|
|
Porovnání různých způsobů frakcionace půdní organické hmoty
Fryčová, Kateřina ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Borůvka, Luboš (oponent)
Porovnání dvou různých způsobu frakcionace půdní organické hmoty Půdní organická hmota (SOM) zásadním způsobem ovlivňuje fyzikální, chemické i biologické vlastnosti půdy a zároveň hraje zásadní roli v globálním koloběhu uhlíku. S cílem popsat dynamiku SOM byla navrhnuta celá řada matematických modelů, které rozdělují SOM do několika teoretických poolů s obdobnou stabilitou. Dosud nebyl vyvinut experimentální postup, kterým by bylo možné pooly měřit přímo, ačkoliv za tímto účelem byla vypracována celá řada frakcionačních postupů, které se snaží izolované frakce s pooly ztotožnit. V rámci tohoto experimentu byly na sadě dvaceti sedmi laboratorně připravených vzorků provedeny dva frakcionační postupy: podle Sixe a Zimmermanna, a poté byly vzájemně porovnány jejich výsledky. Dále byl porovnáván vztah mezi respirací a množstvím uhlíku v jednotlivých poolech stanovených jednotlivými frakcionačními metodami. Nejvýraznější odlišnosti byly přitom shledány v poolech aktivních, kde při Sixově frakcionaci bylo zjištěno až dvakrát více uhlíku než u Zimmermanna. Nakonec bylo porovnáváno, jak zobrazují jednotlivé frakcionační metody vliv různých parametrů prostředí, simulovaných různým způsobem přípravy vzorku. Sledován byl vliv minerálního složení, typu opadu a způsob jeho aplikace. Podle výsledků Zimmermannovy...
|
|
|
Mercury speciation determined by thermo-desorption analysis at two sites contaminated by mining
Hojdová, Maria ; Navrátil, Tomáš (vedoucí práce) ; Borůvka, Luboš (oponent) ; Hruška, Jakub (oponent)
l'lisror.ické dobýváni rlrtti pigdst,avqe lrtozbu prrl Životní prrlstřr:dí díky vystlkýtn ko|lcclltlaeinl l'|g tlbsaŽclrých v hluširrě. Ve střednich ť.cchách by|y rudy H8 těŽcny po viťť neŽ l 50 let, avšak nrim konnnrittacc rtutí v okolí bývalých do|ú <losud studována ncbyla. (.ílcmprácc bylo tlctailně prostudovat nrateriál hald, představujíci moŽný zdroj kontanlirrace, odlradntlut jcjíluzsah v úulníoblasti a porenciálni nrobi|itu llg v ntateriálu hald a v pitdáoh. Za účelenrurtoní Hg specií v pcvných vzorcíclt byla propr.acována metoda tenná|ní tlcsorpcc v kombrnaci s ICP-O[|S (1 DA-ICP-OES). Matcriál haltt byl vzorktlván na dvou těŽebních loka|itách, Jedtrvá hora a Svatii. V těŽcbrri oblasti Jcdrrvá hora byly orlcbúny tři půdníproÍi|y s rúznou ntirou koittatrrinace (tlva půdní pr<rli|y silně a jedon pr.otil s|abě ov|ivněný těŽbou). Pomooi .l.DA byla vytvořerla daLabáne tcrnlo.tlcsolpčlrír:hkřivek chcnrických sloučcnin Hg a r.olbrenčnich materiálů pro srovrláni s přirurlnirni vzot*y. \, ntatcriálu halrl i v pudách r, okolí dolůbyly narrtěicrry vysoké kottcenu.acc Hg (> I20 pg.ts,1 rcsp' l0pg'g-|). Nejvyšši koncclltraoc }{g vpůdách byly zjištěny vorgano-nritretálních lrr.rrizt,rntoch Alr' VyŠšíkonccntracc l'tg v Ah horizonteclr ncŽ v organiokých byly pozorovány r,e všcclr studova|rých pudáoh a...
