Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Narativní postupy literárních reportáží Wojciecha Tochmana
Beshirová Idris, Esther ; Hájek, Roman (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Tato práce se zabývá třemi literárními reportážemi ze sbírky Pánbůh zaplať polského novináře, spisovatele a představitele polské školy reportáže Wojciecha Tochmana. Jedná se o reportáže Člověk, který vstal z kolejí, Vzteklý pes a Mojžíšův keř. Zaměřuje se na to, jaké narativní postupy Tochman užívá při psaní reportáží, jakou mají v reportážích funkci a jestli užití těchto narativních postupů ovlivňuje důvěryhodnost reportáží. V případových studiích analyzuje každou reportáž pomocí konkrétního narativního postupu. V reportáži Člověk, který vstal z kolejí se zaměřuje na místa nedourčenosti, u Vzteklého psa sleduje práci s fokalizací a v reportáži Mojžíšův keř se věnuje vyprávění přes postavy. Z literárních analýz vyplývá, že literární postupy Tochmanovi slouží ke zlepšení koherence a větší působivosti textů. Pomáhají autorovi vyjádřit osobní prožívání popisovaných osob a umožňují volnou interpretaci textu čtenářem. Slouží také k odkazování na významné společenské jevy, jejichž prostřednictvím Tochman přináší obecná svědectví. Práce se zabývá také problémem pravdivosti literárních reportáží, který vede k širší debatě o rozdílu mezi fikcí a ne-fikcí.
Současná literární reportáž a její vývoj v České republice, Polsku a Francii
Beshirová Idris, Esther ; Čeňková, Jana (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Diplomová práce se zabývá vývojem a současným stavem literární reportáže v České republice, Polsku a ve Francii. Zasazuje literární reportáž do mediálního kontextu, zaměřuje se na historii žánru a jeho hlavní představitele, mapuje aktuální stav liteární reportáže v uvedených zemích, autory a témata jejich textů. Rozebírá faktory, které ovlivňují práci literárních reportérů. Práce se ve svém teoretickém základu opírá o odborné publikace oreportážním žánru v jednotlivých státech ve vztahu k polské reportážní škole a jejím charakteristickým rysům. Řeší zároveň používání prvků fikce, které ovlivňují důvěryhodnost a pravdivost literární reportáže. Ve své praktické části poté rozebírá reportáž Spánek do oběda a zábava do rána polské reportérky Lidie Ostałowské za účelem demonstrovat, jak mohou literární postupy ovlivňovat reportáž po formální i obsahové stránce. K tomu využívá metodu naratologické analýzy a koncept míst nedourčenosti. V závěru práce jsou následně poznatky z teorie žánru aplikovány ve vlastní autorské reportáži s názvem Nantes. Voda, plyn a oheň.
Narativní postupy literárních reportáží Wojciecha Tochmana
Beshirová Idris, Esther ; Hájek, Roman (vedoucí práce) ; Čeňková, Jana (oponent)
Tato práce se zabývá třemi literárními reportážemi ze sbírky Pánbůh zaplať polského novináře, spisovatele a představitele polské školy reportáže Wojciecha Tochmana. Jedná se o reportáže Člověk, který vstal z kolejí, Vzteklý pes a Mojžíšův keř. Zaměřuje se na to, jaké narativní postupy Tochman užívá při psaní reportáží, jakou mají v reportážích funkci a jestli užití těchto narativních postupů ovlivňuje důvěryhodnost reportáží. V případových studiích analyzuje každou reportáž pomocí konkrétního narativního postupu. V reportáži Člověk, který vstal z kolejí se zaměřuje na místa nedourčenosti, u Vzteklého psa sleduje práci s fokalizací a v reportáži Mojžíšův keř se věnuje vyprávění přes postavy. Z literárních analýz vyplývá, že literární postupy Tochmanovi slouží ke zlepšení koherence a větší působivosti textů. Pomáhají autorovi vyjádřit osobní prožívání popisovaných osob a umožňují volnou interpretaci textu čtenářem. Slouží také k odkazování na významné společenské jevy, jejichž prostřednictvím Tochman přináší obecná svědectví. Práce se zabývá také problémem pravdivosti literárních reportáží, který vede k širší debatě o rozdílu mezi fikcí a ne-fikcí.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.