|
|
Význam aberací MLL genu u nemocných s akutní myeloidní leukemií
Šárová, Iveta ; Březinová, Jana (vedoucí práce) ; Král, Jiří (oponent)
4 ABSTRACT Significance of MLL gene aberrations in patients with acute myeloid leukemia In acute myeloid leukemia (AML), predominantly in AML M5a, the most frequent recurrent aberration of chromosome 11 involves region 11q23. Molecular breakpoint studies of several translocations involving chromosomal band 11q23 led to the detection of a gene that was named MLL (myeloid/lymphoid leukemia). Since that time, more than 70 different translocation partners of the MLL gene have been described. This gene is important for the proper HOX gene expression during ontogenesis and hematopoiesis. Chromosomal aberrations affecting the MLL gene occur in 5 - 10 % of AML cases and are very variable. Aberrations of the MLL gene are associated with an aggresive type of the disease and its detection is needed for the treatment decision. Therefore, we investigated the occurrence of MLL abnormalities in bone marrow cells of the 66 newly diagnosed AML patients, using conventional cytogenetic and fluorescence in situ hybridization (FISH) analyses with a commercially available MLL Break Apart Rearrangement probe (Abbott VYSIS). Out of the 66 patients, we proved MLL abnormalities in 9 (13,6%): 5 (7,6%) showed translocation of MLL gene, in 3 (4,5%) we detected MLL gene amplification without any evidence of rearrangement and in 1 (1,5%)...
|
|
| |
|
|
Studium genetických změn u dětí s akutními lymfoblastickými leukémiemi (ALL) za využití metod mFISH/mBAND a čipových technologií.
Bártů, Linda ; Zemanová, Zuzana (vedoucí práce) ; Březinová, Jana (oponent)
Akutní lymfoblastická leukémie patří k nejčastějším maligním onemocněním u dětí. K nejdůležitějším vyšetřením v době stanovení diagnózy patří sestavení karyotypu leukemických buněk, které rozděluje nemocné do prognostických skupin dle cytogenetického nálezu. Až u 90 % nemocných jsou popisovány chromosomové aberace, u většiny z nich je přesně znám jejich klinický význam. Důležitým cytogenetickým nálezem je tzv. vysoká hyperdiploidie (51-68 chromosomů), která je spojena s velmi dobrou prognózou. Přesto i u těchto dětí dochází k relapsům onemocnění. Jedním z vysvětlení by mohla být zvýšená nestabilita genomu leukemických buněk, která je příčinou vzniku kryptických strukturních přestaveb. V retrospektivní studii jsme celkem vyšetřili 232 dětí s nově diagnostikovanou B-ALL pomocí konvenční cytogenetické analýzy a metodou interfázní fluorescenční in situ hybridizace (I-FISH) s panelem DNA sond (Abbott Vysis) pro detekci heteroploidních buněk. U nemocných s podezřením na kryptické strukturní chromosomové aberace jsme karyotypy podrobně analyzovali metodou mnohobarevné FISH a mnohobarevného pruhování (mFISH/mBAND; MetaSystems), rozsah aberací jsme určili metodou komparativní genomové hybridizace na BAC čipech (array CGH; BlueGnome). Buněčné klony s vysokou hyperdiploidií jsme prokázali celkem u 102 dětí (44 %), u...