|
|
|
Soil organic matter dynamics at reclaimed and unreclaimed post-mining sites
Bartuška, Martin ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Borůvka, Luboš (oponent) ; Vopravil, Jan (oponent)
Dynamika půdní organické hmoty na rekultivovaných a nerekultivovaných výsypkách Předmětem této disertační práce je prozkoumat ukládání půdní organické hmoty v post- těžebních půdách a jejího vlivu na další ekosystémové vlastnosti. Výsledky této studie byly shrnuty do čtyř rukopisů, které již byly publikovany nebo byly přijaty k publikaci v mezinárodních časopisech. Na čerstvě vytěženém materiálu bylo za pomoci měření půdní respirace zjištěno, že hlubokopůdní mikroflóra může významně ovlivnít půdní mikrobiální komunity na výsypkách a to zejména v časných stádiích sukcese a v raných fázích pedogeneze. Mikroskopické pozorování potvrdilo vliv hlubokopůdní mikroflory na masivní rozpad usazenin a dokládá tak její přispění k rozkladu fosilní organické hmoty. Pro studium akumulace recentní půdní organické hmoty a s tím spojenými změnami, společně s interakcemi mezi chemickými a biologickými vlastnostmi půdy v jistém časovém úseku, byly použity data z řady podobných lokalit v rozdílném věku(chronosequence). Tato data, zkombinovaná s údaji z opakovaného měření daných lokalit ve známém časovém rozmezí, nám umožnila sledovat aktuální změny v chemii půdy, zásobách uhlíku a půdních vlastností. Spojením těchto metod byly provedeny dvě samostatné studie (1999 a 2010). Půdní pH se snižovalo s věkem lokalit, pokles...
|
|
|
Key factors in soil organic matter accumulation
Vindušková, Olga ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Borůvka, Luboš (oponent) ; Šarapatka, Bořivoj (oponent)
Půdní organická hmota (POH) je velmi důležitá pro kvalitu půdy a globální koloběh uhlíku. Obsah POH je ovlivněn složitou interakcí různých faktorů jako je čas, podnebí, matečná hornina, vegetace a jiné. Vliv času na akumulaci POH je často studován pomocí tzv. chronosekvence, což je série studijních ploch, které se liší stářím, zatímco zbylé faktory jsou neměnné. Vliv dalších faktorů lze studovat srovnáváním dvou a více chronosekvencí. Důležitým předpokladem těchto přístupů je, že metody pro stanovení POH poskytují údaje porovnatelné jak mezi plochami každé chronosekvence, tak mezi různými chronosekvencemi. Tato disertační práce se věnuje studiu klíčových faktorů akumulace POH a metodám jejího stanovení v půdách. Akumulace POH byla zkoumána ve dvou modelových situacích - (i) na výsypkách po povrchové těžbě uhlí a roponosné břidlice a (ii) na sesuvech v Západních Karpatech. Výsledky této práce jsou shrnuty v jedné kapitole v knize přijaté k publikaci a ve čtyřech článcích, z nichž tři byly publikovány a jeden je připraven k publikaci v mezinárodním časopise s impakt faktorem. Klíčovým faktorem ovlivňujícím rychlost akumulace POH po intenzivní disturbanci je čas. Rychlost akumulace v prvních 40 až 100 letech na výsypkách a sesuvech je relativně vysoká, protože tyto půdy mají na počátku nízký či...
|
|
|
Magnetická identifikace a charakterizace andozemí v České republice
Rainer, Sabina ; Grison, Hana (vedoucí práce) ; Borůvka, Luboš (oponent)
Cílem diplomové práce je pomocí magnetických metod identifikovat a charakterizovat půdy s andickými vlastnostmi. Primárně bude analyzována půda z oblasti Velký Roudný v Nízkém Jeseníku. Jedná se pravděpodobně o jedinou známou lokalitu na území České republiky, na které byl popsán výskyt andozemě. Magnetická měření budou probíhat jak v terénu, tak v laboratoři, a budou doplněna o geochemické analýzy nezbytné k přesné pedologické charakterizaci. Magnetická data budou interpretována ve smyslu geologických a environmentálních podmínek. Výsledky budou porovnány s vlastnostmi andozemí z Centrálního masívu ve Francii.
