|
|
Postoje občanů k trestu smrti – duben/květen 2023
Červenka, Jan
Centrum pro výzkum veřejného mínění zkoumalo ve svém dubnovém a květnovém šetření postoje českých občanů k trestu smrti. Položené otázky se týkaly jednak obecného názoru na to, zda by trest smrti v České republice měl existovat, nebo neměl existovat, jednak zjišťovaly, nakolik lidé souhlasí, nebo nesouhlasí s různými konkrétními výroky o trestu smrti.\n\nJen o málo více než dvě pětiny dotázaných souhlasí s trestem smrti („rozhodně má existovat“ 17 %, „spíše má existovat“ 25 %), což je od roku 1992, odkdy je souhlas zjišťován, nejnižší podíl a pokles z tehdejších 76 % o 34 procentních bodů.\n\nNesouhlas s trestem smrti poprvé převážil nad souhlasem a tvoří o málo více než polovinu (51 %). Oproti roku 1992 se téměř zčtyřnásobil.\n\nZ výroků podporujících trest smrti veřejnost nejvíce souhlasí s tím, že „přináší spravedlivé zadostiučinění pozůstalým“ (62 %), nejméně s výrokem o potřebnosti uplatňování principu „oko za oko, zub za zub“ (41 %).\n\nMezi výroky zpochybňujícími trest smrti jsou na prvním místě uváděny „riziko zneužití“ (83 %) a „riziko justičního omylu“ (81 %), na posledním místě pak je to, že trest smrti je projevem politického populismu (37 %).
|
|
|
Občané o situaci na Ukrajině – červen/červenec 2023
Červenka, Jan
V šetření, jež probíhalo v průběhu června a července 2023, Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo sadu otázek týkajících se konfliktu na Ukrajině. Výzkum zjišťoval, zda se lidé zajímají o vývoj situace na Ukrajině a zda ji pokládají za bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku, Evropu a mír ve světě, jak se občané staví ke krokům vlády na podporu Ukrajiny a jak vidí možná opatření ze strany mezinárodního společenství.\n\nV současnosti se o vývoj situace na Ukrajině zajímají tři pětiny (60 %) české veřejnosti, což je o 18 procentních bodů méně než na jaře 2022. V dlouhodobém srovnání od roku 2014 jde o třetí nejvyšší podíl, když druhý nejvyšší byl, zaznamenám v březnu 2014.\n\nTři čtvrtiny (75 %) občanů považují situaci na Ukrajině za hrozbu pro evropskou bezpečnost, sedm desetin (70 %) ji má za hrozbu pro bezpečnost České republiky a více než dvě třetiny (68 %) situaci na Ukrajině vidí jako hrozbu pro mír ve světě.\n\nVíce než dvě pětiny občanů (43 %) souhlasí s kroky vlády na podporu Ukrajiny, nadpoloviční většina (54 %) s nimi nesouhlasí. Necelé dvě pětiny (39 %) českých občanů si myslí, že česká vláda Ukrajinu podporuje přiměřeně, jen malá část dotázaných uvedla, že ji podporuje příliš málo (2 %), a více než polovina (56 %) soudí, že ji podporuje příliš mnoho.\n\nVýrazná většina občanů souhlasí s vyvíjení diplomatického tlaku na Rusko ze strany mezinárodního společenství (72 %), o málo více než polovina (52 %) by souhlasila s úplnou politickou a ekonomickou izolací Ruska. Necelá polovina Čechů schvaluje finanční pomoc (49 %) a poskytování vojenského vybavení Ukrajině (47 %), ale jen o málo více než desetina (12 %) by podporovala vyslání vojáků, kteří by se zapojili do boje.
