|
|
Analýza hierarchie významu bodových a difúzních zdrojů fosforu v povodí řeky Lomnice pro eutrofizaci nádrže Orlík
Hejzlar, Josef ; Polívka, Josef ; Žaloudík, Jiří
Zdroje P v povodí řeky Lomnice byly analyzovány dvěma metodami: (i) bilančním porovnáváním látkového toku P v monitorovaných profilech vůči součtu dílčích zdrojů P v daném povodí zmenšenému o odhad retence P v říční síti a (ii) pomocí stochastického modelu SIMCAT Environmental Agency UK. Obě metody ukázaly shodně jako hlavní zdroj vysokých koncentracích celkového P (průměr a charakteristická hodnota c90 v Lomnici při ústí do nádrže Orlík v letech 2004-2008 0,28 a 0,45 mg/l) komunální odpadní vody a intenzivní chov ryb v rybnících (56 a 26 % zdrojů P v povodí), zatímco odnosy ze zemědělských ploch a lesů dosahovaly pouze 14 a 3 % celkových zdrojů P. Ze scénářových výpočtů provedených oběma modely vyplývá, že úrovně koncentrace P bez eutrofizačních dopadů na nádrž nebude možné dosáhnout bez opatření zejména v oblastech čištění komunálních odpadních vod a rybářství.
|
|
|
Koncentrace a formy fosforu v odtoku z malých zemědělských povodí v povodí nádrže Orlík
Richtr, J. ; Hejzlar, Josef ; Semančíková, E.
Během jednoho ročního cyklu byly sledovány koncentrace hlavních forem P v odtocích z 21 malých zemědělských povodí s ornou půdou a trvalými travními porosty (TTP) v povodí nádrže Orlík. Průměrné koncentrace rozpuštěného reaktivního P (RRP) a rozpuštěného nereaktivního P (RNP) byly z hlediska eutrofizace vod nízké a mezi povodími s ornou půdou a TTP se nelišily (RRP 32 a 24 μg/l, RNP 8 a 9 μg/l). Koncentrace P v částicích (PP) se mezi typy povodí lišily průkazně (77 a 20 μg/l). PP v odtocích zjevně nepocházel z eroze půdy v okamžiku odběru, ale z resuspenze sedimentu ve vodotečích, popř. břehové eroze. Byly nalezeny statisticky významné lineární korelace mezi koncentracemi P v oxalátovém výluhu ze svrchních (0-15 cm) a spodních (50-70 cm) půdních vrstev a mezi fosforečnanovým saturačním indexem půdní vrstvy 50-70 cm a koncentrací RRP v odtoku z povodí, což indikuje existenci závislosti koncentrace P v podpovrchovém a podzemním odtoku z povodí na obsahu přístupného P v půdě.
|
|
| |
|
| |
|
|
Vliv eutrofizace na jakost vody v nádržích: metodika hodnocení přísunu živin z povodí a protieutrofizační odolnosti nádržového ekosystému
Hejzlar, Josef ; Duras, J. ; Staňková, B. ; Turek, Jan ; Žaloudík, Jiří
Článek popisuje metodiku pro identifikaci a kvantifikaci zdrojů živin v povodí (tj. zejména bodové a difúzní zdroje, rybářské obhospodařování rybníků, atmosférické depozice, přírodní pozadí) a stanovení kritického zatížení dané nádrže živinami z hlediska eutrofizace, což jsou nezbytné informace pro navrhování účinných protieutrofizačních opatření v nádržích. Použití této metodiky pro hodnocení vodárenské nádrže Mostiště a jejího povodí ukázalo, že dává výsledky, které jsou v souladu s alternativními způsoby vyhodnocení zdrojů živin v povodí, např. se vztahovou analýzou mezi charakteristikami využití krajiny v povodí a jakostí vody tocích anebo s přímým stanovením odnosu ze zemědělských povodí při vyloučení ostatních zdrojů.
|
|
| |
|
|
Jak vlastně studovat rybí obsádky našich velkých nádrží?
Kubečka, Jan ; Matěna, Josef ; Čech, Martin ; Draštík, Vladislav ; Frouzová, Jaroslava ; Hohausová, Eva ; Jarolím, Oldřich ; Jůza, Tomáš ; Kratochvíl, Michal ; Muška, Milan ; Peterka, Jiří ; Prchalová, Marie ; Říha, Milan ; Tušer, Michal ; Vašek, Mojmír
Kvantitativní průzkumy ryb údolních nádrží doznaly u nás v poslední době rychlý vývoj. Zejména pro studium ryb habitatů volné vody má zásadní význam zavádění vědeckých echolotů, tralů, tzv. nordických mnohoočkových tenatních sítí, košelkových nevodů a hlubinného agregátu. Jednodušší z uvedených metod tvoří základ metodiky doporučené pro průzkum větších stojatých vod v rámci rámcové směrnice EU o vodách. Kombinace všech uvedených metod s klasickými přístupy (zátahové sítě, bentická tenata) se pak používá pro tzv. komplexní odhad rybí obsádky, který zjistí abundanci, biomasu, druhové a věkové složení všech důležitých druhů ve všech důležitých habitatech nádrží. Největší potenciál pro další zdokonalování průzkumů představuje nasazení mnohokuželových akustických kamer a dořešení problémů s účinností tralových sítí pro odlov dospělých ryb.