|
|
| |
|
|
Analýza strukturních chromosomových přestaveb u hematologických neoplázií; Studium strukturních chromosomových aberací buněk chronické lymfatické leukemie po DSP30/IL2 stimulované kultivaci
Hrubá, Martina ; Michalová, Kyra (vedoucí práce) ; Goetz, Petr (oponent) ; Březinová, Jana (oponent)
Cytogenetické vyšetření buněk chronické lymfatické leukemie (CLL) je obtížné pro jejich nízkou proliferační aktivitu. Pro získání dostatku mitóz k provedení chromosomové analýzy je proto nutná vhodná in vitro stimulace jejich buněčného dělení. S využitím DSP30/IL2 stimulované kultivace bylo v období 5 let vyšetřeno 391 vzorků CLL. Byla zjištěna vysoká úspěšnost této kultivace (96%; 375/391) s vysokým záchytem patologických klonů vyšetřením karyotypu a analýzou mitóz fluorescenční in situ hybridizací (FISH) (u 84% vzorků; 329/391). U téměř poloviny vzorků (44%; 171/391) byly nalezeny i jiné změny než aberace rekurentně vyšetřované FISH (delece 13q14, trisomie 12, delece genů ATM a TP53). Byla také zjištěna vysoká četnost translokací (37%; 144/391), komplexních změn karyotypu (28%; 111/391) a klonálního vývoje, který byl zachycen ve třetině vzorků (34% vzorků s přítomností více než dvou klonů; 133/391) a nově v průběhu onemocnění dokonce ještě častěji (u 39% vzorků opakovaně vyšetřených po stimulované kultivaci; 21/54). Výskyt chromosomových translokací, komplexních změn karyotypu i klonálního vývoje byl statisticky významně asociován s progredujícími onemocněními (P 0,000003, resp. P 0,0002 a P 0,05/P 0,04). U rekurentních delecí podrobná analýza metafázních chromosomů ukázala jako běžný...
|
|
|
Frekvence a význam genetických změn v genomu leukemických buněk u dětí s T-ALL
Sládková, Lucie ; Zemanová, Zuzana (vedoucí práce) ; Březinová, Jana (oponent)
T-ALL (T-buněčné akutní lymfoblastické leukemie) představují 10−15 % dětských akutních lymfoblastických leukemií a jedná se o klinicky i geneticky heterogenní onemocnění. Zhruba 50 % nemocných má normální karyotyp, a přestože byla popsána řada kryptických rekurentních chromosomových aberací, jejich prognostický význam není zcela jasný. Cílem studie bylo detailně analyzovat buňky kostní dřeně dětí s T-ALL pomocí cytogenomických metod, určit frekvenci kryptických aberací a posoudit jejich význam pro prognózu onemocnění. Vyšetřili jsme diagnostické vzorky u 67 dětí s T-ALL (19 dívek a 48 chlapců, medián věku 8 let). Získané změny jsme analyzovali metodami G-pruhování, I-FISH (Dako, Abbott) a MLPA (MRC-Holland). Chromosomové aberace jsme detekovali u 60 dětí (91 %). Nejčastějšími změnami byly delece genu CDKN2A (48×), které jsme pozorovali obvykle v kombinaci s dalšími změnami. Dále přestavby lokusů pro TCR geny (20×). Přestavby genu TLX3 jsme detekovali v 18 případech a nikdy nebyly asociovány s přestavbami TCR lokusů. Komplexní karyotyp jsme prokázali u 10 nemocných s rekurentními zlomovými místy 5q35 a 10q24. 47 pacientů žije v první nebo druhé kompletní remisi, relaps onemocnění se vyskytl u 14 dětí a 20 jich zemřelo. Statistická analýza OS i EFS se významně lišila pouze pro parametr TRA/TRD (p =...
|
|
| |
|
|
Molekulárně cytogenetická analýza aberací chromosomu 11 u hematologických malignit
Šárová, Iveta ; Březinová, Jana (vedoucí práce) ; Goetz, Petr (oponent) ; Jarošová, Marie (oponent)
Změny chromosomu 11 patří mezi časté cytogenetické nálezy u hematologických malignit. Zlomové místo se obvykle nachází v oblasti 11q23.3, v proto-onkogenu MLL. Vzácně se zlomy vyskytují i v jiných oblastech, což svědčí o účasti i dalších genů. V naší studii jsme se zaměřili na identifikaci zlomů a oblastí amplifikace/delece na chromosomu 11 v buňkách kostní dřeně/periferní krve nemocných s akutní myeloidní leukémií (AML). Na chromosomu 11 jsme identifikovali množství rekurentních i náhodných zlomových míst (rekurentní v genech MLL (11q23.3) a NUP98 (11p15.4) a v oblastech 11p13, 11p12 a 11q13.2) a vyhodnotili jsme deletované a duplikované/amplifikované oblasti. Poukázali jsme na nové kandidátní geny s možnou úlohou v patogenezi AML. Oproti přestavbám MLL genu, jsme prokázali spojitost ostatních změn chromosomu 11 se starším věkem nemocných, komplexním karyotypem, nebalancovanou změnou a krátkou dobou přežití. FISH skríningové vyšetření se ukázalo velmi přínosné u pacientů s nedostatkem dělících se buněk a pro detekci kryptických přestaveb MLL genu. Studium chromosomových změn slouží nejen ke klinické stratifikaci nemocných do prognostických skupin, ale je i nezbytným podkladem pro identifikaci genů, které asociují se vznikem a progresí nádorů. Analýzy těchto genů a jejich produktů nám pomáhají...
