Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 17 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Změny fytocenóz v pahorkatinných lesích v závislosti na aplikaci historických forem obhospodařování
Nechanská, Denisa ; Boublík, Karel (vedoucí práce) ; Frouz, Jan (oponent)
Cílem mé diplomové práce je analyzovat vliv historického obhospodařování na diverzitu cévnatých rostlin v pahorkatinných lesích na vrchu Vysoká stráň v CHKO Český kras. Diplomová práce je rozdělena na dvě části. První část shrnuje informace o vlivu historických způsobů obhospodařování na lesní diverzitu z různých vědeckých studií. Je zde zmíněn především vliv lesní pastvy, osečného hospodaření, hrabání stromové opadanky a vliv požárů. Druhá část zahrnuje případovou studii zabývající se vlivem historického obhospodařování na diverzitu lesního podrostu. Ve výzkumné oblasti bylo celkem vymezeno 32 ploch, na kterých byl proveden management ve třech variantách: kosení lesního podrostu, hrabání lesní opadanky a kombinace kosení a hrabání. Čtvrtá varianta sloužila jako kontrola. Změna lesní diverzity v závislosti na čase vyšla statisticky průkazná, ovšem změny v diverzitě v závislosti na způsobech historického obhospodařování statisticky neprůkazné. Během výzkumu došlo k výraznému snížení diverzity podrostu, a to i na kontrolních plochách. Hlavní gradient podrostové vegetace směřuje od mezofilních acidofytů až po druhy charakteristické pro vápnité substráty. Pomocí RDA analýzy jsem určila druhy, které měly nejvýraznější tendenci reagovat na aplikovaný management. Mezi druhy profitující z hrabání patří...
Změny fytocenóz v pahorkatinných lesích v závislosti na aplikaci historických forem obhospodařování
Nechanská, Denisa ; Boublík, Karel (vedoucí práce) ; Frouz, Jan (oponent)
Cílem mé diplomové práce je analyzovat vliv historického obhospodařování na diverzitu cévnatých rostlin v pahorkatinných lesích na vrchu Vysoká stráň v CHKO Český kras. Diplomová práce je rozdělena na dvě části. První část shrnuje informace o vlivu historických způsobů obhospodařování na lesní diverzitu z různých vědeckých studií. Je zde zmíněn především vliv lesní pastvy, osečného hospodaření, hrabání stromové opadanky a vliv požárů. Druhá část zahrnuje případovou studii zabývající se vlivem historického obhospodařování na diverzitu lesního podrostu. Ve výzkumné oblasti bylo celkem vymezeno 32 ploch, na kterých byl proveden management ve třech variantách: kosení lesního podrostu, hrabání lesní opadanky a kombinace kosení a hrabání. Čtvrtá varianta sloužila jako kontrola. Změna lesní diverzity v závislosti na čase vyšla statisticky průkazná, ovšem změny v diverzitě v závislosti na způsobech historického obhospodařování statisticky neprůkazné. Během výzkumu došlo k výraznému snížení diverzity podrostu, a to i na kontrolních plochách. Hlavní gradient podrostové vegetace směřuje od mezofilních acidofytů až po druhy charakteristické pro vápnité substráty. Pomocí RDA analýzy jsem určila druhy, které měly nejvýraznější tendenci reagovat na aplikovaný management. Mezi druhy profitující z hrabání patří...
Fytogeografická analýza rozšíření vybraných xero-termofilních taxonů bylin podél kaňonu Sázavy ve středních Čechách
Vlasák, Tomáš ; Černý, Tomáš (vedoucí práce) ; Boublík, Karel (oponent)
Studie je zaměřena na fytogeografickou analýzu rozšíření vybraných xero termofilních taxonů bylin podél kaňonu Sázavy ve středních Čechách. Výzkum byl proveden na 62 lokalitách v hlavním říčním úseku od Ledče nad Sázavou po ústí řeky Sázavy do Vltavy. Řeka Sázava byla rozdělena dle říční kilometráže na 8 rovnoměrných úseků, na nichž bylo vybráno vždy 6 nebo 7 reprezentativních rozsáhlejších lokalit. Zde byl proveden semi kvantitativní floristický soupis vybraných druhů do připraveného škrtacího seznamu o 57 taxonech, dále byl uskutečněn detailní průzkum území včetně zjištění rozlohy dané lokality (v ha), přímé vzdálenosti centra lokality k ústí Sázavy (v km), vzdálenosti lokalit vztažených na říční kilometráž řeky, konzervativní metodou za použití papírových mapek byl zjištěn podíl svahů jižních expozic, spočten koeficient variability nadmořských výšek (za účelem odhadu vertikální komplexity), z turistického přijímače GPS byly odečteny souřadnice a též bylo odečteno geologické složení na jednotlivých lokalitách. Po terénním výzkumu byly výsledky zpracovány a následně statisticky vyhodnoceny v programu CANOCO. Program CANOCO vypočítal, že vliv druhového složení na daných lokalitách vysvětluje přibližně 8,6 % z celkové variability jednotlivých druhů. Tento vliv byl prokázán jako signifikantní na hladině významnosti alfa = 5 %. Analýza pomocí zjištěných dat vypočítala, že 28,9 % celkové variability vegetace má vliv použitých proměnných na studované floristické složení lokalit. Tato práce může posloužit jako souhrnný zdroj informací daných lokalit pro případné pozdější průzkumy, ale též jde o cenný primární zdroj floristických dat pro účely ochrany přírody.
