Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 14 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
The role of iron in the regulation of proteins connected with tamoxifen-resistance
Potomová, Petra ; Truksa, Jaroslav (vedoucí práce) ; Balušíková, Kamila (oponent)
Nádorové buňky jsou vysoce závislé na přísunu živin pro udržení jejich zvýšené proliferace, jedním z těchto živin je i železo. V posledních letech byla v nádorových buňkách pozorována zvýšená závislost na železe, umožňující správnou funkci mnoha enzymů, DNA syntézy a mitochondriální respirace. Zde se dále pouštíme do metabolismu železa malignantních buněk ve snaze pochopit rozdíly mezi tamoxifen citlivými a rezistentními (Tam5R) buňkami nádoru prsu luminálního A typu, MCF7 a T47D. Tyto buňky vykazují četné změny v metabolismu železa a mechanismech závislých na železe. Na základě rozdílů v proteomu Tam5R jsme se zaměřili na železnou regulaci proteinů, které jsou deregulované při rezistenci k tamoxifenu - vyhodnocením jejich regulace na transkripční (mRNA) a post-transkripční úrovni (protein) jakož i porovnáním jejich schopnosti odpovídat v citlivé buněčné linii. Zhodnotili jsme dva hlavní typy regulace - interakci sekvencí regulovaných železem s proteiny odpovídajícími na železo (IRE-IRP dráha) a tristetraprolinem (TTP) řízenou degradací mRNA přes oblasti bohaté na AU páry (ARE). Použitím přidávání a chelace železa jsme otestovaly buňky - za potvrzení IRE-IRP regulace těžkého řetězce ferritinu (FTH), transferinového receptoru 1 (TfR1), akonitázy 2 (ACO2) a za identifikace nových cílů IRE-IRP dráhy...
Buněčná smrt jako důsledek železem indukovaného buněčného poškození
Běhounek, Matěj ; Balušíková, Kamila (vedoucí práce) ; Truksa, Jaroslav (oponent)
Železo je esenciální stopový prvek pro většinu známých organismů. Nadbytek železa v buňkách a tkáních však vede k jejich poškozování. Nejčastěji dochází k poškození parenchymatických orgánů, jako jsou játra, pankreas či srdce. Náplní této diplomové práce bylo vytvořit buněčné in vitro modely pro zkoumání vlivu nadbytku železa u hepatocytů a pankreatických beta buněk a na těchto modelech zkoumat děje, které při nadbytku železa vedou k buněčnému poškození. Zaměřili jsme se na zkoumání přítomnosti oxidativního stresu a stresu endoplasmatického retikula a aktivaci apoptotické buněčné smrti. K experimentům jsme používali buňky buněčné linie HEP-G2 zastupující lidské hepatocyty a linie NES2Y zastupující lidské pankreatické beta buňky. Pro studium mechanismů buněčného poškození v důsledku nadbytku železa jsme použili dva přístupy, pomocí nichž jsme sledovali jak akutní, tak dlouhodobý vliv vysokých hladin železa na poškození vybraných buněčných linií. Při studiu akutního vlivu nadbytku železa jsme na buňky aplikovali vysoké dávky železa (za použití 15 mM citrátu železitého v médiu), které vedly k aktivaci buněčné smrti během kultivace buněk v řádu hodin. Dlouhodobý vliv nadbytku železa jsme sledovali u buněk pravidelně kultivovaných v přítomnosti 50 µM a 100 µM citrátu železitého po dobu několika měsíců....
Extracelulární microRNA a jejich role v patologiích zejména v oblasti gynekologie a porodnictví.
