Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 140 záznamů.  začátekpředchozí76 - 85dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Posttranslational modifications in soluble recombinant therapeutical proteins secreted by lower aukaryotes: structure and function
Kumar, Vinay ; Bezouška, Karel (vedoucí práce) ; Šedo, Aleksi (oponent) ; Grubhoffer, Libor (oponent)
Virral, Kunnr M.Sc Cíle dizertačnípráce cÍrn DISERTAČNÍpnÁcn Cílenr předkládarré dizertačrrípráce byIo poclropení rlolekulánríclr nleclranisnrů přispívajících ke tvorbě vysoce stabilních rozpustlrýc|r |orern receptorů přirozených zabíječských buněk. Jako modelový protein byl r.ybrán receptor CD69. Tento receptor je v přirozerrénl prostředí produkovárr jako dinlenrí nterrrbránor.ý protein stabilizovaný ponrocí 7 disulfidovýclr nrůstků a glykosylovaný na 4 nlístech ,\.-gl1.kosylací. Konkrétně byly v práci vytčeny následujícící|e: l. Vyvirrout nor'ou tlletodologii pro rychléa cit|ivé stanovení struktury disulfidových nrůstkůu sloŽitých eukaryotických proteirrů zaloŽenou na SDS polyakrylanlidové elektroťorese l'neredukujícíchpodrnírrkách a hnlottrosttrí spektrorrretrii. 2. Na|ézt základní struktunlí elenlenty kritické pro stabiIitu rozpustných CD69 receptorů produkovanýc|r v bakteriálnínl exprestrínr systénlu. 3. Vyvinout nretodu pro produkci glykosylovanýclr forenr rozpustných CD69 receptorů s použitínr vybraných kmenů kvasinky Pichia pastot.is. 4. Produkor'ané proteirry přečistit v nrlroŽství a čistotě dostatečnýclrpro biochelrrická stanor'etrí a inrunologické testy \,četně testů l/i l'll'o' 5. ZjistiÍ, jakým způsobetn tlroltou tvorba disu|fidových rrrůstkůa g|ykosylace ovlivnit stabilitu rozpustrrých CD69...
Studie imunitní odpovědi larev masařky Sarcophaga bullata
Mášová, Alice ; Jiráček, Jiří (vedoucí práce) ; Žurovec, Michal (oponent) ; Bezouška, Karel (oponent)
Shrnutí Imunitní odpověd' hmvzu je komplikovaný proces. Antimikrobiální peptidy často působísynergicky, některé proteiny mají transportní funkci a peptidové inhibitory můŽou blokovat proteolytické štěpeníenzymů účastnícíchse aktivaěních kaskád nebo jiných enzymů, které mohou poté akdvovat antimikrobiálně aktivní proteiny a peptidy. V našístudii jsme prezentovali dva různéizolaění protokoly, které vyústily k identifikaci a charakterizaci několika jak znántyích tak no1'1í6}1 antinrikrobiálních proteinťr nebo peptit1ťr z henrolynfy larev masařky Sarcrp haga bu! Iata, Dále jsme se pokusili monitorovat časovou a &áňově specifickou expresi osmi vybraných genůnasařky Sarcophaga bullata po vystavení larev nizným druhůmindukce imunitní odpovědi. Ukázali jsme podobnosti ale také rozdíIy vimunitní odpovědi mezi jednot|ivými druhy hmyzu a jejich vývojovými stádii (larvy čidospě|ci). Rovněž jsme analyzovali expresi genů proteinů SBP a sarcocystatinu, které jsou spojovány hlavně s vývojem a nretamorfózou larev. Pomocí 2D-elektroforéz a MS analýz jsme analyzovali časovou závislost imunitní odpovědi na úrovni expr.ese celkových proteinů v tukovém tělesu a hemocytech larev masařky. Detekovali jsem proteiny indukované' ale taképroteiny jejichž exprese je př.i imunitní odpovědi potlačena. Věříme, žetato naše studie...
Interakce adenylát cyklasového toxinu s komplementovým receptorem 3 - vztah struktury a funkce
Morová, Jana ; Šebo, Peter (vedoucí práce) ; Konvalinka, Jan (oponent) ; Bezouška, Karel (oponent)
4 ZÁvĚnv Pnoorrxcp rNrEGRrNu CDI t b/CDl g METoDoU WESTERN BLoT pro imunizaci myšía přípravu specifických protilátek. podjednotky CDllb, tak 52 buňky nejsou schopny účinnětransponovat tuto pod.|ednotku na svůjpovrch nebo sekretovatjejí extracelu|ární doménu do média. A to ani v případě, žeje opatřena signálním peptidem specifickým pro tyto buňky. Dále bylo prokázáno, Že pouŽití plasmidů pro konstitutivní nebo inducibilní expresi proteinů nemá vliv na hladinu exprese podjednotky CD l 8. Analysn NTERAKCE RTX roxlNŮ . p, INTEGR|NY _ RoLE GLYKoSYLACE RrcepronŮ vr,vaznři, RTX roxtNťi vyŽaduje glykosylaci integrinového receptoru CDl lb/CDl8' A zároveň bylo ukázáno, Že sniŽení vazby CyaA po odstranění sacharidovéhých řetězců není zpŮsobeno niŽším mnoŽstvím integrinu CDt lb/CDl8 na buněčnémpovrchu nebo jeho rozpadem na .jednotlivé podjednotky CD l t b a CDl 8. sacharidy - chitobiosou' chitotriosou. D-mannosou, N-aceýl|aktosaminem a sia1ovou kyselinou - sacharidy, které jsou obsaženy v N-glykosidicky vázaném oligosacgaridovém řetězci. To ukazu.je na lektinovou aktivitu CyaA. receptoru CD I l b/CD l8, která urču.je vazbu CyaA. aktivitě da|šíchRTX toxinů. l5 IMUNoLoG|CKÉ vYUŽlTí CyaA .lnxo NostČr, PRo DoPRAvtl MYKoBAKrnRIÁI-nicg EPIToPŮ Do ANT|GEN PREZENTI)JÍCicH sttNĚx epitop oVA:257.264 (pozice l08) na molekulách...
