Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vnímání textu z tištěné předlohy a obrazovky
Piskáčková, Klára ; Drobíková, Barbora (vedoucí práce) ; Bouda, Tomáš (oponent)
(česky) Tato diplomová práce je koncipována jako metareview výzkumů zabývajících se rozdíly ve vnímání, porozumění a zapamatování textu z různých zobrazovacích médií. Práce shrnuje výsledky nejzajímavějších a nejrelevantnějších výzkumů na toto téma, provedených od 80. let do současnosti. I přesto, že je těžké shrnout výsledky jednotlivých výzkumů, především kvůli velmi odlišným metodikám výzkumů i rozdílům v testovaných vzorcích, dá se říci, že hlavním zjištěním této metareview je, že v dnešní době dostupné zobrazovací technologie již nemají negativní vliv na únavu očí, rychlost čtení, vnímání, porozumění ani zapamatování textu. Na teoretickou část práce pak navazuje praktická část se třemi krátkými experimenty provedenými na malém vzorku účastníků. První z experimentů se zabývá porozuměním textu mezi studenty střední školy, druhý experiment se věnuje rozdílům v rychlosti čtení na různých médiích a subjektivnímu hodnocení únavy očí, ve třetím experimentu pak pomocí dotazníku zkoumáme subjektivní preference studijních materiálů mezi studujícími.
Čtení v digitální době - tablet v osobním informačním prostředí čtenáře
Bouda, Tomáš ; Škyřík, Petr (vedoucí práce) ; Rankov, Pavel (oponent) ; Papík, Richard (oponent)
Název Práce: Čtení v digitální době - tablet v osobním informačním prostředí čtenáře Autor: Mgr. Tomáš Bouda Abstrakt: V této disertační práci zkoumáme fenomén četby v době digitální se zaměřením na tablet v kontextu osobního informačního prostředí čtenáře. V první části práce byl popsán historický vývoj čtení a jeho dopad na čtenářské návyky. Jako vhodný vědecko-analytický nástroj pro výzkum čtení jsme představili fenomenologii. Cílem praktické části práce bylo detailně popsat prožitek a zkušenost intenzivních uživatelů tabletu při četbě odborných textů. Výzkum byl realizován na vzorku šesti respondentů za využití kvalitativní výzkumé metody Interpretativní fenomenologické analýzy a škály na měření pozitivní a negativní afektivity (PANAS). Výsledkem je konceptuální struktura vnímání, která reprezentuje zkušenost cílové skupiny se čtením odborných textů na tabletu. Mezi hlavní koncepty patří a) kontext osobního informačního prostředí čtenáře, b) čtení a práce s elektronickým textem a c) zážitek a prožitek čtenáře s důrazem na somatosenzorické vnímání. Uvedená konceptuální struktura byla komparována se dvěma podobnými studiemi. V rámci výzkumu byla zmapována slabá místa v designu tabletu a aplikací pro zobrazování a práci s textem.
Vnímání textu z tištěné předlohy a obrazovky
Piskáčková, Klára ; Drobíková, Barbora (vedoucí práce) ; Bouda, Tomáš (oponent)
(česky) Tato diplomová práce je koncipována jako metareview výzkumů zabývajících se rozdíly ve vnímání, porozumění a zapamatování textu z různých zobrazovacích médií. Práce shrnuje výsledky nejzajímavějších a nejrelevantnějších výzkumů na toto téma, provedených od 80. let do současnosti. I přesto, že je těžké shrnout výsledky jednotlivých výzkumů, především kvůli velmi odlišným metodikám výzkumů i rozdílům v testovaných vzorcích, dá se říci, že hlavním zjištěním této metareview je, že v dnešní době dostupné zobrazovací technologie již nemají negativní vliv na únavu očí, rychlost čtení, vnímání, porozumění ani zapamatování textu. Na teoretickou část práce pak navazuje praktická část se třemi krátkými experimenty provedenými na malém vzorku účastníků. První z experimentů se zabývá porozuměním textu mezi studenty střední školy, druhý experiment se věnuje rozdílům v rychlosti čtení na různých médiích a subjektivnímu hodnocení únavy očí, ve třetím experimentu pak pomocí dotazníku zkoumáme subjektivní preference studijních materiálů mezi studujícími.
Bleskový networking a Představme si budoucnost: techniky pro podporu vzniku sociálních inovací
Bouda, Tomáš
Každý nápad, strategie nebo proces, který cíleně podporuje kulturu, řeší otázky ekologie, vyzdvihuje roli zdraví nebo posiluje občanskou společnost, můžeme označit za sociální inovaci. Myslím si, že kromě tradičních služeb by knihovny měly akcentovat také tato témata. Ba co více, knihovny by měly podporovat vznik inovací pro společnost a měly by se stát jakýmisi odbornými facilitátory mezi jednotlivými zájmovými skupinami ve své lokalitě a komunitě. Knihovna by měla být schopna nabídnout bezpečné, ale překvapivé místo, kde panuje kreativní a přátelská atmosféra. To jsou podmínky pro vznik společenských inovací. Pokusím se vás přesvědčit, že knihovna by v těchto otázka měla vystupovat aktivisticky. V rámci přednášky si vyzkoušíme dvě techniky Bleskový networking a techniku Představme si budoucnost.
Prezentace: Stáhnout plný textPDF

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.