|
|
Biotransformace sekundárních rostlinných metabolitů a jejich modulační účinky na enzymy metabolizující léčiva
Šadibolová, Michaela ; Boušová, Iva (vedoucí práce) ; Soukup, Ondřej (oponent) ; Anzenbacherová, Eva (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Školicí pracoviště Katedra biochemických věd Doktorský studijní program Xenobiochemie a patobiochemie Kandidátka / kandidát Mgr. Michaela Šadibolová Školitelka / školitel doc. PharmDr. Iva Boušová, Ph.D. Konzultantka / konzultant Název disertační práce Biotransformácia sekundárnych rastlinných metabolitov a ich modulačné účinky na enzýmy metabolizujúce liečivá Seskviterpény a prenylované flavonoidy predstavujú dve triedy rastlinných sekundárnych metabolitov tvoriace prirodzenú súčasť ľudskej stravy. Majú mnoho prospešných biologických účinkov a sú podľa toho využívané ako aktívne súčasti rastlinných prípravkov. Ako xenobiotiká ale interagujú s množstvom enzýmov metabolizujúcich liečivá, môžu obratom meniť ich aktivitu a/alebo expresiu, čo môže následne vyústiť do liekových interakcií. Seskviterpény a prenylflavonoidy zmienené v tejto dizertácii sú v tomto aspekte málo preskúmané. Tri acyklické seskviterpény (farnezol, cis-nerolidol, trans-nerolidol) a tri cyklické seskviterpény (α-humulén, β-karyofylén, β-karyofylénoxid) aktivovali génovú expresiu sprostredkovanú pregnanovým X receptorom, no nespôsobili významné zmeny v mRNA alebo proteínovej expresii jeho cieľových génov, cytochrómu P450 (CYP) 3A4 a CYP2C, a neovplyvnili ani hlavné...
|
|
|
Modulace biotransformačních a antioxidačních enzymů vybranými přírodními látkami
Lněničková, Kateřina ; Szotáková, Barbora (vedoucí práce) ; Anzenbacherová, Eva (oponent) ; Trejtnar, František (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Mgr. Kateřina LNĚNIČKOVÁ Školitel: prof. Ing. Barbora SZOTÁKOVÁ, Ph.D. Název disertační práce: MODULACE BIOTRANSFORMAČNÍCH A ANTIOXIDAČNÍCH ENZYMŮ VYBRANÝMI PŘÍRODNÍMI LÁTKAMI V posledních desetiletích významně stoupl zájem o různé doplňky stravy, které obsahují léčivé byliny, rostlinné extrakty či izolované účinné látky. Jejich spotřeba celosvětově roste, a protože jsou obecně považovány za bezpečné, jsou mnohdy konzumovány v nepřiměřeně velkých dávkách. Po vstupu do organismu jsou tyto látky, stejně jako jiná xenobiotika, modifikovány především prostřednictvím biotransformačních enzymů a současně mohou tyto enzymy ovlivňovat. Případná modulace aktivity (indukce nebo inhibice) biotransformačních enzymů může významně ovlivnit farmakokinetiku současně podávaných léčiv. Pro bezpečné užívání přírodních látek je tedy nezbytná znalost jejich možného působení na biotransformační enzymy. Cílem předkládané disertační práce bylo studovat účinky extraktů vybraných rostlin a jejich obsahových látek s biologickým účinkem na aktivitu a expresi biotransformačních a antioxidačních enzymů. Zaměřili jsme se na studium účinků extraktů a obsahových látek z brusinky velkoplodé (Vaccinium macrocarpon, Ericaceae), zeleného čaje...
