Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 20 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Surface functionalization of the biological gold nanoparticles for micro-rna targeting
Pourali, Parastoo ; Benada, Oldřich ; Benson, Veronika
Among non-viral gene carriers with low toxicity and high transfection efficiency, the use of gold nanoparticles (AuNPs) is of particular interest due to their biocompatibility and special properties. This is the first time we attempted to functionalize the surface of the biological AuNPs in order to conjugate them with antimiR-135b through electrostatic interactions and knockdown the microRNA-135b gene expression inside the cells. A fungal strain, Fusarium oxysporum, was cultured in Sabouraud Dextrose Broth (SDB), centrifuged, and the mycelium-free supernatant was challenged with 1 mmol final concentration of HAuCl4.3H2O and incubated for 24 h at 37°C in a shake flask. AuNPs were characterized by visible spectrophotometry, Transmission Electron Microscopy (TEM), Scanning Electron Microscopy (SEM), Energy-Dispersive X-ray spectroscopy (EDS), and a zetasizer. The washed and sterilized AuNPs were used for cytotoxicity and conjugation assays. First transferrin (Tf) and then polyethylenimine (PEI) were used to functionalize and change the surface charge of the AuNPs and then antimiR-135b was conjugated to the AuNPs trough electrostatic interactions. Their association was confirmed by visible spectrophotometry and electrophoresis. Confocal microscopy was used to investigate the internalization of the AuNPs-antimiR-135b complex. The results proved the formation of AuNPs with a maximum absorption peak at 528 nm, round and oval shapes (15-20 nm), and average zeta potential of -21.02 mV. The AuNPs-antimiR-135b showed delayed electrophoresis unlike antimiR-135b or AuNPs alone. Functionalized AuNPs did not cause any toxicity in cell culture and confocal microscopy showed successful transfection of AuNPs-antimiR-135b into the vast majority of 4T1 cells. We concluded that the biological AuNPs were non-toxic and they could carry antimiR-135b to enable gene silencing
The Cell-Nanomaterial Interactions and Their Application in Biomedicine
Vrabcová, Lucie ; Hubálek Kalbáčová, Marie (vedoucí práce) ; Pešta, Martin (oponent) ; Benson, Veronika (oponent)
Nanomateriály vstoupily na pole medicíny již na počátku tisíciletí a od té do doby daly vzniknout řadě pokroků a novým možnostem v diagnostice, léčbě i regeneraci, čímž nadále umožňují rozvoj personalizované medicíny. Interakce v nano-měřítku umožňují dosud nepředstavitelné možnosti v ovlivňování procesů na molekulární úrovni. Nové perspektivy v aplikacích nanomateriálů zároveň zvyšují pozornost ohledně otázek bezpečnosti pro zdraví a životní prostředí. Ačkoliv se objevilo mnoho nových biomedicínských aplikací nanomateriálů, většina z nich se stále nachází ve fázi konceptu. Základní in vitro výzkum elementárních interakcí nanomateriálů s biologickým prostředím by tudíž měl být nezbytnou součástí jejich vývoje. Cílem této dizertační práce bylo popsat cytokompatibilitu a interakce dvou typů nanomateriálů s různými lidskými buňkami. Jako první byla testována vhodnost ultra-jemného titanu pro budoucí využití ve vývoji implantátů. Pozitivní efekt byl potvrzen především pro růst osteoblastů a materiál byl doporučen pro preklinické testování jako kostní či zubní implantát. Dále bylo popsáno několik druhů ultra-malých (˂ 5 nm) nanočástic o různém původu (křemík, zlato a platina) v různých podmínkách, abychom získali informace o jejich cytotoxicitě v závislosti na čase a koncentraci a také o jejich chování...
Targeted biocompatible nanoparticles for therapy and cancer diagnostics.
