|
|
Vstup olova do mozku po experimentálním podání octanu olovnatého
Patková, Jana ; Vojtíšek, Maxmilián (vedoucí práce) ; Žurmanová, Jitka (oponent)
Lead is a ubiquitous environmental toxin that induces a broad range of fysiological, biochemical and behavioral dysfunctions in man and in experimental animals. The present study is focused on the effect of lead on the central nervous system, which is considered to be most deleterious, especially alterations of cognitive and behavioral functions. New concepts in the neurotoxicology of lead include advances in understanding mechanisms of lead-induced damage to the nervous system, like induction of oxidative stress. In the experimental part the entry of lead into the brain of mature mice after long-term exposure to lead acetate (PbAc) and the influence of lead on cognitive function and motoric skills of exposed animals were observed. Cognitive function was tested in Morris water maze, motoric tests were performed on rotating cylinder and horizontal wire. Healthy and neurodefective Lurcher mutant mice were used. Further the influence of lead on the development of oxidative stress in the brain by fluorescent spectroscopy was studied. Lipofuscin-like pigments were used as indicators of oxidative stress. The prominent accumulation of lead in the brain of exposed animals as compared to controls was observed after the long-term exposure of mice to PbAc. No changes in motoric or cognitive functions in healthy or...
|
|
|
Cílové geny a regulace hypoxií indukovaných faktorů HIF1a a HIF2a
Blahová, Tereza ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Alánová, Petra (oponent)
Pro dnešní podobu života na zemi je kyslík nezbytný, je konečným akceptorem elektronů v dýchacím řetězci a umožňuje efektivní tvorbu ATP oxidativní fosforylací. Nedostatečná dostupnost kyslíku snižuje produkci energie a může ohrozit procesy udržující stálé vnitřní prostředí organismu. Proto jsou vyvinuty kompenzační mechanismy, jimiž buňka reaguje na hypoxii. Hlavním regulátorem buněčné odpovědi je hypoxií indukovaný transkripční faktor HIF. Obecně HIF-1 izoforma podporuje glykolýzu a dostupnost glukózy, blokuje energeticky náročné děje v buňce a zmírňuje tak ztráty energie. HIF-2 izoforma stimuluje antioxidační mechanismy snižující množství reaktivních forem kyslíku, které by mohly poškodit buňku. Současně se obě izoformy podílejí na zvýšení přísunu kyslíku aktivací erytropoézy a angiogeneze v postižené oblasti. Tyto změny zajišťují buď přímo, pomocí svých cílových genů, nebo interakcí s jinými transkripčními faktory a ovlivněním buněčných signálních drah.
|
|
|
Úloha Akt kinázy v kardioprotektivních mechanismech chronické hypoxie
Grešíková, Milada ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Svatoňová, Anna (oponent)
Kardiovaskulární choroby patří mezi nejrozšířenější onemocnění moderní civilizace. Mechanismy podílející se na ochraně srdeční tkáně jsou z tohoto důvodu centrem pozornosti kardiovaskulárního výzkumu. Adaptace na chronickou hypoxii je již po dlouhá desetiletí studována v souvislosti s příznivými účinky na funkci srdce a na jeho zvýšenou toleranci vůči ischemicko-reperfúznímu (I/R) poškození. Tato práce studující model adaptace na chronickou normobarickou hypoxii (CNH) popisuje úlohu kinázy Akt v procesech vedoucích k ochraně myokardu vůči I/R poškození. Srdce samců potkana kmene Wistar, kteří byli chovaní v normoxických nebo hypoxických podmínkách (O2 0.1) po dobu 3 týdnů, byla podrobena retrográdní perfúzi okysličeným Krebsovým-Henseleitovým pufrem, přičemž byla následně navozena 10 min ischémie a 10 min reperfúze. Na experimentálních vzorcích připravených z LV srdcí byly provedeny proteinové analýzy. Adaptace na CNH vedla ke zvýšení fosforylace Akt kinázy na Ser473, ale neovlivnila její fosforylaci na Thr308 ani její celkovou expresi. Rovněž byl pozorován signifikantní nárůst v poměru proteinů Bcl-2/Bax v srdcích adaptovaných na CNH. Tato práce blíže objasňuje působení krátkého ischemického insultu na Akt signalizaci a také ohledně její aktivace v souvislosti s adaptací na CNH.
|
|
|
The role of PGC-1α during the development of a cardioprotective phenotype in a rat adapted to mild cold
Bajsová, Barbora ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Szeiffová Bačová, Barbara (oponent)
Chladová expozícia vyvoláva v organizme termoregulačnú odpoveď. Pokiaľ je chladový stimul dostatočný, dochádza k zvýšenej tvorbe tepla pomocou trasovej termogenézy. Pri dlhodobejšom pôsobení tohto stimulu je trasová termogenéza nahradená netrasovou termogenézou. Netrasová termogenéza u potkana prebieha prevažne v hnedom tukovom tkanive (BAT), kde je pod vplyvom adrenergickej signalizácie aktivovaný odprahovací proteín 1 v mitochondriách, a jeho aktivita je kľúčová pre produkciu tepla. Koaktivátor PGC- 1α zohráva významnú úlohu v biogenéze mitochondrií a v energetickom metabolizme BAT i srdca a je spájaný s kardioprotekciou. Nedávno boli v našom laboratóriu objavené kardioprotektívne účinky miernej chladovej adaptácie pri teplote 8±1 řC, ktoré znížili veľkosť ischemicko-reperfúzneho poškodenia bez negatívnych vedľajších prejavov. Avšak molekulárna podstata dejov a ich priebeh vyvolaný adaptáciou na mierny chlad nie je známa ani v BAT, ani v samotnom srdci. Preto cieľmi diplomovej práce bolo 1) charakterizovať vývin BAT na úrovni stanovenia relatívnej hladiny vybraných proteínov a markerov mitochondrií v priebehu akútnej chladovej expozície a chronickej chladovej adaptácie s následnou regresiou, a 2) zistiť úlohu PGC-1α a s ním súvisiacich proteínov v srdci a BAT počas chronickej chladovej adaptácie...