Analýza vlivu glykosylace na poskládání a molekulární architekturu enzymů
Horáková, Jana ; Bezouška, Karel (vedoucí práce) ; Ryšlavá, Helena (oponent)
V rámci zaměření naší laboratoře na studium vlivu glykosylace na proteinovou architekturu a biologickou aktivitu plísňových hexosaminidase jsem pro experimenty zvolila enzym z Penicillium oxalicum. Jeho hlavní výhodou je relativně homogenní glykosylace, propeptid tohoto enzymu je přirozeně glykosylovaný pouze na dvou místech, asparaginu 11 a serinu 66. Katalytická podjednotka a propeptid enzymu hexosaminidasy z Aspergillus oryzae byly pro rekonstituční experimenty odděleny od sebe. Cílenou mutagenesí byly v propeptidové části enzymu izolovaného z Penicillium oxalicum vyměněny asparagin 11 a serin 66 za cystein vhodný ke glykosylaci. Velkou nadějí pro účinné navrácení (rekonstituci) enzymové aktivity představoval nově syntetizovaný propeptidový derivát celobiosy, který je nejvíce podobný přirozeně se vyskytujícímu cukru chitobiose. Glykosylovaný propeptid byl oddělen od neglykosylovaného. Pomocí rekonstitučních experimentů jsme zjišťovali vliv glykosylace na enzymovou strukturu a aktivitu s využitím různě glykosylovaných propeptidů. Největší účinnost nastala při rekonstituci s původním propeptidem. V dalších pokusech byly zahrnuty kombinace synteticky glykosylovaných propeptidů, z nichž největší účinnost měla celobiosa (Asn11 ) - manosa (Ser66 ) a N-acetylglukosamin (Asn11 ) - manosa(Ser66 )....
α-N-Acetylgalactosaminidase as a tools in the synthesis of complex oligosaccharide immune stimulators
Mrázek, Hynek ; Bezouška, Karel (vedoucí práce) ; Macek, Tomáš (oponent) ; Wimmerová, Michaela (oponent)
1 Univerzita Karlova Přírodovědecká Fakulta Katedra Biochemie Použití α-N-acetylgalaktosaminidasy jako nástroje vhodného pro syntézu komplexních oligosacharidových stimulátorů imunitního systému Autoreferát dizertační práce Mgr. Hynek Mrázek Školitel: Prof. RNDr. Karel Bezouška, Dsc. Praha 2011 2 Úvod Glykoproteiny jsou proteiny obsahující kovalentně vázané sacharidové struktury. Sacharidy můžou být připojeny k proteinovému řetězci dvojím způsobem: O-glykosidickou nebo N-glykosidickou vazbou. N-glykosidicky spojené sacharidy jsou vázany k aminokyselině asparaginu, zatím co O-glykosidicky vázané sacharidy jsou spojeny k aminokyselinám serinu nebo threoninu. V glykoproteinech vyšších obratlovců se převážně vyskytují N-glykosidicky vázané sacharidové struktury. V případě N-glykosylace je sacharidový řetězec přenesen na aminokyselinu asparagin, který se nachází v aminokyselinové sekvenci N-X-ST, kde X může být jakákoliv aminokyselina kromě prolinu. Zatímco syntéza N-glykoproteinů se řídí určitými pravidly, u syntézy O-glykoproteinů nebyla žádná taková pravidla pro zatím nalezena. Proteinové glykosylace, která je nejčastější posttranslační modifikací, se účastní velké množství enzymů a enzymových komplexů. Celý proces glykosylace probíhá v endoplazmatickém retikulu a Golgiho aparátu. Glykosidasy hydrolasy Podle...
Rekombinantní exprese a studium receptoru dendritických buněk DCL-1
Pospíšilová, Eliška ; Bezouška, Karel (vedoucí práce) ; Novák, Petr (oponent)
Rekombinantní exprese a studium receptoru dendritických buněk DCL-1 Eliška Pospíšilová Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Katedra biochemie ABSTRAKT Dendritické buňky, vyskytující se v hojném počtu téměř ve všech tkáních, na svém povrchu exprimují C-lektinový receptor DCL-1 (CD302). Tato molekula se řadí k transmembránovým receptorům první třídy, což znamená, že N-terminální část, na které se nachází signální sekvence a doména typu C-lektinů vázající sacharidové struktury (CTLD), je lokalizována extracelulárně, zatímco C-terminální část, která obsahuje potenciální fosforylační místa a signální sekvenci pro intracelulární transport, se nachází v cytosolu. Jelikož je sekvence tohoto proteinu v rámci všech savců vysoce konzervovaná, lze usuzovat na jeho důležitou fyziologickou úlohu. Přesto je tato molekula stále málo prozkoumaná. Tato práce se zabývá extracelulární částí receptoru DCL-1, především úsekem obsahujícím CTLD. Abychom se o této molekule více dozvěděli, byl na základě předchozích zkušeností laboratoře vybrán vhodný produkční systém, zahrnující bakteriální buňky E. coli BL21 (DE3) Gold, které produkují cílený protein ve formě inkluzních tělísek do cytoplasmy. Dále byly optimalizovány podmínky in vitro renaturace a analytickými metodami bylo zkontrolováno, zda je protein v dostatečně...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 140 záznamů.   začátekpředchozí76 - 85dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.