Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 65 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Metodika lokalizace sedimentů a stanovení jejich vlastností za účelem sanace
Borovec, Jakub ; Jan, Jiří ; Vrzák, J. ; Knotek, J.
Studie byla vytvořena za cílem nalezení metodických postupů pro cílenou a efektivní lokalizaci a kvantifikaci dnových sedimentů v daných zónách vodních nádrží, včetně základního posouzení jejich vlivu na kvalitu vody. Ve studii je shrnuta celková problematika sedimentů a posouzeny výhody a nevýhody používaných metod a zařízení pro odběr vzorků sedimentů a postupy pro jeho kvantifikaci. Výsledkem je vyvinutý optimální metodický postup pro správnou prostorovou lokalizaci sedimentů a stanovení jejich mocností v daných zónách. Metodika zahrnuje přesný postup k hodnocení jeho chemických parametrů včetně cyklu P v sedimentech a určení rizikovosti sedimentu na kvalitu vody v nádržích.
Hydrobiologický monitoring jezera Medard v roce 2016
Hejzlar, Josef ; Borovec, Jakub ; Nedoma, Jiří ; Znachor, Petr ; Seďa, Jaromír ; Peterka, Jiří
Předkládaná zpráva sumarizuje dosažené výsledky za rok 2016 a navrhuje doporučení pro další sledování. Od listopadu 2015 do června 2016 probíhalo konečné napouštění jezera vodou z Ohře a ekosystém jezera byl tak na začátku vegetační sezóny obohacen velkým množstvím živin, což významně ovlivnilo sezónní vývoj chemismu i biologických parametrů, od fytoplanktonu až po ryby.
Hydrobiologický monitoring jezera Medard v roce 2015.
Hejzlar, Josef ; Borovec, Jakub ; Nedoma, Jiří ; Znachor, Petr ; Seďa, Jaromír ; Peterka, Jiří
Předkládaná zpráva sumarizuje dosažené výsledky za rok 2015 a návrhuje doporučení pro další sledování. V roce 2015 neprobíhalo napouštění jezera vodou z Ohře, takže přísuny do ekosystému jezera byly závislé jen na přítocích z vlastního povodí a na srážkové depozici. Rok 2015 byl také prvním, kdy neproběhlo vysazení síha marény ani pstruha obecného.
Nový nástroj na zlepšení kvality vodních ekosystémů
Blabolil, Petr ; Říha, Milan ; Peterka, Jiří ; Prchalová, Marie ; Vašek, Mojmír ; Frouzová, Jaroslava ; Jůza, Tomáš ; Muška, Milan ; Tušer, Michal ; Draštík, Vladislav ; Ricard, Daniel ; Sajdlová, Zuzana ; Šmejkal, Marek ; Vejřík, Lukáš ; Matěna, Josef ; Borovec, Jakub ; Kubečka, Jan
V nedávné době byl vytvořen Multimetrický index rybích společenstev (CZ-FBI). Účelem CZ-FBI je hodnocení ekologického potenciálu silně modifikovaných a umělých vodních útvarů tak, aby bylo možné poukázat na ekosystémy v nevyhovujícím stavu a zjednat nápravu. Příspěvek popisuje dílčí kroky vývoje CZ-FBI od použité filozofie, přes jednotlivé fáze jeho vývoje a představování odborné a laické veřejnosti, až po recentní stav. CZ-FBI je součástí certifikované metodiky Ministerstva životního prostředí ČR a nyní probíhá srovnání s dalšími metodikami hodnocení v rámci geografické interkalibrační skupiny.
Eroze zemědělské půdy a její význam pro zanášení a eutrofizaci nádrží v České republice
Krása, J. ; Jáchymová, B. ; Bauer, M. ; Dostál, T. ; Rosendorf, P. ; Hejzlar, Josef ; Borovec, Jakub ; Bečička, M.
V 58 povodích významných nádrží v ČR (s celkovou plochou cca 31 500 km2) bylo modelováno množství splavenin a erozního fosforu dlouhodobě vstupující do vodních toků a nádrží ze zemědělské půdy. Retence splavenin ve všech dílčích nádržích povodí byla posouzena na základě teoretické doby zdržení. Pro téměř deset tisíc menších nádrží byly objemy a průtoky dopočteny na základě analýz map a odvozeného specifického odtoku. Prostorová podrobnost řešení umožnila odhadnout význam konkrétních pozemků pro zanášení toků a sestavit mapy ročního zatížení jednotlivých úseků toků splaveninami. Byl odhadnut bilanční podíl rozpuštěného erozního fosforu v kontextu s ostatními zdroji. Vysoké procento menších nádrží je sedimentem již zcela neúnosně zatíženo, pro řadu větších nádrží představuje sediment problém z hlediska bilance živin. Např. na území vltavské kaskády k profilu VN Slapy (12 965 km2) činí celkový erozní smyv 2,34 mil. tun ročně. Do toků zde vstupuje celkem 626 tis. tun a v nádržích vltavské kaskády se ročně ukládá 615 500 tun.
