|
|
OBRAZY A VIZE V ORCHESTRÁLNÍM DÍLE SVATOPLUKA HAVELKY
Andršová, Eliška ; Pudlák, Miroslav (vedoucí práce) ; Bartoň, Hanuš (oponent) ; Gabrielová, Jarmila (oponent)
Tato disertační práce pojednává o Havelkových orchestrálních skladbách ve spojení s výtvarným uměním a vizuálním světem a také postojem skladatele vůči okolnímu světu. Pomocí vlastních analýz, historických studií i pramenů bádám nad průniky jednotlivých složek směrem do Havelkova kompozičního rukopisu. Havelkovo dílo můžeme orientačně rozdělit do tří tvůrčích období. V prvním období (přibližně do roku 1963) vychází Havelkův kompoziční jazyk z tradice evropské hudby 20. století. Mimo raných skladeb Havelka komponuje I. symfonii a dále kantátu Chvála světla, ve které se odráží jeho pozitivní vztah komunistickému myšlení. Ve druhém tvůrčím období (přibližně od roku 1964 do roku 1975) se Havelka věnuje kratším orchestrálním skladbám a pracuje s inspiračními zdroji odkazujícími k vizuálnímu umění, obrazům i vizím. Ve skladbách jako např. Pěna, Pocta Hieronymu Boschovi či Hudební obraz o Che Guevarovi si zkouší práci s technikami tzv. Nové hudby a profiluje svůj kompoziční styl. Poslední období Havelkovy tvorby je spjato s duchovní tvorbou a reflektuje skladatelův vztah ke křesťanské víře. Vzhledem k tomu, že je Havelkova tvorba pevně spjatá s jeho osobním přesvědčením a vztahem k výtvarnému umění, prochází tato disertační práce ve spojení s těmito prvky celé Havelkovo orchestrální dílo. Klíčová slova:...
|
|
|
Užití kryptogramů ve vlastní tvorbě s přihlédnutím ke kryptogramům v hudební literatuře od 18. století po současnost
Potoček, Jakub ; BARTOŇ, Hanuš (vedoucí práce) ; KOPELENT, Marek (oponent)
Základní podstata hudebních kryptogramů tkví především v přeměně slov na hudební materiál. V průběhu hudebních dějin se setkáváme s mnoha autory, kteří kryptogramy využívali nejčastěji v podobě hudebních motivů či témat. Mé osobní pojetí hudebních kryptogramů se od toho historického v mnoha směrech odlišuje. Cílem této práce je poskytnout náhled do mých vlastních kompozičních principů, které s kryptogramy velmi úzce souvisí.
Vlastnímu jádru této práce předchází stručný historický přehled různých způsobů vytváření hudebních kryptogramů, v němž jsem se soustředil především na období přibližně od roku 1700 po současnost. Součástí této práce jsou též příklady konkrétního způsobu využití kryptogramů v mé vlastní tvorbě.
|
|
|
Mikrointervalika a její uchopení v rámci kompozičního myšlení
Chudovský, Daniel ; KURZ, Ivan (vedoucí práce) ; BARTOŇ, Hanuš (oponent)
Tato disertační práce pojednává o autorských přístupech skladatelů 20. a 21. století, kteří se rozhodli svoje myšlení upřímit na organizaci tónového materiálu prostřednictvím užití mikrointervalů jakožto funkčního tónového materiálu. Mým záměrem bylo pohlížet na tuto tematiku z hlediska skladatelského, nikoliv z hlediska pouze vědeckého. Toto nahlížení jsem hodnotil jakožto vytváření velmi důležité dimenze pro určitý druh komponování, která pro tvůrce umožňuje používat dané prvky ve smyslu strukturální jednotky. Následně se tedy kompoziční proces stává velmi živou jednotkou, kterou skladatel uchopuje. V mé disertační práci velmi figuruje explikace vlastního nahlížení na dané skutečnoti v souvztažnosti s historickým kontextem.
|
|
|
Organicita jako estetická koncepce v současné hudbě
Dřízal, Jan ; BARTOŇ, Hanuš (vedoucí práce) ; FILAS, Juraj (oponent)
Diplomová práce Organicita jako estetická koncepce v současné hudbě se snaží pomocí mezioborové komparace poukázat na možné projevy organičnosti v hudebním kontextu. Organicitou je volně myšleno celostní chápání hudebního díla jako „organismu“, ve kterém se má celek k části jako část k celku a jež se projevuje primárně svým zvukovým tvarem. Text popisuje způsoby, kterak se jednotlivé hudební parametry vztahují k organické formě a jakým způsobem ji modelují. Autor nejprve definuje základní organické charakteristiky, jako jsou homogenita, kauzalita, negeometričnost, procesualita, či kontinuita formy a následně je demonstruje na četných notových ukázkách. Nevytváří přitom novou teorii, nýbrž se snaží poukázat na univerzalitu tohoto jevu jak z historického hlediska, tak v jeho současných podobách. Pozornost věnuje zejména různým druhům hudební percepce, prožívání času a vnímání zvukového tvaru. Termíny „zvukový objekt“ a „zvukové gesto“ začleňuje do nového kontextu a navrhuje novou typologii hudebních procesů. Práce se stručně dotýká i původu myšlení o organicitě ve filozofickém a estetickém diskurzu.
|
|
|
Hudba jako film, film jako hudba
Klusák, Martin ; RATAJ, Michal (vedoucí práce) ; BARTOŇ, Hanuš (oponent)
Těžištěm této práce je hledání analogií různých prvků hudební a filmové řeči v kontextu hudební a filmové teorie a mé vlastní tvorby.