|
|
|
Tree species influence on soil acidification: long-term trends and modeling
Oulehle, Filip ; Hruška, Jakub (vedoucí práce) ; Borůvka, Luboš (oponent) ; Šantrůčková, Hana (oponent)
Forest ecosystems belong to the part of environment most affected by the anthropogenic acidification. The structure of Central European forests was historically converted mostly into the Norway spruce monocultures. Such a forests received elevated acidic deposition since 1950s, from which large parts of mountain forests were killed by air pollution in 1970s and 1980s. After reduction of acidic deposition the forest soils were significantly delayed in chemical recovery compared to stream chemistry (Alewell et al., 2000). In this thesis we focused on long-term changes in soil chemistry at highly polluted area of Ore Mts., with particular interest in the tree species influence on soil acidification. The presented results including measurements of biogeochemical cycles within forest ecosystem at the Norway spruce (Picea abies [L.]) stand in the period 1992-2005 and at the European beech (Fagus sylvatica [L.]) stand between 2003-2005. The desorption of previously stored sulfur and the decrease of Ca deposition are the main factors controlling the recovery of soil solution at spruce stand. The reduction in Ca availability resulted in lower uptake by tree assimilatory tissues, measured as concentration in needles. The unexpected disappearing of nitrogen leaching from soil was undoubtedly the most...
|
|
|
Key factors in soil organic matter accumulation
Vindušková, Olga ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Borůvka, Luboš (oponent) ; Šarapatka, Bořivoj (oponent)
Půdní organická hmota (POH) je velmi důležitá pro kvalitu půdy a globální koloběh uhlíku. Obsah POH je ovlivněn složitou interakcí různých faktorů jako je čas, podnebí, matečná hornina, vegetace a jiné. Vliv času na akumulaci POH je často studován pomocí tzv. chronosekvence, což je série studijních ploch, které se liší stářím, zatímco zbylé faktory jsou neměnné. Vliv dalších faktorů lze studovat srovnáváním dvou a více chronosekvencí. Důležitým předpokladem těchto přístupů je, že metody pro stanovení POH poskytují údaje porovnatelné jak mezi plochami každé chronosekvence, tak mezi různými chronosekvencemi. Tato disertační práce se věnuje studiu klíčových faktorů akumulace POH a metodám jejího stanovení v půdách. Akumulace POH byla zkoumána ve dvou modelových situacích - (i) na výsypkách po povrchové těžbě uhlí a roponosné břidlice a (ii) na sesuvech v Západních Karpatech. Výsledky této práce jsou shrnuty v jedné kapitole v knize přijaté k publikaci a ve čtyřech článcích, z nichž tři byly publikovány a jeden je připraven k publikaci v mezinárodním časopise s impakt faktorem. Klíčovým faktorem ovlivňujícím rychlost akumulace POH po intenzivní disturbanci je čas. Rychlost akumulace v prvních 40 až 100 letech na výsypkách a sesuvech je relativně vysoká, protože tyto půdy mají na počátku nízký či...
|
|
|
Soil organic matter dynamics at reclaimed and unreclaimed post-mining sites
Bartuška, Martin ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Borůvka, Luboš (oponent) ; Vopravil, Jan (oponent)
Dynamika půdní organické hmoty na rekultivovaných a nerekultivovaných výsypkách Předmětem této disertační práce je prozkoumat ukládání půdní organické hmoty v post- těžebních půdách a jejího vlivu na další ekosystémové vlastnosti. Výsledky této studie byly shrnuty do čtyř rukopisů, které již byly publikovany nebo byly přijaty k publikaci v mezinárodních časopisech. Na čerstvě vytěženém materiálu bylo za pomoci měření půdní respirace zjištěno, že hlubokopůdní mikroflóra může významně ovlivnít půdní mikrobiální komunity na výsypkách a to zejména v časných stádiích sukcese a v raných fázích pedogeneze. Mikroskopické pozorování potvrdilo vliv hlubokopůdní mikroflory na masivní rozpad usazenin a dokládá tak její přispění k rozkladu fosilní organické hmoty. Pro studium akumulace recentní půdní organické hmoty a s tím spojenými změnami, společně s interakcemi mezi chemickými a biologickými vlastnostmi půdy v jistém časovém úseku, byly použity data z řady podobných lokalit v rozdílném věku(chronosequence). Tato data, zkombinovaná s údaji z opakovaného měření daných lokalit ve známém časovém rozmezí, nám umožnila sledovat aktuální změny v chemii půdy, zásobách uhlíku a půdních vlastností. Spojením těchto metod byly provedeny dvě samostatné studie (1999 a 2010). Půdní pH se snižovalo s věkem lokalit, pokles...
