Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Krajina, sídla a památky v deníku Jiřího II. Buquoye z italské cesty v letech 1839 a 1840
Binder, Filip
Studie se zabývá cestou hraběte Jiřího II. Buquoye do Itálie, která se uskutečnila v letech 1839 a 1840, a zaměřuje se na jeho reflexi krajiny, zahrad, sídel a památek v jeho cestovním deníku.
Krajina, sídla a památky v deníku Jiřího II. Buquoye z italské cesty v letech 1839 a 1840
Binder, Filip
Příspěvek je věnován hraběti Jiřímu II. Buquoyovi a jeho italské cestě uskutečněné v letech 1839 a 1840, již text sleduje na základě dopisů hraběte adresovaných jeho matce Gabriele, shromážděných a přepsaných tak, aby tvořily cestovní deník. Text se snaží proniknout do myšlenkového světa aristokrata, jemuž bylo v době podniknutí výpravy 25 let, a zabývá se tím, jak Buquoy během výpravy reflektoval krajinu, architekturu, umění a sídla (ať už v případě měst, nebo příbytků šlechty a panovníků). Studie si zároveň klade otázku, zdali informace obsažené v Jiřího korespondenci, resp. deníku korelují s výsledky nejnovějšího historického a uměnovědného výzkumu představujícího Buquoye jako aristokrata, jehož romantické založení se odrazilo i v jeho aktivitách, předně v jeho výtvarné činnosti, dokumentované dochovanými skicáři, a dále i v přestavbě hradu v Rožmberku a vytvoření zdejšího rodového muzea a v úpravách krajinářských parků založených jeho předky. Díky analýze deníku a úryvků v nich obsažených bylo možné zdůraznit sentimentální prvky v textu hraběte, který své matce vyprávěl o tom, jak hluboké pocity a emoce v něm vyvolávala příroda a prohlídky měst a památek a střetávání se uměleckými díly. I díky tomu vykazují jeho řádky přidanou literární hodnotu, neboť se hrabě nesnažil podat matce pouhý popis viděného a navštíveného, ale informovat ji o pohnutkách své mysli a o atmosféře jednotlivých míst, na něž během cesty zavítal. Deník rovněž potvrzuje Buquoyův silný a pozitivní vztah k umění, architektuře a přírodě, avšak poukazuje na jeho limity.
Po stopách kultury, přírody i poznání. Zahraniční cesty české a rakouské šlechty ve druhé polovině 18. a na začátku 19. století a jejich vlivy a dopady
Binder, Filip ; Maur, Eduard (oponent)
Tato práce se zabývá vybranými zahraničními cestami české a rakouské šlechty ve druhé polovině 18. a na začátku 19. století a jejich vlivy a dopady. Kromě obecných pasáží pojednávajících o šlechtickém cestování v době od 16. do poloviny 18. století a výpravách uskutečněných ve sledovaném čase je pozornost věnována pěti osobám, jež byly na základě činnosti inspirované zkušenostmi získanými v cizích zemích rozděleny do tří skupin. První z okruhů představuje vytváření přírodně krajinářských parků v kontextu dobové filozofie a výprav do Velké Británie a německého prostoru, kde se pitoreskní zahrady objevily nejdříve. Vztah mezi cestováním a krajinářskou tvorbou druhé poloviny 18. a začátku 19. století je přiblížen prostřednictvím příkladu Jana Rudolfa Czernina z Chudenic a jeho parků v Krásném Dvoře, Jemčině, Chudenicích a Petrohradu či Aloise I. Josefa z Liechtensteina, jehož jméno je spjato s úpravami Lednicko-valtického areálu. Druhou skupinou jsou vědecky orientované cesty. Jako vhodný zástupce byl vybrán Leopold I. Berchtold z Uherčic, který během svého putování sbíral poznatky týkající se medicíny a aktivně pomáhal druhým. Třetí oblastí jsou aktivity související s hospodářstvím a průmyslem. V této části bude pozornost věnována výpravám Hugo Františka ze Salm-Reifferscheidtu a arcivévody Jana...
