|
| |
|
|
Potrava dravých ryb vodárenských nádrží povodí Moravy
Mikl, Libor ; Adámek, Zdeněk ; Šlapanský, Luděk ; Všetičková, Lucie ; Jurajda, Pavel
Biomanipulace jsou považovány za jeden ze základních pilířů, kterými je možné ovlivnit jakost vod na vodárenských nádržích. Pro posouzení možností a účinnosti biomanipulačních opatření na vodárenských nádržích v povodí Moravy (Bojkovice, Ludkovice, Landštejn, Nová Říše a Hubenov) proběhly během jarních a letních měsíců v letech 2016 a 2017 kontrolní odlovy ryb (Jurajda et al. 2018). Ryby byly odlovovány s použitím elektrického agregátu a tenatních sítí. Na potravní analýzu bylo celkem odloveno 922 jedinců (dále ind.) dravých ryb: štika obecná (39 ind.), bolen dravý (24 ind.), okoun říční (805 ind.), candát obecný (43 ind.) a sumec velký (11 ind.).\nRybí složka v potravě dravých ryb studovaných vodárenských nádrží, tvořila celkem 75 % hmotnostního zastoupení z celkově přijaté potravy a dominovaly v ní především kaprovité ryby s 41 % hmotnostním zastoupením (plotice 15 %, perlín 12 %, cejn 8 %, ouklej 3 % a blíže neidentifikovatelné kaprovité ryby 2 %) a okounovité ryby s 20 % (okoun 15 %, candát 2 %, ježdík 1 % a blíže neidentifikovatelné okounovité ryby 1 %). Natrávené zbytky ryb, které nebylo možno zařadit do žádné vyšší taxonomické skupiny, tvořily 12 %. Druhou nejpočetnější složku potravy tvořili bezobratlí (24 %). Nezanedbatelnou část kořisti predátorů tvořily i samotné dravé druhy ryb 23 % (okoun 15 %, štika 4 %, candát 3 %, blíže neidentifikovatelné okounovité ryby 1 %). Kanibalismus se na složení potravy dravých druhů ryb podílel celkem 11 %, u okouna tvořil 15 %, u štiky a candáta shodně 13 %, zatímco u bolena a sumce nebyl zaznamenán.\nVýsledky potravních analýz spolu s monitoringem rybích společenstev studovaných nádrží, při němž byl zjištěn poměrně vysoký poměr dravých ku nedravým rybám (Jurajda et al. 2018) naznačují, že za současného stavu biomasy dravých ryb a vstupu nutrientů, mohou biomanipulační opatření sloužit maximálně jako prostředek k zakonzervování současného stavu jakosti vod na vodárenských nádržích, nikoliv jako opatření, které by mohlo významněji přispět ke zlepšení kvality surové vody.
|
|
|
Rybí společenstva pěti vodárenských nádrží v povodí Moravy
Jurajda, Pavel ; Janáč, Michal ; Roche, Kevin ; Mikl, Libor ; Šlapanský, Luděk ; Krechler, I. ; Adámek, Zdeněk ; Jurajdová, Zdenka ; Halačka, Karel
Cílem této pilotní studie bylo přinést základní data o rybích společenstvech pěti, doposud jen málo prozkoumaných, vodárenských nádrží.