Štěrbová, Monika ; Hromadníková, Ilona (vedoucí práce) ; Balušíková, Kamila (oponent)
mikroRNA (miRNA) jsou relativně nedávno objevené molekuly RNA, které slouží k regulaci genové exprese a přes procesy diferenciace, proliferace a apoptózy ovlivňují komplexní biologické systémy, jako jsou embryogeneze, onkogeneze a imunita. V poslední době se začínají experimentálně využívat v diagnostice a predikci těhotenských komplikací a nádorového bujení. V neinvazivní diagnostice se využívají extracelulární miRNA molekuly - přítomné v cirkulaci pacienta. Molekuly RNA se do extracelulárních tekutin dostávají nejčastěji procesem apoptózy. Pro mou práci jsem si vybrala čtyři choroby, pro které mají extracelulární miRNA diagnostický potenciál, preeklampsii, růstovou retardaci plodu, gestační diabetes mellitus a rakovinu prsu. U těchto chorob byla popsána aberantní exprese a rozdílné hladiny extracelulárních miRNA ve srovnání se zdravými kontrolami, ale klinické využití mikroRNA markerů v diagnostice a predikci onemocnění ještě vyžaduje další výzkum a optimalizaci. Klíčová slova: extracelulární nukleové kyseliny, gestační diabetes mellitus, mikroRNA, PCR, preeklampsie, rakovina prsu, růstová retardace plodu
Molecular mechanisms of iron transport across plasma membrane in mammalian cells
Balušíková, Kamila ; Kovář, Jan (vedoucí práce) ; Ehrmann, Jiří (oponent) ; Krijt, Jan (oponent)
SOUHRN Železo patří mezi stopové prvky a jeho role je u člověka nezastupitelná. V těle dospělého člověka může být přítomno až 5 g železa jako součást nejrůznějších sloučenin. Ionty železa jsou tedy esenciální pro veškeré buňky našeho těla a jejich homeostáza tak musí být důsledně kontrolována. Železo vstupuje do organismu přes enterocytární buňky tenkého střeva, kde je absorbováno jak v hemové tak nehemové formě. Nehemové železo je přijímáno pomocí molekul Dcytb (duodenal cytochrome b), DMT1 (divalent metal transporter 1), ferroportin, hephaestin a ceruloplasmin. Ačkoli se tyto molekuly mohou podílet i na transportu netransferrinového železa přes plasmatickou membránu v rámci celého organismu, mechanismy tohoto transportu nejsou stále plně prozkoumány. Cílem předložené práce bylo přispět k pochopení molekulárních mechanizmů, které se podílejí na transportu netransferinového železa přes plasmatickou membránu v savčích buňkách. Náš projekt byl zaměřen na popis transportu netransferinového železa v lidských buňkách in vitro a in vivo při nedostatku nebo přetížení železem. Jako experimentální modely jsme použili transformované buněčné linie reprezentujících tři základní typy buněk homeostázy železa a vzorky tkání z duodenálních biopsií. Expresi DMT1, Dcytb, ferroportinu, hephaestinu and ceruloplasminu jsme...
Vliv dostupnosti sloučenin železa na expresi molekul zúčastněných v transportu netransferinových iontů železa: In vitro studie na lidských buněčných liniích K562 and Caco-2
Balušíková, Kamila
Vzhledem k absenci regulačních mechanismů zajišťujících vylučování iontů železa z organismu je velmi přísně kontrolována jejich absorpce. Předmětem našeho zájmu je tedy transportní mechanizmus nehemových iontů železa zprostředkovaný molekulami DMT1 (divalent metal transporter 1, membránový importér železa), Dcytb (duodenal cytochrom b, membránová ferrireduktáza), ferroportinem 1(membránový exportér železa), hefestinem (membránová ferroxidáza) a ceruloplasminem (cytoplazmatická ferroxidáza), který umožňuje příjem iontů železa z potravy až po jeho navázání na cytoplazmatický transferin. Projekt je zaměřen na sledování vlivu dostupnosti železa na expresi zmíněných molekul zúčastněných v transportu netransferinových iontů železa s cílem zjistit, jak při deprivaci, respektive nadbytku železa, dochází k regulaci příjmu železa danými proteiny u buněčných linií reprezentujících různé typy tkání. Buněčné linie jsme kultivovali v mediu RPMI-1640 doplněném o další složky. Expresi jednotlivých molekul jsme sledovali na úrovni mRNA pomocí metody "Real-Time" PCR s reverzní transkripcí v in vitro studii na lidských buněčných liniích K562 a Caco-2. Buňky K562 (lidská erytroleukemie) jsou modelem neenterocytárních buněk představující významné utilizátory iontů železa. Model enterocytárních buněk s odlišnou apikální...
