|
| |
|
| |
|
|
Vliv vybraných abiotických aditiv na bioremediaci ropného znečištění v půdě
Kuráň, P. ; Trögl, J. ; Nováková, J. ; Pilařová, V. ; Pilařová, K. ; Ederer, J. ; Dáňová, P. ; Pavlorková, J. ; Fryčák, R. ; Bošková, S. ; Kozler, J. ; Novák, František
V sadě nádobových pokusů byl testován vliv přídavku vybraných aditiv (huminové látky, zeolity) na biodegradaci ropných látek v kontaminované půdě, a to kombinovaným působením autochtonní mikroflóry a augmentovaného ropu degradujícího bakteriálního kmene. Průběh biodegradace byl sledován pomocí zvolených analytických hodnotících postupů (obsah C.sub.10./sub.-C.sub.40./sub., poměry pristan/C.sub.17./sub., fytan(C.sub.18./sub., obsah celkového organického uhlíku) a také charakterizací aktivity a struktury průkazný vliv na rychlost biodegradace, nicméně měly pozitivní vliv na vývoj biomasy půdního mikrobního společenstva. Přídavek zeolitu (10 % hmotn.) se projevil pomalejším nárůstem mikrobiální biomasy ve srovnání s moduly bez zeolitu, nicméně výrazně usnadnil manipulaci s půdou. Naopak augmentace biodegradačního bakteriálního kmene vedla k urychlení biodegradace a ukázala se jako nejvýznamnější zásah.
|
|
| |
|
|
Enzyme-catalysed processes in the spoil heaps after brown coal mining: effects of site age, vegetation and seasonality
Baldrian, Petr ; Šnajdr, Jaroslav ; Valášková, Vendula ; Urbanová, Michaela ; Voříšková, Jana ; Popelářová, Petra ; Herinková, Jana ; Cajthaml, Tomáš ; Frouz, Jan
Enzyme-catalysed processes in the spoil heaps after brown coal mining are affected by site age, vegetation composition and seasonality
|
|
| |
|
|
Strupovitost hlíz vážný problém při pěstování brambor
Diviš, J. ; Krištůfek, Václav
Na plochách se silným a slabým výsledkem obecné strupovitosti byly pěstovány odrůdy brambor silně náchylné (Agria) a s nízkou náchylností (Kariera) ke strupovitosti hlíz. Stupeň napadení strupovitosti hlíz byl vyhodnocen podle stupnice Wenzel a Demel (1967). Získané výsledky potvrdily významné postavení odrůdy jako nepřímého opatření v ochraně brambor proti obecné strupovitosti. Odrůdy Agria a Kariera je možné využít jako indikační odrůdy výskytu obecné strupovitosti na polích.
|
|
| |
|
|
Emise N.sub.2./sub.O a N.sub.2./sub., denitrifikační aktivita a velikost denitrifikačního společenstva v pastevní půdě - jakou roli zde hraje pH?
Čuhel, Jiří ; Šimek, Miloslav ; Laughlin, R.J. ; Chéneby, D. ; Bru, D. ; Philippot, L.
Denitrifikace a následné emise N jsou významně ovlivněny půdní reakcí (pH). Nicméně není jasné, zda pH řídí denitrifikaci pouze skrze kinetiku denitrifikačních enzymů nebo i skrze strukturu denitrifikačního společenstva. Cílem této práce bylo získat lepší vhled do průběhu emisí N.sub.2./sub.O a N.sub.2./sub. stanovených in situ z půd s rozdílnou hodnotou půdní reakce (pH), srovnat získané výsledky s laboratorním stanovením denitrifikační aktivity, a zjistit, zda je ve studovaných půdách možné nalézt nějaké spojení mezi produkcí N.sub.2./sub.O a N.sub.2./sub. a abundancí denitrifikačního společenstva. Pokusná plocha se nacházela v pastevním areálu farmy Borová u Českého Krumlova a byla rozdělena do 12 čtverců (každý 3×3 m) upravených přídavky roztoku KOH (varianta se zásaditým pH půdy), roztoku H.sub.2./sub.SO.sub.4./sub. (kyselé pH) nebo ponechaných bez přídavku (přirozené pH). Emise N.sub.2./sub.O a N.sub.2./sub. in situ byly stanoveny v průběhu 74 h pomocí přenosných komor.
|
|
|
Projevy nadbytku dusíku v půdě
Hynšt, Jaroslav ; Šimek, Miloslav
Nedostatek a nadbytek dusíku mohou mít různý význam v odlišných ekosystémech. Proto je třeba hledat obecné projevy nedostatku a nadbytku dusíku v půdě. Ve 3 rozdílných půdách byla testována hypotéza, že rostoucí nasycení půdy dusíkem zvyšuje podíl minerálního dusíku na úkor rozpustného organického dusíku a dusíku v mikrobní biomase. Vzorky půdy byly odebrány v porostu bezu černého, na orné půdě a v extenzivním sadu. Půdy byly inkubovány 14 dní a byl sledován obsah NH.sub.4./sub..sup.+./sup., NO.sub.3./sub..sup.-./sup., rozpustného organického dusíku a dusíku v mikrobní biomase. V souladu s hypotézou byl celkový obsah stanovovaných forem dusíku a nejvyšší podíl minerálního dusíku nejvyšší v nitrofilním keřovém porostu bezu černého a nejnižší v půdě nehnojeného extenzivního sadu, ve které byla většina dusíku vázána v mikrobní biomase a obsah minerálního dusíku byl nízký. Půdy se také výrazně lišily vývojem během inkubace.
|
host ::
RSS.