|
|
|
Postoj české veřejnosti k přijímání uprchlíků z Ukrajiny – červen/červenec 2023
Červenka, Jan
V šetření, jež probíhalo v období od konce května do poloviny třetí dekády července 2023, Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo sadu otázek týkajících se postojů české veřejnosti k přijímání uprchlíků z Ukrajiny. Dotazovaní konkrétně vyjadřovali své postoje k přijímání ukrajinských uprchlíků vzhledem k možnosti jejich trvalého usazování se v České republice a názory na to, zda se daří, nebo nedaří začleňovat ukrajinské uprchlíky do naší společnosti. Součástí dotazování bylo i zmapování zájmu o aktuální vývoj okolo této situace.\n\nO vývoj situace okolo uprchlíků z Ukrajiny se zajímají více než dvě pětiny (43 %) českých občanů.¨\n\n9 % občanů je pro možnost trvalého usazení se ukrajinských uprchlíků zde, další necelé dvě třetiny (64 %) upřednostňuje pouze dočasné přijetí s následným návratem do země původu.\n\n46 % Čechů si myslí, že se daří začleňovat ukrajinské uprchlíky do naší společnosti, stejně velká část veřejnosti si myslí opak.
|
|
|
Hodnocení činnosti ministerstev – červen/červenec 2023
Červenka, Jan
V období června a července 2023 byla do pravidelného výzkumu Naše společnost zařazena otázka, ve které respondenti na škále odpovídající školnímu známkování hodnotili působení jednotlivých ministerstev, Úřadu vlády a Kanceláře prezidenta republiky v uplynulých dvanácti měsících.\n\nHodnocení činnosti vládních úřadů v uplynulých dvanácti měsících ve většině případů dostalo na průměr horší čisté „trojky“.\n\nNejlepší hodnocení ze všech úřadů získalo ministerstvo kultury, které dosáhlo průměrné známky 2,85, a Kancelář prezidenta republiky s průměrnou známkou 2,92.\n\nNejhorší hodnocení obdrželo ministerstvo financí (průměrné hodnocení 4,01).\n\nNejrozporuplnější hodnocení se objevilo u Kanceláře prezidenta republiky, ministerstva obrany a ministerstva zahraničních věcí.
|
|
|
Hodnocení působení Petra Pavla v prezidentském úřadě – červen/červenec 2023
Červenka, Jan
V šetření realizovaném v červnu a v červenci 2023 se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOU AV ČR, v.v.i., zaměřilo na hodnocení působení Petra Pavla v prezidentském úřadě podle šesti vybraných kritérií.\n\nU prezidenta České republiky Petra Pavla ve všech zkoumaných oblastech převažovalo pozitivní hodnocení nad kritickým.\n\nRelativně nejpříznivěji česká veřejnost hodnotila, jak dbá o vážnost a důstojnost úřadu (78 %) a jak reprezentuje ČR v zahraničí (76 %).\n\nNejvíce kritičtí byli čeští občané k tomu, jak nový prezident ovlivňuje vnitropolitický život (30 %) a jak je v kontaktu a občany a zná jejich problémy (29 %).\n\nV porovnání s předchozími prezidenty vyznívá hodnocení dosavadního působení Petra Pavla poměrně příznivě, když lepší hodnocení u jednotlivých položek se u kteréhokoli z jeho předchůdců objevovalo jen zřídka.
|
|
|
Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti – duben/květen 2023
Tuček, Milan
V rámci svého jarního šetření se CVVM zabývalo otázkou vzájemného soužití romské menšiny s ostatními obyvateli ČR, dále se věnovalo názorům na možnosti, které Romové mají v české společnosti, a zjišťovalo postoje veřejnosti k tomu, jak vláda a místní samosprávy řeší problematiku romské menšiny. Poslední šetření dané problematiky proběhlo v roce 2019.\n\nNecelé dvě třetiny (63 %) dotázaných hodnotí soužití s Romy jako špatné, v tom 15 % jako velmi špatné.\n\nOd roku 2015 (posledních pět výzkumů) se ovšem toto negativní hodnocení zeslabilo o 20 procentních bodů (oproti roku 2019 o devět bodů).\n\nStereotypní pohled na romskou populaci se celkově zeslabil. Tento pohled není podmíněn sociodemografiky dotázaných, avšak souvisí s (negativním) hodnocením soužití Romů s majoritou.\n\nŘešení romské problematiky ze strany vlády považují dvě pětiny dotázaných za uspokojivé. Podobný je i podíl respondentů, kteří je považují za neuspokojivé. Místní samospráva je v tomto ohledu hodnocena lépe (převažuje hodnocení uspokojivé 41 % ku 26 % neuspokojivé).