|
|
|
Analýza strukturních chromosomových přestaveb u hematologických neoplázií; Studium strukturních chromosomových aberací buněk chronické lymfatické leukemie po DSP30/IL2 stimulované kultivaci
Hrubá, Martina ; Michalová, Kyra (vedoucí práce) ; Goetz, Petr (oponent) ; Březinová, Jana (oponent)
Cytogenetické vyšetření buněk chronické lymfatické leukemie (CLL) je obtížné pro jejich nízkou proliferační aktivitu. Pro získání dostatku mitóz k provedení chromosomové analýzy je proto nutná vhodná in vitro stimulace jejich buněčného dělení. S využitím DSP30/IL2 stimulované kultivace bylo v období 5 let vyšetřeno 391 vzorků CLL. Byla zjištěna vysoká úspěšnost této kultivace (96%; 375/391) s vysokým záchytem patologických klonů vyšetřením karyotypu a analýzou mitóz fluorescenční in situ hybridizací (FISH) (u 84% vzorků; 329/391). U téměř poloviny vzorků (44%; 171/391) byly nalezeny i jiné změny než aberace rekurentně vyšetřované FISH (delece 13q14, trisomie 12, delece genů ATM a TP53). Byla také zjištěna vysoká četnost translokací (37%; 144/391), komplexních změn karyotypu (28%; 111/391) a klonálního vývoje, který byl zachycen ve třetině vzorků (34% vzorků s přítomností více než dvou klonů; 133/391) a nově v průběhu onemocnění dokonce ještě častěji (u 39% vzorků opakovaně vyšetřených po stimulované kultivaci; 21/54). Výskyt chromosomových translokací, komplexních změn karyotypu i klonálního vývoje byl statisticky významně asociován s progredujícími onemocněními (P 0,000003, resp. P 0,0002 a P 0,05/P 0,04). U rekurentních delecí podrobná analýza metafázních chromosomů ukázala jako běžný...
|
|
|
Genomové změny v buňkách mozkových gliomů
Šediváková, Kristýna ; Zemanová, Zuzana (vedoucí práce) ; Březinová, Jana (oponent)
Mozkové gliomy jsou heterogenní skupina nádorů různých histologických subtypů, které se liší odezvou na léčbu a prognózou. Nejpočetněji jsou zastoupeny nádory vycházející z astrocytární řady a z oligodendrocytů. Významnou roli ve vzniku a progresi mozkových nádorů hrají genetické změny v genomu gliálních buněk. Diagnostika difúzních gliomů založená na buněčné morfologii je subjektivní a rovněž léčba je vzhledem k jejich lokalizaci a difúznímu charakteru v současné době velmi problematická. Proto je nezbytné hledat nové diagnostické a prognostické ukazatele, které by umožnily efektivnější léčbu a vedly tak ke snížení morbidity a mortality nemocných. Jednou z možností je subklasifikace pacientů do diagnostických skupin podle nálezu specifických chromosomových aberací detekovaných kombinací interfázní fluorescenční in situ hybridizace (I-FISH) a mikročipových technologií. Využití molekulárně cytogenetických metod přispívá k upřesnění diagnózy a prognózy nemocných s difúzními gliomy a k lepšímu pochopení patogeneze mozkových nádorů. Klíčová slova: Mozkové gliomy, genomové aberace, astrocytární nádory, oligodendrogliální nádory, molekulárně cytogenetické metody
|
host ::
RSS.