Molecular mechanisms of iron transport across plasma membrane in mammalian cells
Balušíková, Kamila ; Kovář, Jan (vedoucí práce) ; Ehrmann, Jiří (oponent) ; Krijt, Jan (oponent)
SOUHRN Železo patří mezi stopové prvky a jeho role je u člověka nezastupitelná. V těle dospělého člověka může být přítomno až 5 g železa jako součást nejrůznějších sloučenin. Ionty železa jsou tedy esenciální pro veškeré buňky našeho těla a jejich homeostáza tak musí být důsledně kontrolována. Železo vstupuje do organismu přes enterocytární buňky tenkého střeva, kde je absorbováno jak v hemové tak nehemové formě. Nehemové železo je přijímáno pomocí molekul Dcytb (duodenal cytochrome b), DMT1 (divalent metal transporter 1), ferroportin, hephaestin a ceruloplasmin. Ačkoli se tyto molekuly mohou podílet i na transportu netransferrinového železa přes plasmatickou membránu v rámci celého organismu, mechanismy tohoto transportu nejsou stále plně prozkoumány. Cílem předložené práce bylo přispět k pochopení molekulárních mechanizmů, které se podílejí na transportu netransferinového železa přes plasmatickou membránu v savčích buňkách. Náš projekt byl zaměřen na popis transportu netransferinového železa v lidských buňkách in vitro a in vivo při nedostatku nebo přetížení železem. Jako experimentální modely jsme použili transformované buněčné linie reprezentujících tři základní typy buněk homeostázy železa a vzorky tkání z duodenálních biopsií. Expresi DMT1, Dcytb, ferroportinu, hephaestinu and ceruloplasminu jsme...
Buněčná smrt jako důsledek železem indukovaného buněčného poškození
Běhounek, Matěj ; Balušíková, Kamila (vedoucí práce) ; Truksa, Jaroslav (oponent)
Železo je esenciální stopový prvek pro většinu známých organismů. Nadbytek železa v buňkách a tkáních však vede k jejich poškozování. Nejčastěji dochází k poškození parenchymatických orgánů, jako jsou játra, pankreas či srdce. Náplní této diplomové práce bylo vytvořit buněčné in vitro modely pro zkoumání vlivu nadbytku železa u hepatocytů a pankreatických beta buněk a na těchto modelech zkoumat děje, které při nadbytku železa vedou k buněčnému poškození. Zaměřili jsme se na zkoumání přítomnosti oxidativního stresu a stresu endoplasmatického retikula a aktivaci apoptotické buněčné smrti. K experimentům jsme používali buňky buněčné linie HEP-G2 zastupující lidské hepatocyty a linie NES2Y zastupující lidské pankreatické beta buňky. Pro studium mechanismů buněčného poškození v důsledku nadbytku železa jsme použili dva přístupy, pomocí nichž jsme sledovali jak akutní, tak dlouhodobý vliv vysokých hladin železa na poškození vybraných buněčných linií. Při studiu akutního vlivu nadbytku železa jsme na buňky aplikovali vysoké dávky železa (za použití 15 mM citrátu železitého v médiu), které vedly k aktivaci buněčné smrti během kultivace buněk v řádu hodin. Dlouhodobý vliv nadbytku železa jsme sledovali u buněk pravidelně kultivovaných v přítomnosti 50 µM a 100 µM citrátu železitého po dobu několika měsíců....

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 14 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.