|
|
|
Potenciální toxicita terpenů a jejich účinky v jaterních buňkách
Zárybnický, Tomáš ; Boušová, Iva (vedoucí práce) ; Anzenbacherová, Eva (oponent) ; Trejtnar, František (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Mgr. Tomáš Zárybnický Školitel: doc. PharmDr. Iva Boušová, Ph.D. Konzultant: doc. Ing. Petra Matoušková, Ph.D. Název disertační práce: Potenciální toxicita terpenů a její účinky v jaterních buňkách Veřejný zájem o rostlinné přípravky, potravní doplňky, extrakty a izolované aktivní látky v posledních desetiletích vzrůstá. Cílem této doktorské disertační práce bylo studovat vybrané látky ze skupiny monoterpenů a seskviterpenů a jejich interakce s jaterními buňkami: interakce s enzymy metabolizujícími léčiva, potenciální jaterní toxicitu a nové mechanismy účinku. Literatura o známá o jaterní toxicitě několika monoterpenů a seskviterpenů byla nejprve shrnuta. Dále jsme se zaměřili na látku (R)-pulegon, známou svou jaterní toxicitou, a jeho předpokládaný metabolit (R)-menthofuran. Výsledky jejich toxicity v precizních tkáňových řezech z lidských jater ukázaly, že (R)-menthofuran byl méně toxický vůči lidským játrům a že pravděpodobným důvodem mohou být mezidruhové rozdíly mezi člověkem a myší. Několik seskviterpenů (farnesol, cis-nerolidol, trans-nerolidol, α-humulene, β-karyofylen a karyofylenoxid) v předešlých studiích inhibovalo aktivitu několika isoforem cytochromu P450 (CYP), zejména pak CYP3A4. Tyto látky...
|
|
|
Využití slepičích protilátek proti lektinu PAIIL pro prevenci infekcí Pseudomonas aeruginosa u pacientů s cystickou fibrosou
Kubíčková, Božena ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Anzenbacherová, Eva (oponent) ; Eckschlager, Tomáš (oponent)
Cystická fibróza (CF) je jedním z poměrně běžných dědičných onemocnění, způsobené mutací genu kódujícího protein CFTR, který tvoří chloridový kanál, jež významně ovlivňuje homeostázi iontů a s ní spojené hospodaření buňky s tekutinami. Toto onemocnění postihuje zejména dýchací a trávicí soustavu, avšak z hlediska ohrožení života je nejzávažnější postižení respiračního traktu. Pacienti s CF trpí častými a opakovanými infekcemi dýchacích cest, které vedou k rozvoji chronického zánětu a postupné destrukci plicní tkáně. Tyto infekce plic vyvolané většinou oportunním patogenem Pseudomonas aeruginosa, který je specifický pro pacienty s CF, jsou nejčastější příčinou morbidity a mortality těchto nemocných. V současnosti jsou v terapii infekcí Pseudomonas aeruginosa používána antibiotika, avšak vzhledem ke vzniku rezistencí jsou hledány nové způsoby antibakteriální terapie. Vedle aktivní imunizace pacientů s CF proti Pseudomonas aeruginosa nabízí slibné možnosti pasivní imunizace pacientů pomocí specifických slepičích protilátek cílených proti tomuto patogenu. Cílem předkládané disertační práce bylo proto ověřit profylaktický potenciál slepičích protilátek IgY proti virulenčnímu faktoru Pseudomonas aeruginosa - lektinu PAIIL a dále vyvinout experimentální zvířecí model napodobující podmínky v respiračním...
|
|
|
Vliv silymarinu, naringinu a resveratrolu na jaterní poškození vyvolané vybranými xenobiotiky
Kovaříková, Pavla ; Eybl, Vladislav (vedoucí práce) ; Anzenbacherová, Eva (oponent) ; Mayer, Otto (oponent)
Játra jsou hlavním orgánem metabolismu většiny exogenních látek. Biotransformací xenobiotik vznikají nejen biologicky neaktivní metabolity, ale též reaktivní produkty, které mohou vést k poškození buněčných struktur a následně celého orgánu. V patologii toxického či polékového poškození jater hraje významnou roli také oxidační stres. Endogenní či exogenní antioxidanty pomáhají udržovat rovnováhu mezi vznikem a odstraňováním reaktivních kyslíkových forem a tak zamezují oxidačnímu stresu. V akutních pokusech na potkanech jsme sledovali účinky premedikace přírodních antioxidantů silymarinu (SIL), naringinu (NAR), resveratrolu (RES) a syntetického chelátoru deferipronu (L1) na poškození jater vyvolané paracetamolem (APAP), thioacetamidem (TAA) a tamoxifenem (TAM). Ke stanovení míry poškození jater jsme zvolili měření parametrů oxidačního stresu v jaterních homogenátech: hladina peroxidace lipidů (LP), koncentrace redukovaného glutathionu (GSH), aktivity antioxidačních enzymů glutathion peroxidázy (GPx) a katalázy (CAT), v některých případech byl měřen obsah železa v játrech. Dále byly stanoveny aktivity jaterních enzymů v séru: alanin aminotransferáza (ALT), aspartát aminotransferáza (AST), glutamát dehydrogenáza (GLDH). Z hlediska oxidačního stavu se v toxickém poškození jater nejlépe uplatnil...
