Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 147 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Židé ve středověké Praze za vlády Karla IV.
Švihel, Jakub ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Cílem práce je přiblížit roli Židů v Praze za panování Karla IV. Za použití městské knihy soudní Starého Města pražského jako hlavního pramene jsem se pokusil načrtnout význam židovských finančníků v první polovině 14. století v hlavním městě zemí Koruny české. Součástí práce je zamyšlení nad vývojem židovského osídlení v českých zemích s ohledem na významné události ovlivňující postavení a život Židů na území Svaté Říše římské, konkrétně na vlnu pogromů z let 1346-49.
Král z vůle českých stavů. Nástup Vladislava Jagellonského na český královský trůn.
Rejzek, Jan ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Cílem předkládané práce je popsat nástup Vladislava II. Jagellonského na český královský trůn roku 1471. Ačkoliv starší bádání tomuto tématu již věnovalo pozornost, většinou se zaměřilo pouze na Vladislavovo zvolení v Kutné Hoře a opomenulo následný proces jeho nastolení. Ve své práci jsem se proto zaměřil nejen na rozbor událostí z března až května 1471, ale svou pozornost jsem věnoval i následujícím měsícům. Teprve během nich totiž byla ukončena vyjednávání mezi českými stavy a polským královským dvorem a došlo k provedení nezbytných rituálů, které z Vladislava Jagellonského učinily českého krále.
Východní politika Jana Lucemburského: Český král a jeho vztahy s Řádem německých rytířů
Šimeček, Vojtěch ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Bobková, Lenka (oponent)
Diplomová práce Východní politika Jana Lucemburského: Český král a jeho vztahy s Řádem německých rytířů se zabývá diplomatickými vztahy českého krále Jana Lucemburského s Řádem německých rytířů v Prusích v kontextu směřování Janovy politiky vůči zemím, ležícím za východními hranicemi Českého království. Obsah práce je vymezen lety 1320, kdy došlo k prvnímu většímu zásahu českého krále do východních záležitostí a rokem 1346, kdy Jan Lucemburský zemřel. Práce navazuje tematicky na bakalářskou práci Křížové výpravy Jana Lucemburského do Pobaltí. Vychází zejména z poznatků starší německé, české, ale i soudobé historiografie a komparace jejích hypotéz a závěrů s přihlédnutím k analýze pramenů. Jejím cílem je revidovat dosavadní poznání v oblasti Janova východního působení, zejména jeho neochvějné spojenectví s Řádem německých rytířů.
Alžběta Pomořanská - manželka, panovnice, matka
Lisnerová, Natálie ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
Bakalářská práce se věnuje Alžbětě Pomořanské, čtvrté a poslední manželce českého krále a římského císaře Karla IV. Na její osobě zkoumá postavení královny a císařovny ve středověké společnosti v obecných souvislostech. Sňatkem s Karlem IV. byla Alžbětě svěřena určitá role, kterou jako manželka panovníka měla sehrát, z této pozice plynuly různé úkoly, které měla splnit. Nabyla titulů svého manžela a sdílela s ním panovnické postavení, a jako žena musela splnit svůj primární úkol, přivést na svět dědice. Alžběta byla mladou nevěstou a stárnoucího císaře přežila o celých 15 let, kdy se z výsluní přemístila do pozice císařovny- vdovy. Práce si pokládá otázky, jaké úkoly Alžbětina role obnášela a zda je plnila podle očekávání. Podle těchto kritérií je práce rozčleněna na jednotlivé tematické okruhy - sňatek s Karlem IV., úloha panovnice, matky a nakonec vdovy, jež jsou řazeny více méně chronologicky s tím, že některé části mají časový přesah na celé období jejího života. Hlavními časovými milníky jsou: datum Alžbětina narození (1346 či 1347), její sňatek s Karlem IV. (1363), císařova smrt (1378) a skon císařovny (1393). Klíčová slova Alžběta Pomořanská, Karel IV., Lucemburkové, sňatková politika, císařský majestát, vdovský úděl
Moravská šlechta a novokřtěnci. Příklad panství Mikulov a Slavkov.