|
|
|
Snímkování pelagických plůdkových společenstev ryb nádrží pomocí tralů
Jůza, Tomáš ; Kubečka, Jan ; Čech, Martin ; Draštík, Vladislav ; Jarolím, Oldřich ; Peterka, Jiří ; Vašek, Mojmír
Volná voda šesti českých nádrží byla snímkována pomocí pelagických plůdkových tralů v pozdním létě v letech 2003-2005. Na Římově, Želivce, Vraném a Slapech dominovaly v pelagiálu kaprovité ryby. Dominantními druhy zde byla plotice, cejn a ouklej. Na Lipně a Nýrsku dominovaly v pelagiálu okounovité ryby (Lipno-candát, Nýrsko-okoun). Tralování odhalilo největší denzitu 0+ ryb v hladinové vrstvě (hloubka 0-3m). Na nádržích kde se zároveň vyskytovaly okounovité i kaprovité druhy ryb, kaprovité druhy dominovaly v hladinové vrstvě zatímco okounovité druhy obvykle převládly v hloubce mezi 3-6m. V kaňonovitých nádržích jako Římov a Želivka klesala denzita 0+ ryb od přítoku směrem ke hrázi nádrže takže největší denzita byla v přítokové části nádrže. Na kaskádových nádržích jako Slapy a Vrané byla volná voda přítokové oblasti prakticky bez ryb. Největší denzita byla zaznamenána o něco níže, odkud byl již trend podobný situaci na nekaskádových nádržích.
|
|
|
Diverzita a prostorová distribuce tohoročního plůdku v nádržích vltavské kaskády
Draštík, Vladislav ; Kubečka, Jan ; Jůza, Tomáš ; Jarolím, Oldřich ; Hladík, Milan ; Kratochvíl, Michal ; Prchalová, Marie ; Říha, Milan ; Tušer, Michal
Plůdková rybí společenstva byla sledována v nádržích vltavské kaskády pomocí plůdkových pelagických tralů a litorálních zátahů. Nejvyšší početnost plůdku byla pozorována na nádržích Slapy a Vrané. Nejnižší byla na Kamýku a Štěchovicích, malých nádržích s krátkou dobou zdržení a nejnižší koncentrací kyslíku a teplotou vody. Plůdkové pelagické společenstvo bylo mnohonásobně méně početné než litorální a sledovalo klasickou rybí distribuci v nádrži. Distribuce litorálního plůdkového společenstva byla mnohem komplikovanější, protože více faktorů přichází v úvahu (např. sklon a substrát dna, členitost břehové linie, přítomnost makrofyt). Ve většině nádrží převládaly v plůdkovém spolčenstvu kaprovité druhy (ouklej (.i.Alburnus alburnus./i.), plotice (.i.Rutilus rutilus./i.), cejn (.i.Abramis brama./i.)), na Kamýku převládaly okounovité druhy (okoun (.i.Perca fluvitilis./i.), ježdík (.i.Gymnocephalus cernua./i.)).
|
|
|
Změny druhového složení na hloubkovém gradientu kaňonovitých nádrží
Prchalová, Marie ; Kubečka, Jan
Během let 2004 a 2005 byl zkoumám hloubkový gradient výskytu ryb ve dvou kaňonovitých vodárenských nádržích (Římov, Švihov), a to pomocí nordických mnohoočkových tenat v pelagických a bentických habitatech. Ve volné vodě byla většina ryb ulovena v horních 5 m vodního sloupce. Pod touto hloubkou nebyly uloveny téměř žádné ryby. Ve společenstvu převládala ouklej a směrem do hloubky se zvyšovalo množství okouna. V bentických habitatech bylo nejvíce ryb uloveno do 3 m hloubky. Početnost klesala do hloubky 10 m a pod touto hranící se nevyskytovaly téměř žádné ryby. Litorálnímu společenstvu dominovali okoun a ježdík. Ježdík preferoval hlubší habitaty. Vzhledem k biomanipulačním odlovným metodám je dostačující lovit v horních 5 m volné vody a v horních 3 m litorálu nádrže. Ke zjištění hrubého, avšak odpovídajícího odhadu rybí obsádky stačí vzorkovat tenaty horních 5 m volné vody a horních 10 m bentických habitatů nádrží.
|
host ::
RSS.