Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 29 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.03 vteřin. 
Information, perceived returns and college major choices
Kudashvili, Nikoloz ; Todua, Gega
Students may hold inaccurate beliefs about earnings and employment opportunities when making their education decisions. This paper analyzes the effects of information provision on student’s intended and actual college major choices in Georgia. Secondary school students in our experiment systematically overestimated the earnings and unemployment rates of college graduates. We find that 10 percent more students who received information on actual earnings and unemployment changed their actual college major choices than others. The changes in their majors are partly driven by differences in the perceived and actual unemployment rates, whereas the earning differences do not appear to play a role. We also estimate spillover effects on students who do not receive information directly, and show that they matter, but only for older students who are closer to high school graduation. Importantly, we find that the immediate changes in the intended choices are not linked to the final major choices, suggesting that measuring the effects of information on immediately expressed intentions may not be sufficient to understand how information affects actual real-life decisions. We find that both direct and indirect information provision have sizable effects on student college major choices.
Platy českých učitelů: nová naděje
Münich, Daniel ; Smolka, V.
Platy českých učitelů patří v rámci ekonomicky nejvyspělejších zemí světa dlouhodobě k nejnižším. Jde o přirozený důsledek toho, že Česko na své regionální školství vydává zhruba o třetinu menší podíl hrubého domácího produktu (HDP), než je ve vyspělých zemích běžné.\nPokud by měl být průměrný plat českých učitelů v poměru k platům vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců v Česku v roce 2018 srovnatelný s průměrem zemí EU resp. Finska či Německa, musel by dosahovat úrovně zhruba 53 000 Kč resp. 56 000 Kč, a nikoliv pouhých 36 000 Kč.\nPodíl průměrných učitelských platů na průměrné mzdě v národním hospodářství v roce 2018 meziročně narostl o2,9 procentních bodů adosáhl téměř 115 %. Znamenalo to však zatím pouze návrat na úroveň roku 2008, tedy před deseti lety, před finanční a následně ekonomickou krizí. Úroveň učitelských platů se sice v letech 2017–2018 výrazně zvýšila, ale ve stejné době dynamicky rostly i platy všech vysokoškolsky vzdělaných v celém nepodnikatelském sektoru. Předstih růstu platů učitelů tak byl zanedbatelný.\nRelativně nejlepší platy mají nejmladší začínající učitelé pod 30 let věku. V roce 2018 v této věkové skupině pobíralo vyšší plat než učitelé ‘pouze’ 69 % ne-učitelů (vysokoškolsky vzdělaní, stejného věku a pohlaví ve stejném regionu). O něco lépe na tom jsou nejstarší učitelé ve skupinách 50–59 a 60+. Relativně nejhorší platová situace je u učitelů středního věku 30–49 let, kde mzdu vyšší, než je jejich průměrný plat, pobírá více než 80 % demograficky podobných zaměstnanců.\nPlaty českých učitelů jsou extrémně nivelizované, respektive rovnostářské, a to jak v mezinárodním, tak národním srovnání. U nejmladší skupiny učitelů je variabilita platů ještě srovnatelná s administrativními pracovníky a vysokoškolsky vzdělanými pracovníky veřejného sektoru. Zatímco u ne-učitelů úroveň i variabilita platů s věkem roste, u učitelů platy s věkem (praxí) rostou velmi pomalu a jejich variabilita zůstává nízká.\nV roce 2018 došlo k poklesu podílu odměn na celkových učitelských platech. Výrazného navýšení učitelských platů v tomto roce se dosáhlo částečně na úkor již tak velmi nízké míry zásluhovosti.\nNavyšování učitelských platů za vlády Bohuslava Sobotky v období let 2014–2017 nepředstavovalo prioritu, která by šla nad rámec zvyšování platů v celém veřejném sektoru. Zlom k lepšímu byl vidět až v prvním povolebním roce 2018. Další vývoj se však zatím pohybuje ve sféře slibů a v lepším případě hrubých odhadů.\nPředvolební sliby ČSSD a hnutí ANO nejsou přímo srovnatelné. Zatímco první vzal jako základ průměrnou mzdu v národním hospodářství v roce 2021, druhý průměrné platy učitelů v roce 2017. Učitelský plat v roce 2021 by podle ČSSD měl být 49 530 Kč a podle hnutí ANO 47 367 Kč. Druhý ze slibů byl převzat do programového prohlášení vlády. Slib hnutí ANO je ale problematický, protože nepředjímá souběžný růst platů ostatních, který lze jen predikovat.\nPodle scénáře každoročního zvyšování učitelských platů o 7,5 % od roku 2020 by poměr učitelských platů vůči platům vysokoškolsky vzdělaných v Česku dosáhl průměru zemí EU až v roce 2030, tedy zhruba za deset let. K dosažení poměrů Německa a Finska by došlo až po 13–15 letech.\nPolitické sliby ohledně zvyšování učitelských platů dávané v dávnější minulosti byly nejasné, krátkodobé a málokdy došlo k jejich naplnění. To v očích veřejnosti výrazně oslabilo věrohodnost příslibů do budoucna. Jen vyšší věrohodnost slibů má potenciál trvale a výrazně zvýšit dlouhodobě nízký zájem o učitelskou profesi mezi nejmladší generací. Je třeba nejen naplnit závazky stávající, ale výrazně je protáhnout za horizont jednoho volebního období. Napomoci může deklarovaný konsensus významnějších parlamentních subjektů, zavedení zákonné indexace učitelských platů a zodpovědnější sestavování střednědobých výhledů státního rozpočtu.
