|
|
Odlišná reakce inbredních a hybridních genotypů kukuřice na sucho: analýza listového proteomu a fotosyntetických procesů
Benešová, Monika ; Holá, Dana (vedoucí práce) ; Prášil, Ilja (oponent) ; Pospíšilová, Jana (oponent)
Sucho je jedním z nejdůležitějších stresových faktorů působících na rostliny. Zvyšování odolnosti k suchu pomocí šlechtění je hlavním přístupem pro vylepšení produktivity rostlin a snížení spotřeby vodních zdrojů. Jsou hledány různé možnosti, jak snadno určit stupeň odolnosti/citlivosti různých genotypů k suchu. K tomu je potřeba důkladně porozumět procesům, kterými rostliny na sucho reagují a brání se proti němu. Cílem mojí práce bylo v rámci širšího projektu zaměřeného na studium možných příčin odolnosti k suchu u hospodářsky významných druhů rostlin detailně analyzovat jednak fotosyntetické procesy, jednak celkovou reakci listového proteomu na nedostatek vody (opět zaměřenou zejména na proteiny spojené s fotosyntézou). Dalším cílem bylo analyzovat využitelnost vybraných fotosyntetických parametrů pro zjišťování citlivosti k stresu suchem a pro případnou predikci reakce na sucho u potomků na základě známé reakce jejich rodičů. Modelovým objektem byly mladé rostliny inbredních linií kukuřice a jejich F1 kříženců, vystavené mírnému nebo silnějšímu stresu suchem, přičemž detailní analýza byla zaměřená na dvě kontrastní rodičovské linie vybrané ze širšího genotypového souboru na základě stanovení indexů citlivosti/odolnosti k suchu, a na oba jejich reciproké křížence. Studované genotypy se významně...
|
|
|
Policejní mise Evropské unie jako součást zvládání krizí civilního charakteru
Benešová, Monika ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Tato studie se zabývá analýzou fenoménu policejních misí EU jako neoddělitelnou součástí civilního krizového managementu v rámci Evropské bezpečnostní a obranné politiky. Je zde nastíněn vývoj a hodnocení civilních operačních kapacit EU. Těžištěm práce je analýza a srovnání vybraných realizovaných policejních misí z hlediska podmínek, které EU takovou měrou ovlivňovat nemůže a které přesto hluboce zasahují do průběhu provádění jednotlivých misí. Studie se také věnuje hodnocení konkrétních operací z hlediska úspěšnosti naplnění jejich mandátů. Naše výzkumná otázka se týká vnějších podmínek celkem pěti realizovaných policejních misí EU. Naší premisou je tvrzení, že socio-ekonomický kontext dané země hluboce ovlivňuje průběh zásahu EU a tedy má vliv na naplnění mandátu policejní mise. K výběru tématu nás vedly úvahy, na kolik je za úspěch či neúspěch jednotlivých misí zodpovědná samotná EU a nakolik vnější faktory ovlivňují cíle misí.
|
|
|
Odlišná reakce inbredních a hybridních genotypů kukuřice na sucho: analýza listového proteomu a fotosyntetických procesů
Benešová, Monika
Sucho je jedním z nejdůležitějších stresových faktorů působících na rostliny. Zvyšování odolnosti k suchu pomocí šlechtění je hlavním přístupem pro vylepšení produktivity rostlin a snížení spotřeby vodních zdrojů. Jsou hledány různé možnosti, jak snadno určit stupeň odolnosti/citlivosti různých genotypů k suchu. K tomu je potřeba důkladně porozumět procesům, kterými rostliny na sucho reagují a brání se proti němu. Cílem mojí práce bylo v rámci širšího projektu zaměřeného na studium možných příčin odolnosti k suchu u hospodářsky významných druhů rostlin detailně analyzovat jednak fotosyntetické procesy, jednak celkovou reakci listového proteomu na nedostatek vody (opět zaměřenou zejména na proteiny spojené s fotosyntézou). Dalším cílem bylo analyzovat využitelnost vybraných fotosyntetických parametrů pro zjišťování citlivosti k stresu suchem a pro případnou predikci reakce na sucho u potomků na základě známé reakce jejich rodičů. Modelovým objektem byly mladé rostliny inbredních linií kukuřice a jejich F1 kříženců, vystavené mírnému nebo silnějšímu stresu suchem, přičemž detailní analýza byla zaměřená na dvě kontrastní rodičovské linie vybrané ze širšího genotypového souboru na základě stanovení indexů citlivosti/odolnosti k suchu, a na oba jejich reciproké křížence. Studované genotypy se významně...
