|
|
Lexical idioms in English
Vašků, Kateřina ; Klégr, Aleš (vedoucí práce) ; Čermák, František (oponent) ; Bozděchová, Ivana (oponent)
Podle standardní definice se frazeologie zabývá víceslovnými lexikálními jednotkami, tzn. kombinacemi slov. Hlasy volající po tom, že i komplexní slova složená ze dvou či více významových jednotek mohou mít status (lexikálních) frazémů/idiomů, zvláště je-li jejich význam nekompozicionální, jsou stále dosti izolované, a to i přes to, že lingvistická literatura se hemží zmínkami o idiomatických kompozitech a derivátech (Kap. 3). Zdá se, že jediné systematické pojednání o lexikálních idiomech podává František Čermák (2007), který se zaměřuje především na lexikální idiomy v češtině. Cílem této práce je proto prozkoumat situaci v angličtině a pokusit se vytvořit nosnou definici a zejména kritéria pro odlišení lexikálních idiomů od ostatních komplexních lexémů a nastínit hlavní typy těchto idiomů v angličtině. Po úvodu (Kap. 1) a seznámení se současnými proudy ve frazeologii a relevantními poznatky o frazeologických jednotkách a jejich rysech (Kap. 2), referuje práce o Čermákově teorii lexikálních idiomů a kvantitativní studii, kterou jeho teorie inspirovala (Kap. 4). Jádrem práce je analýza dvou vzorků. První byl vybrán z BNC a představuje náhodný výběr 1000 jednoslovných lemmat. Sloužil jako testovací vzorek nejen pro odlišení simplexních lemmat od komplexních, ale zejména pro zjišťování potenciálních...
|
|
|
Lexikální výrazy pro popis barvy hudebního zvuku v češtině
Ceháková, Markéta ; Bozděchová, Ivana (vedoucí práce) ; Lehečková, Eva (oponent)
Bakalářská práce se věnuje povaze lexikálních výrazů, jimiž je v češtině popisována barva hudebního zvuku. Vzhledem k tomu, že v češtině dosud nebyla dané oblasti slovní zásoby věnována lingvistická pozornost, je cílem práce především zjistit, jaké výrazy jsou vůbec k popisu barvy zvuku užívány, jak široká je tato oblast slovní zásoby, s jakou frekvencí jsou výrazy užívány a zda jsou mluvčími užívány systematicky. Pozornost je zároveň upřena na sémantickou povahu těchto výrazů. Vzhledem k tomu, že je velká část z nich metaforická, soustředí se práce na určení zdrojových domén, z nichž jsou výrazy čerpány. Data pro výzkum byla získána dotazníkovým šetřením provedeným prostřednictvím on-line formuláře. Práce by měla v ideálním případě popsat obecné vlastnosti této oblasti slovní zásoby a na jejich základě nabídnout možnosti k dalšímu směřování výzkumu. Klíčová slova: barva zvuku, hudba, frekvence, konceptuální metafora
|
|
|
Sémantická dědičnost při sufixaci od polysémních slov
Sláma, Jakub ; Bozděchová, Ivana (vedoucí práce) ; Martínek, František (oponent)
1 Abstrakt Diplomová práce se zabývá tzv. sémantickou dědičností (při sufixaci od polysémních slov). Teoretická část na pozadí výkladů o významu, polysémii, slovotvorné motivaci a sémantickém aspektu tvoření slov vymezuje pojem sémantické dědičnosti a poukazuje na jeho kořeny v konstrukční gramatice. Pozornost je věnována tomu, jak se s konceptem sémantické dědičnosti implicitně pracuje v české lexikologii (srov. slovotvorné kritérium pro identifikaci lexií polysémních slov) a lexikografii. Práce naznačuje, že tradiční česká slovotvorba často pracuje s předpokladem transparentnosti a snad i kompozicionality (přinejmenším slovotvorného) významu motivovaných slov, který se však zdá být neslučitelný s empirickými poznatky o sémantické dědičnosti. V empirické části je jednak analyzováno 43 slovotvorných hnízd polysémních somatismů s důrazem na sémantické vztahy mezi deriváty, jednak je srovnáno 80 etablovaných derivátů se sufixem -tel a 100 hapax legomen s týmž sufixem. To umožňuje jak identifikaci obecných tendencí v oblasti sémantické dědičnosti (mj. to, že derivát polysémního slova dědí v průměru pouze asi 40 % významů svého základového slova), tak rozlišení strukturního a procesuálního aspektu sémantické dědičnosti.