|
|
|
Účinky vybraných přírodních látek na antioxidační systém organismu
Hodková, Anna ; Eybl, Vladislav (vedoucí práce) ; Mayer, Otto (oponent) ; Anzenbacherová, Eva (oponent)
Souhrn doktorské disertační práce s názvem: ÚČINKY VYBRANÝCH PŘÍRODNÍCH LÁTEK NA ANTIOXIDAČNÍ SYSTÉM ORGANISMU Vypracovala: Mgr. Anna Hodková Ústav farmakologie a toxikologie, Lékařská fakulta v Plzni, Univerzita Karlova v Praze Plzeň 2016 Cílem této práce bylo porovnání účinku vybraných přírodních látek na antioxidační obranný systém organismu za srovnatelných podmínek se zvláštním zaměřením na ovlivnění aktivity selenoenzymů thioredoxin reduktasy (TrxR-1) a glutathion peroxidasy (GPx-1). Pokusy byly prováděny na potkanech (kmen Wistar, samci). Ve všech pokusech byla odebírána játra, v některých i ledviny. Z odebraných orgánů byly vytvořeny tkáňové homogenáty a v nich byla následně stanovována aktivita TrxR-1 a GPx-1, glutathion reduktasy (GR), katalasy (CAT) a superoxid dismutasy (SOD) a hladina redukovaného glutathionu (GSH) a peroxidace lipidů (LP). Prokázali jsme významný vliv vybraných přírodních látek na redox-systém včetně ovlivnění selenoenzymů thioredoxin reduktasy a glutathion peroxidasy. Největší vliv na aktivitu selenoenzymů thioredoxin reduktasy a glutathion peroxidasy měl oleuropein (OLEU) a hydroxytyrosol (HT). V jaterní tkáni potkana došlo po podání těchto látek k výraznému snížení aktivity u obou uvedených enzymů, ve tkáni ledvin došlo pouze ke snížení aktivity glutathion peroxidasy....
|
|
|
Potenciální toxicita terpenů a jejich účinky v jaterních buňkách
Zárybnický, Tomáš ; Boušová, Iva (vedoucí práce) ; Anzenbacherová, Eva (oponent) ; Trejtnar, František (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Mgr. Tomáš Zárybnický Školitel: doc. PharmDr. Iva Boušová, Ph.D. Konzultant: doc. Ing. Petra Matoušková, Ph.D. Název disertační práce: Potenciální toxicita terpenů a její účinky v jaterních buňkách Veřejný zájem o rostlinné přípravky, potravní doplňky, extrakty a izolované aktivní látky v posledních desetiletích vzrůstá. Cílem této doktorské disertační práce bylo studovat vybrané látky ze skupiny monoterpenů a seskviterpenů a jejich interakce s jaterními buňkami: interakce s enzymy metabolizujícími léčiva, potenciální jaterní toxicitu a nové mechanismy účinku. Literatura o známá o jaterní toxicitě několika monoterpenů a seskviterpenů byla nejprve shrnuta. Dále jsme se zaměřili na látku (R)-pulegon, známou svou jaterní toxicitou, a jeho předpokládaný metabolit (R)-menthofuran. Výsledky jejich toxicity v precizních tkáňových řezech z lidských jater ukázaly, že (R)-menthofuran byl méně toxický vůči lidským játrům a že pravděpodobným důvodem mohou být mezidruhové rozdíly mezi člověkem a myší. Několik seskviterpenů (farnesol, cis-nerolidol, trans-nerolidol, α-humulene, β-karyofylen a karyofylenoxid) v předešlých studiích inhibovalo aktivitu několika isoforem cytochromu P450 (CYP), zejména pak CYP3A4. Tyto látky...
