Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Koncentrace fosforu v nádržích Orlík a Slapy: výsledek socioekonomického vývoje v povodí a změny klimatu
Hejzlar, Josef ; Jarošík, Jiří ; Kopáček, Jiří ; Vystavna, Yuliya
Na základě existujících datových řad pro fosfor v nádržích Slapy a Orlík a v jejich hlavních přítocích jsme rekonstruovali vstup P z povodí do těchto dvou nádrží pro období 1961–2015 a sestavili\nnádržové modely retence P. Koncentrace P v obou nádržích rostly od 60. let minulého století do roku 1991 a pak začaly klesat, v nádrži Slapy ale s výrazně větší meziroční variabilitou. Trendy\nkoncentračního nárůstu a poklesu P byly odrazem vývoje socio-ekonomiky v povodí Vltavy, zejména stavu kanalizací, vypouštění odpadních vod, aplikace hnojiv, množství hospodářských zvířat\na intenzity rybničního chovu ryb. Po roce 1991 se v nádrži Slapy koncentrace P za zvýšených letních průtoků začaly zvyšovat a podporovat rozvoj fytoplanktonu, kdežto v suchých létech klesaly až\nk mezotrofii. Klimaticko-hydrologicky podmíněné procesy v současnosti zjevně začaly konkurovat obecně klesajícímu trendu znečištění P a zvyšují eutrofizaci nádrže navzdory poklesu zatížení P\nz povodí.
Trendy bilance a látkových toků fosforu v ČR.
Hejzlar, Josef
V poslední době se v rozvinutých zemích volá po zvýšení recyklace fosforu (P), který je strategickou surovinou pro zemědělství a další produkční sféry; zároveň P působí vážné environmentální problémy, např. eutrofizaci vod. S použitím metodiky analýzy materiálových toků van Dijk et al. (Sci. Total Environ. 2016, 552: 1078–1093) kvantifikovali hlavní toky a zásoby P v 27 státech Evropské unie. V příspěvku jsou představena a diskutována data z uvedené publikace pro materiálové toky P v ČR ve srovnání s EU. Bilance pro ČR ukazuje její závislost na dovozu P prostřednictvím minerálních hnojiv (1 kg/os/rok), potravin a krmiv (1,5 kg/os/rok) a zároveň upozorňuje na značné ztráty do prostředí a nevyužitý potenciál recyklace. Například komunální kaly (0,4 kg/os/rok) a masokostní moučka (0,25 kg/os/rok) by mohly nahradit 70 % množství aplikovaných minerálních hnojiv. Míra recyklace P je v ČR ve srovnání s EU-27 podprůměrná (68 % v živočišné výrobě, 21 % v produkci potravin, 10 % v lidské spotřebě). Zemědělská výroba v ČR dosud využívá zásobu P v půdě z minerálních P hnojiv aplikovaných v minulosti.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.