|
|
Projevy nadbytku dusíku v půdě
Hynšt, Jaroslav ; Šimek, Miloslav
Nedostatek a nadbytek dusíku mohou mít různý význam v odlišných ekosystémech. Proto je třeba hledat obecné projevy nedostatku a nadbytku dusíku v půdě. Ve 3 rozdílných půdách byla testována hypotéza, že rostoucí nasycení půdy dusíkem zvyšuje podíl minerálního dusíku na úkor rozpustného organického dusíku a dusíku v mikrobní biomase. Vzorky půdy byly odebrány v porostu bezu černého, na orné půdě a v extenzivním sadu. Půdy byly inkubovány 14 dní a byl sledován obsah NH.sub.4./sub..sup.+./sup., NO.sub.3./sub..sup.-./sup., rozpustného organického dusíku a dusíku v mikrobní biomase. V souladu s hypotézou byl celkový obsah stanovovaných forem dusíku a nejvyšší podíl minerálního dusíku nejvyšší v nitrofilním keřovém porostu bezu černého a nejnižší v půdě nehnojeného extenzivního sadu, ve které byla většina dusíku vázána v mikrobní biomase a obsah minerálního dusíku byl nízký. Půdy se také výrazně lišily vývojem během inkubace.
|
|
|
Půdní mikroorganizmy v roli kontrolního článku emisí methanu z půd
Elhottová, Dana ; Němcová, Anna ; Chroňáková, Alica ; Šimek, Miloslav
Cílem tohoto příspěvku je pilotní pohled na funkční skupiny mikroorganizmů zodpovědné za procesy methanogeneze a methanotrofie v půdách modelového ekosystému pastviny sloužící jako zimoviště skotu. Studie potvrdila, že půda zatížená skotem byla obohacena o methanogenní archea v porovnání s kontrolní nezatíženou půdou, a že se společně s vyšší abundancí methanoarcheí zvýšila také abundance methylotrofních bakterií. Poměrné zastoupení mezi oběma skupinami však zůstalo výrazně posunuto ve prospěch aerobních methylotrofních mikroorganizmů na kontrolním nenarušeném stanovišti.
|
|
|
Procesy přeměn dusíku a uhlíku v půdě trvalých pastvin - výzkum na zimovišti skotu
Šimek, Miloslav ; Hynšt, Jaroslav ; Čuhel, Jiří ; Elhottová, Dana ; Chroňáková, Alica ; Němcová, Anna ; Jirout, Jiří ; Krištůfek, Václav
Zemědělské půdy jsou významným zdrojem tzv. skleníkových plynů (oxidu uhličitého, oxidu dusného a methanu). Pastevní půdy a zvláště zimoviště skotu se vyznačují velkými vstupy živin ve formě exkrementů. To spolu s dalšími vlivy chovaných zvířat vytváří předpoklady pro intenzivní přeměny dusíku a uhlíku a také pro jejich relativně velké ztráty ve formě plynných metabolitů. Příspěvek seznamuje s výzkumem modelového ekosystému zimoviště skotu. Pozornost je zaměřena jak na strukturu mikrobiálního společenstva pastevní půdy, tak na jeho aktivity včetně tvorby plynů a jejich emise z půdy do atmosféry.
|
|
| |
|
|
Emise tzv. skleníkových plynů (N2O a CO2) z pastevní půdy jako výsledek aktivity mikrobiálního společenstva - předběžné výsledky
Šimek, Miloslav ; Hynšt, Jaroslav ; Brůček, Petr ; Čuhel, Jiří
Zimoviště skotu je specifickým typem ekosystému, v němž je vliv skotu na půdu oproti běžné pastvině zesílen. Na lokalitě je patrný gradient vlivu zvířat od nejvíce zatížené plochy poblíž kravína, kde probíhá krmení a krávy se zde zdržují nejvíce, k nejméně zatížené protilehlé části pastviny, na které je pohyb a pobyt zvířat minimální. Emise N2O ze zimoviště jsou velmi proměnlivé a píky emisí mají krátkodobý charakter, protože většina N2O vzniká během jednoho až několika krátkých období aktivity, která nastávají při dobré zásobenosti půdy dusíkem při vhodné souhře podmínek prostředí, zejména při určité vlhkosti a teplotě půdy; emise N2O jsou vysoké zejména v jarním období; velikost emisí přímo souvisí se zatížením půdy zvířaty. Emise CO2 mají během roku zcela odlišný charakter než emise N2O, neboť víceméně kopírují chod teploty přízemní vrstvy vzduchu nebo svrchní vrstvy půdy; emise CO2 jsou vysoké zejména v letním období; velikost emisí přímo nesouvisí se zatížením půdy zvířaty.
|
|
|
Dynamika emisí N2O po přídavku C a N do půdy na zimovišti skotu
Hynšt, Jaroslav ; Brůček, Petr ; Čuhel, Jiří ; Šimek, Miloslav
Po aplikaci dusíku v nitrátové formě a uhlíku ve formě glukózy do půdy zimoviště skotu došlo k intenzivnímu krátkodobému zvýšení produkce N2O. Celkové množství N2O uvolněné z půdy záviselo na množství dodaných živin a během 3 dnů měření dosahovalo 1-15 kg N.ha-1 (0,2-3% aplikovaného dusíku) při přídavku 10-1000 kg N a C.ha-1, což zhruba odpovídá odhadované roční produkci N2O z půdy neovlivněné přídavky. Emise N2O byly velmi heterogenní, což ilustrují velké rozdíly mezi jednotlivými komorami, a proměnlivé v čase. Průběh emisí souvisel s dobou měřění během dne a noci, a tedy velmi pravděpodobně s průběhem teplot vzduchu a svrchní vrstvy půdy; maximální emise byly však vždy změřeny 6 h po přídavku živin.
|
|
|
Metodické aspekty studia biodiverzity v půdě
Šimek, Miloslav ; Krištůfek, Václav
Půda má mnoho ekologických a s lidskými aktivitami souvisejících funkcí, které mohou být naplněny pouze díky přítomnosti organismů v půdě. Diverzita půdních organismů je často vztahována k jiným významným půdním atributům, jako jsou úrodnost, produktivita, resilience, kvalita a zdraví půdy, a také degradace půdy. Práce představuje koncepci půdní biodiverzity a tradiční i moderní metodické přístupy jejího studia
|
host ::
RSS.