|
|
Masarykovo pojetí středoevropské a celoevropské demokratické jednoty
Bednář, Miloslav
V r. 1915 Tomáš G. Masaryk v Londýně veřejně identifikoval a popsal původ první světové války jako neuralgický středoevropský pás menších národů mezi Německem a Ruskem coby geopolitické jádro tzv. východní otázky. Masarykovi tato střední Evropa představovala nejnaléhavější a nejakutnější podnět ke spojenecké demokratické transformaci politické organizace Evropy. V r. 1919 Halford J. Mackinder vyhlásil obdobnou, slavnou geopolitickou koncepci Heartlandu. Masaryk plánoval postupné ustavení Spojených států evropských z transatlantické kooperace mezi konfederací evropských starých a nových demokracií a USA. Masarykovo pojetí demokratické evropské jednoty zjevně protiřečí základní koncepci Evropské unie zaměřené na postupnou eliminaci evropských demokracií.
|
|
|
Filosoficko-sociologické kontexty Masarykova smyslu českých dějin
Svoboda, Jan
V České otázce (1895) Masaryk položil základ svého pojetí smyslu českých dějin. Nosnou ideu, jež kvalitativně vytváří onu kontinuitu českých dějin a jako národní emancipační program má nezbytný potenciál udílet smysl všem jejím dílčím kontextům, Masaryk našel v myšlence humanity. Účelem příspěvku je poukázat na principiální spojitost mezi demokratizačním úsilím Masarykova politického realismu o jakousi permanentní humanizaci společnosti, jejímž cílem bylo přetvářet disfunkční starý režim federalizovaného Rakouska na moderní občanskou společnost. Teoretický základ k těmto úvahám byl nicméně podán už ve starších pracích, především v knize Základové konkrétní logiky (1885).
|
|
| |
|
| |
|
|
Dvojakost v genetickém kódu. Národní rady v politickém systému socialistického Československa
Gjuričová, Adéla
Článek sleduje národní rady v Československu v zatím nepříliš zkoumaném období socialistického parlamentarismu v 70. a 80. letech 20. století. Autorka vysvětluje, jaké funkce plnily republikové rady v politickém systému státu, a ukazuje, že většinu času měly ve složité zastupitelské struktuře pouze reprezentovat český resp. slovenský "lid", avšak jejich "národnost" byla vepsána již ve federáním systému z roku 1968 a ihned v listopadu 1989 se začala ozývat.
|
|
| |
|
| |
|
|
Mor, masakr, Maria: Protižidovské aspekty pozdně středověké zbožnosti
Soukup, Daniel
Takzvaná morová perzekuce z let 1348 až 1350 zasáhla velkou většinu židovských komunit v říši, které byly obviněny z otrávení studen. Přestože byli Židé v Čechách a na Moravě od těchto násilných útoků ušetřeni, česká středověká literatura odrážela současné události a úzkost. Atmosféru vytvořenou ohromnou hrozbou Černé smrti spolu s ekonomickými i politickými důvody formovaly i specifické aspekty pozdně středověké zbožnosti - vášeň a mariánská oddanost, kterou upřednostňoval samotný císař Karel IV. Příspěvek se zaměřuje na mimetickou vášnivou zbožnost, částečně reprezentovanou bičíkem a oficiálně vyjádřenou oddanou literaturou, a její vliv na protižidovskou rétoriku a násilí. Analýza lidových modliteb, básní a nářků Panny Marie (planctus Marie), nejmocnějších a emotivních textů duchovního ospravedlnění podle vzoru soucitného diváctví, představuje ty protižidovské aspekty, které by mohly vydláždit cestu fyzické agresi proti židovské komunitě. Kromě kontemplativní literatury mohly nadčasové a univerzální mariánské příběhy odrážet skutečné masakry a legitimizované protižidovské násilí. Může se jednat o českou verzi mariánského zázraku De Imagine S. Mariae v Liddě, která byla zachována v rukopisu Liber licus ze 14. století, který formuluje maxima středověké společnosti na pozadí hagiografií, které byly tehdy aktualizovány.
|
|
|
Karel IV. a Emauzy. Liturgie - text - obraz
Kubínová, Kateřina ; Benešovská, Klára ; Čermák, Václav ; Slavický, Tomáš ; Soukup, Daniel ; Šimek, Štěpán
Kniha shrnuje nejnovější poznatky o fundaci Karla IV. – klášteru Na Slovanech (Emauzy) a literární, především českojazyčné produkci doby Karla IV. Svými texty přispěli do knihy slavisté, muzikologové, bohemisté, literární vědci a historici dějin umění zejména z řad odborníků Akademie věd ČR. Texty vycházejí z příspěvků ze stejnojmenné konference z října roku 2016.
|
|
|
Emauzský cyklus a liturgie
Kubínová, Kateřina
Studie se snaží o nový pohled na malby Emauzského cyklu. Řešení je hledáno v souvislostech ikonografie a všední liturgie. Některé malby totiž pravděpodobně odrážejí liturgické obřady v klášteře.
|
host ::
RSS.