|
|
Užití krátkodobé hydroponie pro selekci vhodných druhů listnatých dřevin využitelných pro remediační účely
Malá, J. ; Cvrčková, H. ; Máchová, P. ; Dostál, J. ; Soudek, Petr ; Šíma, P.
V České republice se nacházejí relativně rozsáhlé lokality kontaminované průmyslovým spadem, nebo se jedná o extenzivní výsypky a úložiště elektrárenských, důlních a čistírenských kalů, případně jiných odpadů, které obsahují toxické látky. K nejzávažnějším kontaminantům majícím přímý negativní dopad na zdraví náležejí ionty těžkých kovů, z nich především Pb, Cd a Cr. Dekontaminace těchto lokalit a jejich navrácení pro lesnické, zemědělské nebo krajinotvorné účely má proto stěžejní význam pro celkové ozdravení životního prostředí. Jako nejefektivnější způsob dekontaminace půd in situ se nabízí fytoremediace, využití rostlin s význačnou schopností translokovat kontaminující látky z půdy a akumulovat je ve svých pletivech. Optimální jak z hlediska ekonomického, tak dekontaminační efektivity se jeví využití rychlerostoucích listnatých dřevin, které zároveň vykazují vysokou schopnost akumulace těžkých kovů ve svých pletivech. Nejvíce byly doposud studovány různé druhy vrb (Salix spp.), které tyto požadavky splňují a navíc vytvářejí křovinné porosty, takže v relativně krátké době mohou pokrýt i rozsáhlejší plochy nutričně méně hodnotných půd charakteristických právě pro výsypky a odkaliště, na nichž se jen těžko uchycují jiné druhy dřevin, viz foto 1. Tam, kde je zapotřebí udržet půdní reliéf (zábrana eroze a snosu půd) a zachovat hydrologické poměry (pokles podzemních vodních zásob), se jako nejvhodnější ukázaly hluboko kořenící dřeviny zejména rodu Populus spp. Remediační vlastnosti byly studovány u jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia) a kanadského topolu osikovitého (Populus tremula x P. tremuloides) úspěšně rostoucích na imisně zatížených půdách v Krušných horách a dále u stromových vrb Salix x blanda a S. viminalis a keřových vrb S. miyabeana a S. elbursensis z elektrárenského odkaliště ve Vysočanech na Chomutovsku.
|
|
| |
|
| |
|
|
Fytoremediace vzduchu - plány a realita
Vaněk, Tomáš ; Maršík, Petr ; Soudek, Petr
Dosud získané výsledky ukazují, že vybrané rostliny lze efektivně využít k odstranění kontaminantů ze vzduchu, a to jak plošně, tak především v blízkosti zdrojů kontaminace, jako jsou komunikace. Při výběru vhodných rostlin je nezbytné věnovat pozornost jak jejich sorpčním schopnostem, tak i jejich schopnosti přežít v kontaminovaných lokalitách, kde jsou navíc vystaveny dalším stresům, jako je nedostatek vláhy a zasolení.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Studium mechanismu účinku induktorů rezistence k padlí travnímu na pšenici
Grigová, Vendula ; Šašek, M. ; Věchet, L. ; Burketová, Lenka
Jednou z metod, jak zvýšit odolnost rostlin proti chorobám bez změny jejich genomu je využití jevu zvaného indukovaná rezistence. Ochrana rostliny v systému indukované rezistence je založena na aktivaci obranných mechanismů rostliny stimulací metabolických i strukturních změn v rostlině. K indukci rezistence se využívá mnoho látek chemické a biologické povahy. Tato práce se zabývá účinkem těchto induktorů použitých v patosystému pšenice (Triticum aestivum L.) – padlí travní (Blumeria graminis f. sp. tritici). Účinky induktorů byly analyzovány pomocí genové exprese markerových genů a pomocí zjišťování vlivu induktorů na infekční struktury padlí. Bylo zjištěno, že dochází k slabé expresi genů WCI5 (gen indukovaný chemickými látkami) a WCK1 (gen kódující MAP kinasu). Testy klíčivosti prokázaly, že postřik BTH (benzothiadiazol) a extraktem z dubové kůry inhibují klíčivost konidií padlí na pšenici.
|
|
|
Studium obranných mechanismů cukrovky podílejících se na rezistenci proti patogenům a škůdcům
Grigová, Vendula ; Burketová, Lenka
Rostliny jsou schopny se proti napadení patogenů bránit vlastními obrannými mechanismy, které zahrnují jak konstitutivní, tak indukované strukturální, ale především biochemické změny. Důležitým obranným mechanismem je systémově získaná rezistence (SAR). Cílem bylo využít již dosažených výsledků a porovnat obranné reakce cukrovky proti původci rizománie (BNYVV) a jeho přenašeči Polymyxa betae s reakcí na napadení háďátkem řepným a s reakcí na ošetření chemickými a biologickými induktory rezistence. Bylo prokázáno, že se v rámci obranných mechanismů cukrovky po napadení patogenem a škůdcem a po ošetření induktorem BTH indukuje stejné spektrum hydrolytických PR-proteinů (bazická -1,3-glukanasa II.třídy: Glu2, bazická chitinasa IV.třídy: Ch4, kyselá chitinasa III.třídy: SE2, bazická chitinasa II.třídy: Ch2), síla indukce však závisí na konkrétním agens. Zvýšená akumulace glukanasy byla imunohistologicky detekována v pletivech cukrovky jak po infekci patogenem/škůdcem, tak i po ošetření induktorem BTH.
|
host ::
RSS.