|
|
Galština a její stopy ve francouzštině
Frantalová, Anna ; Blažek, Václav (vedoucí práce) ; Vacula, Richard (oponent)
Bakalářská práce Galština a její stopy v dnešní francouzštině se zabývá tématem galštiny jakožto jedním z jazyků, kterým se v minulosti hovořilo na území dnešní Francie a který relativně významným způsobem ovlivnil současnou podobu francouzštiny, resp. v ní zanechal své stopy. Hlavním cílem této práce je vytvoření uceleného deskriptivního díla, které bude jako první v českém jazyce pojednávat o galštině a které bude dále upozorňovat na její vlivy na současnou podobu francouzského jazyka, čímž otevírá prostor pro další podrobné bádání. První část práce se tak věnuje galštině v obecné rovině, tedy jejímu historickému vymezení, sociolingvistickým vlivům ve vztahu k latině, reflexi dostupných hmotných i literárních pramenů studia tohoto jazyka a celkovému dobovému kontextu a dále také pozici galštiny ve vztahu ke keltským jazykům a její základní charakteristice z pohledu lingvistiky. Druhá část práce je zaměřena na podobu galštiny v jednotlivých oblastech studia jazyka, věnuje se tedy galské fonetice a fonologii, morfologii, syntax a v neposlední řadě slovní zásobě. Každá z těchto částí je doplněna o reflexi stop galštiny v dnešní francouzštině.
|
|
|
Skandinávské elementy v jazyce staroruského práva
Štěříková, Hana ; Lemeškin, Ilja (vedoucí práce) ; Blažek, Václav (oponent) ; Starý, Jiří (oponent)
Resumé Disertační práce Skandinávské elementy v jazyce staroruského práva se skládá ze tří hlavních částí. První z nich zasazuje téma do kontextu dosavadního výzkumu, který uspořádává jak chronologicky, tak i podle ideologických vlivů, které měly zásadní dopad na prezentované vědecké výsledky ve sporech o varjagy a počátky východoslovanských dějin. Nedostatečná objektivita se silně projevuje nejen v pracích historických, ale i filologických a v lingvistických tématech, neboť jazykověda hrála ve sporech pouze roli pomocné vědy, jež měla přinášet vhodné argumenty pro podporu prosazovaných teorií. Druhá část analyzuje historiografické dílo švédského diplomata Petra Petreia z počátku 17. století a přispívá do sporů o prvního normanistu. Textová analýza ukazuje, že Petreius byl především zručný kompilátor, nelze ho však považovat za zakladatele normanské teorie. Jeho dílo rovněž neobsahuje žádné ideologické propojení s politikou Švédské říše ve velmocenském období. Ve třetí části je provedena historicko-sémantická analýza staroruských pojmů ябедник, тиун а гридь a od nich utvořených sémantických hnízd. Popisuje jejich zastoupení v historických zdrojích, vývoj jejich morfologie i sémantiky až do současnosti a opravuje výklad etymologie. Pracuje s prameny hlavně právního a úředního charakteru z oblasti...
|
|
|
Aplikace kladistické metodologie na studium kulturně přenášených znaků: příklad indoevropských a bantuských jazyků
Rexová, Kateřina ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Hypša, Václav (oponent) ; Blažek, Václav (oponent)
Souhrn Disertačnípráceje za\oženananižeuvedenýchrukopisech: Cl,norsrrc ANALySISoF LANGUAcnS:INro-EuRopn,q.N CLASSIFICATION BASED ON LEXICOSTATISTICAL DATA RexováK, FryntaD,Zrzaý J (2003) CladisticsI9: I20-l27 V této práci jsme aplikovali kladistickou metodologii pro rekonstrukci fylogeneze indoevropské (IE) jazykové rodiny s použitímlexikostatistických dat (200 významů,84 jazykových variet, chetitský jazyk byl pouŽit jako outgroup). Použili jsme tři odlišnézpůsobykódování. Výsledkem jsou stromy,kteréukazují (a) přítomnost čtyř skupin, viz balto-slovanská větev, románsko- germánsko-keltská větev' arménsko-řeckáskupina a indo-íránská skupina (poslední dvě jsou pravděpodobně parafyletické);(b) nestabilnípozici albánskéhojazyka; (c) nestabilnípozici bazá|níIE diferenciace; ale (d) pravděpodobnou balto-slovansko-indo- íránskou (,,satemovou..) a románsko-germánsko-keltsko (+albánskou) větev (superclades). Výsledky jsme srovnali s fenetickým lexikostatistickým přístupem. Tato práce svědčío tom, žefylogeneze základní slovní zásoby má pŤevážněcharakter větvení a žev základni slovní zásobě skutečnědocház;ík řídkému jazykovémuvypůjčoviíníslov. V práci jsou na závěr diskutoviíny rtzné scénaře IE diferenciace postavenéna archeologických a genetických datech.