Hydrobiologický monitoring jezera Medard v roce 2014
Hejzlar, Josef ; Borovec, Jakub ; Nedoma, Jiří ; Znachor, Petr ; Seďa, Jaromír ; Peterka, Jiří
Předkládaná zpráva sumarizuje dosažené výsledky za rok 2014 a návrhuje doporučení pro další sledování. V roce 2014 napouštění jezera vodou z Ohře neprobíhalo, takže přísuny do ekosystému jezera byly závislé jen na přítocích z vlastního povodí a na srážkové depozici. Opětovně proběhlo cílené vysazení síha marény, poprvé doplněné o vysazení pstruha obecného, a pokračovalo řízené formování rybí obsádky.
Nakládání se sedimentem z vodních nádrží, možnosti rozdružení a dalšího využití sedimentu
Vrzák, J. ; Knotek, J. ; Borovec, Jakub ; Dadejík, M. ; Krist, P.
Tento článek je zaměřen na seznámení odborné veřejnosti, především pak provozovatelů vodních děl, s novými postupy při nakládání se sedimentem z vodních nádrží – identifikace, lokalizace, těžba, přetvoření, možnosti rozdružení a případně následného využití. Prezentované postupy si kladou za cíl nalézt ekonomicky uchopitelné řešení především u nádrží postižených zhoršenou kvalitou vody. V letech 2012 – 2014 probíhal výzkumný projekt „VVIF Výzkum rozdružovacích procesů přehradních sedimentů“. Jedním z cílů projektu bylo nalezení vhodných postupů pro lokalizaci přehradního sedimentu, odběr vzorků a poznání jeho materiálového složení, což je nezbytným předpokladem pro zvolení ekologicky šetrných a ekonomicky efektivních procesů a postupů od přípravy po realizaci záměru. Dalším ze základních výstupů spočíval v návrhu a odzkoušení rozdružovacích procesů sedimentu na dílčí složky s možností jejich opětovného využití, případně i přetvoření sedimentu v nádrži či mimo nádrž.
Co umíme říct o sedimentech, aneb hodnocení sedimentů v nádržích ve vztahu k eutrofizaci
Jan, Jiří ; Borovec, Jakub ; Hubáček, Tomáš
Tento příspěvek se zabývá detailním hodnocením sedimentů a jejich případného vlivu na eutrofizaci nádrží. K tomuto účelu slouží dvě představené metody: i) frakcionace k charakterizaci částic sedimentu a ii) metoda použití gelových minipeeperů k analýze pórové vody v sedimentu. Interpretací získaných dat a jejich kombinací dokážeme určit potenciál uvolňování P ze sedimentů do vody nad ním. Na příkladech je pro tyto účely ukázána nutnost stanovit nejenom množství celkového P v sedimentu, ale zejména: i) jeho koncentrace v různých formách, ii) koncentrace hlavních vazebných partnerů – (hydr)oxidů Fe a Al, iii) aktuální koncentrace rozpuštěného P a Fe v pórové vodě, iv) koncentrace iontů ovlivňující redukční podmínky (NO3-), jak ve vodě nad sedimentem, tak pak zejména v pórové vodě.
Vliv klecového chovu ryb na jakost vody v nádrži Nechranice
Hejzlar, Josef ; Borovec, Jakub ; Zahrádka, V. ; Rosendorf, P.
Vliv klecového chovu ryb v eutrofní nádrži Nechranice na kvalitu vody byl posuzován prostřednictvím jeho příspěvku k bilanci eutrofizačně účinných forem fosforu (PO4-P) ve vstupech do nádrže a proměřením ovlivnění sedimentu kolem chovných klecí. Studie prokázala, že i když je příspěvek klecového chovu ryb relativně malý (max. v desetinách až jednotkách procent celkového vstupu PO4-P), nelze jeho vliv na kvalitu vody zanedbat, protože působí bezprostřední znečištění a za určitých hydrologických a klimatických situací významně přispívá k eutrofizaci nádrže a ke kritickému zhoršování kvality vody pro rekreaci a koupání. Na druhou stranu je nesporné, že hlavním zdrojem eutrofizace nádrže Nechranice je vypouštění komunálních odpadních vod v povodí.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 65 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.