|
|
|
Úloha metabolitů kyseliny arachidonové v kardiovaskulárním systému a signalizaci srdečního selhání
Liptáková, Andrea ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Holzerová, Kristýna (oponent)
Kyselina arachidonová (AA), která patří mezi polynenasycené mastné kyseliny, hraje důležitou roli v regulaci fyziologie, bioenergetiky a signálních drah srdce. AA uvolněná z membránových fosfolipidů pomocí zvýšené aktivity fosfolipázy A2 slouží jako substrát pro cyklooxygenázy, lipooxygenázy a cytochrom P450 epoxygenázy. Produktem je široké spektrum lipidových druhých poslů, eikosaniodů. Tito druzí poslové regulují řadu buněčných procesů v kardiovaskulárním systému a změny v jejich složení a koncentraci se významně podílí při srdečním selhání. Cílem této práce bylo shrnout poznatky o úloze AA v selhávajícím srdci. Klíčová slova : srdce, kyselina arachidonová, srdeční selhání, eikosanoidy, kardiovaskulární systém
|
|
|
Antioxidant system in hypoxic heart
Sotáková, Dita ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Kalous, Martin (oponent) ; Babula, Petr (oponent)
Kardiovaskulární onemocnění, zejména akutní infarkt myokardu, je celosvětově nejčastější příčinou úmrtí. Je známo, že adaptace na chronickou hypoxii zvyšuje odolnost srdeční tkáně vůči ischemicko-reperfuznímu (I/R) poškození. Reaktivní formy kyslíku (ROS) hrají důležitou signální roli při aktivaci protektivních drah během I/R, ačkoli přebytek ROS během reperfúze vede k poškození srdeční tkáně. Vzhledem k tomu, že buněčný antioxidační systém je zodpovědný za udržování redoxní homeostázy, bylo cílem této práce analyzovat vztah mezi tolerancí myokardu k I/R poškození a regulací hlavních složek antioxidačních systémů, souvisejících transkripčních faktorů a jejich cílových genů v protektivních a neprotektivních režimech chronické hypoxie. Prokázali jsme rozdíly v kardioprotektivním fenotypu u potkanů vystavených třem režimům chronické hypoxie (FiO2 0,1; 3 týdny). Adaptace na kontinuální (CNH) a intermitentní (CNH-8; 8h/den) režim hypoxie zvýšila rezistenci myokardu k I/R poškození, zatímco 1-hodinové denní přerušení hypoxické adaptace (INH-23) zrušilo kardioprotektivní účinek a snížilo poměr redukovaného a oxidovaného glutathionu (GSH/GSSG). Oba kardioprotektivní režimy významně zvýšily expresi mRNA mitochondriálních antioxidantů (manganová superoxid dismutáza, MnSod; glutathion reduktáza, Gsr;...
|
|
| |
|
|
Ischemicko-reperfúzní poškození srdce u chladově adaptovaných potkanů
Vebr, Pavel ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Alánová, Petra (oponent)
Vliv chladové adaptace na organismus savců byl studován již mnoho desítek let s použitím poměrně nízkých teplot pro adaptaci (2-6řC). Výsledky těchto prací ukázaly významnou úlohu adrenergního a tyroidního systému v průběhu adaptace a současně negativní dopad na vylučovací soustavu. Naproti tomu nedávná studie na otužilcích naznačuje možné snížení kardiovaskulárního rizika pravidelným otužováním. Studie zabývající se vlivem chronického chladu na odolnost srdce k ischemicko- reperfuznímu poškození nejsou dostupné. Cílem této práce bylo zavést na pracovišti metodu perfuze srdce dle Langendorffa a perfuzní fixaci srdce. Dále stanovit vliv mírné chladové adaptace na velikost ischemicko-reperfuzního poškození srdce potkana. Stanovené metody byly úspěšně zavedeny a byla kvantifikována velikost ischemicko-reperfuzního poškození levé komory po 5 týdnech chladové adaptace při 10±2 řC. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Úloha PCr/CK systému v myokardu dospělého potkana za normoxických a hypoxických podmínek
Honcová, Lada ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Novotný, Jiří (oponent)
Kreatin kináza (CK) je významným enzymem buněčného energetického metabolismu excitabilních tkání. Vyskytuje se ve čtyřech izoformách. Dvě cytsosolické izoformy vytvářejí funkční mono a hetero dimery a dvě mitochondriální izoformy dosahují tetramerního až oktamerního uspořádání. Její primární funkcí je regenerace ATP v blízkosti ATPáz a vytváření zásoby fosfokreatinu z kreatinu a ATP, který předává zpět svůj fosfát do míst jeho akutní potřeby v okamžku náhlého požadavku na vysokou dodávku energie. Dysfunkce CK je spojena s mnoha srdečními, svalovými i neurologickými chorobami a je též využívána jako klinický indikátor poškození buněk kosterních svalů a srdce. Tato práce je zaměřena na význam CK v buněčném metabolismu myokardu adaptovaného na hypoxii, kde by mohla hrát významnou úlohu v kardioprotektivních mechanismech. Mitochondriální CK produkuje ADP v intermembránovém prostoru mitochondrií, což může snižovat membránový potenciál aktivací komplexu V dýchacího řetězce a tím snížit produkci volných kyslíkových radikálů, které mají výzanmý podíl na poškození myokardu v ischemii a následné reperfusi.
|
host ::
RSS.