|
|
|
Modulace biotransformačních a antioxidačních enzymů vybranými přírodními látkami
Lněničková, Kateřina ; Szotáková, Barbora (vedoucí práce) ; Anzenbacherová, Eva (oponent) ; Trejtnar, František (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Mgr. Kateřina LNĚNIČKOVÁ Školitel: prof. Ing. Barbora SZOTÁKOVÁ, Ph.D. Název disertační práce: MODULACE BIOTRANSFORMAČNÍCH A ANTIOXIDAČNÍCH ENZYMŮ VYBRANÝMI PŘÍRODNÍMI LÁTKAMI V posledních desetiletích významně stoupl zájem o různé doplňky stravy, které obsahují léčivé byliny, rostlinné extrakty či izolované účinné látky. Jejich spotřeba celosvětově roste, a protože jsou obecně považovány za bezpečné, jsou mnohdy konzumovány v nepřiměřeně velkých dávkách. Po vstupu do organismu jsou tyto látky, stejně jako jiná xenobiotika, modifikovány především prostřednictvím biotransformačních enzymů a současně mohou tyto enzymy ovlivňovat. Případná modulace aktivity (indukce nebo inhibice) biotransformačních enzymů může významně ovlivnit farmakokinetiku současně podávaných léčiv. Pro bezpečné užívání přírodních látek je tedy nezbytná znalost jejich možného působení na biotransformační enzymy. Cílem předkládané disertační práce bylo studovat účinky extraktů vybraných rostlin a jejich obsahových látek s biologickým účinkem na aktivitu a expresi biotransformačních a antioxidačních enzymů. Zaměřili jsme se na studium účinků extraktů a obsahových látek z brusinky velkoplodé (Vaccinium macrocarpon, Ericaceae), zeleného čaje...
|
|
|
Metabolism, transport and anticancer effect of classical and novel taxanes
Václavíková, Radka ; Gut, Ivan (vedoucí práce) ; Perlík, František (oponent) ; Anzenbacherová, Eva (oponent)
L I I I I I I I I t CONCLUSIONS The dissertation thesis contributes to detail knowledge of the metabolism, transport and anticancer effects of classical taxanes (paclitaxel and docetaxel) as well as their novel synthetic analogs (SB-T-1103, SB-1'-1214 and SB-T-1216). The r]lost rmportanl reslrlts concerning studies on these anticancet drugs are srultnarized as iollorvs: o Detail metabolisrrr oť paclitaxel and docetaxel rvas estimated in human. rat. pig arrd minipig liver microsomes. The metabolism of docetaxel rvas the same i:r all four tested species. Drug rvas metabolized mainly to hydroxydocetaxel and two minor h1'droxyoxazol.idinones A and B. Despite various simiiarities between human and pig netabolism of paclitaxel, the profile oť paclitaxel metabolites in the studied species r'u.as different and main hunan metabolite óo.oHP renrains uniquelv human one' The other new metabolites of paclitaxel w.ere revealed. speciíicall1 di-oHP in ra1s and a new. hydroxypaclitaxel in rats. pigs and minipigs. q,here thrs metabolite is the main metabolic pathway oť paciitaxel. The major enzymes responsible for oxidative metaboiism of paclitaxei are CYP2CB and CYP3A4 in humans and CYP3Ai/2 in rats. Docelaxel is oxidatively metabolized by GYP3A famil"v in humans as rvell as in rats. The oxidation metabolism of classical...
|
|
|
Modulace biotransformačních a antioxidačních enzymů vybranými přírodními látkami
Lněničková, Kateřina ; Szotáková, Barbora (vedoucí práce) ; Anzenbacherová, Eva (oponent) ; Trejtnar, František (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Mgr. Kateřina LNĚNIČKOVÁ Školitel: prof. Ing. Barbora SZOTÁKOVÁ, Ph.D. Název disertační práce: MODULACE BIOTRANSFORMAČNÍCH A ANTIOXIDAČNÍCH ENZYMŮ VYBRANÝMI PŘÍRODNÍMI LÁTKAMI V posledních desetiletích významně stoupl zájem o různé doplňky stravy, které obsahují léčivé byliny, rostlinné extrakty či izolované účinné látky. Jejich spotřeba celosvětově roste, a protože jsou obecně považovány za bezpečné, jsou mnohdy konzumovány v nepřiměřeně velkých dávkách. Po vstupu do organismu jsou tyto látky, stejně jako jiná xenobiotika, modifikovány především prostřednictvím biotransformačních enzymů a současně mohou tyto enzymy ovlivňovat. Případná modulace aktivity (indukce nebo inhibice) biotransformačních enzymů může významně ovlivnit farmakokinetiku současně podávaných léčiv. Pro bezpečné užívání přírodních látek je tedy nezbytná znalost jejich možného působení na biotransformační enzymy. Cílem předkládané disertační práce bylo studovat účinky extraktů vybraných rostlin a jejich obsahových látek s biologickým účinkem na aktivitu a expresi biotransformačních a antioxidačních enzymů. Zaměřili jsme se na studium účinků extraktů a obsahových látek z brusinky velkoplodé (Vaccinium macrocarpon, Ericaceae), zeleného čaje...
|
host ::
RSS.