|
|
Česká národní identita v Izraeli - mezi minulostí a přítomností
Pošvářová, Viktorie ; Slačálek, Ondřej (vedoucí práce) ; Barša, Pavel (oponent)
Diplomová práce pojednává o české identitě obyvatel kibucu Sarid v Izraeli. V teoretické části textu jsou představeny koncepty identity diaspory Rogerse Brubakera, nacionalismu na velké vzdálenosti Benedicta Andersona, kolektivní paměti Maurice Halbwachse a Jana Assmanna a míst paměti Pierra Nory. Tyto teorie jsou aplikovány na konkrétní případ československých imigrantů v Palestině a jejich potomky. Práce si klade za cíl odpovědět na otázky, jak vypadala diasporní identita československých přistěhovalců a jakým způsobem je nyní jejich potomky konstruována. Ke zkoumanému materiálu je přistupováno způsobem kritické diskurzivní analýzy.
|
|
|
Válečný konflikt v Afghánistánu roku 2001 optikou teorie spravedlivé války
Velková, Terezie ; Slačálek, Ondřej (vedoucí práce) ; Barša, Pavel (oponent)
Práce se zaměří na válečný konflikt v Afghánistánu roku 2001 v kontextu vyhlášení války proti teroru administrativou Spojených států v důsledku teroristických útoků ze dne 11. září 2001. Bude zkoumat zahájení a průběh válečného konfliktu optikou teorie spravedlivé války na základě jejích kritérií, a to skrze jus ad bellum (zejména kritéria just cause, right intention a legitimate authority) a jus in bello (kritéria proportionality of means a discrimination). Cílem práce bude aplikovat kritéria spravedlivé války ve vztahu ke konfliktu v Afghánistánu a zodpovědět, zda ospravedlnění pro zahájení konfliktu a rovněž způsob vedení války ze strany Spojených států byly kompatibilní s teorií spravedlivé války. Práce rovněž bude analyzovat přístupy teoretiků zabývajících se morálním a legitimním zhodnocením válečného konfliktu (Fiala, Crawford, Elshtain). Klíčová slova: Afghánistán, válka proti teroru, teorie spravedlivé války, jus ad bellum, jus in bello
|
|
|
Africká unie jako instituce "druhořadé" integrace v mezinárodních vztazích
Kodada, Martin ; Slačálek, Ondřej (vedoucí práce) ; Barša, Pavel (oponent)
Práce se zaměří na Africkou unii jako instituci integračního procesu afrických států a na její pozici v mezinárodních vztazích. V první části bude práce tento proces sledovat prismatem Wendtovy teleologie mezinárodních vztahů, kdy dekolonizace může být chápána jako ukázka Hegelova boje za uznání. Práce se pokusí ukázat, čím africká zkušenost rozvíjí Wendtův argument. V druhé části se práce zaměří na diskusi slabé státnosti v africkém kontextu, a na empirický pohled na Africkou unii jako instituci sdružující převážně slabé státy. V třetí části budou africké reálie sledovány optikou Bhabhových mimiker (napodobování Evropské integrace), a zároveň i z pohledu Wallersteinovy teorie světového systému. Klíčová slova: Africká unie, Africká integrace, boj za uznání, teleologie, světostát, světosystém, mimikry, mimesis, hybridita, slabý stát
|
|
|
Emancipace Kazachstánu od hegemonie Ruska po anexi Krymu
Alimova, Danagul ; Hesová, Zora (vedoucí práce) ; Barša, Pavel (oponent)
Anotace: Tématem bakalářské práce je emancipace Kazachstánu od hegemonie Ruska v období následujícím po anexi Krymu. Anexe Krymu vážně poškodila globální bezpečnostní architekturu, v jejímž důsledku se Kazachstán začal starat o své postavení na mezinárodní politické scéně. Mezi státy Střední Asie je to právě Kazachstán, který je nejvíce orientován na Rusko. Od roku 2014 pak začíná ruská agresivní rétorika, která se týká legality Kazachstánu a proruských tvrzení o problematice hraničních sporů mezi Ruskem a Kazachstánem. Konkrétně se tak děje v severní časti Kazachstánu, kde tyto spory trvají dodnes. Právě tato rétorika je v Kazachstánu vnímána jako hrozba a varování před ruským světem. Alespoň posledních pět let se Kazachstán snaží budovat svou mezinárodní politiku a buduje vztahy se světovými mocnostmi jako jsou USA, EU, Čína a pak Turecko. Bakalářská práce bude tedy zkoumat otázku: Je možné, aby multivektorová zahraniční politika vedla k emancipaci Kazachstánu od Ruska? Jak bylo avizováno, práce bude zkoumat rusko-kazašské vztahy v časovém úseku po anexi Krymu, a to až do současného období. V průběhu své práce budu postupně zkoumat multivektorové politiky z pohledu neorealistické teorie, ve které se státy snaží hrát v různých subregionálních arénách nebo působit v různých oblastech současně. Dále...