Neburková, Jitka ; Cígler, Petr (vedoucí práce) ; Benson, Veronika (oponent) ; Schirhagl, Romana (oponent)
SOUHRN Nanočástice mají mnoho předpokladů k tomu, aby byly použity v cílené medicíně. Mohou zastávat více funkcí najednou a sloužit tak jako zobrazovací značky nebo nosiče účinných látek pro terapii. Po modifikaci vhodným cílícím ligandem mohou specificky interagovat s rakovinnými buňkami. Účinnost cílení nicméně závisí na poměru mezi specifickou a nespecifickou interakcí nanočástic s buňkami. Nespecifické interakce nanočástic s buňkami nesouvisí s cíleným receptorem a musí být odstraněny, aby bylo možné snížit pozadí zobrazování, případně snížit škodlivý efekt léků na zdravé tkáně. V této práci byly povrchové modifikace nanočástic zkoumány především na biokompatibilních uhlíkových nanočásticích nanodiamantech, které vykazují výjimečné fluorescenční vlastnosti jako je dlouhá doba života fluorescence, fluorescence bez fotodestrukce ("photobleaching"), bez blikání ("photoblinking") a citlivost fluorescence k elektromagnetickému poli. Hlavními nedostatky nanodiamantů, které jsou v této práci řešeny, jsou nízká koloidní stabilita částic v pufrech a médiích, jejich nespecifické interakce s proteiny a buňkami a omezené možnosti modifikací povrchu. Tyto nedostatky byly překonány pokrytím nanodiamantů vrstvou biokompatibilních, hydrofilních a elektroneutrálních polymerů poly(etylenglykolu) a poly[N-(2-...
Biokompatibilita porézních NCD vrstev s neurony
Freislebenová, Hana ; Benson, Veronika (vedoucí práce) ; Rudajev, Vladimír (oponent)
Nanodiamant je v současné době jeden z nejvíce zkoumaných materiálů v oblasti regenerativní medicíny v rámci studia léčby neuro-degenerativních onemocnění. Vzhledem k tomu, že v rámci takovéto léčby použitý materiál interaguje přímo s nervovou tkání, je třeba, aby byl biokompatibilní s primárními neurony, aby podněcoval adhezi neurálních buněk ke svému povrchu a aby buňky adherované k jeho povrchu regenerovaly. V rámci této práce jsme hodnotili biokompatibilitu porézních borem dopovaných diamantových vrstev s kulturou primárních neuronů. Porovnali jsme také, jaký vliv na adhezi a prosperitu primární neuronální kultury má úprava diamantového povrchu potažením poly- D-lysinem (PDL). Zjistili jsme, že použitý nanodiamant je biokompatibilní s primární neuronální kulturou. Dále jsme došli k závěru, že povrch potažený PDL mírně zvyšuje míru adheze buněk k povrchu, ale na druhou stranu navozuje ve větší míře adhezi u gliových buněk, než je tomu u povrchu bez potažení PDL. Klíčová slova: nanodiamant, biokompatibilita, adheze, neurony
Interactions of cells with nanoparticles for bio-medical applications
Bělinová, Tereza ; Hubálek Kalbáčová, Marie (vedoucí práce) ; Benson, Veronika (oponent) ; Topinka, Jan (oponent)
V posledních letech je na nanočástice nahlíženo jakožto na platformu s velkým aplikačním potenciálem pro biomedicínu. Nanočástice jsou v současnosti používány například jako nosiče léčiv, či jako zobrazovací technika, zcela jistě ale zůstává jejich další potenciál pro biomedicínské účely neodhalený. Pro zjištění aplikačního potenciálu nanočástic a případně i odhalení rizik, které nanočástice představují pro lidské zdraví, je nutné zevrubně prozkoumat interakce nanočástic in vitro. Přestože je různým typům nanočástic věnováno stále více pozornosti, dostupné informace o vztahu nanočástic (a to především ultra-malých nanočásticích s průměrem menším než 5 nm) s biologickými systémy, jsou stále velice limitované. Cílem této práce je poskytnout čtenářovi ucelené informace o interakcích ultra malých nanočástic (na bázi křemíku, zlata a nanodiamantů) s biologickým prostředím a lidskými buňkami. Je zde ukázán vliv těchto nanočástic na různé typy lidských buněk (osteoblasty, monocyty, keratinocyty, mesenchymální kmenové buňky) v závislosti na dávce nanočástic, délce jejich působení na buňky a také na kultivačních podmínkách. Právě kultivační podmínky, specificky přítomnost fetálního bovinního séra v kultivačním médiu, se ukázaly jako zcela zásadní. Nejprve byla studována biokompatibilita dvou různých typů...