|
|
| |
|
|
The role of fish-eating predators and socio-economic trends in recreational fishing
Lyach, Roman ; Čech, Martin (vedoucí práce) ; Adámek, Zdeněk (oponent) ; Jurajda, Pavel (oponent)
Sportovní rybaření je jednou z nejvýznamnějších rekreačních aktivit a zároveň jedním s nejvýraznějších způsobů jak člověk ovlivňuje vodní ekosystémy a rybí populace. Socio- ekonomické trendy i rybožraví predátoři přitom hrají ve sportovním rybaření důležitou roli. Jedním z poznatků práce byl fakt, že se vydra říční živí převážně malými rybami (5-10 g), a to u druhů, které jsou velice početné, a mají malý význam pro rybáře. V tomto případě dominoval v potravě vydry hrouzek obecný. Překryv mezi úlovky vyder a rybářů byl velice malý. Rybářsky významné druhy lososovitých ryb tvořily pouze malý podíl potravy vydry (10 % podle biomasy). Kormoráni se také živí především malými rybami (10-100 g), a to u druhů, které jsou taktéž velice početné. V tomto případě dominovala v potravě kormoránů plotice obecná. Rybářsky významné druhy ryb představovaly pouze 10 % v potravě kormoránů. Kormoráni sice odstraňují především početné druhy a malé ryby, nicméně tyto ryby slouží jako potrava pro dravce. Malé ryby by zároveň mohly v budoucnu dorůst do lovitelné velikosti. Záchranný program lososa obecného nebyl prozatím příliš úspěšný. Predace kormoránů na lososech není ovšem důvodem jeho neúspěchu. Největší problém je na dolním Labi na území Německa, kde dochází k vysoké mortalitě migrujících lososů. Pokud má být tento...
|
|
|
Kvalita prostředí a potravní chování kapra ve vztahu k přikrmování v polointenzivní rybniční akvakultuře
Adámek, Zdeněk ; Jurajda, Pavel ; Zukal, Jan ; Janáč, Michal ; Mikl, Libor ; Šlapanský, Luděk ; Všetičková, Lucie ; Prášek, Václav ; Šútovský, I. ; Chytka, V. ; Mrkvová, Markéta
Kombinací čtyř metod terénního výzkumu (telemetrie, elektrolov, potravní analýzy a měření parametrů vody) se ukázalo, že ryby nejsou v polointenzivním rybničním chovu rozmístěny rovnoměrně. Dominantní jedinci se koncentrují v krmných místech v hustotě, která může snížit obsah kyslíku až k hranici fyziologického minima, což vede k horšímu využití krmiv. Menší ryby se zdržují spíše mimo krmná místa a v okrajích rybníka a živí se převážně přirozenou potravu. Kromě menší hmotnosti mají i nižší obsah tuku. Rozdělení obsádky kapra na větší jedince s vyšším obsahem tuku, významně se orientující na krmná místa, a na menší s nižším obsahem tuku živící se více přirozenou potravou vede k doporučení vhodnosti rozšíření aplikace krmiv na více krmných míst, případně jejich střídání.
|
|
| |
|
|
Průzkum rybích obsádek vybraných pilotních lokalit
Adámek, Zdeněk
Screeningový průzkum rybích obsádek byl proveden na lokalitách zámek Kroměříž (nádrže a rybníky v zahradě a parku), zámek Lednice (Růžový rybník v zámeckém parku), zámek Ploskovice (rybník v Zámeckém parku), zámek Červené Poříčí (rybník v zámeckém parku) a nádrž Němčice (poldr).
|
|
| |
|
|
Hodnocení rybářského využití koupacích vod v povodí řeky Moravy s ohledem na možné interakce s vývojem kvality vody
Adámek, Zdeněk ; Jurajda, Pavel
S použitím dostupných údajů o rybářském managementu na celkem 24 koupacích vodách v povodí řeky Moravy bylo provedeno vyhodnocení jeho možného vztahu ke kvalitě vody pro koupání, prezentované na webových stránkách krajských hygienických stanic. Na lokalitách, které jsou rybářskými revíry, je patrný vztah mezi podílem dravých ryb vyjádřeným v biomase vysazovaných i ulovených ryb (F/C index) a zařazením příslušné lokality do jedné z pěti kategorií vhodnosti vody ke koupání (od vody vhodné ke koupání až po vodu ke koupání nebezpečnou). Průměrné hodnoty F/C indexu v úlovcích, jakožto nejvhodnějším kritériu, činily 17,8 pro vody vhodné ke koupání a 21,5 pro vody vhodné ke koupání se zhoršenými smyslově postižitelnými vlastnostmi. Je tedy zřejmé, že kvalita vody s ohledem na její vhodnost ke koupání reflektuje v jistém rozsahu základní charakteristiku rybářského managementu, vyjádřenou zastoupením dravých ryb. V produkčních rybnících, zařazených mezi koupací vody není tento trend tak zjevný.
|
host ::
RSS.