|
|
| |
|
| |
|
|
Odlišná reakce inbredních a hybridních genotypů kukuřice na sucho: analýza listového proteomu a fotosyntetických procesů
Benešová, Monika
Sucho je jedním z nejdůležitějších stresových faktorů působících na rostliny. Zvyšování odolnosti k suchu pomocí šlechtění je hlavním přístupem pro vylepšení produktivity rostlin a snížení spotřeby vodních zdrojů. Jsou hledány různé možnosti, jak snadno určit stupeň odolnosti/citlivosti různých genotypů k suchu. K tomu je potřeba důkladně porozumět procesům, kterými rostliny na sucho reagují a brání se proti němu. Cílem mojí práce bylo v rámci širšího projektu zaměřeného na studium možných příčin odolnosti k suchu u hospodářsky významných druhů rostlin detailně analyzovat jednak fotosyntetické procesy, jednak celkovou reakci listového proteomu na nedostatek vody (opět zaměřenou zejména na proteiny spojené s fotosyntézou). Dalším cílem bylo analyzovat využitelnost vybraných fotosyntetických parametrů pro zjišťování citlivosti k stresu suchem a pro případnou predikci reakce na sucho u potomků na základě známé reakce jejich rodičů. Modelovým objektem byly mladé rostliny inbredních linií kukuřice a jejich F1 kříženců, vystavené mírnému nebo silnějšímu stresu suchem, přičemž detailní analýza byla zaměřená na dvě kontrastní rodičovské linie vybrané ze širšího genotypového souboru na základě stanovení indexů citlivosti/odolnosti k suchu, a na oba jejich reciproké křížence. Studované genotypy se významně...
|
|
|
Odlišná reakce inbredních a hybridních genotypů kukuřice na sucho: analýza listového proteomu a fotosyntetických procesů
Benešová, Monika ; Holá, Dana (vedoucí práce) ; Prášil, Ilja (oponent) ; Pospíšilová, Jana (oponent)
Sucho je jedním z nejdůležitějších stresových faktorů působících na rostliny. Zvyšování odolnosti k suchu pomocí šlechtění je hlavním přístupem pro vylepšení produktivity rostlin a snížení spotřeby vodních zdrojů. Jsou hledány různé možnosti, jak snadno určit stupeň odolnosti/citlivosti různých genotypů k suchu. K tomu je potřeba důkladně porozumět procesům, kterými rostliny na sucho reagují a brání se proti němu. Cílem mojí práce bylo v rámci širšího projektu zaměřeného na studium možných příčin odolnosti k suchu u hospodářsky významných druhů rostlin detailně analyzovat jednak fotosyntetické procesy, jednak celkovou reakci listového proteomu na nedostatek vody (opět zaměřenou zejména na proteiny spojené s fotosyntézou). Dalším cílem bylo analyzovat využitelnost vybraných fotosyntetických parametrů pro zjišťování citlivosti k stresu suchem a pro případnou predikci reakce na sucho u potomků na základě známé reakce jejich rodičů. Modelovým objektem byly mladé rostliny inbredních linií kukuřice a jejich F1 kříženců, vystavené mírnému nebo silnějšímu stresu suchem, přičemž detailní analýza byla zaměřená na dvě kontrastní rodičovské linie vybrané ze širšího genotypového souboru na základě stanovení indexů citlivosti/odolnosti k suchu, a na oba jejich reciproké křížence. Studované genotypy se významně...
|
|
| |
|
| |
|
|
změny tělesné teploty u pacientů během operačního výkonu v celkové anestezii
BENEŠOVÁ, Monika
Předkládaná práce vypovídá v teoretické části o mechanizmu udržení tělesné teploty v optimálním rozmezí, dále rozděluje a hodnotí rozmezí tělesné teploty. Práce se dále zabývá způsoby měření tělesné teploty, jednotlivými metodami měření tělesné teploty a pomůckami, které jsou při měření tělesné teploty nezbytné. V další části práce je uvedena charakteristika anestezie, její rozdělení, způsoby podávání a prostředky které jsou při celkové anestezii využívány. Dále je popsáno, jak se sleduje tělesná teplota během celkové anestezie, jaké jsou negativní důsledky působení hypotermie, regulace tělesné teploty během celkové anestezie a prevence a léčba hypotermie. V druhé části jsou popsány cíle a hypotézy. Celkem bylo vytvořeno pět hypotéz. Ve třetí části je uvedena metodika sběru dat. Jedná se o výsledky ze strukturovaného pozorování změn tělesné teploty u pacientů v celkové anestezii během operačního výkonu. Ve čtvrté části jsou pomocí grafů a tabulek znázorněné výsledky měření tělesné teploty u pacientů v celkové anestezii a výsledky, které byly získány na základě odpovědí z dotazníku, který byl určen sestrám. V diskuzi jsou pak rozebrány jednotlivé hypotézy a jejich výsledky. Hypotéza H 1 byla potvrzena, hypotézu H 2 nelze vyvrátit, hypotéza H 3 nebyla potvrzena, hypotéza H 4 byla potvrzena a hypotéza H 5 byla potvrzena. Z výsledků lze vyvodit, že aktivním používáním pomůcek k udržení tělesné teploty ve fyziologickém rozmezí lze zabránit poklesu tělesné teploty. Z výsledků dotazníkového šetření vyplynulo, že anesteziologické sestry znají komplikace spojené s hypotermií a aktivně používají pomůcky k udržení tělesné teploty ve fyziologickém rozmezí. V závěru práce bylo shrnuto, zda byly splněny předpokládané cíle. Z výsledků práce, je možno říci, že používání pomůcek k udržení tělesné teploty u pacientů v celkové anestezii během operačního výkonu by mělo být standardem, stejně jako měření tělesné teploty během operačních výkonů v celkové anestezii.
|
host ::
RSS.