Inhibitory histondeacetyláz v léčbě plazmocelulární leukemie: vliv mikroprostředí kostní dřeně
Burianová, Ilona ; Stöckbauer, Petr (vedoucí práce) ; Pour, Luděk (oponent) ; Benson, Veronika (oponent)
Mnohočetný myelom a jeho agresivní varianta, tzv. plazmocelulární leukemie, jsou stále považovány za nevyléčitelná onemocnění, a to i přes značný pokrok ve vývoji nových léčiv. Příčinou je často mikroprostředí kostní dřeně, které způsobuje, že myelomové buňky se stávají rezistentními na léčbu. Hematopoetické buněčné linie odvozené z jednotlivých hematologických malignit jsou nepostradatelným nástrojem pro studium etiopatogeneze těchto onemocnění a pro testování nových potenciálních léčiv. Jejich ustavení je však stále považováno za náhodnou a vzácnou událost. První část předkládané práce se zabývá ustavením a charakterizací buněčné linie UHKT-944 odvozené od pacienta s primární plazmocelulární leukemií a dokončením charakterizace buněčné linie UHKT-893 odvozené od pacientky s mnohočetným myelomem. U linie UHKT-893 byly provedeny analýzy zahrnující mimo jiné vyšetření klonální přestavby IgVH genů a cytogenetickou analýzu, které přispěly k detailnějšímu popisu této buněčné linie. Během kultivace buněk linie UHKT-944 byly monitorovány růstové charakteristiky, byla zjištěna závislost této linie na interleukinu-6 (IL-6) a provedena imunofenotypizace, která prokázala přítomnost povrchových znaků specifických pro maligní plazmatické buňky. Analýzou byla zjištěna produkce monoklonálního imunoglobulinu...
Studium signálních drah modulujících mnohočetnou lékovou rezistenci
Dvořák, Pavel ; Souček, Pavel (vedoucí práce) ; Daum, Ondřej (oponent) ; Benson, Veronika (oponent)
Studium signálních drah modulujících mnohočetnou lékovou rezistenci V úvodu dizertační práce je na podkladě literární rešerše podán přehled problematiky rezistence nádorových buněk na podávanou chemoterapii, včetně mechanismů jejího vzniku a teorie nádorových kmenových buněk. Teoretická část se dále více zaměřila na dvě témata - úloha ATP-binding cassette (ABC) transportních proteinů a chromosomových abnormalit při vzniku nádorové rezistence. U obou hlavních témat je zdůrazněn jejich možný terapeutický potenciál při léčbě zhoubných nádorů. Výsledkovou část dizertační práce tvoří komentáře k pěti původním pracím, na kterých se uchazeč podílel v roli hlavního autora. První komentovaná práce přináší argumenty ve prospěch hypotézy o existenci genových expresních profilů ABC genů, které jsou společné pro více typů zhoubných nádorů (nádory prsu, kolorekta a pankreatu) a mají klinický význam. Tyto obecné expresní profily ABC genů by mohly vytvářet nový charakteristický rys kancerogeneze. Druhá práce přinesla hlubší poznání skupiny pacientů s akutní myeloidní leukemií, kteří po dvou pokusech o dosažení remise tohoto nádorového onemocnění nedosáhli kompletní cytogenetické remise. Na základě výsledků třetí práce je možné doporučit vyčlenění skupiny pacientů s primárními myelodysplastickými syndromy a...