|
|
|
Populismus a pandemie koronaviru v ČR a na Slovensku
Fryšová, Veronika ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
(česky) Cílem diplomové práce je analýza populismu a populistických projevů v období pandemie koronaviru v České republice a na Slovensku. V prvé řadě práce vymezí diferencovanost typů populismu ve střední Evropě v posledních 10 letech. Následně z toho základu bude možné analyzovat, jakým způsobem vlády České a Slovenské republiky reagovaly na propukající koronavirovou krizi a jak reagovaly na její vývojové fáze. Stěžejní otázkou položenou v této práci bude, jak a čím se populismus ve dvou zemích projevoval v krizovém období. Dále pak jaké byly rozdíly mezi vládami České a Slovenské republiky a jaká byla specifika jejich vypořádání se s pandemií a jaká byla případně specifika populistické rétoriky. Další z otázek, která se v práci promítne, bude faktor nacionalismu a jeho působení na populistická či nepopulistická rozhodnutí daných vlád. Metodologicky bude práce opřena o teorie populismu a diskurzivní analýzu otevřených primárních zdrojů.
|
|
|
Postsekulární obrat v současné feministické teorii
Ort, Jakub ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Kobová, Ĺubica (oponent) ; Spalová, Barbora (oponent)
(česky) Text zpracovává diskusi o takzvaném postsekulárním obratu v současné feministické teorii. Sleduje přitom především texty a myšlení Judith Butler, Saby Mahmood, Joan Wallach Scott, ale také Williama Connollyho a Talala Asada. Diskuse je nejprve zasazena do politického kontextu diskusí o islámu a ženských právech, které nabraly na síle po 11. září 2001 a rozdělily feministické hnutí nejen v Evropě. Vysvětluji také teoretický kontext diskuse, který je spojený s revizí některých aspektů sekularizační teze, ale také s kritickým přezkoumáváním zdánlivě samozřejmých a univerzálních předpokladů spojených s konceptem sekularity. Vztah feminismu a sekularity analyzuji nejdříve skrze téma pokroku a sekulárního času. Pak skrze téma emancipace a autonomie subjektu. Ukazuji, jakou hrají tyto základní osvícenské prvky úlohu v současných diskusích o náboženství a lidských právech a jakým způsobem autorky rozkrývají jejich limity a rizika jejich užívání v současném kontextu. Ukazuji, že skutečná ochota z těchto myšlenkových rámců vykročit se u jednotlivých autorek liší. Na závěr konfrontuji autorky s kritikou postsekulárního obratu a kladu si také otázku, jaké jsou praktické implikace teoretických analýz. Vztahuji tak diskusi zpět k politickému kontextu, ve kterém vznikly. Ukazuji, že autorkám nejde na...
|
|
|
O antiliberálním obratu v české politice
Jetmar, Jakub ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Hesová, Zora (oponent)
Druhá dekáda nového milénia přináší politický otřes - antiliberální obrat. Jeho představitelé reagují na krizi liberální globalizace, zpochybňují přitom i liberální ústavnost. Tato práce se zaměřuje na to, jak se konec dlouhých devadesátých let projevuje v Česku, kde zůstával porevoluční konsenzus dlouho stabilní. To už není pravda. Nevypadává se cestou přemýšlí o úpadku demokracie, vychází z teorií o post-demokracii a snaží se zrekonstruovat, kde vidí různé politické proudy problém stávajícího systému, kde hledají legitimitu, jak pracují s porevolučním vývojem. Definuje liberální devětaosmdesátníky, technokratické populisty, nové etatisty a národní konzervativce.