Zatížení školními domácími úkoly v České republice a srovnání se světem
Korbel, Václav ; Münich, Daniel
Tato studie neodhaluje kauzální dopady DÚ na studijní výsledky žáků ani jiné přínosy nebo negativa. Nicméně ukazujeme, že odhadnutý vztah (nekauzální) mezi zatížením DÚ a výsledky žáků se výrazně liší podle toho, zda vycházíme z rozdílů mezi zeměmi, mezi školami, anebo z rozdílů uvnitř škol. Tím ilustrujeme, že zjednodušené nebo dokonce pominuté předpoklady odhadů mohou vést k mylným závěrům, jako že větší zatížení DÚ kauzálně zhoršuje žákovské výsledky, jak by někdo mohl usuzovat například na základě mezinárodního srovnání.   Zjištění studie odhalují velmi nízké zatížení českých žáků DÚ v mezinárodním srovnání. Z toho ovšem automaticky nevyplývá, že by čeští učitelé měli žáky začít zatěžovat DÚ více. Zaprvé není prokázáno, ani v zahraničí, že vyšší zatížení DÚ automaticky studijní výsledky zlepšuje. Zadruhé debata o míře zatížení DÚ pomíjí další důležité otázky ohledně vhodného zasazení DÚ do místních podmínek výuky. Ačkoliv zodpovězení těchto otázek je mimo možnosti této studie, měly by být předmětem dalších výzkumů a odborných debat. Kvalitní učitelé by navíc měli být schopni posoudit vhodnost využívání domácích úkolů v místních podmínkách.
Dopady známek na vysvědčení na životní rozhodnutí žáků
Federičová, Miroslava
Každoročně se na osmiletá gymnázia hlásí zhruba 14 % žáků 5. ročníku základních škol. Mezi přihlášenými je 53 % dívek oproti chlapcům a stejný poměr je i přijat. Tyto rozdíly mezi chlapci a dívkami se v případě pozdějších přechodů na šestiletá a čtyřletá gymnázia dále zvyšují. Tato studie se ale zabývá pouze přechodem na gymnázia osmiletá. Dívky mají na vysvědčení v průměru lepší známky než chlapci s jinak stejnými výsledky v testech. Je to zřejmě dáno tím, že učitelé do známek kromě kognitivních znalostí a dovedností promítají i schopnosti sociálně-emoční, ve kterých jsou chlapci v průměru horší. V přijímacích kritériích dominuje výsledek v přijímacích testech doplněný průměrem známek na posledním pololetním vysvědčení. Rozhodnutí podat přihlášku naopak určují především známky na vysvědčení, především jedničky a méně očekávaný výsledek v testech. Naše analýza ukazuje, že rozdíly v podílu přihlášených chlapců a dívek přetrvávají i v případě, že srovnáváme skupiny chlapců a dívek se stejnými šancemi na přijetí. Tento rozdíl je velmi výrazný ve skupině žáků s hraničními šancemi na přijetí. U chlapců v této skupině, oproti dívkám, je výrazně vyšší podíl těch, co na posledním pololetním vysvědčení neměli jedničku z některého nebo z obou klíčových předmětů – matematiky a českého jazyka. Nedokonalá informace o kognitivních dovednostech vyvozená žáky a rodiči ze známek na vysvědčení může zkreslovat další vzdělávací ambice žáka, vést k neadekvátním rozhodnutím ohledně podání přihlášky na další školu a tedy na vzdělávací a životní kariéry žáků. Nedokonalost informací obsažených ve známkách na vysvědčení pramení z jejich velmi omezené srovnatelnosti v důsledku rozdílné přísnosti známkování škol, nejasné váhy sociálně-emočních schopností žáka a samozřejmě subjektivního pohledu učitele.
Anti-social behavior in groups
Bauer, Michal ; Cahlíková, J. ; Celik Katreniak, D. ; Chytilová, Julie ; Cingl, L. ; Želinský, T.
