|
|
Dobrá víra v soukromých závazcích
Baier, Jaroslav ; Hendrychová, Michaela (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
v českém jazyce, klíčová slova Název práce: Dobrá víra v soukromých závazcích Abstrakt: Tato práce studuje význam pojmu dobrá víra v českém soukromém právu a její úlohu po rekodifikaci. Práce je rozdělena na tři stěžejní části. V prvních dvou částech se zabýváme dobrou vírou jako otevřenou texturou, otázkou zda se jedná o obecnou právní zásadu či nikoliv a v třetí části vztahem dobré víry k vybraným institutům soukromého práva. O.z. významně posiluje roli otevřených textur, jejichž účelem je umožnit flexibilitu posouzení určité právní normy a dobrá víra má v této souvislosti důležité postavení. Tato práce se zabývá dvojím pojetím dobré víry v objektivním a subjektivním smyslu. Zatímco řada akademiků chápe dobrou víru v objektivním smyslu jako příkaz chovat se určitým způsobem při výkonu práv a povinností, dobrá víra v subjektivním smyslu je chápána jako rozpoložení mysli, které je nadáno zákonnou ochranou. V této práci vyjadřujeme pohled, který se snaží oba tyto přístupy kombinovat, nicméně s respektem k odlišnostem, které v chápaní obou těchto významů přetrvávají. Dále hledáme společné vlastnosti obou těchto pojmů a rovněž se snažíme dobrat k závěru, že k posouzení skutečnosti, zda je dotyčný subjekt v dobré víře nebo nikoliv, je potřebné v každém případě nalézt určitý standard péče, resp. jeho...
|
|
|
Vytěsnění menšinových akcionářů dle § 183i a. n. obchodního zákoníku
Baier, Jaroslav ; Štenglová, Ivanka (oponent) ; Čech, Petr (vedoucí práce)
Závěr Ač se dnes mezi odborníky na akciové právo patrně nenajde nikdo, kdo by ekonomický smysl a přínos institutu nuceného přechodu účastnických cenných papírů na osobu hlavního akcionáře zpochybňoval, zanechává způsob jeho úpravy v ObchZ důvody k pochybnostem, ba zklamání. Z formálního hlediska považuji legislativní proces vzniku úpravy Vytěsnění u institutu s tak významnými dopady, za diplomaticky řečeno, velmi zarážející. Doposud jsem nepochopil, proč byl do českého právního řádu zaveden institut této závažnosti v podobě tzv. legislativního přílepku a bez důvodové zprávy. Nejen, že se jednalo o pouhý poslanecký návrh, navíc předložený až ve druhém čtení návrhu zákona č. 216/2005 Sb. bez patřičné konzultace s vládou a její legislativní radou a náležitě projednaný na jednotlivých výborech v Poslanecké sněmovně, ale i způsob, jakým se o něm diskutovalo, zcela postrádal rysy erudice. Naprosto zarážející je rovněž účinnost jednotlivých ustanovení Vytěsnění, až na § 183j, dnem vyhlášení zákona. Je nutné položit si otázku, co vedlo poslance k takovému spěchu a proč neposkytli veřejnosti obvyklou dobu legisvakance. Nutno zmínit, že první návrh byl prost jakéhokoli dohledu komise či později ČNB nebo záruky v podobě deponování finančních prostředků na účtu banky či obchodníka s cennými papíry1 , tento neutěšený...
|
host ::
RSS.