|
|
|
Geochemické a izotopové datování povodňových sedimentů
Nováková, Tereza ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Borůvka, Luboš (oponent) ; Rohovec, Jan (oponent)
V řadě evropských zemí říční systémy představují nejrozšířenější a nejdostupnější sedimentární prostředí ke studiu historického vývoje dané oblasti a hodnocení vlivu antropogenních aktivit a míry znečištění na lokální či regionální úrovni. Studium říčních sedimentů je však komplikováno jejich náchylností ke změnám morfologie koryta, dynamiky toku a k recyklaci starých sedimentárních záznamů, ať již způsobených přirozeně - povodňovými událostmi nebo vlivem člověka (změny využití krajiny, vodohospodářské stavby). Individuální přístup ke každé řece, znalost způsobu ukládání jejích sedimentů, výplně říční nivy a následná identifikace zastoupených sedimentárních těles - tzv. facií jsou ke studiu sedimentárních záznamů nezbytné. Charakter a litologické složení uložených sedimentárních facií totiž ovlivňují koncentrace zájmových rizikových prvků a jedině vhodně zvolené místo odběru vzorků, správný faciální popis a provedení stratigrafická korelace profilů jsou zárukou správné interpretace získaných dat. V řadě zemí však dosud neexistují legislativní nástroje respektující přirozenou variabilitu sedimentárních záznamů ani jednotná metodika hodnocení míry znečištění sedimentů. Regionální kontaminace a identifikace zdrojů lokálního znečištění rizikovými prvky (Pb, Zn, Cu, …) a magnetickými částicemi v průběhu...
|
|
|
The origin of podzols and distribution of elements induced by podzolization.
Pánik, Róbert ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Borůvka, Luboš (oponent)
Èást I. Cílem této práce je recenze publikací a užití nového pøístupu k interpretaci dostupných dat za úèelem objasnìní procesu podzolizace. Jako první jsou posouzeny hlavní faktory ovlivòující vznik podzolù od globálního po mikroskopické mìøítko - podnebí, mateèná hornina, vegetace, mykorhizní houby a režim požárùvoblastech výskytupodzolù. Vzhledem kjeho specifickýmvlastnostemje dálezvážena idùležitárole uhlíprodukovaného pøipožárech.Následnìjsou definoványfyzikálnì-chemicképøechodyvprùbìhupostupu podzolizaèního frontu (t.j., pøechod horizontu C do Bs, Bs do Bhs a Bhs do E), ve spojení s charakterizací sekundárních fází srážejících se v Bs horizontu, jako i demonstrací významného vlivu organické hmoty pøi tvorbì podzolù. Organické nosièe uvolòovány rostlianami a houbami zpùsobují jak snížení mobility nìkterýchprvkù(napø.Ca, Al) prostøednictvímvzniku sekundárních pevných fází, takzvýšení mobilityjinak nedostupných prvkù (napø. Fe) díky své schopnosti chelace. Zvláštní dùraz je kladen na siderofóry, skupinu organických látek vykazujících vysokou a specifickou afinitu pro chelaci Fe3+ v širokém rozmezí pH. V poslední èásti jsou charakterizovány prostorové a èasové trendy podzolizace a chemismu podzolù, poukazující na vztahy mezi relativním zastoupením procesù organického a anorganického transportu a...
|
host ::
RSS.