematiky, které využívají geografický informační systém (GIS). Následující kapitola patří zhodnocení parametrů odpadu z městské zeleně s ohledem na jejich další zpracování. V závěru jsou porovnávány teoretické poznatky s tím, jak se postupuje v praxi. Klíčová slova: městská zeleň, dálkový průzkum Země, geografický informační systém, svoz odpadu
Use of remote sensing data for monitoring of long-term vegetation dynamics on the landscape scale
Brůna, Josef ; Wild, Jan (vedoucí práce) ; Romportl, Dušan (oponent) ; Kropáček, Jan (oponent)
in Czech Tato disertační práce se věnuje především využití dat dálkového průzkumu pro sledování a studium změn vegetace. Díky archivním materiálům můžeme dnes provádět rozsáhlé studie na úrovni krajiny i celého světa bez potřeby rozsáhlých nebo archivních terénních dat. Od středověku se můžeme opřít o různé typy map, pro studium vegetace především lesnických. Od 30. let 20. století jsou v Evropě dostupné letecké snímky a od 70. let pak snímky satelitní, jejichž dostupnost a kvalita v době mého studia rapidně vzrostla. Nejnovějším příspěvkem v této oblasti jsou bezpilotní prostředky a metody jejich zpracování, které umožňují detailní mapování rozsáhlých ploch s nízkými náklady. Kromě výzkumných ekologických otázek, mají zde prezentované práce i environmentální rozměr a různou měrou přispívají k řešení aktuální problémů české ochrany životního prostředí od ochrany přírody v národních parcích a chráněných oblastech až po monitoring rostlinných invazí. Archivní lesnické mapy jsem využil k rekonstrukci a analýze rozsáhlých disturbancí (polomů a následné gradace lýkožrouta smrkového) v lesích Šumavy a Bavorského lesa v letech 1868-1870. Analyzována byla nejen druhová skladba, ale i faktory prostředí odvozené z digitálního modelu terénu. Stejnému tématu se pak věnovala analýza predispozic lesa k napadení...
Využití družicových dat programu Copernicus pro environmentální výzkum s případovou studií zaměřenou na vyhodnocení REP rekultivovaných ploch v okolí jezera Medard
Hernová, Jana ; Matějíček, Luboš (vedoucí práce) ; Brůna, Josef (oponent)
Využití družicových dat programu Copernicus pro environmentální výzkum s případovou studií zaměřenou na vyhodnocení REP rekultivovaných ploch v okolí jezera Medard Abstrakt Práce je rozdělena do dvou částí na rešeršní část a případovou studii. První část je zaměřena na popis družic Sentinel programu Copernicus a jejich využití pro environmentální výzkum. Práce je rozšířena o příklady studií a projektů, které čerpají a využívají družicových dat z řad Sentinelů s užším zaměřením na Sentinel-2. Druhá část práce se zabývá využitím vegetačního indexu REP ze Sentinelu-2, pro hodnocení vegetace na výsypkách a rekultivovaných plochách a vhodností prostorového rozlišení REP z dat Sentinelu-2. Jako zájmové území byla zvolena oblast jezera Medard. Klíčová slova: družicová data, Copernicus, environmentální výzkum, REP, Medard
Use of remote sensing data for monitoring of long-term vegetation dynamics on the landscape scale
Brůna, Josef
in Czech Tato disertační práce se věnuje především využití dat dálkového průzkumu pro sledování a studium změn vegetace. Díky archivním materiálům můžeme dnes provádět rozsáhlé studie na úrovni krajiny i celého světa bez potřeby rozsáhlých nebo archivních terénních dat. Od středověku se můžeme opřít o různé typy map, pro studium vegetace především lesnických. Od 30. let 20. století jsou v Evropě dostupné letecké snímky a od 70. let pak snímky satelitní, jejichž dostupnost a kvalita v době mého studia rapidně vzrostla. Nejnovějším příspěvkem v této oblasti jsou bezpilotní prostředky a metody jejich zpracování, které umožňují detailní mapování rozsáhlých ploch s nízkými náklady. Kromě výzkumných ekologických otázek, mají zde prezentované práce i environmentální rozměr a různou měrou přispívají k řešení aktuální problémů české ochrany životního prostředí od ochrany přírody v národních parcích a chráněných oblastech až po monitoring rostlinných invazí. Archivní lesnické mapy jsem využil k rekonstrukci a analýze rozsáhlých disturbancí (polomů a následné gradace lýkožrouta smrkového) v lesích Šumavy a Bavorského lesa v letech 1868-1870. Analyzována byla nejen druhová skladba, ale i faktory prostředí odvozené z digitálního modelu terénu. Stejnému tématu se pak věnovala analýza predispozic lesa k napadení...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 29 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
6 BRUNA, Jaroslav
6 Bruna, Jaroslav
5 Bruna, Jiří
3 Brůna, Jan
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.