Vegetation of fir- and calcicolous beech forests of the Czech Republic
Boublík, Karel ; Sádlo, Jiří (vedoucí práce) ; Roleček, Jan (oponent) ; Ewald, Jörg (oponent) ; Walentowski, Helge (oponent)
Souhrn BoublikK. (2009):vegetacejedlina v6pnomilnjchbudinieskd republiky.- Ms., 104p. lDisertadnipr6ce;depon.in: Knihovnakaterdybotaniky,piF UK v prazel Pniceptini5i u./sledkylrtocenologickt klasifikacev6pnomilnlichbudinajedlin desk6republiky. _ Fyocenologick6 snimky vfpnornilnjch budin s dominancibuku lesniho (Fagion, Cephalinthero- Fagmion) byly rybniny pomoci dvou metod:(i) na zikladd piitornnosti druhri iexpertnE definovand skupiny druhri a (ii) formalizovanou m€todou cocktail. V piipad€ metody cockLil byly definice frtocgnotogjgtic! jednotek vytvgf.eny kombinaci sociologiilcfih skupin druhrl pomoci iogiclcyctr openitoru.V definicichbyla pouZitarovndZdominancedruhrl.Byla-rozli5enajen jedna a-sociace vipnomilnfch b.oEin(cephalanthero-Fagetum).Tato se vyskltuje oboykl" nu u,ip"n"i.t, v6pnifjch piskovc(ch a opuMch. Mtz€me se s nl vsak setkattakd na baziltech'a zndlcicb- V nimci Seshjch uipnomilnjch budin byly pomoci anallizy TWINSPAN rozliseny fii vegetadni rypy, kier6 jsou interpretovanyjako subasociaceCephalanthero-Fageum:(1) cephalantheri-Fageai-seslerietosum caeruleaes dominanci Sesleia caemlea a s vfskytem petrofftri najdemena .idff"l;"f,, kamenifjch prid6ch.(ii) cephalanthuo-Fagetumwicum seryskytuje na iuchfcl a mdlkjch prid6ci a obsahuie iadu svdtlomilnly'ch,teplomilnfch a v.ipnomilnjch druhri. (iiD...
Cévnaté rostliny okolí cest v CHKO Jizerské hory – jaký vliv má nadmořská výška a kontaktní biotopy na jejich rozšíření?
Titěra, Jan ; Boublík, Karel (vedoucí práce) ; Černý, Tomáš (oponent)
Cílem diplomové práce bylo zmapovat výskyt cévnatých rostlin podél různých kategorií cest a na křižovatkách, v různých nadmořských výškách a v různých kontaktních biotopech (les vs. louka) a identifikovat invazní druhy. Druhy byly zmapovány celkem na 120 lokalitách, z toho 45 lokalit tvořily lesní cesty, 40 lokalit luční cesty a 35 lokalit lesní křižovatky. Byly nalezeny 3 silně ohrožené druhy a 5 druhů ohrožených. Z nalezených nepůvodních druhů byl zjištěn velký podíl druhů naturalizovaných a invazních, které by mohly potenciálně ohrožovat přirozená společenstva. Analýzou DCCA bylo zjištěno, že druhové složení invazních rostlin reaguje na jednotlivé environmentální proměnné statisticky významně. Dále byl zjištěn velký podíl konkurenčních stratégů a malý podíl stres snášejících stratégů. Dále bylo zjištěno, že druhové složení květeny reaguje na nadmořskou výšku statisticky vysoce významně. Analýzou DCA byla zjištěna příslušnost druhů ke kategoriím cest a křižovatek, stupni dopravy a ke kontaktním biotopům. Dále byla použita CCA analýza a bylo zjištěno, že druhové složení rostlin reaguje na přítomnost dřevin zastoupených v okolní vegetaci statisticky vysoce významně. Součástí práce také bylo shromáždění literárních údajů o vztahu květeny a cest, vektorech šíření rostlin a nepůvodních druzích a květeně cest Jizerských hor. V diskuzi pak byly výsledky porovnány s jinými pracemi a doplněny o vlastní poznatky autora. Přínos práce spočívá ve zmapování květeny cest a křižovatek na mnoha lokalitách v Jizerských horách, doplnění botanických údajů a v identifikaci invazních druhů potenciálně se rozšiřujících podél cest. Výsledky této práce by měly posloužit jako podklad k případným preventivním či ochranářským opatřením prováděných v Jizerských horách.