|
|
|
Jazykové klišé v současném televizním zpravodajství
Jeřichová, Tereza ; Bozděchová, Ivana (vedoucí práce) ; Mareš, Petr (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na jazykové klišé v současném televizním zpravodajství. Cílem její teoretické části je definovat pojem klišé, vymezit jeho klíčové rysy a popsat jazykový charakter televizního zpravodajství. Analytická část se věnuje vyhledání a popisu klišé na materiálu televizního zpravodajství ze tří českých televizních stanic v předem vymezeném období. Tento materiál je čerpán z archivu Newton Media a popis jednotlivých případů klišé je doplněn o data z jazykového korpusu SYN2015. Cílem práce je systematicky definovat klišé a poskytnout jazykovědný rozbor konkrétních klišé ze současného televizního zpravodajství.
|
|
|
Dynamika jazykových prostředků v současných masových médiích
Hunalová, Michaela ; Bozděchová, Ivana (vedoucí práce) ; Mareš, Petr (oponent)
Diplomová práce s názvem Dynamika jazykových prostředků se zabývá srovnáním jazykových inovací na jazyce zpravodajství vysílacího a tištěného masového média. Klade si za cíl identifikovat a popsat aktuální a přibývající inovační jevy a procesy lexikální a slovotvorné. Materiál, ze kterého byl jazyková data excerpována, byl získán z mediálního archivu společnosti Newton Media. Srovnávány jsou identifikované inovace v jazyce hlavního zpravodajského pořadu ČT Události (vysílaný denně od 19 hod) s jazykem titulních stran vybraného soukromého deníku (MF DNES) v rámci jednoho kalendářního roku (2016). Tento jazykový materiál zahrnuje 17723 televizních zpráv a 1174 novinových článků. Ačkoliv identifikované jazykové inovace vykazují obdobné tendence, jejich realizace se v jednotlivých médiích liší.
|
|
|
Obrazná pojmenování v současné české křesťanské literatuře pro děti
Vlasáková, Lucie ; Bozděchová, Ivana (vedoucí práce) ; Saicová Římalová, Lucie (oponent)
Bakalářská práce analyzuje lexikální složku textů současné české křesťanské literatury pro děti. Materiálově se zakládá na prozaických knihách příběhových (smyšlených, nikoli převyprávěných biblických příbězích), které jsou určené pro děti ve věku 6-12 let a byly vydané v letech 1990-2017. Zaměřuje se na obrazná pojmenování (metafory a symboly), jejichž cílem je pomoci zprostředkovat dětem základní křesťanské pravdy a pojmy (nebe/ráj a s ním spojený věčný život, peklo, satan, Bible) a přiblížit osoby Boží Trojice. Dále se věnuje frekvenčně nejčastějším metaforám (kontrastní pojmy světlo a tma, čistota a špína, široká a úzká cesta) a symbolice barev. Metafory jsou posuzovány z hlediska jejich původu (zejména nakolik vycházejí z Bible) a na základě obsahového zapojení je zvažována i jejich kognitivní funkce. Práce také celkově mapuje trh s uvedenou literaturou a předkládá anotovaný seznam jednotlivých titulů. Klíčová slova obraznost; obrazná pojmenování; křesťanská literatura; literatura pro děti; metafora; symbol; křesťanství; Bible
|
|
|
Jazykový humor lékařů
Položijová, Jana ; Bozděchová, Ivana (vedoucí práce) ; Mareš, Petr (oponent)
Tématem diplomové práce je jazyková komika v lékařském prostředí. V první části je rozebrána charakteristika humoru a komična jako taková, vycházející především z modelů Henriho Bergsona, Bohuslava Brouka a Ladislava Dvorského. Práce se dále zaměřuje na medicínský humor, zejména humorné historky a vtipy z lékařského prostředí. Na základě vybraných ukázek je vytvořena základní typologie, a to srovnáním podobných znaků a prvků vyskytujících se v analyzovaném materiálu. Hlavními vytvořenými kategoriemi jsou homonymie a polysémie, metafory, metonymie, slovní hříčky nebo slang. Součástí práce je i krátký průzkum mezi lékaři, shrnující jejich zkušenosti s lékařským humorem přímo v lékařském prostředí.