|
|
|
Smrt ženy a nemožnost feminismu: epistemologické střety v západním feministickém myšlení
Trochtová, Kristýna ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Ort, Jakub (oponent)
Předkládaná bakalářská práce přichází s tezí o "smrti ženy", jež značí stav radikální epistemické a existenciální krize ve vztahu ke klasickému subjektu feminismu, tj. ženy, k níž došlo jednak v reakci na vylučující praxi feministického hnutí a feministické teorie, jednak v důsledku rozpadu modernistického pojetí politického subjektu jako takového. Práce pracuje s vybranými střety ve feministickém myšlení od 70. let 20. století do současnosti a ilustruje na nich inherentní sklon feminismu (feminismů) k vlastnímu sebepopírání a překonávání. Spekulativní teze o "nemožnosti feminismu" pak odhalí další možnou úroveň rozpornosti feministického projektu, když narazí na afektivní a libidinální limity ženského stávání se subjektem.
|
|
|
Hegel a postkomunismus
Korda, Tomáš ; Karásek, Jindřich (vedoucí práce) ; Barša, Pavel (oponent) ; Matějčková, Tereza (oponent)
Předkládaná disertační práce interpretuje dějiny "totalitárního" století jako světový soud, který rozhodl o tom, jaká filosofie je aktuální na základě toho, že se dokáže s těmito dějinami vyrovnat. Argumentuji, že aktuální je filosofie Hegelova, protože (1) je třeba se vyrovnat s Marxovou filosofií, která stojící za komunistickým experimentem rozdvojila dvacáté století a vtiskla mu svou tvář, (2) byla to Marxova filosofie, která svým odklonem od Hegela, propadla spinozismu, (3) to "jediné a pravdivé vyvrácení spinozismu" předkládá Hegel, jak tvrdí. Disertační práce rozebírá tyto tři teze a tím vytváří prostor pro to, aby Hegelovo vyvrácení (Widerlegung) spinozismu aplikovala na Marxe. Výsledkem Hegelova vyvrácení je stát jakožto sebevědoucí (imanentní) účel kapitálu. Teprve ve státu kapitál ví, že je samoúčelem a není žádnou tendencí (prostředkem) k dosažení vnějšího (vyššího) účelu, jakým měl být komunismus. Emancipovaný od komunismu se kapitál stává státem a jakožto stát se otevírá mezistátním vztahům a jejich prostřednictvím tvoří dějiny.
|
|
|
Di natsionale frage: Vladimír Medem a koncept národně-kulturní autonomie
Englišová, Sára ; Barša, Pavel (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Práce se zabývá Vladimírem Medemem, jedním z předních teoretiků národní otázky v židovském Bundu, a jeho konceptem národně-kulturní autonomie. První část práce se zaměřuje na zodpovězení toho, proč bylo nutné vytvořit specificky bundistický koncept národně-kulturní autonomie. Proto je zde kromě důležitých milníků ve vývoji národního programu Bundu - od protobundistických kroužků ve Vilnu v 90. letech 19. století až do jeho rozštěpení v roce 1917 - uveden také kontext vzniku tohoto konceptu. Debaty, které se tehdy o národní otázce vedly, přirozeně neprobíhaly izolovaně od velkých debat té doby, a proto byl bundistický program syntézou tehdejších diskuzí o marxismu, socialismu a národní (židovské) otázce. Druhá část práce je zaměřena na Medemovy texty a jeho pojetí národně-kulturní autonomie. Tento koncept měl vyřešit problém, kterému židovská menšina čelila jakožto národ "bez teritoria". Protože byl tento koncept vytvářen v dialogu s austromarxismem a bolševiky, závěrem mé práce je snaha o porovnání národnostních politik všech tří proudů.
|
host ::
RSS.