| |
|
Roudnické nekrologium z let 1457–1464 ve Státním oblastním archivu v Třeboni
Dragoun, Michal ; Gaudek, Tomáš
Studie přináší popis, základní zhodnocení a edici nekrologia roudnické kanonie z let 1457–1464, uloženého v Státním oblastním archivu v Třeboni, fond Velkostatek Třeboň, registratura IA 3K β 28e. Jeho text byl psán jednou rukou a v některých detailech doplňuje údaje rozsáhlého roudnického nekrologia (1333-1516), uloženého v rukopise Národní knihovny České republiky XIX B 3. K vzhledu oltáře sv. Mikuláše v roudnickém kostele dodává, že byl vybaven sochami, a rukopis NK ČR VII C 23 spojuje s konkrétní donací libochovického faráře Jana. Nová data pak nekrologium přináší o životě vdovy po Janu Smiřickém a o životě jejich syna Václava. Geografický rozptyl záznamů nekrologia není široký a na rozdíl od pražského rukopisu jsou zcela opomenuty konfraternity. Nápadné množství žen v údajích nekrologia, které je v souladu i s jinými prameny (nekrologium kláštera českokrumlovských minoritů a klarisek), bude moci být zhodnoceno až po důkladném poznání pražského rukopisu. Třeboňské nekrologium ale potvrzuje, že roudnická kanonie nepatřila ani po husitských bouřích k opomíjeným institucím, v Roudnici a jejím okolí byla respektována a podporována a její konec zapříčinily spíše opětovné válečné události za vlády Jiřího z Poděbrad než nezájem o její činnost.
|
|
Emauzský cyklus a liturgie
Kubínová, Kateřina
Studie se snaží o nový pohled na malby Emauzského cyklu. Řešení je hledáno v souvislostech ikonografie a všední liturgie. Některé malby totiž pravděpodobně odrážejí liturgické obřady v klášteře.
|
|
Karmelitáni a slovanští benediktini na Novém Městě pražském
Benešovská, Klára
Obě klášterní fundace Karla IV. byly zajištěny papežskými listinami již roku 1346, dva roky před oficiálním založením Nového Města. Výběr právě těchto dvou řádů a jejich lokace v urbanismu budoucího města odpovídá jejich úloze v Karlově vizi nového centra římské říše a českého království. Na rozdíl od starších názorů autorka nevidí obě fundace jakožto projev snah mladého Karla pronikat s pomocí obou řádů do zemí schismatiků a nevěřících.
|
| |
| |
| |
| |