Back, Květoslav ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Bobková, Lenka (oponent)
(česky) Cílem této bakalářské práce je podat obraz o působení komunity novokřtěnců na jižní Moravě v letech 1526−1622, od jejich příchodu do relativně tolerantního prostředí až po vypovězení ze země po porážce stavů na Bílé hoře, a to zejména se zaměřením na vzájemný vztah novokřtěnců a moravské šlechty. Pro posouzení dané problematiky jsem využil především text novokřtěnecké kroniky, zemská zřízení pro Moravské markrabství a z nevydaných archivních pramenů urbáře a daňové přiznávací listy majitelů moravských panství. Seznámil jsem se i s výsledky předchozího bádání. Pramenný výzkum ukázal, že soužití novokřtěnců a moravské šlechty bylo pro obě strany přínosné. Šlechta oceňovala pracovitost, skromnost a řemeslnou dovednost novokřtěnců a na oplátku jim poskytla podmínky pro usídlení, ochranu před katolickým panovníkem a určité zázemí i proti restrikcím obsaženým v zemských zákonech. Tato mikrosonda ukazuje mimo jiné, že předpisy pro soužití náboženských skupin formované zemským sněmem nemusely být v každodenním životě konkrétních panství naplňovány úplně.
Příchod Fictumů do Čech za vlády Jiřího z Poděbrad
Dlouhý, Petr ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Novotný, Robert (oponent)
Bakalářská práce se zabývá zapojením durynského šlechtického rodu Fictumů do česko- saských vztahů a sleduje jejich působení v českých zemích v období vlády Jiřího z Poděbrad. Nejprve stručně charakterizuje vztahy mezi Českou korunou a budoucí saskou oblastí za vlády Přemyslovců a Lucemburků. Následně se zaměřuje na Jiřího styky se Saskem, odkud pocházel právě šlechtický rod Fictumů, jimž je práce věnována. Zkoumá starší historii tohoto rodu a působení na saském dvoře. Dále jsou v práci osvětleny okolnosti odchodu Fictumů do Čech, politické pozadí tohoto odchodu a angažovanost krále Jiřího v této souvislosti. Práce se poté věnuje přijetí Fictumů v Čechách, začlenění rodu mezi místní šlechtu a rozsahu jejich majetku v zemích Koruny české. Klíčová slova: Fictumové, Jiří z Poděbrad, šlechta, Sasko, země České koruny
Anna a Markéta, dcery Karla IV. a Alžběty Pomořanské.
Hejlová, Veronika ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Dvořáčková, Dana (oponent)
Práce se zabývá dcerami Karla IV. a Alžběty Pomořanské, Annou a Markétou. Klade důraz na výzkum sňatkových plánů, které se těchto žen týkaly. Zatímco starší Anna se provdala za anglického krále Richarda II., Markéta se stala ženou méně urozeného Jana III. z Zollernu, syna norimberského purkrabího. Rozdíl mezi těmito sňatky může demonstrovat, že mnohdy politické zájmy převyšovaly požadavky na prestižní původ manželů, a že se tak ženy stejného původu mohly provdat za muže zcela rozdílného politicko-sociálního statusu. Práce zkoumá okolnosti, za jakých byly sňatky sjednány, cíle, s kterými dané rody k sňatku přistupovaly, průběh jednání a realizaci svateb. Z hlediska odlišného statusu vybraných manželů se zabývá též přínosem uzavíraných sňatků pro zúčastněné strany. Také se snaží naznačit osudy princezen a jejich roli v sňatkové politice, manželství a vztazích mezi jejich manžely a původní rodinou. Klíčová slova Alžběta Pomořanská; Anna Lucemburská; Markéta Lucemburská; Karel IV.; Václav IV.; České království; sňatková politika; Richard II.; Hohenzollernové
Užitková zvířata ve středověku. Zdroj obživy, pomocník i vznešený symbol.