This paper provides strong evidence supporting the long-standing speculation that decisionmaking in groups has a dark side, by magnifying the prevalence of anti-social behavior towards outsiders. A large-scale experiment implemented in Slovakia and Uganda (N=2,309) reveals that deciding in a group with randomly assigned peers increases the prevalence of anti-social behavior that reduces everyone’s payoff but which improves the relative position of own group. The effects are driven by the influence of a group context on individual behavior, rather than by group deliberation. The observed patterns are strikingly similar on both continents.
Caught in the cycle: economic conditions at enrollment and labor market outcomes of college graduates
Bičáková, Alena ; Cortes, G. M. ; Mazza, J.
We find robust evidence that cohorts of graduates who enter college during worse economic\ntimes earn higher average wages than those who enter during better times. This difference is\nnot explained by differences in economic conditions at the time of college graduation, changes\nin _eld of study composition, or changes in selection into occupations or industries. Cohorts\nwho start college in bad times are not more positively selected based on their high-school\noutcomes, but they graduate with higher college grades, and earn higher wages conditional on\ntheir grades. Our results suggest that these cohorts exert more effort during their studies.
Vyšší platy učitelů: sliby, sliby, sliby
Münich, Daniel ; Smolka, V.
Mezinárodní srovnání ukazují, že platy českých učitelů, v relaci k ostatním vysokoškolsky vzdělaným pracovníkům, patří dlouhodobě k nejnižším mezi ekonomicky nejvyspělejšími zeměmi. Podle posledních publikovaných mezinárodních srovnání z roku 2015 tento podíl v České republice dosahoval 56 %, zatímco průměr zemí OECD byl 83 %.
Co skrývají známky na vysvědčení?
Münich, Daniel ; Protivínský, T.
Dívky v devátém ročníku základních škol dosahují lepších známek než chlapci v matematice i českém jazyce. V anonymně vyhodnocených testech však dívky dosahují lepších výsledků pouze v českém jazyce, zatímco v matematice je naopak chlapci v průměru obdobným rozdílem překonávají. Rozdílnost výsledků v testech v rámci jednotlivých pohlaví je přitom výrazně vyšší než průměrné rozdíly mezi chlapci a dívkami. Genderové rozdíly v akademických výsledcích měřených testy jsou v odborné literatuře mnohem častěji vysvětlovány rozdílnými vlivy výchovného a sociálního prostředí než odlišnými vrozenými dispozicemi dívek a chlapců. Učitelé při neanonymní klasifikaci matematiky na vysvědčení dávají dívkám lepší známky, než jaké odpovídají jejich výsledkům v anonymně vyhodnocených testech. Dívky dostávají na vysvědčení v průměru o 0,6 klasifikačního stupně lepší známku z matematiky než chlapci, při stejných výsledcích v testech. Námi zjištěné genderové rozdíly v akademických výsledcích a ve známkování jsou v souladu se závěry většiny zahraničních studií.\nAnalýza ukazuje, že za rozdíly ve známkách chlapců a dívek není ani rozdílný vliv stresu na výsledky v testech, ani rozdílná míra averze resp. obliba předmětů u žáků. Jako pravděpodobná příčina odlišných známek dívek a chlapců se jeví promítání sociálněemočních dovedností žáků do klasifikace. Známky na vysvědčení představují zavedenou zpětnou vazbu o vzdělávacích výsledcích žáka a spoluformují aspirace a rozhodování o dalším studiu. Zkreslení známek a jejich nesprávná\ninterpretace potom mohou nežádoucím způsobem ovlivňovat budoucí akademickou dráhu\nmladých lidí. Naše zjištění otevírají řadu otázek ohledně vhodných změn ve způsobu klasifikace. Jednou z mnoha možných změn ke zvážení je používat ve školách dvě škály hodnocení. Jedna by\npostihovala pouze dosažené výsledky a druhá škála by zohledňovala přístup žáka ke vzdělávání, bez ohledu na jím dosažené výsledky.
Whoever has will be given more: child endowment and human capital investment
Borga, Liyousew Gebremedhin ; Pidkuyko, M.
Using a unique longitudinal survey from Ethiopia, we investigate whether resource constrained\nparents reinforce or attenuate differences in early abilities between their children. We propose a simple model that allows for sibling interactions. To overcome the endogeneity associated with measures of endowment, we construct a measure of human capital at birth that is plausibly net of prenatal investment. We estimate a sibling fixed-effect model to account for bias due to unobserved family-specific heterogeneity. We find that parents reinforce educational inequality: inherently healthy children are more likely to attend preschool, be enrolled in elementary school, and have more expenses incurred towards their education. Health inputs are allocated in a compensatory manner.\n

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 29 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.