| |
|
Porovnání vlastností biocharů na bázi různých typů čistírenských kalů
Moško, Jaroslav ; Beňo, Z. ; Hušek, Matěj ; Komárek, M. ; Vítková, M. ; Pohořelý, Michael
Používání čistírenských kalů na zemědělskou půdu je stále více diskutovaným tématem, a to zejména z důvodu principu předběžné opatrnosti vůči obsahu anorganických, organických a mikrobiálních polutantů. Jedním z postupů úpravy/zpracování kalů před použitím na půdě je jejich pyrolýza, při které \njsou produkovány biochary z čistírenských kalů, které jsou za předpokladu správného vedení procesu stabilní a prosté od organického a mikrobiálního \nznečištění. Cílem příspěvku bylo ověřit vlastnosti biocharů z čistírenských kalů, které byly podrobeny různému typu stabilizace. Kaly byly pyrolyzovány \npři teplotách v rozmezí 600–650 °C a byla zjištěna jistá korelace mezi stupněm stabilizace kalu a vlastnostmi biocharů (texturní vlastnosti, prvkové \nsložení, energetická hodnota). \n
Plný tet: PDF
|
|
Výroba a charakterizace vysoko-teplotního biocharu.
Sedmihradská, Anežka ; Skoblia, S. ; Beňo, Z. ; Moško, Jaroslav ; Pohořelý, Michael
Biochar je pevný zbytek po termochemické přeměně biomasy, který je následně využitý, např. v zemědělství. Studovaný biochar byl vyroben ve dvoustupňovém dvouohňovém sesuvném zplyňovacím generátoru na odpadní dřevní biomasu za současné výroby tepla a elektrické energie. Biochar byl podroben řadě chemických analýz potřebných k posouzení možnosti jeho použití jako pomocné půdní látky. Výsledky analýz byly porovnány s limity danými platnou legislativou i organizacemi zabývajícími se dobrovolnou certifikací biocharu. Studovaný biochar všechny sledované parametry splňoval.
Plný tet: PDF
|
|
Vliv typu sorbentu na dehalogenaci redukčního plynu bez kondenzujícího podílu
Šrámek, Vít ; Skoblia, S. ; Staf, M. ; Beňo, Z. ; Pohořelý, Michael
Chemická recyklace plastů je jedním z možných způsobů, jak naložit s velkým množstvím aktuálně obtížně zpracovatelného plastového odpadu. Tímto způsobem by bylo možné naplnit cíle v množství recyklovaného odpadu. Principem je přeměna odpadu na základní uhlovodíkovou surovinu dále použitelnou v rafinérském a petrochemickém průmyslu. Hlavní technologickou výzvou je přítomnost halogenů v plastovém odpadu (v plastech jako látky obsahující chlor ve formě PVC nebo brom ve formě aditiv/zpomalovačů hoření). Při chemické recyklaci pomocí pyrolýzy mohou tyto látky přecházet do produktů a způsobovat problémy v navazujících technologiích (koroze, otrava katalyzátorů apod.). Jedním ze způsobů, jak je odstranit, by mohla být vysokoteplotní sorpce z primárního pyrolýzního plynu na sorbentech před jeho kondenzací. Za tímto účelem byly provedeny experimenty s modelovým plynem obsahujícím halogenované sloučeniny a různými anorganickými sorbenty. Získané výsledky umožnily zúžit okruh sorbentů vhodných k vysokoteplotnímu odstraňování halogenovaných sloučenin z primárního pyrolýzního plynu vznikajícího při pyrolýze plastů.
Plný tet: PDF
|
|
Metodika experimentů pro studium chování perfluoroalkylových látek při pyrolýze čistírenských kalů
Hušek, Matěj ; Skoblia, S. ; Moško, Jaroslav ; Beňo, Z. ; Semerád, Jaroslav ; Cajthaml, Tomáš ; Pohořelý, Michael
Zpracování stabilizovaných čistírenských kalů pomocí pyrolýzy představuje jednu z možností, jak s tímto materiálem nakládat. Pyrolýzní jednotky jsou vhodné pro zpracování čistírenských kalů s nízkým obsahem těžkých kovů, jejich vhodnost pro zpracování kalů obsahující různé organické polutanty je ve výzkumu. V této práci diskutujeme problematiku per- a polyfluoroalkylových látky (PFASs) (organická znečisťující látka) v čistírenských kalech a přípravu metodiky pro experimentální stanovení chování PFASs při pyrolýze čistírenských kalů, za účelem stanovení praktických podmínek pyrolýzy pro zpracování čistírenských kalů obsahující PFASs.
Plný tet: PDF
|
| |
|
Využití odpadu ze zpracování technického konopí pro výrobu adsorpčních uhlíkatých materiálů.
Šrámek, V. ; Staf, M. ; Pohořelý, Michael ; Beňo, Z.
Využití odpadních materiálů z biomasy pro výrobu uhlíkatých sorbentů může představovat vhodnou náhradu komerčně dostupného aktivního uhlí. Práce se zabývá dvoustupňovou přípravou sorbentu ve dvou samostatných aparaturách vlastní konstrukce provozovaných na VŠCHT Praha. První fáze zahrnuje pyrolýzu konopného pazdeří při teplotách 450–850 °C a druhá fáze aktivaci pyrolýzního zbytku prostřednictvím vodní páry při teplotách 740 a 800 °C. Vzniklý aktivovaný materiál byl zkoumán z hlediska vlastností klíčových pro sorpci, tj. specifického povrchu dle BET a celkového specifického objemu pórů a distribuce velikosti pórů. Výsledné parametry byly porovnány s komerčně dostupným aktivním uhlím vyrobeným rovněž aktivací vodní parou.
Plný tet: SKMBT_C22020012013491 - PDF Plný text: content.csg - PDF
|
| |
| |
| |