|
|
|
Vývoj češtiny Andreje Babiše z pohledu osvojování druhého jazyka
Benešovský, Vít ; Valková, Jarmila (vedoucí práce) ; Bozděchová, Ivana (oponent)
Tématem práce je vývoj češtiny politika a podnikatele slovenského původu Andreje Babiše, jehož projevy se v posledních letech staly součástí veřejného prostoru. Cílem je popsat, jak se Babišův jazyk v čase mění a jak se v něm projevuje interference ze slovenštiny. Hypotézy se zaměřují na chybovost, podíl slovakismů na celkovém počtu chyb, převládající typ chyb a poměr interlingválních a intralingválních problémů. Teoretická část představuje hlavní pojmy z oboru SLA (osvojování druhého jazyka), z jehož poznatků vycházíme při chybové analýze následující v části praktické. Pozornost je věnována také lexikálním, syntaktickým, morfologickým, fonetickým, fonologickým a jiným rozdílům mezi češtinou a slovenštinou, které jsou zdrojem negativního transferu v Babišově češtině. Závěr ukazuje, jak se během šesti let změnily parametry politikova projevu, a nabízí vysvětlení těchto změn.
|
|
|
České školy bez hranic. Vícečetná případová studie
Vrbenská, Veronika ; Šebesta, Karel (vedoucí práce) ; Bozděchová, Ivana (oponent)
Diplomová práce Bc. Veronika Vrbenská České školy bez hranic. Vícečetná případová studie¨ Czech Schools without borders. Multiple case study Abstrakt: Cílem diplomové práce je ukázat, jakým vývojem prošly České školy bez hranic od svého založení, jak v současné době fungují, jakých výsledků, zvláště v oblasti jazykového vzdělávání v češtině, dosahují, jak jejich fungování a studijní výsledky hodnotí jejich vedoucí pracovníci, žáci a jejich rodiče. Práce je koncipována jako vícečetná případová studie zaměřená na dvě vybrané České školy bez hranic s delší tradicí, totiž Českou školu bez hranic v Bruselu a Českou školu bez hranic v Ženevě. Metodologicky se bude opírat o etnografické postupy sběru dat a práce s nimi; zaměří se na analýzu vývoje uvedených Českých škol bez hranic (především na základě oficiálních listinných pramenů), na současné fungování těchto škol (na základě analýzy administrativních dokumentů, zvláště programových, studijních plánů, učebnich materiálů) a jejich výsledky a na reflexi práce Českých škol bez hranic u jejich vedoucích pracovníků (ředitelů škol, formou analýzy polostrukturovaných interview), současných žáků a jejich rodičů (formou dotazníkového šetření).
|
|
|
Místo obecné češtiny ve výuce češtiny jako cizího jazyka
Khomenko, Barbora ; Hrdlička, Milan (vedoucí práce) ; Bozděchová, Ivana (oponent)
Cílem předkládané práce je prostřednictvím dotazníkového šetřením zjistit a poté analyzovat, zda dospělí studenti češtiny jako cizího jazyka dokážou rozpoznat variety českého národního jazyka, zda vymezí, kde se s nimi setkávají a zda jsou schopni jazykové prostředky obecné a spisovné češtiny vhodně používat ve vybraných komunikačních situacích. Neméně podstatnou záležitostí je zjištění jejich osobních preferencí při výuce, zda se nespisovnou varietu českého národního jazyka chtějí cíleně učit v institucionalizovaném prostředí či nikoliv. Samotnému dotazníkovému šetření v práci předchází teoretické východisko, ve kterém se zabýváme vymezením obecné a spisovné češtiny a charakteristikou jejich nejfrekventovanějších odlišností. Dílčí součástí práce je pak také stručná analýza vybraného učebního materiálu s přihlédnutím ke způsobu prezentace obecné češtiny. Na základě výsledků dotazníkového šetření pak v závěru práce předkládáme lingvodidaktické doporučení. Klíčová slova obecná čeština, spisovná čeština, výuka obecné češtiny, obecná čeština v učebnicích češtiny pro cizince, čeština pro cizince
|
host ::
RSS.