Úvodní kapitola se zaměřuje na pojmy vizuální hudba a synestezie. Druhá, hlavní kapitola práce srovnává různé parametry hudební kompozice a filmové řeči a snaží se nalézt vzájemné inspirační vlivy. Ve třetí kapitole prostřednictvím získaných poznatků analyzuji vybraná díla z mé tvorby.
|
|
|
Vývoj nároků na interpretaci děl českých skladatelů pro bicí nástroje od 60.let 20.stol. po současnost
Veselý, Šimon ; MIKOLÁŠEK, Daniel (vedoucí práce) ; BARTOŇ, Hanuš (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o rostoucí tendenci skladatelů české artificiální hudby od 60. let 20. století až po současnost objevovat nové technické možnosti bicích nástrojů a následně je aplikovat do tvůrčího procesu. Práce obsahuje několik poznámek k historickému přehodnocování bicího nástroje jakožto kompozičního činitele v rukou skladatele a jeho emancipace v tvorbě českých skladatelů. Práce obsahuje několik teoretických a interpretačních analýz, konkrétně analýzy děl Miloslava Kabeláče, Marka Kopelenta a Daniela Chudovského. Cílem práce je poukázat na prohlubující se nároky na interpretaci děl soudobé hudby pro bicí nástroje, ale také na rezonující pluralitu a otevřenost různých skladatelských osobností vybraného období.
|
|
|
Zvuková instalace " Brány jako průsečík intermediálních východisek "
Rataj, Jakub ; BARTOŇ, Hanuš (vedoucí práce) ; TROJAN, Jan (oponent)
Tato práce pojednává o prolnutí tří světů (zvuková instalace, soundscape, physical computing) a jejich vlivu na vznik vlastního uměleckého díla ? zvukové instalace Brány. Nejprve se zabývám tématem zvukové instalace z hlediska zařazení do historického kontextu, způsobu práce s časem, zvukem a prostorem, dále z hlediska technického řešení a vizuálního zpracování. Na závěr první části popisuji koncept vlastní zvukové instalace Brány. V druhé části se zabývám pojmem soundscape jako inspiračním zdrojem pro výběr a práci se zvukovým materiálem instalace. Poslední část pojednává o physical computing jako o nástroji použitém k realizaci zvukové instalace Brány a v obecnější rovině jako o nástroji rozšiřujícím možnosti intermediální syntézy.
|
|
|
Specifika kompozičního myšlení v současn é estonské hudbě
Dřízal, Jan ; BARTOŇ, Hanuš (vedoucí práce) ; DUŠEK, Jan (oponent)
Bakalářská práce Specifika kompozičního myšlení v současné estonské hudbě si
klade za cíl pokrýt informační mezeru na poli estonských kulturních reálií v rámci
České republiky, přičemž se zaměřuje na pojmenovávání obecných rysů
jednotlivých kompozičních estetik posledních pěti dekád. V prvním oddílu se text
soustředí na kulturně-historické aspekty estonského území, včetně jazykových,
etnických a folklorních specifik. Druhý oddíl se snaží zmapovat společné rysy
novodobého kompozičního myšlení a hledá jejich původ v hudbě lidové, ve
specifickém prožívání přírody a v religiozitě. Třetí oddíl obsahuje podrobnou
analýzu v mnoha ohledech signifikantní estonské kompozice Raua needmine
Veljo Tormise, na které se snažím své předchozí premisy doložit.
|
|
|
Rytmický systém indické klasické hudby jako zdroj inspirace západních skladatelů
Reindl, Tomáš ; BARTOŇ, Hanuš (vedoucí práce) ; HOŘÍNKA, Slavomír (oponent)
Tato práce pojednává o možnostech, jakými se západní skladatelé inspirují rytmickými koncepty severoindické a jihoindické (karnatické) klasické hudby. V textu je celá řada příkladů z děl evropských, amerických i kanadských skladatelů, kteří se indickou rytmikou různým způsobem inspirovali. Mezi tyto skladatele patří i takoví klasikové hudby 20. století, jako Olivier Messiaen, Miloslav Kabeláč, či Philip Glass, u nichž tento fenomén představoval naprosto zásadní impuls při formování jejich osobitého hudebního jakzyka. Autor sám se indickou klasickou hudbou dlouhodobě zabývá a různé skladatelské postupy, inspirované indickou rytmikou, zde z demonstruje na příkladech z vlastní tvorby.
|
|
|
Vliv synestezií na kompoziční myšlení
Bartošík, Zdeněk ; BARTOŇ, Hanuš (vedoucí práce) ; KURZ, Ivan (oponent)
Předmetěm této práce je vizuální uspořádání zvukové události v rámci synestetických projevů (především pak barevného slyšení) a poukázání na jejich k tématu se vztahující parametry (i když jsou mnohé z nich pokládány za subjektivní).
Úvodní kapitola přibližuje vybrané synestetické projevy. Následující část pojednává o barevném slyšení a jeho možném vztahu k teorii a praxi hudební kompozice. Závěr práce poukazuje na konkrétní využití tohoto fenoménu v kompozičním procesu.
|
host ::
RSS.