Změny lesní vegetace v čase - srovnání druhového složení a biodiverzity s historickými údaji
Vojík, Martin ; Boublík, Karel (vedoucí práce) ; Douda, Jan (oponent)
Práce přináší výsledky výzkumu dlouhodobé změny polopřirozené lesní vegetace nížinných lesů v polesí Klínec (fytogeografický okres Střední Povltaví), které tvoří spojení mezi severovýchodní částí Brdské vrchoviny (Hřebeny) a údolím Vltavy. Výzkum změny lesní vegetace za posledních bezmála 60 let probíhal metodou opakovaných fytocenologických snímků na polotrvalých plochách. Jako referenční data byly použity historické fytocenologické snímky V. Samka z roku 1957, které byly poskytnuty Českou národní fytocenologickou databází. Opakováno bylo 29 snímků, které byly lokalizovány pomocí historických dat v prostředí GIS. Ve studovaném území byl zjištěn posun ke stínomilnějším společenstvům (úbytek světlomilných a rozšíření stínomilných druhů) způsobený zápojem stromového a keřového patra v důsledku rozšíření a dominance listnatých stromů. Druhová bohatost (alfa diverzita) v území prokazatelně klesla. Homogenizace vegetace nebyla v klíneckém polesí prokázána. V území došlo k rozšíření druhů na živiny bohatých stanovišť a k úbytku druhů červeného seznamu cévnatých rostlin. Zaznamenáno bylo také značné rozšíření nepůvodních a invazních druhů. Vegetační změna v oblasti byla pravděpodobně nejvíce ovlivněna změnou lesního hospodaření v nížinných lesích (zánik pařezení a převod na nepravé kmenoviny), eutrofizací prostředí (spady dusíku z atmosféry, splachy ze zemědělských ploch) a působením lesní, zejména černé zvěře.
Květena a vegetace vybraných vlhkých a rašelinných luk v okolí Havlíčkova Brodu
Kutlvašr, Josef ; Boublík, Karel (vedoucí práce) ; Douda, Jan (oponent)
Ve vegetační sezoně 2015 probíhal na vybraných vlhkých a rašelinných lukách poblíž Havlíčkova Brodu (Českomoravská vrchovina) výzkum květeny a vegetace. Pomocí formalizovaných fytocenologických metod (přiřazování podle formálních definic - Cocktail, podobnostní FPFI index) byla provedena klasifikace společenstev luk. Na lokalitách bylo zaznamenáno 9 různých vegetačních skupin, z nichž bylo 7 společenstev zařazeno na úroveň asociace a 2 společenstva na úrověň svazu. Nejčastějším společenstvem je vlhká pcháčová louka asociace Angelico sylvestris- Cirsietum palustris. Hojně se vyskytují také jiné asociace svazu Calthion palustris, a to Scirpetum sylvatici a Lysimachio vulgaris-Filipenduletum ulmariae. Na sušších místech v okrajích lokalit byly zjištěny kulturnější společenstva - asociace Poo- Trisetetum flavescentis (svaz Arrhenatherion elatioris) a Poo trivialis-Alopecuretum pratensis (svaz Deschampsion cespitosae). Bylo nalezeno celkem 13 ohrožených taxonů Červeného seznamu České republiky. Z nich se nejhojněji vyskytují druhy Dactylorhiza majalis, Tephroseris crispa a Valeriana dioica. Vzácnější výskyt pak mají druhy Carex hartmanii, Carex paniculata, Eleocharis mammilata subsp. mamillata, Epilobium palustre, Pedicularis sylvatica, Potamogeton lucens, Comarum palustre, Scorzonera humilis, Sparganium erectum a Trifolium spadiceum. Některé lokality (Bartoušov, Čistá, Dlouhá Ves-Pod silnicí, Mozerov a Skorkov) by bylo vhodné vyhlásit jako významný krajinný prvek (VKP) pro bohatý výskyt těchto ohrožených druhů.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 17 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.