|
|
Zaitsek von Egbell - rakouská důstojnická rodina ve dvou generacích
Krátký, Jaroslav ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent) ; Macková, Marie (oponent)
Předkládaná práce se věnuje důstojníkům a důstojnickým dynastiím rakouské a rakousko- uherské armády. Prostřednictvím případových studií se zabývám situací v důstojnickém sboru v dlouhém 19. století, s dozvuky až do závěru existence Rakousko-Uherska (až do roku 1918). V názvu práce je jméno rodiny Zaitsek von Egbell, jejíž tři generace zaznamenaly v průběhu 19. století významný společenský vzestup, zejména díky kombinací úspěšné služby císaři (v úřadě a v armádě) a sňatkové strategie orientované na šlechtické rodiny s vojenskou tradicí. Důležitým faktorem vojenské kariéry dvou generací rodiny Zaitsek byly zásluhy z let 1848 a 1866, z dob společenských zvratů a válečných událostí. K případové studii rodiny Zaitsek přikládám další dvě případové studie, ve kterých se zabývám důstojnickými rodinami s navzájem odlišným společenským zázemím. Starobylá dynastie vojenských profesionálů je reprezentována rodinou Ponz von Panz. Příkladem důstojníků z aristokratického prostředí s tradicí významných pozic v armádě jsou příslušníci rodiny Windischgraetz. Uvedené tři základní případové studie prokládám dílčími biografickými sondami osobností z důstojnického i civilního prostředí, jejichž osudy (respektive profesní nebo společenské zařazení) je přivedly do kontaktu s hlavními protagonisty. Samostatnou kapitolou...
|
|
|
Korunní princ Rudolf a reforma habsburské monarchie
Řehořová, Barbora ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Buňatová, Marie (oponent)
Cílem této práce je analýza názorů korunního prince Rudolfa prezentovaných v jeho autorských textech, primárně v anonymně vydávaných novinových článcích. Autorka se na zaměřila na texty psané o šlechtě, Rudolfově postoji k národům uvnitř mnohonárodnostní habsburské monarchie a o funkčnosti dualismu či možnosti jiného uspořádání monarchie. Pro zkoumání tématu byla využita analýza novinových článků i dalších textů, korespondence s novinářem Moritzem Szepsem a rešerše v literatuře. Práce seznámí čtenáře se situací v monarchii v 80. letech 19. století a s postojem korunního prince Rudolfa k otázce nacionalistických tendencí v mnohonárodnostní monarchii, balkánské otázce, náboženské toleranci a židovské otázce. Je představen Rudolfův názor na dualismus a nevýhody tohoto systému oproti jednotné říši, jeho postoj k možnosti dalšího štěpení monarchie či její federalizace a názor na možnost zániku monarchie. Analyzováno bylo také princovo hodnocení mravů šlechty, jejího postoje k vědě a pokroku a rovněž hodnocení vzdělanosti aristokracie či její připravenosti k aktivní účasti v politickém životě.
|
|
|
Péče o nehmotné kulturní dědictví na příkladu jízdy králů
Orságová, Anna ; Havlůjová, Hana (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Péče o nehmotné kulturní dědictví je v dnešní době závislá na několika prvcích. Tím hlavním jsou jedinci a společenství v místech, kde se zvyk či tradice doposud dodržují. Jejich snaha však musí být podporována národními a mezinárodními úřady, které vkládají nemalé prostředky do jejího zachování. Kromě toho je důležité i obecné povědomí veřejnosti, jenž je zárukou předávání tradice dalším generacím. Na příkladu jízdy králů je zachycen historický vývoj obyčeje, který v průběhu minulého století prošel proměnou v lidové slavnosti, jejichž vznikem bylo podmíněno zachování tradice, která se začala v druhé polovině 20. století vytrácet. Klíčová slova Nehmotné kulturní dědictví, kulturní lidová tradice, jízda králů, folklór.
|
|
|
Prožité i viděné. Hraběnka Marie Terezie Collaltová, její rod a doba v egodokumentech
Jánská, Barbora ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
Předkládaná bakalářská práce nastiňuje několik kapitol ze života hraběnky Marie Terezie Collalto e San Salvatore (1866-1940), příslušnice jednoho z nejstarších evropských šlechtických rodů, příležitostné spisovatelky, fejetonistky a autorky tří doposud nevydaných memoárových textů, jež tvoří osu této studie. Jejich prostřednictvím hraběnka poodkrývá řadu aspektů šlechtické každodennosti na sklonku "dlouhého 19. století" i důležitých mezníků v dějinách vlastního rodu. V neposlední řadě přibližuje čtenářům rovněž fungování řádové nemocnice Maltézských rytířů v bulharské Sofii, kde v letech první světové války působila jako vrchní sestra, či život evropské aristokracie v meziválečném období, zvláště pak v nástupnických státech habsburské monarchie. Analýza těchto pramenů - egodokumentů - tak může nabídnout poutavý a autentický vhled do nejednoho tématu z oblasti sociálních dějin, gender history či dějin elit, jimž tuzemská historiografie zůstává doposud mnoho dlužna. Tato práce je prvním skromným pokusem představit na pozadí dobových souvislostí osobnost a dílo hraběnky Collaltové dnešnímu čtenáři. Klíčová slova: Collalto, egodokument, aristokracie, první světová válka, dějiny žen, dějiny elit
|
|
|
Čeští nositelé řádu Marie Terezie v letech 1914-1918
Lipold, Kryštof ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent)
Předkládaná bakalářské práce Čeští nositelé řádu Marie Terezie v letech 1914-1918 má za cíl, zmapovat život vojáků, kteří se narodili na území českých zemích, a kteří byli oceněni za První světové války nejvyšším vojenským vyznamenáním Rakouska-Uherska. Kromě zjištění činů, za které jim byl řád udělen, se práce také zabývá tím, jak tito vojáci prožívali začlenění do nové československé republiky.