Využití nanodiamantových nosičů pro podání genové terapie
Křivohlavá, Romana ; Benson, Veronika (vedoucí práce) ; Černý, Jan (oponent)
Nanodiamanty (ND) mohou být použity jako nosiče RNA. Navázání RNA na nanodiamanty a způsob podání komplexu významně mění jejich osud, toxicitu a účinnost v mnohobuněčném systému. Hlavním cílem této práce bylo vyvinout nanodiamantový komplex, sloužící jako nástroj k efektivnímu doručení RNA in vivo. K tomuto účelu jsme vytvořili komplex (NDA135b), který se skládal z ND, polymeru, antisense RNA a transferinu. Našimi dílčími cíli bylo (i) posoudit, zda nádorově specifické potažení povrchu nosiče má vliv na akumulaci NDA135b v nádoru a účinně inhibuje tvorbu onkogenních miR-135b a (ii) pokusit se definovat nespecifické cíle a interakce imunitních buněk. Nejprve jsme testovali toxicitu a účinnost NDA135b ex vivo ve sférách tvořených nádorovými buňkami, kokultivovanými s imunitními buňkami. Zjistili jsme, že NDA135b cílí na nádorové buňky, ale váže se také na granulocyty. Poté jsme použili NDA135b in vivo. Komplex byl podaný intravenózně a intratumorálně do zvířat kmene Balb/c nesoucích nádor. Aplikace NDA135b in vivo vedla k účinném potlačení produkce (knockdown) microRNA-135b v nádorové tkáni bez ohledu na způsob podávání. Pouze v případě intravenózní aplikace se NDA135b dala detekovat v periferní krvi a v moči a snížila granularitu splenocytů. Naše výsledky ukazují, že intratumorální aplikace NDA135b...
Biokompatibilita porézních NCD vrstev s neurony
Freislebenová, Hana ; Benson, Veronika (vedoucí práce) ; Rudajev, Vladimír (oponent)
Nanodiamant je v současné době jeden z nejvíce zkoumaných materiálů v oblasti regenerativní medicíny v rámci studia léčby neuro-degenerativních onemocnění. Vzhledem k tomu, že v rámci takovéto léčby použitý materiál interaguje přímo s nervovou tkání, je třeba, aby byl biokompatibilní s primárními neurony, aby podněcoval adhezi neurálních buněk ke svému povrchu a aby buňky adherované k jeho povrchu regenerovaly. V rámci této práce jsme hodnotili biokompatibilitu porézních borem dopovaných diamantových vrstev s kulturou primárních neuronů. Porovnali jsme také, jaký vliv na adhezi a prosperitu primární neuronální kultury má úprava diamantového povrchu potažením poly- D-lysinem (PDL). Zjistili jsme, že použitý nanodiamant je biokompatibilní s primární neuronální kulturou. Dále jsme došli k závěru, že povrch potažený PDL mírně zvyšuje míru adheze buněk k povrchu, ale na druhou stranu navozuje ve větší míře adhezi u gliových buněk, než je tomu u povrchu bez potažení PDL. Klíčová slova: nanodiamant, biokompatibilita, adheze, neurony
Interactions of cells with nanoparticles for bio-medical applications
Bělinová, Tereza ; Hubálek Kalbáčová, Marie (vedoucí práce) ; Benson, Veronika (oponent) ; Topinka, Jan (oponent)
V posledních letech je na nanočástice nahlíženo jakožto na platformu s velkým aplikačním potenciálem pro biomedicínu. Nanočástice jsou v současnosti používány například jako nosiče léčiv, či jako zobrazovací technika, zcela jistě ale zůstává jejich další potenciál pro biomedicínské účely neodhalený. Pro zjištění aplikačního potenciálu nanočástic a případně i odhalení rizik, které nanočástice představují pro lidské zdraví, je nutné zevrubně prozkoumat interakce nanočástic in vitro. Přestože je různým typům nanočástic věnováno stále více pozornosti, dostupné informace o vztahu nanočástic (a to především ultra-malých nanočásticích s průměrem menším než 5 nm) s biologickými systémy, jsou stále velice limitované. Cílem této práce je poskytnout čtenářovi ucelené informace o interakcích ultra malých nanočástic (na bázi křemíku, zlata a nanodiamantů) s biologickým prostředím a lidskými buňkami. Je zde ukázán vliv těchto nanočástic na různé typy lidských buněk (osteoblasty, monocyty, keratinocyty, mesenchymální kmenové buňky) v závislosti na dávce nanočástic, délce jejich působení na buňky a také na kultivačních podmínkách. Právě kultivační podmínky, specificky přítomnost fetálního bovinního séra v kultivačním médiu, se ukázaly jako zcela zásadní. Nejprve byla studována biokompatibilita dvou různých typů...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 20 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.