Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Československý tužkárenský průmysl v centrálně řízeném hospodářství 1948-1968
BOHDÁLEK, David
Předkládaná disertační práce se zabývá vývojem a proměnami československého tužkárenství v období po nástupu plánované ekonomiky. V centru analýzy stála nejvýznamnější tužkárna Koh-i-noor Hardtmuth. Pramennou základnu tvořily výroční zprávy, roční účetní výkazy, zprávy ze služebních cest a zápisy z ředitelských a výrobních porad. Využita byla také korespondence s jednotlivými tuzemskými institucemi či se zahraničními obchodními partnery, paměti a závodní časopis. Vynechány nebyly ani dochované obrazové archiválie - propagační letáky a ceníky. Práce vychází z metodologických východisek business history. Předmětem zkoumání se stala organizace, fungování a manažerské strategie v tužkárenském odvětví na pozadí ekonomických změn a reforem. Z hlediska komparace byly do výzkumu zahrnuty rovněž národní podniky Centropen, Gama a Logarex zabývající se výrobou kancelářských potřeb. Důraz byl položen vedle analýzy obratu, úrovně výroby a počtu zaměstnanců na úlohu jednotlivých manažerů při řízení svěřených podniků. Stranou výzkumu nezůstala reklamní a propagační činnost a její význam v socialistickém hospodářství. V této souvislosti nebyl opomenut vliv rozsáhlých soudních sporů o ochranné známky a jméno Hardtmuth, které zasáhly do exportní, výrobní i reklamní oblasti. Jedním z klíčových témat se staly vztahy výrobního podniku s exportními organizacemi.
Podnikatelské strategie manažerů českobudějovických tužkáren na cestě ke znárodnění 1945-1948
BOHDÁLEK, David
Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou uplatňování manažerských strategií a jejich ekonomických dopadů na českobudějovické tužkárenství v období 1945-1948. Základní zdroje pro tuto analýzu představovaly převážně výroční a provozní zprávy, zápisy z porad, statistická hlášení, korespondence a také prameny osobní povahy. Práce vychází z metodologických východisek business history. Hlavním předmětem výzkumu se staly nejdůležitější osobnosti tužkárenského průmyslu v poválečné době. Na základě podnikatelských strategií těchto manažerů se další části soustředily na hospodářský vývoj, kde byla uplatněna vertikální i horizontální komparace. Stranou pozornosti nezůstala ani reklamní činnost jednotlivých tužkáren a dále vyjednávání s bývalými dceřinými společnostmi reprezentované rodinou Hardtmuth. Klíčovým přínosem uvedené práce je analýza procesu znárodnění a následné centralizace československého tužkárenství.
Koncern Koh-i-noor Hardtmuth v protektorátním hospodářství 1939-1942
BOHDÁLEK, David
Předkládaná bakalářská práce se zaměřuje na válečný vývoj českobudějovického koncernu Koh-i-noor Hardtmuth v letech 1939-1942. První kompilativně pojatá část práce přibližuje na základě dostupné literatury hospodářský vývoj Německé říše a Protektorátu Čechy a Morava do konce roku 1942. Druhá část již pojednává o situaci v Hardtmuthově koncernu. Mezi základní pramenné zdroje patří výroční a provozní roční zprávy, zápisy z jednání tužkárenských podniků, dochovaná korespondence a v neposlední řadě také prameny osobní povahy vztahující se k vlastníkům a zaměstnancům koncernu. Na základě těchto pramenů je analyzována celková strategie koncernu ve válečném období s hlavním důrazem na proměnu exportních trhů a přizpůsobení výroby požadavkům války. Tento vývoj je následně porovnán a analyzován se situací v dalších českobudějovických tužkárenských podnicích - Národním podniku a akciové tužkárně Grafo, v čemž spočívá jeden z hlavních přínosů celé práce.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.