|
|
|
Sudetoněmecká aristokracie v první polovině 20. století: příklad rodu Hartigů
Šebková, Jarmila ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Žáková, Michaela (oponent)
Diplomová práce se zabývá sudetoněmeckým šlechtickým rodem Hartigů z Mimoně v první polovině 20. století. Jakožto příslušníci vysoké aristokracie, rakouští občané a obyvatelé Sudet čelili Hartigové v této době významným politickým změnám. Cílem práce je zodpovědět otázku, jakým způsobem se Hartigové s těmito změnami vyrovnávali. Zvláštní pozornost si přitom vyžadují případy, při kterých se jejich role rakouských státních příslušníků, sudetských Němců a československých obyvatel dostávaly do konfliktu. Práce je případovou studií, která zpracovává osudy příslušníků rodu Hartigů na základě dostupných archivních pramenů. Provedený výzkum ukázal, že hlavním cílem všech představitelů rodu Hartigů bylo setrvat v Mimoni i za cenu vysokých finančních a společenských ústupků. Jejich zemský patriotismus, vážící se k rodovému sídlu v Mimoni, neoslabily ekonomické problémy ani střídání politických režimů na tomto území. Hartigové se kvůli svému rodovému sídlu v Mimoni byli ochotni s československými úřady soudit, nebo se naopak přizpůsobit nacistickému režimu. Následnou vynucenou repatriaci do Rakouska po konci druhé světové války nesli s nechutí, přestože Rakousko vždy považovali za místo jejich původu a obecně lepší místo k životu. Jak lze prezentovat na příkladu rodu Hartigů, vztah k rodovému sídlu mohl být...
|
|
| |
|
|
Edmund Schwarzenberg a krize šlechtické společnosti v meziválečném období, 1918-1939
Míka, Pavel ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Bakalářská práce analyzuje životopis Edmunda Schwarzenberga, příslušníka jednoho z nejbohatších šlechtických rodů Evropy. Úkolem práce je především rozšířit na základě pramenů informace o jeho osobnosti a vytvořit tak komplexnější pohled na člověka, jenž se naprosto vymykal své době. Žil téměř celý život v dluzích a stýkal se s lidmi jiného postavení, než bylo vzhledem k jeho původu běžné. Na úvod tato práce seznamuje čtenáře s kontextem doby, kdy se doslova rozbily staré pořádky monarchie a vznikly nové státy s jinými politickými systémy, kterým právě členové vyšších rodů museli čelit. Princ Edmund Schwarzenberg této nové době čelil poněkud zvláštním způsobem, proto je tato práce věnována právě jemu. Klíčová slova: Edmund Schwarzenberg, Šlechta, Rod Schwarzenbergů, Edmund Černov.
|
|
|
Význam rodiny Hildprandtů z Ottenhausenu pro Blatensko
Vokrojová, Eliška ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Zicha, Zbyněk (oponent)
Cílem této diplomové práce je poukázat na různé přínosy (kulturní, ekonomické, politické, podnikatelské, aj.) šlechtické rodiny Hildprandtů z Ottenhausenu pro Blatensko. Na začátku jsou uvedeny na různé pohledy vymezení regionu Blatenska. Též jsou zde stručně vylíčeny dějiny rodu a následně popsány aktivity členů aristokratické rodiny, jimiž přispěli k rozvoji zmíněného regionu, ale i se jimi snažili pomoct svým spoluobčanům. Hildprandtové se zasloužili především o rozkvět blatenského zámku či vybudování zámeckého parku z přilehlé obory. Díky nim se v tomto regionu dařilo průmyslové činnosti (cukrovarnictví, lihovarnictví nebo pivovarnictví) a mnoho lidí získalo práci v těchto podnicích nebo na jejich velkostatku. Za jejich přičinění Blatnou navštívilo mnoho významných osobností např. František Ferdinand d'Este či indický mahárádža. Zaměstnávali osoby vlastenecky smýšlející (Jan Evangelista Purkyně a Antonín Jaroslav Vrťátko), které učily lásce k vlasti následné generace této rodiny. Někteří členové toho rodu obohacovali společnost svým uměleckým nadáním skrze své výtvory (malířství, sochařství či spisovatelská činnost). V politické sféře své vlastenecké smýšlení předvedli otec a syn, Robert (1824-1889) a Ferdinand (1863-1936) Hildprandtovi, kteří svými názory i za rizika sankce hájili český národ....
|
|
| |
host ::
RSS.