Vařáková, Zuzana ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Svátek, Jaroslav (oponent)
Hospodářská zvířata představovala pro středověkého člověka v mnoha ohledech blízké společníky - poskytovala maso a jiné potraviny, pomáhala při práci a často s lidmi obývala jeden prostor. Zároveň se však stávala i významnými kulturními symboly. Právě rekonstrukce středověkých symbolických významů v bohemikálních literárních pramenech 14. a 15. století je cílem předkládané diplomové práce, a to na příkladu tří vybraných druhů hospodářských zvířat: hovězím dobytku, koz a prasat. Diplomová práce je rozdělená na dva hlavní oddíly. V první, více praktické části se zaměřuje na téma domestikace a na podobu chovu dobytka v českých zemích ve 14. a 15. století. Jádro samotné práce však leží v následující, čtvrté kapitole, která se zabývá symbolikou a alegorickým pojímáním daných zvířat v jednotlivých pramenech. Důraz je kladen na to, jakým způsobem a v jakých kontextech bylo o hospodářských zvířatech referováno. Mezi prameny, na kterých byla problematika zkoumána, se řadí středověké encyklopedie, exempla, básnické dílo Nová rada Smila Flašky z Pardubic a bohemikální kroniky, které vznikly ve vytyčeném období. Analýza pramenů především ukázala, že symbolika domácích zvířat nebyla zdaleka černobílá, a jeden živočich mohl nést pozitivní i negativní konotace zároveň. Některé z typických vlastností zvířat se...
Zvolští ze Zvole ve službách katolické církve. Kuneš a Bohuš ze Zvole na olomouckém biskupském stolci
Sitta, Jan ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Zilynská, Blanka (oponent)
(česky) Manský rod Zvolských ze Zvole, který byl bytostně spjat s olomouckým biskupstvím, si zasluhuje naši pozornost především proto, jakým způsobem zasáhl do dění v domácím i evropském prostředí v bouřlivém období husitských válek a v neklidné době pohusitské. Zásluhy za to nesou dva jeho členové, kteří dosáhli olomouckého biskupského stolce - Kuneš v letech 1430-1434 a Bohuš v letech 1454-1457. Cílem předkáladné diplomové práce je komplexně přiblížit životní osudy těchto dvou pozoruhodných mužů a jejich kariéru, a to od studijních let až do jejich předčasné smrti, která zřejmě stála za dosavadním přehlížením těchto osobností moderní historiografií. Biografickými metodami jsou zde Kuneš a Bohuš vykresleni jako pilní a cílevědomí studenti církevního práva, horliví zastánci katolictví a tvrdého postoje vůči utrakvismu a současně jako vlivní a věrní služebníci krále a císaře Zikmunda Lucemburského, respektive krále Ladislava Pohrobka. Kromě toho se práce věnuje i neméně zajímavému tématu zápasu mezi konciliarismem a papalismem a úloze, kterou přitom Kuneš a Bohuš sehráli. V neposlední řadě je tato práce důležitá i pro poznání dějin olomouckého biskupství sledovaného období a celkové situace katolické církve v době husitské a pohusitské i jejího hospodářského a politického vývoje. Klíčová slova...
Kaplířové ze Sulevic na prahu raného novověku
Kozojed, Petr ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje dějinám rytířského rodu Kaplířů ze Sulevic, a to od doby první zmínky před polovinou 14. století až po skon posledního mužského člena rodu na počátku 18. století. Rod Kaplířů ze Sulevic patří mezi významné příslušníky českého rytířského stavu. V průběhu 14. a na počátku 15. století členové rodu budovali svoji majetkovou strukturu, tehdy se konstituovalo hned pět linií, sulevická, osterská, solanská, skalská-řehlovická a vimperská. Díky husitským bouřím se podařilo podnikavým Kaplířům poprvé výrazněji proniknout i mimo hranice vlastních statků. Po polovině 15. století docházelo k jisté stagnaci, s výjimkou vimperské větve, jež naopak dosáhla svého vrcholu. V 16. století se genealogické i majetkové vztahy uvnitř rodu projasnily. Zanikly vimperská a solanská linie, naopak vznikly pnětlucká, třebívlická a tuchořická linie. Právě 16. a počátek 17. století je v obecném pohledu zlatým věkem Kaplířů. V této epoše působilo nejvíce osobností a jednotlivé linie dosáhly také největších majetkových zisků.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 147 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 Bobková, Lucie
2 Bobková, Ludmila
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.