Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 11 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Proč je biologie telomer, ač módní, přesto užitečná?
Fajkus, Jiří ; Skleničková, Marie ; Koppová, K. ; Kunická, Z.
Přednáška shrnuje problematiku aplikací biologie telomer v současné onkologické diagnostice a terapii a presentuje současné výsledky a metodické pokroky dosažené na tomto poli.
Genomika v koncích ů pokroky a perspektivy v biologii telomer
Fajkus, Jiří
Přednáška shrnuje současný stav poznatků v biologii telomer a jejich současné i perspektivní aplikace v medicíně.
Cytogenetics of Retinoblastoma
Bártová, Eva ; Gajová, H. ; Kozubek, Stanislav ; Jirsová, Pavla ; Kozubek, Michal
The study on the molecular cytogenetics of human retinoblastoma
Rozdílná jaderná lokalizace aberantních a normálních homologů chromosomu 8 v intaktních nebo NaBt diferencovaných buňkách HT-29
Harničarová, Andrea ; Bártová, Eva ; Kozubek, Stanislav
Lidská adenokarcinomová linie HT-29 je charakteristická početnými strukturálními aberacemi chromozómů. Buňky HT-29 mají za normálních podmínek nediferencovaný fenotyp, v přítomnosti různých induktorů diferenciace, např. butyrát sodný (NaBt), dochází k jejich přeměně na entorycyty, která je provázena řadou biochemických a morfologických změn. V těchto buňkách jsme prostřednictvím metody FISH v rámci homologického páru chromozomů 8 rozlišili aberantní a normální chromozóm. Analýzy jaderných parametrů ukázaly rozdíl v radiálním umístění mezi chromozómy. V porovnání s normálním chromozómem 8, byl aberantní chromozóm umístěn blíže k periferii jádra. Přítomnost induktoru NaBt neměla vliv na radiální distribuci normálního a aberantního chromozómu.
Dynamika pohybu a umlčování transgenních lokusů HP1 v živých buňkách
Ondřej, Vladan ; Kozubek, Stanislav ; Lukášová, Emilie ; Matula, Pa. ; Matula, Pe. ; Kozubek, Michal
Na živých buňkách byla studována jaderná lokalizace a pohyblivost transgenních lokusů barvených Cy3. Pozorování ukázala výskyt několika kopií transgenů v každém buněčném jádře. Většina kopií byla lokalizována v centrometrickém heterochromatinu definovaném HPlbeta-GFP fúzním proteinem, menšina kopií v euchromatinu. Sledování lokusů prokázalo jejich omezený difúzní pohyb v krátkém časovém rozmezí. Během dlouhodobého sledování HP1beta domén a transgenních lokusů jsme zjistili, že ve většině případů proximita těchto objektů klesá v čase. Změny v pozici HP1 domén byly velmi malé, ale transgenní lokusy vykazovaly pohyb směrem k relevantní HP1 doméně. Naše data podporují myšlenku, že buněčná jádra se skládají z několika oddělených výše organizovaných kompartmentů. Geny se uvnitř těchto kompartmentů přemísťují, což je v konečném důsledku spojeno se změnami jejich exprese.
Obrazová analýza pohybu struktur uvnitř buněk
Matula, Pe. ; Ondřej, Vladan ; Kozubek, Stanislav
Analýza časových sérií obrázů živých buněk vyžaduje automatizaci. Tento příspěvek popisuje hlavní rysy softwarového balíku, který byl k tomuto účelu vytvořen v naší laboratoři. Prezentuje několik vylepšení námi nedávno publikované metody pro sledování pobybu buněčných struktur. Chování metody je vyhodnoceno na obrázcích heterochromatinových oblastí definovaných HP1beta-GFP fúzním proteinem. Výsledky ukazují, že pro tento typ dat je navržená metoda velmi vhodná.
Rychlé snímání obrazu živých buněk a jeho limity
Matula, Pa. ; Kozubek, Michal ; Kozubek, Stanislav ; Ondřej, Vladan
Technika cytometrie s vysokým rozlišením (HRCM) vyvinutá v naší laboratoři umožňuje automatizované (2D i 3D) snímání a analýzu fluorescenčně obarvených buněk. Cytometr dokáže zpracovat velké množství buněk s vysokým rozlišením. Snímání může být opakováno v čase. To umožňujestudie na živých buňkách. Pokud jsou studovány velmi krátké události v živých buňkách je je nutné snímat s velkou frekvencí. Nejvyšší dosažitlná frekvencesnímání závisí na technických parametrech motorizovaných částí cytometru (zejména na snímací rychlosti kamery, rychlosti výměníku filtrů a rychlosti axiálního posunu)a na řídícím software, který musí být náležitě optimalizován. V článku jsou shrnuty limity současné sestavy a uveden seznam vzorkovacích frekvencí pro různé zobrazovací módy.
Kolokalizace PML tělísek a PML/RARa mikroohnisek s utlumenými a aktivovanými genetickými lokusy a změny struktury chromatinu u APL leukemických buněk
Falk, Martin ; Lukášová, Emilie ; Faretta, M. ; Dellino, I. ; Kozubek, Stanislav ; Pellici, G. I. ; Kozubek, Michal ; Rochi, M.
Akutní promyelocytární leukémie (APL) je asociována s reciprokou translokací mezi geny PML a RARa; mechanismus patogeneze této choroby není nicméně doposud objasněn. V tomto článku ukazujeme, že fúzní protein PML/RARa kolokalizuje v jádře s lokusy obsahujícími klastry genů, umlčenými tímto proteinem, přičemž vazba PML/RARa k těmto lokusům je následně doprovázena lokální kontrakcí chromatinu. Léčba leukemických buněk pomocí all-trans kyseliny retinové (ATRA) vede naopak k rekonstituci PML tělísek a dekondenzaci chromatinu na původní hodnoty pozorované u zdravých buněk. Na základě těchto výsledků navrhujeme a diskutujeme mechanistický model utlumení genové exprese u APL, spočívající v silné vazbě histonových deacethylas (HDAC) k umlčovaným lokusům prostřednictvím represivního komplexu stabilizovaného fúzní chimérou PML/RARa.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 11 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.