Po stopách kultury, přírody i poznání. Zahraniční cesty české a rakouské šlechty ve druhé polovině 18. a na začátku 19. století a jejich vlivy a dopady
Binder, Filip ; Maur, Eduard (oponent)
Tato práce se zabývá vybranými zahraničními cestami české a rakouské šlechty ve druhé polovině 18. a na začátku 19. století a jejich vlivy a dopady. Kromě obecných pasáží pojednávajících o šlechtickém cestování v době od 16. do poloviny 18. století a výpravách uskutečněných ve sledovaném čase je pozornost věnována pěti osobám, jež byly na základě činnosti inspirované zkušenostmi získanými v cizích zemích rozděleny do tří skupin. První z okruhů představuje vytváření přírodně krajinářských parků v kontextu dobové filozofie a výprav do Velké Británie a německého prostoru, kde se pitoreskní zahrady objevily nejdříve. Vztah mezi cestováním a krajinářskou tvorbou druhé poloviny 18. a začátku 19. století je přiblížen prostřednictvím příkladu Jana Rudolfa Czernina z Chudenic a jeho parků v Krásném Dvoře, Jemčině, Chudenicích a Petrohradu či Aloise I. Josefa z Liechtensteina, jehož jméno je spjato s úpravami Lednicko-valtického areálu. Druhou skupinou jsou vědecky orientované cesty. Jako vhodný zástupce byl vybrán Leopold I. Berchtold z Uherčic, který během svého putování sbíral poznatky týkající se medicíny a aktivně pomáhal druhým. Třetí oblastí jsou aktivity související s hospodářstvím a průmyslem. V této části bude pozornost věnována výpravám Hugo Františka ze Salm-Reifferscheidtu a arcivévody Jana...
Po stopách kultury, přírody i poznání. Zahraniční cesty české a rakouské šlechty ve druhé polovině 18. a na začátku 19. století a jejich vlivy a dopady
Binder, Filip ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá vybranými zahraničními cestami české a rakouské šlechty ve druhé polovině 18. a na začátku 19. století a jejich vlivy a dopady. Kromě obecných pasáží pojednávajících o šlechtickém cestování v době od 16. do poloviny 18. století a výpravách uskutečněných ve sledovaném čase je pozornost věnována pěti osobám, jež byly na základě činnosti inspirované zkušenostmi získanými v cizích zemích rozděleny do tří skupin. První z okruhů představuje vytváření přírodně krajinářských parků v kontextu dobové filozofie a výprav do Velké Británie a německého prostoru, kde se pitoreskní zahrady objevily nejdříve. Vztah mezi cestováním a krajinářskou tvorbou druhé poloviny 18. a začátku 19. století je přiblížen prostřednictvím příkladu Jana Rudolfa Czernina z Chudenic a jeho parků v Krásném Dvoře, Jemčině, Chudenicích a Petrohradu či Aloise I. Josefa z Liechtensteina, jehož jméno je spjato s úpravami Lednicko-valtického areálu. Druhou skupinou jsou vědecky orientované cesty. Jako vhodný zástupce byl vybrán Leopold I. Berchtold z Uherčic, který během svého putování sbíral poznatky týkající se medicíny a aktivně pomáhal druhým. Třetí oblastí jsou aktivity související s hospodářstvím a průmyslem. V této části bude pozornost věnována výpravám Hugo Františka ze Salm-Reifferscheidtu a arcivévody Jana...
Zámek Hluboká v 19. století a Jan Adolf ze Schwarzenberga
Binder, Filip ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Kuthan, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá historismem v architektuře na příkladu knížete Jana Adolfa II. Schwarzenberga a jím přestavěného zámku Hluboká. Pozornost je věnována také cestám knížete na britské ostrovy, kde se zrodil tzv. gotický revival a kde měl Schwarzenberg možnost poprvé vidět větší množství staveb ovlivněných daným fenoménem. Další z kapitol se soustředí na úpravy Hluboké provedené v duchu romantického historismu, ke kterým došlo brzy po návratu knížete z druhé cesty a jež také ze zámku vytvořily jedno z nejvelkolepějších aristokratických sídel v habsburské monarchii. Práce pojednává i o pojetí zámku jako "rodového muzea", sym- bolice, kterou je možné v tomto "muzeu" spatřovat, dalších stavebních projektech ovlivněných Schwarzenbergovou Hlubokou a vztahu raného kapitalismu a historismu v souvislosti s eko- nomickými aktivitami Jana Adolfa. Studie si také klade za cíl vylíčit tyto skutečnosti v širším kontextu 19. století, jehož události do značné míry zapříčinily vznik romantismu a historismu a ovlivnily je. Z tohoto důvodu bude pozornost věnována nejen Schwarzenbergovi a Hluboké, ale v menší míře i jiným aristokratickým sídlům a jejich tvůrcům. Pramennou základnu této práce tvoří v případě dvou britských výprav z let 1825-1826 a 1838-1839 cestovní deníky knížete, v případě romantické přestavby...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.