|
|
|
K problému archaismu a inovace ve východoíránských jazycích
Novák, Ľubomír ; Zemánek, Petr (vedoucí práce) ; Blažek, Václav (oponent) ; Durkin-Meisterernst, Desmond (oponent)
K problému archaismu a inovace ve východoíránských jazycích Předkládaná disertace si klade za cíl přinést nové informace ohledně klasifikace východoíránských jazyků. Místo obecně akceptovaných dvou východoíránských větví (severní a jižní) se zdá, že by bylo vhodnější tyto jazyky rozdělit minimálně na pět skupin. Možnou šestou skupinu pak může tvořit avestština, spolu s ní případně i chórezmština. Hlavním tématem předkládané práce však byl záměr sledovat archaismy a inovace ve východoíránských jazycích. Důkladné zpracování této problematiky by si zasloužilo řadu odborných studií, proto bylo dané téma zúženo zejména na sledování historického vývoje sogdštiny a jaghnóbštiny - dvou blízce příbuzných východoíránských jazyků. Vzájemná blízkost sogdského a jaghnóbského jazyka byla zpozorována krátce po objevení prvních sogdských textů z Čínského Turkestánu začátkem 20. století. Jaghnóbština byla dokonce po dlouhou dobu považována za moderního pokračovatele sogdštiny. Rozborem fonologie, gramatiky i lexika obou jazyků jsem se pokusil najít odpověď na otázku vzájemného vztahu těchto jazyků. Z diachronního pohledu můžeme považovat rozdíly mezi oběma jazyky jen jako nářeční odlišnosti, je zde však jeden jev, který způsobil rozdílný vývoj v obou jazycích - působení tzv. rytmického zákona v sogdštině, ke...
|
|
|
Latinské a románské prvky v albánštině
Gramelová, Lucie ; Zavadil, Bohumil (vedoucí práce) ; Štichauer, Jaroslav (oponent) ; Blažek, Václav (oponent)
V albánštině nacházíme přes osm set latinských a románských výpůjček. Předložená chronologická stratifikace výpůjček je následující: 1) latinské výpůjčky, 2) balkanorománské výpůjčky, 3) výpůjčky z období Via Egnatia a 4) benátské výpůjčky. Při chronologickém určování slov je rozhodující jednak jejich fonetický vývoj, jednak sémantické hledisko. Mnohé výpůjčky prošly dramatickým fonetickým vývojem, který je obecně charakteristický zejména neutralizacemi a synkopami. Do nejstarší latinské fáze náleží zejména výpůjčky z oblasti náboženství, řemesel, stavitelství či dopravy, do fáze balkanorománské pak mnohá slova z oblasti fauny a flóry, výrazy z oblasti pastevectví či názvy částí těla. Z pozdějších období jsou to především některá slova kulturní, také výrazy z oblasti námořní plavby či některé předměty denní potřeby. Studium latinských výpůjček nabízí nový pohled na etnogenezi Albánců a otázku jejich ilyrského původu. Konfrontací s dalšími vědními obory (zejména historií, archeologií, zoologií) docházíme k závěru, že Albánci se s latinou setkali poprvé v severní oblasti Balkánského poloostrova a později v době slovanské expanze na Balkáně byli v intenzivním kontaktu s romanizovanými Vlachy v horách středního Balkánu.
|
|
|
Galština a její stopy ve francouzštině
Frantalová, Anna ; Blažek, Václav (vedoucí práce) ; Vacula, Richard (oponent)
Bakalářská práce Galština a její stopy v dnešní francouzštině se zabývá tématem galštiny jakožto jedním z jazyků, kterým se v minulosti hovořilo na území dnešní Francie a který relativně významným způsobem ovlivnil současnou podobu francouzštiny, resp. v ní zanechal své stopy. Hlavním cílem této práce je vytvoření uceleného deskriptivního díla, které bude jako první v českém jazyce pojednávat o galštině a které bude dále upozorňovat na její vlivy na současnou podobu francouzského jazyka, čímž otevírá prostor pro další podrobné bádání. První část práce se tak věnuje galštině v obecné rovině, tedy jejímu historickému vymezení, sociolingvistickým vlivům ve vztahu k latině, reflexi dostupných hmotných i literárních pramenů studia tohoto jazyka a celkovému dobovému kontextu a dále také pozici galštiny ve vztahu ke keltským jazykům a její základní charakteristice z pohledu lingvistiky. Druhá část práce je zaměřena na podobu galštiny v jednotlivých oblastech studia jazyka, věnuje se tedy galské fonetice a fonologii, morfologii, syntax a v neposlední řadě slovní zásobě. Každá z těchto částí je doplněna o reflexi stop galštiny v dnešní francouzštině.
|
host ::
RSS.