|
Kriminologické a trestněprávní aspekty domácího násilí
Bocková, Tereza ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Předložená rigorózní práce pojednává o nežádoucím společenském jevu - domácím násilí, které lze považovat za jednu z nejrozšířenějších a nejskrytějších forem násilí v naší společnosti. Cílem práce je, jak již napovídá samotný název, podat pokud možno ucelený obraz o problematice domácího násilí z hlediska jejích kriminologických a trestněprávních aspektů, tj. především shrnout současnou platnou a účinnou trestněprávní úpravu tohoto fenoménu, upozornit na její nedostatky a s ohledem na učiněné závěry navrhnout možná zlepšení. Práce je kromě úvodu a závěru členěna do pěti kapitol, přičemž první z nich je věnována vymezení některých základních pojmů, jež s daným tématem bezprostředně souvisí. Zde je zejména přiblížen samotný pojem domácí násilí, jeho charakteristické znaky, příčiny, proč k tomuto sociálně-patologickému jevu dochází, formy a podoby, v nichž se vyskytuje, a fáze, v nichž probíhá. Nechybí zde ani vysvětlení pojmů násilná a ohrožená osoba, intervenční centrum či interdisciplinární spolupráce. Následující kapitola, jež je jedním ze stěžejních úseků, se zaobírá kriminologickými aspekty domácího násilí. Cílem této části práce je vymezení profilu pachatele a oběti domácího násilí včetně jejich typologií. V souvislosti s obětí je též okrajově zmíněna viktimologie, jakožto věda zabývající se...
|
|
Voseo, jeho vývoj a současnost
Bocková, Tereza ; Mištinová, Anna (vedoucí práce) ; Čermák, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá voseem ze synchronního i diachronního hlediska. Na prvních stranách srovnává slovesný a zájmenný systém ve Španělsku a Hispánské Americe, dále sleduje vývoj vosea, k čemuž si dopomáhá dobovými díly, od Cida po klasicisty. Navíc také zkoumá, jak na voseo nahlížejí jednotlivé gramatiky, a to od první Nebrijovy gramatiky po nejnovější gramatiku vydanou Královskou akademií. V části, která se věnuje synchronnímu hledisku, práce popisuje voseo v jednotlivých státech, k čemuž z části využívá korpus RAE.
|
| |
|
Analýza vybraných potravin metodou NIR
Bočková, Tereza
BOČKOVÁ, T. Analýza vybraných potravin metodou NIR, Diplomová práce, MENDELU v Brně, 2015, 72s. Cílem práce bylo posoudit různorodé vzorky vybraných regionálně pěstovaných obilnin, olejnin a luskovin pomocí NIR analyzátoru DA 7200 a výsledky porovnat s tabulkovými hodnotami a chemickým rozborem. Celkem bylo použito 26 vzorků. Pro celá, drcená a mletá zrna a semena byla podle typu vzorku provedena analýza vlhkosti, obsahu hrubého proteinu, hrubé vlákniny, hrubého tuku a škrobu. Stanovení hrubého proteinu bylo ověřeno chemickou laboratoří. NIR měření ukázalo nesrovnalosti v případě vyhodnocení jednotlivých látek pro celá, drcená a mletá zrna nebo semena, přestože pro úpravu drcením a mletím byl použit vždy týž celý vzorek dané plodiny a naměřené hodnoty by se tedy měly shodovat. Zjistili jsme například obsah hrubého proteinu ve vzorku pšenice Apache (Litava) NIRS analýzou 129,3 +- 1,78 g.kg-1 pro celá zrna, 116,5 +- 0,72 g.kg-1 pro drcená zrna a 100,9 +- 2,71 g.kg-1 pro mletá zrna. Chemickým rozborem jsme pro stejný vzorek zjistili hodnotu 120,8 g.kg-1, podle různých zdrojů by se obsah hrubého proteinu v pšenici měl pohybovat mezi 118 a 132,1 g.kg-1. Při vyhodnocení charakteristik všech celých, drcených a mletých vzorků vycházel obsah hrubého proteinu 135,6 +- 8,78 g.kg-1 pro celé, 132,3 +- 9,97 g.kg-1 pro drcené a 130,5 +- 11,55 g.kg-1 pro mleté vzorky. Vzhledem k tomu, že výsledky měření dusíkaté složky většinou dobře odpovídaly chemickým rozborům i tabulkovým hodnotám, je patrné, že přístroj pracuje správně. Závěry diplomové práce však přinášejí předpoklad, že nastavení přístroje zatím není vhodné pro provádění rutinních vícečetných analýz různých materiálů.
|