|
|
|
Názory veřejnosti na přijatelnost půjček a míru zadlužení občanů a státu – duben/květen 2023
Tuček, Milan
V rámci dubnového a květnového šetření Naše společnost zařadilo CVVM i sadu otázek týkajících se půjčování si peněz a na zadluženost občanů a státu.\n\n90 % dotázaných považuje půjčky za riziko. Zároveň 78 % je přesvědčeno, že půjčování peněž a pořizování si věcí na dluh je v dnešní době přirozenou součástí života. A jen 38 % dotázaných si myslí, že za půjčky se musí člověk tak trochu stydět.\n\nPouze 30 % dotázaných souhlasí s tím, že půjčovat si peníze se vyplatí.\n\nNázory na půjčky se podle očekávání liší podle generační příslušnosti.\n\nNejpřijatelnější jsou pro českou veřejnost půjčky na bydlení (88 %), podnikání (82 %) a studium (81 %), naopak nejméně přijatelné jsou půjčky na dovolenou (11 %) a na vánoční dárky (11 %).\n\nNecelé tři čtvrtiny (73 %) dotázaných pokládají míru zadlužení obyvatelstva za vysokou, u státu to je to téměř devět z deseti dotázaných, přičemž 60 % zadlužení státu považuje za velmi vysoké.\n\nOproti roku 2019 se podíl těch, kteří zadlužení státu považují za velmi vysoké, dramaticky zvýšil o 44 procentních bodů (od roku 2021 o 21 procentních bodů).
|
|
|
Postoje veřejnosti ke konzumaci návykových látek a drogovým závislostem – duben/květen 2023
Spurný, Martin
V šetření, jež probíhalo v průběhu dubna a května 2023, Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo sadu otázek týkajících se postojů veřejnosti ke konzumaci návykových látek. Dotázaní starší 15 let hodnotili, do jaké míry považují za přijatelnou konzumaci některých návykových látek, konkrétně tabáku, alkoholu, léků proti bolesti, na spaní nebo na uklidnění, konopných drog (např. marihuana, hašiš) a drog jako je extáze, pervitin a heroin. Vyslovovali se k vybraným výrokům o problematice drogové závislosti, zdali je, užívaní drog problém v celé České republice nebo v místě bydliště a také zda se příslušné instituce v České republice problémem užívání drog zabývají přiměřeně.
|
|
|
Postoje veřejnosti k právům homosexuálů – duben/květen 2023
Kyselá, Monika
V dubnu a květnu 2023 byl do pravidelného šetření Naše společnost opět zařazen blok otázek týkající se tolerance české společnosti vůči homosexuálně orientovaným ženám a mužům. Zároveň byly zjišťovány postoje občanů k tomu, zda by lidé s homosexuální orientací měli mít právo uzavřít registrované partnerství, uzavřít sňatek, adoptovat děti z „ústavů“ – tzv. dětských domovů a adoptovat děti svého partnera či partnerky, s nimiž žijí a na jejichž výchově se podílejí.
|
|
|
Veřejné mínění o interrupci, eutanazii a prostituci – duben/květen 2023
Čadová, Naděžda
Ve výzkumu realizovaném v dubnu a květnu 2023 se Centrum pro výzkum veřejného mínění v rámci pravidelného omnibusového šetření zajímalo o názory veřejnosti na otázky, které lze z morálního hlediska považovat za kontroverzní. Konkrétně se dotazovaní občané vyjadřovali k tématu interrupce, eutanazie a prostituce.\n\nPřibližně čtyři pětiny (79 %) českých občanů zastávají názor, že právo rozhodnout o přerušení vlastního těhotenství má mít žena sama. Pro úplný zákaz interrupcí se vyslovila pouhá 2 % občanů. Podpora práva ženy rozhodnout se, zda má být provedeno umělé přerušení jejího těhotenství, je vůbec nejvyšší za celou dobu sledování, tj. od roku 1990.\nS uzákoněním eutanazie podle šetření souhlasí téměř tři čtvrtiny české veřejnosti (73 %).\nDvě pětiny (40 %) dotázaných občanů se přiklonily k tomu, že prostituce by měla být zákonem povolena a upravena jako živnost.
|
host ::
RSS.